Básnická prvotina Natálie Nerové přichází po mnoha letech, kdy tato autorka, píšící ve dvou jazycích, časopisecky publikovala doma i v zahraničí. Mapuje, glosuje a reflektuje vykořeněnost někoho, kdo strávil mnoho let jinde a nyní se vrací do původní vlasti, aby narazil na zjištění, že vlastně nikam nepatří. Relativně krátký soubor zahrnuje básně z poslední doby, zejména posledních dvou let. Úhel pohledu

Reprezentativní výbor z básnického, prozaického a publicistického díla Vítězslava Hálka (1835—1874) má ambici shrnout jeho nejvýznamnější a zároveň čtenářsky dosud živé práce. Obsahuje dvě nejznámější Hálkovy básnické sbírky Večerní písně (1858) a Pohádky z naší vesnice (1874) a dále čtyři povídky (Muzikantská Liduška, 1861; Domácí učitel, 1867; Na statku a v chaloupce, 1871; Poldík rumař, 1873), reprezentující

Čtvrtá kniha básní Jaroslava Hutky. Přestože Hutka je právem vnímán především jako písničkář, jeho tvorba básnická a prozaická tvoří většinu jeho literárního díla. Ve sbírce Karanténa (2000) poznáváme Hutku jako básníka, kterého známe zejména ze sbírek Koryta krve a Hořký déšť. Tedy jako toho, kdo dokáže v jednom asociativním proudu propojit existenciální rozměr každodennosti, osobní deník, aktuální

Jedna z klíčových próz české literatury 90. let, která se dočkala i filmového zpracování, vychází s původními linoryty Michala Cihláře a v grafické úpravě Juraje Horvátha, kterou čtenáři znají z Topolova románu Kloktat dehet.

Básnické dílo Františka Halase tvoří nenahraditelnou součást českého písemnictví. Ve světové proslulosti jeho básním brání především to, že jsou psány jazykem tak mnohotvárným, že jsou téměř nepřeložitelné. Rozmanitost jeho tvorby připomínáme svazkem, kde jsou zastoupena díla: Naše paní Božena Němcová Tvář Já se tam vrátím Sbírka Tvář rok po vydání obdržela státní cenu. Je věnovaná Josefu Horovi, některé

Nová třívětá lyrická kompozice básníka, hudebníka a rovněž příležitostného výtvarníka přináší na rozdíl od předchozích, \"utěšených, vláčně plynoucích básnických obrazů\" (Petr Andreas), známých z Lorencových sbírek Bezdomovci duše, Jízlivosti aj., verše deziluzivní a současně výrazně se vztahující k rozkolísané přítomnosti, která vytěsňuje poetické principy a etos krásy na okraj pozornosti.

Významný český historik, básník a spisovatel Karel Jaromír Erben zasvětil velkou část života studiu a porovnávání folklórních materiálů posbíraných na českém a moravském venkově. Tak vznikla i překrásná sbírka balad Kytice, která bezpochyby patří mezi nejdůležitější klasická díla naší literatury. Mrazivě hororové, i když zároveň často velmi romantické příběhy jako Vodník, Svatební košile nebo Polednice

Západočeský básník, fotograf, malíř a tvůrce objektů Pavel Štýbr v této knize bilancuje svou literární tvorbu. Zůstává ve všech svých uměleckých výbojích věrný svému životnímu krédu: chodit s hlavou v oblacích s nohama pevně na zemi. Vidí poezii všude kolem sebe, popouští uzdu imaginaci a žije jí naplno, ať už maluje, fotografuje nebo píše verše. Jeho tvorba je intenzivně prožívaná, reflektuje všední

Výbor z díla – pozůstalosti – lékařky, matky, básnířky...

Básnické dílo Jiřího Wolkra (1900—1924) si v sobě uchovalo nezaměnitelnou výpověď o radikální proměně poezie dvacátých let a záhy podnítilo četné polemiky o směřování avantgardního umění. Poúnorová kritika jej však účelově dezinterpretovala v duchu proletářství a budovatelské vitality. Česká knižnice proto přináší výbor, který chce sejmout z Wolkra tuto zjednodušující, v povědomí čtenářů stále přetrvávající

„Pokouším se o křehkou chůzi mezi otevřeností a zahaleností,“ charakterizovala svou poezii v nedávném rozhovoru Tereza Šustková (nar. 1991). A tato věta dobře přiléhá i ke třetí sbírce básnířky, která citlivě a osobitě rozvíjí bohatou tradici naší spirituální lyriky. Erbovním motivem, který dal název jednomu z oddílů i celé knize, je koutnice, koutní plachta, která kdysi oddělovala šestinedělky od

Provokativní básnická sbírka ženské poetické skupiny Fatální Fámy. Společnou prvotinu zahajuje womanifest, v němž básnířky definují nejen svou tvorbu, ale především vlastní nazírání umění slova i života. Sbírku otevírá výbor Johanky Katové „Malá čarodějná“, s veršotepectvím AnnyGramové a Ropy Interior se může čtenář konfrontovat v částech „Podstatná přídavná jména“ a „Tortily s panenkovým pyré“. Fatálními

Kniha je souborem více než půl tisíce různých přání. Mnohá vás přinutí zamyslet se nad sebou, nad životem a nad současným děním, jiná vás svým jemným humorem naladí do úsměvu a jiná jsou jako okno, jímž spatříte zázračno.

Básnická sbírka.

Poezie nelíbivá, mnohdy jsou to verše škobrtavé, odírající jazyk na kost. Pavla Vašíčková se jím s vážností prodírá, aby ohledala hranice sdělnosti slov; jistý minimalismus vyvažuje pasážemi vyznačujícími se kypěním, bubláním, zaklínáním - všelijakým kroužením kolem nesdělitelného, které by bylo rádo vyřčeno. Překvapuje nečekanými zkratkami, syrovým gestem; mučivé noční můry se zvrhávají v nepříliš

Výbor těží, s výjimkou prvotiny, ze všech autorových dosud vydaných sbírek básní i z jeho nových rukopisů. Básně se věnují tématům „milostným i nemilostným“, která, jak taky jinak u básníka s romantickými kořeny (i když otužovaného nejrůznějšími vratkostmi a skepsemi), zůstávají jeho autentickým zrcadlem.

Sbírka knížete pornofolku, která překvapí. Záviš i ve své nové sbírce „Muzikant“ více či méně vtipně akcentuje především směšnost pokrytectví a manipulátorského blbství téhle naší „amorálně konzumentské“ doby, která doopravdy „je zlá“.

Na konci osmdesátých let a na začátku let devadesátých, tedy na přelomu dvou historických epoch, běžel čas veřejného života v Evropě i v Československu tak rychle, že se pod tlakem dní Karlu Krylovi zrodil pod rukama nový žánr, v jeho díle dosud neuplatněný: veršovaný politický komentář. Množství svých komentářů Karel Kryl sám předčítal posluchačům Radia Svobodná Evropa, v jehož mnichovské redakci

Epitaf černé kočky je básnickou sbírkou autorky Lucie Faloutové. Kniha, jež je autorčinou prvotinou, obsahuje devatenáct lyrickoepických básní. Baladické ladění veršů, stejně jako problematika mezilidských vztahů a otázka viny a trestu jsou inspirovány Erbenovou Kyticí. K dosažení dějového spádu a určitého napětí autorka rovněž využívá rýmování a pravidelnou rytmizaci. Z hlediska ukotvení v určitém

Bilanční sbírka reflektující konec jedné životní epochy, \"šlapání zelí\" jak zmizelého starého, tak i vznikajícího nového života. Sova létá nocí a loví vše živé...