Přední česká lingvistka prof. Jarmila Panevová představuje a sumarizuje svoji celoživotní vědeckou práci svazkem vybraných studií. Příspěvky, které v průběhu více než padesáti let svého působení v lingvistice napsala, jsou rozptýleny v mnoha různých časopisech a sbornících a jen zčásti se odrazily v autorčiných pracích syntetických. Pro účel prezentace svého názorového vývoje a svých odborných zájmů

Monografie je věnována problematice skládání komplimentů v češtině. Vychází z podrobného rozboru nahrávek soukromé neformální komunikace mezi rodinnými příslušníky a přáteli. Na základě analýzy více než sedmdesáti komplimentových sekvencí jsou popsány komunikační funkce komplimentů i jejich lexikální, morfologické a syntaktické prostředky, představeny jsou taktéž prostředky neverbální. Jelikož publikace

Čepův rádiový program o světové literatuře Kniha týdne zůstával dosud ve stínu jeho meditativních Úvah časových a nadčasových. Zcela neprávem, neboť se jedná – kvantitativně i kvalitativně – o naprosto zásadní součást Čepova exilového díla. Čepovy „knihy týdne“ totiž v mnohém přesahují stroze informativní charakter recenze. V době jejich vysílání přinášely vítané osvěžení do kulturní vyprahlosti komunistické

Zájemci o studium verše byli doposud odkázáni na Úvod do teorie verše Josefa Hrabáka (první vydání 1956), knihu dnes již v mnoha ohledech zastaralou. Nový Úvod do teorie verše trojice pracovníků Ústavu pro českou literaturu AV ČR v tomto ohledu představuje současný stav oboru. Teorie verše je zde představena jako disciplína stojící na pomezí literární vědy a lingvistiky, jejíž základní metodologické

Publikácia venovaná slovenským prekladom Williama Shakespeara vychádza pri príležitosti 450. výročia narodenia veľkého anglického dramatika. Popredný prekladateľ a literárny historik Ján Vilikovský v nej sleduje, ako slovenská kultúra reagovala na tohto jedinečného tvorcu, a dokazuje, že sa nemusíme hanbiť. V 30. rokoch 19. storočia, keď sa zväčša prekladalo prózou a prekladatelia zaobchádzali s textom

Náuka o vlastných menách je jazykovedná disciplína, ktorá má v jazykovede relatívne samostatné postavenie, predovšetkým vzhľadom na svoj špecifický obsah, prejavujúci sa výrazne aj na formálnej stránke (Blanár). R. Šrámek uvádza, že filologická orientácia onomastiky od pol. 19. storočia bola spočiatku v súlade s pozitivistickou jazykovedou orientovaná silno komparatisticky a etymologicky, až po jej

V každém vyprávění se ve větší či menší míře objevuje to, co literární teorie tradičně označuje místy nedourčenosti, prázdnými místy nebo mezerami. Čtenář na ně reaguje různě: domýšlí nevyřčené, formuluje hypotézy, zapojuje své literární i kulturní znalosti, reaguje ale také emocionálně a tělesně. Nadto může být vystaven zkušenosti prázdna, nejistoty, nevědění. Kniha reflektuje tyto problémy na pozadí

Milčák vo svojej poslednej monografii načrtáva možnú typológiu hypostazovaného subjektu. Nejde mu však len o terminologické spresnenie pri narábaní s kategóriou subjektu, ale aj o hľadanie istého hierarchizujúceho systému. Autorova perspektíva vychádza z paradigmatickej opozície súčasnej lyriky, teda z istej tenzie medzi tým, čo sa v lyrike vníma ako tradičné a normatívne, a tým, čo vzniká v súčasnej

\"Miért érdemes megismerni a rovást?# - Őseink tudását őrzi. - Agyserkentő, emlékezetfejlesztő hatású. - Tartalmas időtöltés, érdekes titkosírás. - Jelrendszer, mely nem hagyta sem magát, sem a hozzátartozó népet elveszíteni az idők során. E védelmi jelek szemet gyönyörködtető díszítőelemként számtalan jelképünkön, műemlékünkön láthatóak voltak. A könyvből kiderül: a rovás ismerete hogyan harmonizálja

