Antologie Filosofie lásky a přátelství předkládá čtenáři výběr nejdůležitějších současných studií z anglosaské filosofie lásky a přátelství, a to jak systematických, tak historických. Systematické texty z oblastí současné teorie (část II) a neoplatónské etické koncepce (část III) jsou za účelem zpřístupnění jejich hlavního inspiračního zdroje doplněny historickými interpretacemi klasické řecké filosofie

Problematika vědomí a vědomí sebe sama jakožto jeho základu je jedním ze stěžejních témat německé klasické filosofie. Jako základní struktura vědomí je pochopena relace, v rámci které se subjekt vědomí vztahuje prostřednictvím mentální reprezentace (představy) k objektu. V knize jsou analyzovány různé způsoby, v nichž byla tato bazální struktura zkoumána a dále rozvíjena. Již Kantův předchůdce Christian

Hlavními tématy drobné knížky korejského myslitele AHAE jsou láska a pokora. Svými úvahami, které vznikly ve vězení, kam ho osud na čtyři roky zavál kvůli jeho hluboké víře, poukazuje na to, že současná společnost potřebuje nějaký motiv. Láska, jako jedno z hlavních témat biblických textů, které dlouho provázely vývoj evropského myšlení, totiž není jen o sexu či nezřízených touhách, ale o jemném odevzdání.

Donald Davidson (1917-2003), jeden z najvplyvnejších amerických filozofov druhej polovice dvadsiateho storočia. Jeho práce z oblasti filozofie jazyka a mysle ovplyvnili diskusie azda o všetkých základných problémoch súčasnej filozofie.

Diskuse o povaze románu nejsou věcí minulosti. Naopak, skýtají prostor pro přemýšlení o dnešku.

Nová semena kontemplace jsou jednou z nejčtenějších a nejoblíbenějších knih Thomase Mertona. Křesťané i nekřesťané chválí Mertona jako pozoruhodného pokračovatele meditativní tradice sv.

V kontextu rostoucích společenských nerovností a politické nestability s tím spojené se objevují otázky, zda a do jaké míry jsou za tento vývoj zodpovědné elity. Čtenáři se dostává do rukou sborník vybraných pasáží klasických textů z přelomu 19. a 20. století (Gaetana Moscy, Vilfreda Pareta a Roberta Michelse), příspěvků autorů, kteří na teorii elit navázali (Karla Mannheima, Jamese Burnhama ad.),

Monografie Stvoření, nebo příroda? je badatelskou sondou do intelektuálních dějin evropské kultury v oblasti výkladu přírody. Zaměřuje se na období raného novověku mezi patnáctým a sedmnáctým stoletím a o tématu přírody pojednává v průsečíku tehdejších obrazů světa i člověka, pojmů a metod tak, jak je chápaly a jak s nimi pracovaly teologie propojená s filosofií a nová – přírodní – věda.

Etika péče je nový a dynamicky se rozvíjející směr morální filosofie. Zatímco tradiční etické systémy zaměřují svou pozornost především na činy a vlastnosti jednotlivců, etika péče vyzdvihuje morální význam vzájemných vztahů osob a skupin.

Slavjanofilství je klíčovým hnutím, bez něhož nelze pochopit vývoj ruské kultury v 19. a 20. století ani řadu jevů současného ruského života. Přesto nebo snad právě proto se v literatuře málokde setkáme s jeho konkrétnějším vymezením.

Každý človek podniká svoju vlastnú cestu, prediera sa vlastnými neopakovateľnými životnými skúsenosťami a tak píše svoj jedinečný príbeh, ktorým sa do veľkej miery sám stáva. Ten sa prepletá a zapletá s inými originálnymi príbehmi.

Studie se zabývá Spinozovou teorií mysli s důrazem na dva motivy: konstitutivní vztah ideje k afektu a tzv. moc rozumu nad afekty. Závěry interpretace těchto motivů jsou využity k prozkoumání možnosti aplikace Spinozovy filozofie jako filozofického základu některých aspektů.

Filozofické dílo Theodora Lessiga. Theodor Lessig (1872-1933). Německý filosof, publicista a literát židovského původu, ovlivněný Ludwigem Klagesem, Theodorem Lippsem a zvláště kulturním kriticismem Friedricha Nietzscheho.

V tomto svazku je poprvé zpřístupněna Patočkova korespondencese slavistou, filosofem, žákem E. Husserla, objevitelem KomenskéhoObecné porady D. Čyževśkým, s německým filosofem výchovy, komeniologema pozdějším vydavatelem Patočkova souborného komeniologickéhodíla K. Schallerem a s francouzskou komenioložkouM. Denisovou.

Filozofické zamyslenie sa nad textom \'Evanjelia pravdy\', gnostickým prístupom ku skutočnosti, podstatou archontov či chválou gnózi ako takej.

Autor hledal v Evropě, v Egyptě a v Orientě učení, které by mu objasnilo základní otázky Člověka a Vesmíru. V roce 1915 jej hledání přivedlo k setkání s Georgiem Gurdžijevem v Petrohradě.

Michail Bakunin, ruský filozof, revolucionář a anarchista, představil ve svém nejznámějším textu nazvaném Bůh a stát výklad společenského vývoje, podle nějž člověk překonává stadium zvířete a božského otroctví díky své schopnosti vzpoury. Stát a náboženství ve službě kapitálu ničí svobodu a důstojnost člověka.

Netradičné vovedenie do komplikovaného filozofického sveta ruskej pravoslávnej inteligencie na začiatku 20. storočia..

The challenges to humanity posed by the digital future, the first detailed examination of the unprecedented form of power called \"surveillance capitalism,\" and the quest by powerful corporations to predict and control us. The heady optimism of the Internet\'s early days is gone. Technologies that were meant to liberate us have deepened inequality and stoked divisions. Tech companies gather our information

Ačkoliv o různých etapách filosofie a o filosofických školách vycházejí stále nové studie, vývoj myšlení v Byzantské říši, dědičce Říma a antických tradic, jež existovala více než tisíc let a dominovala kulturnímu vývoji evropského středověku, zůstává stranou. Publikace Úvod do byzantské filosofie je vůbec prvním komplexním pokusem o uchopení tohoto tématu u nás. Důkladnému rozboru jsou podrobeny vazby