Autor publikácie René Bílik nám predstavuje široké spektrum znalostí o slovenskej literatúre v diskurze so súčasnosťou. Dozvieme sa nielen o svete totality, vyprázdňovania jazyka či rizikách slobody. Nastavuje nám zrkadlo zo slov o sebe samých. Autor zdôrazňuje, že to, čo je iné, nám príliš nevonia. Lenže, paradoxne, všetko, čo sa v textoch slovenských spisovateľov ironikov ukazuje ako iné (než to

Proč vznikají dětské knížky? Jak můžeme literaturu pro děti definovat? V čem je specifický způsob, jak děti čtou? Existuje vůbec něco jako zvláštní literatura pro děti? A pokud ano, není nutně horší než ta pro dospělé? Tyto a mnohé další otázky se snaží z různých perspektiv zodpovědět texty shromážděné v antologii Dítěti vstříc, která přináší překlady vybraných textů z novější anglofonní teorie literatury

Textová genetika či genetická kritika, jež se zrodila v sedmdesátách letech 20. století ve Francii a jejímž hlavním střediskem je pařížský Institut pro moderní texty a rukopisy (ITEM), usiluje o obnovení a prohloubení studia textů ve světle jejich pracovních rukopisů. Charakterizuje ji přesun zájmu od textu k psaní, od struktury k procesu, od autora k pisateli či od díla k jeho genezi. Texty a to nejen

Tento knižný zväzok prináša ucelený súbor statí venovaných vedeckému, kodifikačnému, organizátorskému a vydavateľskému dielu jazykovedca, publicistu a kultúrnopolitického činiteľa Henricha Bartka (1907 1986). H. Bartek sa zaraďuje do zakladateľskej generácie profesionálnych slovenských jazykovedcov, ktorá vstupovala do aktívnej bádateľskej činnosti v tridsiatych rokoch 20. storočia a v odbore jazykovedy

Sborník Slovanské jazyky a literatury: hledání identity vznikl na základě referátů přednesených na čtvrtém ročníku Konference mladých slavistů, která se konala ve dnech 22. a 23. října 2008 na FF UK v Praze. Publikace je členěna do šesti oddílů - Jazyk politické propagandy Postavení dialektů a mikrojazyků v období globalizace Cizí elementy ve slovanských jazycích - progres, nebo dekadence? Národní

Pomístní jména – jména polí, luk, lesů, hor, vod a cest – v sobě skrývají nespočetné zajímavé a přitažlivé informace. Představují nejen unikátní jazykové útvary, ale i zdroj poznatků pro regionální historii, archeologii, etnografii, přírodovědu i jiné vědní obory.

Dodatky k Ottovu slovníku naučnému.

Paradigmatika spisovné ruštiny je integrálním výkladem tvaroslovného systému spisovné ruštiny na fonologickém základě. Popisuje podrobně aktuální hláskosloví ruštiny a ukazuje dynamiku tohoto systému s koexistencí starších a novějších variant. Fonologický systém slouží pro výklad tvarosloví a ukazuje tak relativní uzavřenost a systémovost ruského skloňování a časování. Práce vychází z aktuální literatury

Detektivka byla po celé dvacáté století nejoblíbenějším oddechovým žánrem českých čtenářů a její popularita neklesá ani v současnosti. Čeští literární detektivové se přitom dost liší od anglosaských suverénů: bývají nenápadní, skromní, neohromují okolí svými dedukcemi ani tvrdými pěstmi či přesnou muškou. Typické je pro ně ironizování, parodování a obecně podvracení autority takzvaného velkého detektiva.

