Sbírka o malém koťátku, které autorce vstoupilo do života a vybarvilo jí svět. Kotě, které ji naučilo, jak být přijata a jak se chovat jako dáma. Že dáma neprská, ale odchází. Zanechalo v ní svou černobílou stopu. Společně vyprávějí poezii.

Zná všechny řeky na světě, jejich délky a počty přítoků. Zná města, kterými tečou, pamatuje si množství oblouků jejich mostů...

Autor, saxofonista a zpěvák undergroundové skupiny Plastic People of the Universe, který se letos dožívá 70 let, představuje v této sbírce básně za posledních 10 let.

Básnická sbírka.

Šestá básnická sbírka Zdeňka Volfa zaujme nezvyklou mírou autenticity, texty, jejichž „síla spočívá ve skutečné osobní výpovědi, namnoze až zpovědi, která s sebou přináší nezvyklou otevřenost“ (Petr Hruška). Volf se projevuje jako dědic transcendentální expresivity autorů typu Vladimíra Holana, Bohuslava Reynka či Jakuba Demla. Dramatickým dějem jeho textů, hluboce prodchnutých vírou, je ale spíše

Tretia kniha Andrey Berzákovej nesie názov Amaryllis, meno nádhernej exotickej a jedovatej rastliny. Čo do krásy, obsah knihy nezostáva názvu nič dlžný, verše ožívajú a menia každodenné veci na studnice plné hlbokých emócií. Protiváhou k týmto hlbokým, rozjímavým veršom sú potom básne odľahčené, roztopašné a žartovné. A rovnako ako kapilárami kvetu amaryllis pretekajú toxické alkaloidy, pretekajú obsahom

Sbírka básní o tom, že v životě může kohokoliv z nás potkat něco zlého. Básně plné srdceryvných slov, která poukazují na to, že bolest a trápení jsou nevyhnutelnou součástí života. Sbírka je ale také plná slov pohlazení, povzbuzení i inspirativních slov, která dokážou probudit duši a přimět k zamyšlení. Sbírka vyzdvihuje myšlenku, že i obyčejné věci jsou něčím skvostným, pokud na ně dokážeme nahlížet

Výbor z poezie básnířky Karly Erbové zahrnuje období let 1966 až 2022, což potvrzuje široký výběr témat zastoupený v jednotlivých básních: od veršů věnovaných různým osobnostem přes rodnou Plzeň až k osobní zpovědi. Poezie Karly Erbové je nezaměnitelná – prostupují jí sdělení jdoucí bez příkras na dřeň, lehká ironie i touha po spravedlnosti. Verše doprovází cyklus fotografií Vojtěcha Kemennyho, které

Nová třívětá lyrická kompozice básníka, hudebníka a rovněž příležitostného výtvarníka přináší na rozdíl od předchozích, \"utěšených, vláčně plynoucích básnických obrazů\" (Petr Andreas), známých z Lorencových sbírek Bezdomovci duše, Jízlivosti aj., verše deziluzivní a současně výrazně se vztahující k rozkolísané přítomnosti, která vytěsňuje poetické principy a etos krásy na okraj pozornosti.

Sylva Lauerová se opět vrací na básnickou scénu, a jak už jsme u ní zvyklí, odmítá se zavděčit obecnému poetickému vkusu. Zachycuje stav duše i mysli ve střídmých, minimalistických črtách, mluví k nám jazykem zenových obrazů či nekompromisně glosuje příběhy z okolního světa. Klóketen je v pořadí třetí básnická sbírka této komerčně velmi úspěšné románové autorky (Hračka, Jumaroro, Sexy strategie, Tichošlap).

Třetí kniha autorské dvojice Jiří Weinberger (texty), Petr Wohl (ilustrace). Jejími předchůdci jsou Jak stalagnát! a Anebo jen nezvyk? V knize jsou na rozdíl od předchozích ilustrace z větší části barevné – předlohami k nim byly olejomalby Petra Wohla.

