Anna Kratochvílová nazvala své povídání velice výstižně Malé maucta mateřštině. Volně v něm navázala na tradiční okruh českého písemnictví, který se pokoušel vzdávat hold kráse rodného jazyka nejen v rovině osobitého a hodně individualizovaného vyjádření, ale i v schopnosti tlumočit jím i nejsložitější myšlenkové okruhy. Gnómicky sevřený text si bere za koncepční základ kapitolové členění, přičemž

Dějiny čtení — kalendárium Ano, čtení je kulturní vetřelec. Drtivou většinu svého bytí na Zemi jsme jako lidstvo strávili mimo čtení. Představíme-li si dějiny lidstva jako jeden rok, dostavuje se v něm písmo (i čtení) až 20. prosince, od té doby se jich ale drží jako klíště. Publikace představuje, co všechno se na této kulturní prosincové párty událo, počínaje vynalezením písma a konče dobou digitální.

Detektivka byla po celé dvacáté století nejoblíbenějším oddechovým žánrem českých čtenářů a její popularita neklesá ani v současnosti. Čeští literární detektivové se přitom dost liší od anglosaských suverénů: bývají nenápadní, skromní, neohromují okolí svými dedukcemi ani tvrdými pěstmi či přesnou muškou. Typické je pro ně ironizování, parodování a obecně podvracení autority takzvaného velkého detektiva.

Alexandr Sommer Batěk (18741944) byl učitelem, vynálezcem a šiřitelem vzdělanosti. Pro některé podivín, pro některé obraz své doby, každopádně člověk lidsky čistý a nadšený pro pravdu a poznání. Jeho posledním příspěvkem světu byl obrazový jazyk neoglyfy. V roce 1930 představil Batěk tento systém znaků, který měl být univerzálním písmem čitelným ve všech jazycích. Tato kniha popisuje základní milníky

Projekt Naše Francie, který zahrnuje vydání výpravné vědecké kolektivní monografie, velkou sezónní výstavu v pražském letohrádku Hvězda a doprovodné programy, je pořádán u příležitosti vzniku Československé republiky v roce 1918, během něhož hrála Francie nezastupitelnou roli. Kniha představuje české ilustrátory a překladatele francouzské poezie v celém jejím rozsahu a je vztažena ke sbírkám Památníku

Liturgické jazyky predstavujú osobitú zložku kultúrnej a konfesionálnej identity. S pápežským schválením staroslovienskeho prekladu Biblie, staroslovienskych bohoslužobných textov súvisí aj postupný rozvoj slovanského písomníctva. Preklady liturgických textov a Biblie do staroslovienčiny preto znamená nielen zavŕšenie dôležitej iniciačnej etapy slovanskej písomnej kultúry, ktorá po rozpade veľkomoravského

V těch nejlepších ze svých textů vypráví fantastická literatura příběhy o našem světě, o lidském vědomí a jeho hranicích. Posun za meze přirozeného fikčního světa a konkrétního časoprostoru přitom dovoluje nahlížet jasněji, příměji a z většího nadhledu. Prostřednictvím symbolu, metafory a alegorie se fantastika vztahuje k univerzálním otázkám a problémům našeho světa. Fantastická literatura je však

Svým vstupem do světa báseň utváří prostor, v němž se ocitá. Prostřednictvím lyrických gest klade otázky, otevírá, volá, slibuje, dává či uchovává. Dominique Rabaté v sérii esejů ukazuje na příkladech autorů jako Baudelaire, Apollinaire, Frénaud, Bonnefoy nebo Michaux způsob, jímž tato gesta-pohyby napomáhají překračovat hranice řeči směrem k obrazovosti a navracejí jazyku jeho účinnost ve snaze dospět

Kniha Lesley Milroyové a Matthewa Gordona je úvodem do problematiky variační sociolingvistiky. Její předností oproti jiným úvodovým sociolingvistickým publikacím je umné propojování teoretických aspektů se zcela praktickými výzkumnými požadavky. Prostor je věnován jak obecným metodologickým otázkám (stavba vzorku, sběr dat atd.), tak i konkrétním otázkám analýzy a interpretace dat (fonetických, gramatických,