Přední česká lingvistka prof. Jarmila Panevová představuje a sumarizuje svoji celoživotní vědeckou práci svazkem vybraných studií. Příspěvky, které v průběhu více než padesáti let svého působení v lingvistice napsala, jsou rozptýleny v mnoha různých časopisech a sbornících a jen zčásti se odrazily v autorčiných pracích syntetických. Pro účel prezentace svého názorového vývoje a svých odborných zájmů

Ruský bohemista Oleg Malevič pojal do své knihy studie, úvahy a eseje, jež psal za svého vědeckého působení během téměř padesáti let. Nepodléhal oficiálním tlakům a hledal osobní přístup k literatuře blízkého a zároveň odlišného národa. Zajímal se o svérá

Třetí, upravené a doplněné vydání učebnice sanskrtu přináší několik změn: vedle uživatelsky příjemnějšího formátu je to především paralelní přepis do latinky u všech vět ve výkladových pasážích, slovíčkách za jednotlivými lekcemi a v klíči. Byly opraveny chyby a výklad byl na několika místech rozšířen. Učebnice je primárně určena studentům indologických oborů, ale díky důslednému užívání transliterace

Hlavním hrdinou knihy je „fenomén hlavy“, kterou autor představuje v širokém spektru různých jazykových a kulturních souvislostí. Autor Jaroslav Malina vyšel z předpokladu, že v každém z jazyků světa existuje slovo označující hlavu a s tímto pojmem spjatá různá úsloví, přísloví a fráze, což autor vyjadřuje prostřednictvím makarónské poezie (básnický útvar humoristické, ironické nebo satirické povahy,

Ide o obsiahlu zbierku súvislých nárečových prejavov, ktorá dokumentuje vývinové štádium slovenskej rozprávačskej tradície na prelome 19. a 20. storočia.

Charakter prostoru, jenž nás obklopuje a který obýváme, vstupuje do naší mysli, promítá se do uměleckých zobrazení a stává součástí příběhů, jenž vyprávíme. To zpětně ovlivňuje jak jeho individuální, tak kolektivní vnímání. Zkoumání historické dimenze tohoto jevu je zasvěceně hlavní část knihy. V teoretickém úvodu se autor zamýšlí nad smyslovou percepcí světa, podstatou literárního zobrazení prostoru

Táto publikácia v skrátenej a mierne obmenenej podobe predstavuje textovú časť stálej expozície Slovenského národného múzea-Múzea Ľudovíta Štúra. Publikácia približuje nielen Štúra ako sociálneho reformátora významného v rámci strednej Európy a jedinečného pre Slovensko, ale aj počiatočnú fázu modernej slovenskej histórie, ústiacej do našej súčasnosti.

Trencsényi Lászlónak, a pesti egyetem tanárának, pedagógiai kutatónak a 2012-es ünnepi könyvhéten jelent meg Gyerekek színpadon, nézőtéren című gyűjteményes kötete. Ebben a kötetben a gyermekszínjáték, gyermekkoncert, gyermekek színháza, koncertterme körében lezajlott nevezetes történések szemléje, kritikája volt olvasható, melyet a szerző a hetvenes évek óta folyamatosan adott közre kulturális és

Kniha se zabývá mediálními a textuálními vlastnostmi hypertextů v situaci, kdy se stále častěji setkáváme s komunikáty, které obsahují celou řadu prvků připisovaných formě hypertextu, a kdy celkově dochází k nárůstu výskytu elektronických textů, které si osvojují hypermediální logiku uspořádání informací. Na první pohled to tak vypadá, že se konečně začínají naplňovat více než šedesát let staré teorie

Diskuse o povaze románu nejsou věcí minulosti. Naopak, skýtají prostor pro přemýšlení o dnešku. Klimatická a koronavirová krize mají vedle svých bezprostředních, doslova fyzických dopadů i jeden překvapivý důsledek filozofický. Jak lze ve světě, kde každé soukromé rozhodnutí ovlivňuje planetu či veřejné zdraví, utvářet společné politické vize budoucnosti? Podobně jako byly revoluční narativy dvacátého

Monografie je výsledkem dlouholetého studia problematiky české literatury v časopisech doby národního obrození. Představuje českojazyčný periodický tisk z let 1830–1850 jako v dané době nejvýznamnější prostor pro publikování a recepci krásné literatury. Za pomoci korespondence, vzpomínek a dobové publicistiky rekonstruuje podmínky, za nichž časopisy vycházely (rakouská cenzura, nakladatelé českojazyčných