O čem psal Hašek, než potkal Švejka? Za svého života vydal Jaroslav Hašek (1883—1923) více než tisíc povídek a fejetonů. Jeho dílo ovšem není dodnes spolehlivě zmapováno, neboť řada textů se ztratila a u jiných není autorství zcela prokázané. Marie Havránková a Milan Jankovič se soustředili na humoresky a satiry z Haškova zralého tvůrčího období a v chronologickém sledu uspořádali povídkový výbor,

Evženova panička navázala nadějný vztah s majitelem vinic jménem Adam a spolu s buldočkem Evženem se přestěhovali na moravský venkov. Což velkoměstské ženě i rozmazlenému psímu povaleči způsobuje mnohá veselá příkoří.

Šestý svazek vybraných spisů Vladimíra Macury představuje autorovy prozaické texty vyrůstající z autentické – a mnohdy i přiznaně autobiografické – zkušenosti se soudobou českou znormalizovanou přítomností, kterou nejen dokumentují, ale také rozkrývají a demaskují. Román Občan Monte Christo (1993) a povídkové sbírky Něžnými drápky (1983) a Hra na něco (1995) tematizují hrdiny, kteří se ze všech sil

BYL JEDNOU JEDEN SVĚT. Anebo nebyl? Fotograf Petr Hruška a básník Ivan Wernisch si pohráli se sbírkou starých kabinetek a pohlednic, vybrali některé z nich a napsali k nim víc než stovku doprovodných textů. Vymysleli si řadu příběhů – bláznivých, veselých i smutných... Tak vznikla kniha ke koukání a ke čtení.

Pražský sinolog Jindřich Krottenbacher je mandarínem jaksi hned dvakrát: z titulu svého oboru a jako pedagog na Ferdinandově univerzitě v letech 1990–2000, v době, kdy v městě Praze bylo možné téměř všechno. Jak se zapojí do revoluční vřavy a co v ní zažije? Co přinese založení Ústavu srovnávacích studií Východu a Západu? Neztratí ve víru událostí pozvolna svou duši? Nežije vlastně na dluh poté, co

Cyklus čtyřiačtyřiceti drobných povídek, monologů, scének, epistolárních vyprávění, reportážních črt a esejů Večery na slamníku, které Jaromír John (1882–1952) publikoval v období první světové války, vychází poprvé souborně v kriticky ověřeném vydání. Na rozdíl od jiných literárních děl, rovněž bezprostředně reagujících na válečné roky, nejsou Večery na slamníku jejich patetickou obžalobou. Nelíčí

Lovec a motýl je dějově poutavý, metaforický příběh o hledání stability v moderním světě. Hlavní hrdina Petr se potýká s krutou realitou, prochází svou vnitřní Pouští i velehorami kyrgyského Ťan-šanu, setkává se s krutým Lovcem a zamiluje se do takřka mýtické dívky Anny. Právě Lovec je pro jeho putování klíčový. S nebývalou krutostí Petra učí přijímat utrpení a vede ho k uvědomění si svého místa ve

Erika Tomanová je mladá žena, která si frustraci z třetího nepovedeného manželství léčí alkoholem. Jednoho dne po vyostřené manželské hádce opouští manžela i děti. Jejím novým domovem se tak pro příští dny stává ulice. Co takový život na ulici obnáší, si zprvu vůbec neumí představit. Když ji hned první den zloději o všechno okradou, musí se postavit čelem k nastalému problému. Co dál? Má se kajícně

Tři generace, tři životní názory a postoje. Děda, otec, dcera. Děda, bývalý učitel tělocviku, vnímá, že svět není v pořádku. Píše o tom knihu, přitom je zcela v zajetí konspiračních teorií. Otec Vladimír, počítačový expert a velký obdivovatel vědeckého pokroku, se samostatně vypracoval a zastává lukrativní pozici v technologické firmě. Rád si vypočítává, co všechno udělal pro blaho rodiny i lidstva,

Příběh nespoutané duše ve spoutané době Mladý Pína nastoupí po vyučení na prestižní hotelovou školu a stejně jako se odvíjí příběh jeho studií a následné kariéry, odvíjí se i zběsilá éra pokřivených osmdesátých let v??tehdejším Československu. Jak se mladý číšník popere s psanými i nepsanými pravidly socialistické společnosti a jak se protluče životem, jenž mu do cesty přihraje nejednu slavnou osobnost

