V knihe Medzi sémantikou a epistemológiou jazyka sa Marián Zouhar vracia k svojej tažiskovej téme – k referencii vlastných mien a deskripcií. Hladá v nej ostrejšiu demarkacnú líniu, ktorá oddeluje sémantiku od mimosémantických faktorov vstupujúcich do komunikácie. Túto líniu ignoruje napríklad referencializmus, podla ktorého deskripcie sú referujúce výrazy. Zouhar toto stanovisko presvedcivo kritizuje.

Monografie se zabývá zhodnocením vědeckého odkazu Jiřího Levého, zakladatele československé translatologie. Kolektivní monografie je dílem jedenácti autorů z ČR a Slovenské republiky. Kniha sestavená z deseti kapitol objasňuje inovativní přínos J. Levého v oblasti teorie překladu a myšlenky jeho pokračovatelů, představuje inspirativnost J. Levého translatologických koncepcí pro překladovou kritiku

A könyvek története szorosan összefonódik az emberiség történetével. Az írott szó ereje vitathatatlan erővel formálta a történelem menetetét, gondoljunk csak a Gutenberg-bibliára vagy A tőkére Karl Marxtól. A Könyvek, amelyek megváltoztatták a történelmet egyedülálló enciklopédia, amely az írásbeliség történetét követi végig i. e. 3000-től napjainkig. Az időrendben egymást követő fejezetek bemutatják

Soubor studií o méně známých literárních a výtvarných osobnostech české i světové scény a jejich děl od konce 19. století, přes tzv. klasickou modernu až do současnosti. Ze slovesné oblasti zahrnuje práce Gustava Erharta texty o autorech, kteří jej v průběhu let zaujali, seznamoval se s jejich tvorbou a pokoušel se o jejich vlastní reflexi. V knize tak najdeme statě například o P. Celanovi, L. Lugonesovi,

Přítomný svazek přináší výbor z textů Mojmíra Otruby (19232003) z rozsáhlého období 60. až 90. let. Přestože Otruba jedna z nejvýraznějších postav naší poválečné textologie za dobu své mnohaleté odborné kariéry publikoval řadu studií, článků a recenzí zaměřených k textové kritice, nebyly tyto jeho textologické příspěvky dosud sebrány a vydány knižně. Vedle rozsáhlé studie Autor text dílo, která problematizuje

Kolektívna monografia Svetozár Hurban Vajanský. Na rozhraní umenia a ideológie prináša analytický pohľad na rozsiahle dielo a činnosť Svetozára Hurbana Vajanského. Ide o jednu z tých postáv našich dejín, ktorá vyvoláva rozporuplné reakcie, a je to vlastne práve táto rozporuplnosť, čo predstavuje jeho špecifickú hodnotu pre našu kultúru. Hovoriť o Vajanskom totiž neznamená hovoriť len o minulosti, znamená

Sumář představuje shrnující ohlédnutí za projektem GAČR P406/12/0347, Diskurzivita literatury 19. století v česko-slovenském kontextu, a přináší systematizaci a domyšlení zejména jeho metodologického aspektu. Hlavní výsledky řešení jsou obsaženy v knihách České literární romantično (2012), Český a slovenský literární parnasismus (2015), Konfigurácie slovenského realizmu (2016), Český a slovenský literární

Autorský kolektív kolektívnej monografie Literatúra v kognitívnych súvislostiach tvoria Jana Kuzmíková, Silvia Gáliková, Róbert Gáfrik, Lukáš Procháska a Zuzana Fonioková (ČR). Kniha je prvou publikáciou vydanou na Slovensku, ktorá v interdisciplinárnom presahu ucelene mapuje hlavné problémové okruhy kognitívnych skúmaní literatúry. Základné východiská predstavuje úvodná kapitola, ktorá objasňuje pozíciu

Kniha Hledání nové modernosti je zaměřena na desátá léta dvacátého století, zejména na čtyři pozoruhodné roky před první světovou válkou. Její úvodní část analyzuje dobový teoretický diskurz, v němž si moderně cítící výtvarníci a literáti vyjasňovali základní filozofické a estetické rámce své tvorby. Do druhé části knihy jsou zařazeny studie věnované autorům, jejichž tvorba představuje různé podoby

Prvé literárnohistorické dielo o vývine slovenskej literatúry pre deti mládež od osvietenských počiatkov do polovice 60. rokov 20. storočia. Druhé vydanie autor rozšíril o nové pramenné literárnovedné výskumy v najstaršom období, keď vznikali prvé \"knižečky\" pre deti. V publikácii nejde len o chronologické zoraďovanie faktov, ale aj o výklad jednotlivých literárnych javov.