Lyrický rytmus (O spojení zvuku a smyslu ve verši) se zařazuje do kognitivního proudu vědeckého bádání, vlastním iniciátorem lyrického rytmického pohybu je hodnotový systém s hodnotovou osou a východiskem tázání po lyrickém rytmickém bytí je eidetika vnímání. Hodnotová polarizace jednotlivých elementů lyrických rytmických kvalit je proto zjišťována rozsáhlými psychosémantickými výzkumy (různě specifikované

Dodatky k Ottovu slovníku naučnému, zahrnující hesla Ši-Už.

Ottův slovník naučný V.

Tudjuk-e, hogy a Kolumbusz tojása szólás valójában nem is Kolumbusz Kristófhoz kötődik, hogy a kígyót-békát kiált valakire kifejezés a boszorkány­üldözések korának hiedelmén alapszik, vagy hogy a kosarat ad/kap szókapcsolat eredete a lovagkorra nyúlik vissza? Miért mondjuk valakire: Canossát jár? Kire mondták először: félelem és gáncs nélküli lovag? Milyen babonás hit húzódik meg a tűvé tesz valamit

Nová moderní mluvnice současného českého jazyka je určena svým zpracováním učitelům, studentům všech typů škol, redaktorům, autorům, moderátorům a vůbec všem uživatelům jazyka, který se chtějí poučit o jazykové správnosti a kultivovaném projevu psaném i mluveném.

Kniha vycházející z autorových osobních kontaktů s kapverdskou intelektuální vrstvou a z jeho výzkumné práce v terénu je věnována výlučně literatuře Kapverdských ostrovů, jejíž dějiny se až dosud skrývaly v kompendiích věnovaných všem lusofonním (portugalskojazyčným) literaturám. Obsahuje historii literární tvorby na Kapverdách od prvních kronikářských zápisů přes počátky umělecké literatury až po

Publikace přináší kritickou edici dosud nevydaného Výkladu Písně písní (Compilatio super Cantica canticorum) Roberta Olomouckého. Jde o dílo v kontextu dobové českolatinské literatury zcela ojedinělé. Inspirací k sepsání Výkladu byla jeho autorovi, cisterciákovi a olomouckému biskupovi (1201-1240), řádová tradice komentářů Velepísně, založená Bernardem z Clairvaux, za hlavní prameny spisu si ovšem

Kniha zahrnuje dvě dosud nepublikované univerzitní přednášky významného českého literárního vědce a estetika Jana Mukařovského (1891-1975). První z nich, Estetické studie z moderní české lyriky, proslovil v Praze v letním semestru 1928-1929. Mukařovs ký zde objasňuje a na příkladech z novodobé české poezie dokládá podstatné rysy lyrického básnictví. Druhou je torzo univerzitní přednášky Sociologie

V roce 1998 vydal v americkém Baltimore žák profesora Havránka, soudobý pokračovatel českého strukturalismu Lubomír Doležel, dílo formulující zásady narativní sémantiky a uvádějící do teorie fikčních světů Heterocosmica. Fiction and Possible Worlds. Pro českého čtenáře je převedl do rodného jazyka pod názvem Heterocosmica. Fikce a možné světy (Karolinum 2003). O desetiletí později pokračoval již bez

V pořadí třináctý sešit slovníku podává vyčerpávající výklad o původu všech staroslověnských slov (celkem plánováno 14 sešitů). Jednotlivá hesla zahrnují gramatickou charakteristiku, odvozeniny slova, naznačují slovotvorný a sémantický vývoj. Etymologická část hesla uvádí ekvivalenty z ostatních slovanských jazyků a vlastní etymologický výklad. Azbuka, cyrilice a hlaholice jsou v přepisu latinkou.