Kniha Chór a disonance. Česká literatura 1947-1963 je volným pokračováním předchozí třísvazkové řady Dějiny nové („nové“) moderny a součástí dlouhodobého projektu Centra novější české literatury Filozofické fakulty Jihočeské univerzity. V první části knihy se autorský, který tvoří literární a umělečtí historici a teoretici z filozofických fakult Jihočeské a Karlovy univerzity, zabývá kulturními a ideovými

Náuka o vlastných menách je jazykovedná disciplína, ktorá má v jazykovede relatívne samostatné postavenie, predovšetkým vzhľadom na svoj špecifický obsah, prejavujúci sa výrazne aj na formálnej stránke (Blanár). R. Šrámek uvádza, že filologická orientácia onomastiky od pol. 19. storočia bola spočiatku v súlade s pozitivistickou jazykovedou orientovaná silno komparatisticky a etymologicky, až po jej

V každém vyprávění se ve větší či menší míře objevuje to, co literární teorie tradičně označuje místy nedourčenosti, prázdnými místy nebo mezerami. Čtenář na ně reaguje různě: domýšlí nevyřčené, formuluje hypotézy, zapojuje své literární i kulturní znalosti, reaguje ale také emocionálně a tělesně. Nadto může být vystaven zkušenosti prázdna, nejistoty, nevědění. Kniha reflektuje tyto problémy na pozadí

Who was \"the first speaker\" and what was their first message? An erudite, tightly woven and beautifully written account of one of humanity\'s greatest mysteries - the origins of language. Drawing on evidence from many fields, including archaeology, anthropology, neurology and linguistics, Sverker Johansson weaves these disparate threads together to show how our human ancestors evolved into language

Kniha je určena nejen vysokoškolským studentům filologických oborů, ale díky svému pojetí i širšímu okruhu zájemců o tuto problematiku. Podává výklad o podstatě krásné literatury, dějinách, metodologii, literárnímu procesu, dějinách literární vědy a soustředí se i na další otázky literárních oborů.

E kötet húsz év irodalomtörténeti dolgozataiból válogat - a tanulmányok a 19. és 20. század néhány jelentős szereplőjének enigmatikus műveit elemzik, valamint történeti megítélésüknek folyamatát és problémáit próbálják megvilágítani, s a mai olvasó számára is elérhetővé tenni. Sokoldalú megközelítéssel kísérlik meg bizonyítani a régebbi irodalom olvashatóvá tételét, s azt, hogy sok mai írói dilemma

Dějiny latinsky psané literatury od jejích počátků v polovině 3. stol. př. Kr. až do konce 5. stol. po Kr. včetně křesťanských autorů.

Působení literárního a výchovného díla Jaroslava Foglara patří mezi mimořádné a pozoruhodné jevy české kultury dvacátého století. V posledních letech se ve studiích věnovaných Foglarovu dílu stále častěji ozývá myšlenka, že je namístě klást otázky také po duchovním rozměru Foglarova díla, a především po duchovním rozměru recepce tohoto díla ze strany čtenářů. A právě to je důvod, proč vznikla tato

Ačkoli překladová literatura tvoří v českém prostředí více než třetinu knižní produkce, čeština v překladech doposud nebyla podrobena systematické kvantitativní analýze. Cílem tohoto svazku je proto popsat charakteristické rysy překladové češtiny ve srovnání s češtinou v původně českých (nepřekladových) textech pomocí metod korpusové translatologie. Analýza byla provedena na základě rozsáhlého jednojazyčného

Dvanáctý díl edice Studia etymologica Brunensia podává ve dvou svazcích soubor Machkovy přijaté i odeslané korespondence pocházející z let 1929-1965. Zahrnuje dopisy osobní i institucionální povahy, a dává nám tak nahlédnout z nové perspektivy do života a díla tohoto vědce, ale přináší i řadu informací v širším vědeckém a společenském kontextu.

Sborník prací uspořádaný u příležitosti šedesátých narozenin prof. Petra Karlíka.