Jarošovy Tři balady o bludné lásce ostře vybočují z dosavadní autorovy tvorby. Místo dosavadního měkkého všeobjímajícího tónu se dostavují ostře disharmonické zvuky ze života lidí v mezních životních situacích. Aby věrně zobrazil hloubku utrpení baladických hrdinů, básník se nebojí použít i výrazy, které v těchto situacích běžně slýcháváme. Balady jsou burcujícím mementem pro ty, kteří by se touto

Každý má v sobě duši básníka, ale každodenní život ubírá snové naivitě naší fantazie; zužuje naše obzory. Což takto se v tom svém všedním dni na chvíli zastavit, začíst se, cestovat s někým, kdo se své duše nebojí, třebas do Athén, Hindukúše, či na Kubu? Co takto oprášit památku klasiků - Goetha, Shakespeara - či jejich nesmrtelných postav? Vžít se do role horského maršála, piráta, milence? Nemusíte

Kniha šumperského rodáka Zdeňka Gáby nazvaná Dlažební kostky představuje osobitého básníka, prozaika a tvůrce aforismů. Mnoho próz i básní čerpá z nepřeberné studnice lidové slovesnosti. Celá kniha se snaží v co možná nejširší možné míře představit tohoto důležitého a méně známého básníka jak básněmi, tak prózou.

Východiskem románu Tma nemá stín je stejnojmenná povídka ze souboru Démanty noci. Vypráví o útěku dvou židovských chlapců z transportu do koncentračního tábora a jejich strastiplné cestě za svobodou. Z konce příběhu není jasné, zda končí smrtí obou protagonistů, ale víme, že i v případě přežití zůstanou svými tragickými zážitky navždy poznamenáni.

Publikace přináší latinský překlad úplného básnického díla českého symbolisty Otokara Březiny (1868–1929). Autorem překladu je klasický filolog a knihovník Jan Šprincl (1917–1989). Ten se kromě svého pedagogického a vědeckého působení léta věnoval především překladům z antických jazyků. Znám byl jako znalec jazyka řecké sborové lyriky s převažujícím zájmem o řeckou a latinskou stylistiku, překladatel

Básnická sbírka Jiřího Suchého, jedné z nejvýznamnějších osobností naší kultury, je nesporným přínosem pro současnou českou literaturu. Autor svoji knížku rozdělil do tří oddílů s názvy: Krajina podivných skutečností, Amálie, A roky plynou… plynou… První oddíl se vyznačuje snovým a přitom groteskním lyrickým laděním, druhý vytvářejí stylisticky pestré básně – portréty titulní hrdinky i jejích kamarádek

Sedíme na římse tmavého světa, u stolu, hájeného hrstkou elektronů z mýtické elektrárny. V parčíku ve větvích zachycený kus igelitu, znamení nevalné naděje, která si protiřečí. Ale zůstáváme sami sebou. Trváme na svém, jako zvířata nebo rostliny. Být sám sebou obnáší permanentně se vydávat skutečnosti. Neschovávat se za psaní, výlety, rozhovory… Připouštět touhy, vnikat a unikat .

Druhé, výrazně rozšířené vydání úplného souboru básnického díla básníka, esejisty a významného kulturního organizátora Ivana M. Jirouse, nositele Ceny Jaroslava Seiferta, patří k základním dílům české literatury uplynulých čtyřiceti let. Svazek edičně při

Na konci osmdesátých let a na začátku let devadesátých, tedy na přelomu dvou historických epoch, běžel čas veřejného života v Evropě i v Československu tak rychle, že se pod tlakem dní Karlu Krylovi zrodil pod rukama nový žánr, v jeho díle dosud neuplatněný: veršovaný politický komentář. Množství svých komentářů Karel Kryl sám předčítal posluchačům Radia Svobodná Evropa, v jehož mnichovské redakci