Kniha básníka Pavla Petra - Ve spánku sluncem jsi voněl - je v pořadí třetí autorovou elegií - rozsáhlou skladbou navazující na knihy - S tebou tmavé louky roztroušených ostrovů ( Petrov) a Řeckořím ( Větrné mlýny). S těmito knihami je ve spojitosti ,jak

Vimperk, červen 1947. S příchodem nových nadřízených, komunistů Rejmonta a Hartla, dostává strážmistr Jan Firman nový úkol: zajistit, aby osidlování Šumavy úspěšně pokračovalo. Jenže osídlenci, rumunští Slováci, si přinášejí neotřesitelnou víru v moroie a zmory, i nesmyslnou nenávist k dívce z Valea Târnei, kterou viní za smrt svého bratra… Druhý případ Jana Firmana je volným pokračováním úspěšného

Věčně budoucí ministr kultury Tutanchamon, řečený Tutáč, ten, který prosadil 75 % státního rozpočtu pro svůj rezort, tato lhostejná triumfující šelma inspirovaná hegemonií egyptských faraonů a pojímající svůj úřad jako (nad)vládu nevyzpytatelného absolutistického sarkastika, tento původce nesmrtelné Knihy Tutáč, pokračuje s podporou sekretáře Slávka Jandáka v díle totální kulturní obnovy další etapou.

Nové vydání (zaměřené pouze na prózu, tedy s vynecháním oddílu esejů) výboru z díla českého filosofa-básníka , jehož práce se vždy pohybovaly na hranici mezi vědomím a podvědomím, realitou a absurditou, racionálnem a iracionálnem.

Na 46 kratších povídek citlivé autorky vypovídá často o mezních situacích života lidí, kteří nežijí právě na výsluní. Také proto, že jsou psané většinou v první osobě, mají sílu autenticity, hrdina či hrdinka se otevřeně a bezelstně svěřují čtenáři. Hledají v sobě sílu, a u druhých oporu, lásku a bezpečí. Jako například matka devíti dětí v povídce Mařenka, jejíž synek zastřelí omylem v dětsví svého

Lékaři jedné pražské nemocnice řeší výjimečné medicínské případy, které ovlivňují jejich osobnost na celý život. Musejí se vracet i do minulosti a hledat odpovědi na palčivé otázky. Jak zachránit lidský život, když při tom zemře buď matka, nebo dítě? A právě o tom je příběh Kaye a Gity, která je ohrožena chorobou \"zapomenutého dechu\" - Ondininým prokletím.

Základ Kárnetovy eseje nazvané Posmrtný deník vznikl jako odpověď na dvě anketní otázky Václava Havla, které tazatel položil některým exulantům během své návštěvy v New Yorku v roce 1968: „Chtěl byste přijet do Prahy na návštěvu?“ a „Chtěl byste se tam vrátit natrvalo?“ Kárnetův text měl v roce 1968 vycházet na pokračování v Literárních listech, resp. být na doporučení Václava Havla vydán celý v Československém

Shodil se Jan Masaryk z okna Černínského paláce sám? Jaká byla poslední Stalinova slova? A jak to bylo se smrtí Lavrentije Beriji, jedné z nejkrvavějších postav 20. století? A co když úplně jinak? Hranice mezi historickou skutečností a fikcí může být nejistější, než se zdá. Stačí jen udělat jediný krok vedle. Román Jaroslava Haidlera se odehrává v době vymezené únorovým převratem v Československu na

Kolikrát jste si o někom řekli: „Ten se má, jeho starosti na mou hlavu“ a teprve pak jste zjistili, že byste s tím člověkem ani za nic neměnili? Anežka, jejíž vstup na tento svět nebyl právě idylický, vyrůstá ve spokojené rodině jako milované a hýčkané děvčátko. Ale jen do chvíle, než jí její spolužáci vyzradí tajemství…

Tereza Boučková vstupuje do cizích životů jednoznačně a nekompromisně. Třináct Šíleně smutných povídek je třináct příběhů, které mají ve svém vyznění smutek, ale mnohé jsou i ironické a plné paradoxů. Všechny povídky jsou napsané více než minimalisticky, a přitom je v nich všechno: touha po lásce, přijetí, přátelství, vnitřním míru anebo alespoň klidu ve zpustošeném nebo vyhaslém manželství, stejně