Onomaziologický slovník zásadním způsobem doplňuje a sjednocuje dříve vydané čtyři díly Slovníku české frazeologie a idiomatiky. Zahrnuje frazémy a idiomy všech čtyř vydaných svazků, které změněnou organizací a způsobem prezentace spojuje dohromady podle jednotného hlediska, a to významu. Většina tradičních slovníků nabízí svá hesla tak, že v nich hledáme abecedně podle výchozího hesla, resp. jeho

Článková bibliografie představuje časopis Dialog, který vycházel ve dvou etapách: od dubna 1966 do srpna 1969, kdy bylo vydávání časopisu zastaveno, a v letech 1990–1992, kdy (v letech 1990–1991) periodikum vycházelo pod názvem Severočeský Dialog. Časopis byl od začátku spojen se specifickým regionem severních Čech, resp. s (někdejším) Severočeským krajem. Vedle problematiky devastace životního prostředí,

Kniha Jak se fikce dělá slovy poskytuje souhrnný pohled na pragmatické teorie literární fikcionality. V jednotlivých kapitolách, které se vždy pokoušejí o revizi dosažených závěrů, se snaží odpovědět na otázky, jaké záměry mají autoři vyprávění, co při tvorbě fikce „dělají se slovy“, jakým způsobem jim čtenáři dokážou náležitě rozumět atd. Podle Kotena autoři fikcí kreativně napodobují autentické zobrazivé

Publikace nabízí odborné i laické veřejnosti se zájmem o tuto problematiku nové podněty a inspiraci. V rámci svého profesního literárněvědného profilu se v ní autorky zaměřily na příkladu vybraných děl německy psané literatury na literární reflexi jednoho z nejtemnějších období celosvětových dějin. Výběr textů může tedy oslovit ty, které zajímá, jak tuto úděsnou, absurdní skutečnost pojmout do veršů,

Jakou roli hrají v našem životě a ve společnosti vlastní jména? Kniha, která vychází z konceptů „ostravské onomastické školy“, ukazuje, že jejich specifičnost se zdaleka nevyčerpává jen pravopisem velkých písmen. Autoři se na téma dívají komplexně: reflektují spory a diverzitu přístupů uvnitř samotné disciplíny, zaměřují se na vztah vlastního jména a textu, rozplétají složité vazby mezi onomastikou

Monografia významného jazykovedca, špecialistu na syntax, si kladie za cieľ zhrnúť základné poznatky o podstate vety. Popri základnej gramatickej úrovni sa podrobne zaoberá sémantickou a obsahovou štruktúrou vety, ale i jej modálnou a emocionálnou stránkou, porovnaniu slovosledu v syntagme a vo vete, prostriedkom prispievajúcim k organickému zapojeniu vety do textu. Takto komplexne spracované dielo

Zborník je výstupom z vedeckého kolokvia, ktoré v novembri 2021 usporiadali Ústav svetovej literatúry SAV v Bratislave a Katedra slovenského jazyka a literatúry FF UKF v Nitre. Publikácia reflektuje v slovenských vedeckých kruhoch intenzívne pociťovanú potrebu novej interpretácie bádateľského odkazu Mikuláša Bakoša (1914 – 1972), literárneho vedca, univerzitného pedagóga, zakladateľa a prvého riaditeľa

Literárněhistorická práce rusistky Miluše Zadražilové (19372012) je výsledkem jejího celoživotního profesního i osobního zájmu o epochu, již nejčastěji charakterizovala slovy nervní či exaltovaná. Jedná se o přelom 19. a 20. století, který byl v Rusku prožíván v apokalyptickém očekávání konce jakožto počátku nové éry. Autorka toto zlomové období nejen kulturních dějin čtenářům zpřítomňuje především

Základní dílo kognitivní lingvistiky způsobilo ve své době revoluci ve filosofii jazyka a přístupu k němu vůbec. Fundamentální premisy, na základě nichž byly jazyk a myšlení v jazyce teoreticky i prakticky zpracovávány a pojímány, byly tímto dílem narušeny a musely být přebudovány. Základní strukturou jazyka už nebylo slovo či propozice, ale metafora, která se dostala do popředí zájmu jazykovědců i

A Nemzeti Kultúrtörténet Kincsestára sorozat legújabb kötete a Petőfi-emlékév jegyében a költő alakjának népi hagyománykörét mutatja be. Habár e folklórhagyományok ismertetésére a 19. század végétől történtek kísérletek, a kiskőrösi születésű Magyar Zoltán könyve az első olyan feldolgozás, amely a teljesség igényével készült, áttekintve mindazt a narratív örökséget, amely az utóbbi két évszázad során