Hospodská litanie, dvacáté století v jedné nikdy nekončící větě, obyčejné pábení nebo skutečné vzpomínky? (...ale ten nejvýznamnější to byl určitě král Michal to byl opravdu fešák a ten kůň co na něm jezdil to byla vlastně stará herka ale když na něm jezdil pomalu nebylo to poznat protože byl drezírovanej a když mu ho někdo ukradl a my jsme ho pak snědli v guláši byl strašně tvrdej ale vyhodit to ne

Na jeden zátah by těchto 74 krátkých básní napsal snad jenom maniak v posledním tažení. Tenhle materiál ovšem vznikal v rozmanitých situacích během několika desítek roků. Kresby, jež jsou součástí knihy, jsou textům přiřazeny dle společných pohledů básníka a malíře na život a jeho rozmanité podoby.

Básnická sbírka.

Sbírku Magorův ranní zpěv dělí od sbírky Magorova děťátka více než dvacet let, ale spojuje je v Jirousových básnických textech dosti výjimečná hravost, odlehčenost. Většinou zde chybí ona závažná \"existenciální\" témata a svědectví o hrůzách pobytu v komunistických vězeních i na relativní mimovězeňské svobodě. Magorův ranní zpěv je první Jirousovou sbírkou vydanou v samizdatu (1975), již tvoří causerie

Básně Kateřiny Mašatové se od konfekčních sbírek dívčí a dámské poezie liší poučeností životní i literární. I když se rozhodně nevyhýbá nejintimnějším tématům, najdeme tu jen minimum banálního sladkobolného vzdychání. Autorka na sebe dokáže být tvrdá, nechybí tu ironie, zejména vůči sobě samé. Nechybí tu nadhled, skryté literární citace a spousta krásných nápadů, poetických i formálních. A nechybí

Druhá básnická sbírka Pavly Vašíčkové je plná hříček se slovy, s jejich hranicemi, s obzorem řeči a vzlety do bezmeznosti: Jelikož čteme písmena, ale ne vždy myšlenky, píšeme písmena, ale ne vždy činy, létáme na nebi, ale ne v něm. Cítíme přiléhavý tlak snů, mléčné objetí mlh. Neznajíce sytost hladu hladovíme sytostí, celý svět hladoví sytostí. Zbídačeni vědomostmi, obtěžkáni zkušenostmi, než se ve

Víno od nepaměti jitřilo smysly člověka a probouzelo v něm touhy, které by zřejmě i jemu samotnému zůstaly skryty. Ctirad Králík (* 1959) ho nejen \"chutná\", ale umí i z hroznů dozrávajících na svazích malebné Pálavy stvořit vína, ve kterých je cítit jeho velká snivá duše. Největším zadostiučiněním pro něj je, nacházíme-li my ostatní v Sedleckých vínech, kterým dává tvář, souznění s jejich tvůrcem.

Básně tohoto svazku názorně dokládají oblíbenou tezi, že experimentální poezie je rozkročena mezi literaturu a výtvarné umění. Po roce 2010 Ladislav Nebeský volně navázal na svoji původní myšlenku binárních básní a vypracoval nové, zcela originální konstrukční principy. Cestou k poetickému sdělení je zde konfrontace různorodých obrazců tvořených černými a bílými čtverečky s obsahy nápisů na jejich

Text sbírky je důsledně psán tzv. du-formou a její specifikum, básnické sebeoslovování pointuje se tu ke grotesce filozofických maxim (Už jdeš, jen ses zamyslel.), tu k hravým imaginacím za účasti saint-john perseovské logiky snu (Zjistit, které noční zvíře spásá ocúny.), tu k rovině experimentu (Sny o snech. Moci si vybrat, vzpomněl by sis na něco jiného.). Nejvíce sympatické se však jeví nejen opakované

Lyrickoepická skladba Máj je jednoznačně vrcholem díla zakladatele moderní české poezie a největšího představitele českého romantismu Karla Hynka Máchy. Nejproslulejší báseň české literární historie o kráse přírody, o lásce i o smrti vychází v pozoruhodném výtvarném řešení, jemuž dominují typicky jemné a citlivé ilustrace Martina Augustína. Ty spolu s nebývale nápaditým a propracovaným grafickým řešením

Kapitalistické básně musí znát každý dělník, politik, manažer, hutník, právník, učitel, zemědělec, degustátor, inseminátor, student, důchodce i žena v domácnosti! Kapitalistické básně musí znát každý milovník i odpůrce kapitalismu. Vhodné i pro toho, koho kapitalismus dosud nechával chladným! Po jejich přečtení se do kapitalismu nevyhnutelně zamilujete! Kniha může sloužit jako úvod do studia kapitalismu,

Básnická sbírka.

Páteří osmého svazku je sbírka Praha. Její jednotlivé básně vznikaly průběžně již od 40. let a její kompozice se postupně velice proměňovala. Konečnou podobu sbírka dostala až v r. 1964 redakcí A. M. Píši v 6. svazku Díla Jaroslava Seiferta. Původně mimo zamýšlenou sbírku vznikaly známé cykly Mozart v Praze, Vltava, Letohrádek královny Anny (mnohé též jako bibliofilie) ad. Kromě básní pozdější sbírky

Indiferentní krajina (1981) je významnou sbírkou z doby nejhlubší normalizace. Byla publikována jako prvotina tehdy zhruba třicetiletého autora a okamžitě zaujala svým nekompromisním odmítnutím konformismu a životní přikrčenosti. Velmi pochvalně jí aplaudovali Jan Zábrana a Sergej Machonin, ale i dnes, po dvaceti letech od jejího vzniku, se ukazuje, že její poselství, stejně tak jako její poetika nezůstaly

Karel Malík (*1960), hudebník, skladatel, textař a básník, hráč na altsaxofon a kytaru. Působil v kapelách O. P. N., Hudba Praha a dalších. Jeho charakteristický hlas pak přichází nejvíc ke slovu v jeho vlastní kapele - založené v r. 1988 - Echt! Výkřičník je pro tento lyricko-úderný, keltsky furiantský pub-rock namístě. Třetí z Malíkových knížek - Chaos - obsahuje trefné verše, s ironickým i sebeironickým

Čtvrtá samostatná autorčina lyrická básnická sbírka, 68 básní napsaných hutnou metaforou, i hravých a experimentujících. Na bělmu očním jsou niterná témata, nárazy na hořkou pravdu, na sobectví druhého a na zmatený svět. Nezkreslené, hořké, bolavé myšlenky. Básník jde po cestě, kterou mu vnutil život, po cestě utrpení, ale přesto nakonec rozezpívá prorocké písně a dokáže velké věci.

Hanuš Hachenburg? Neznáme jeho podobu, ani osud před deportací do terezínského ghetta, a přece nad hloubkou jeho veršů člověka zamrazí. Básně Hanuše Hachenburga, z nichž více než třetina je publikována vůbec poprvé, byly napsány jako příspěvky do čas opisu Vedem, tajně vydávaného třinácti až šestnáctiletými chlapci v terezínském ghettu v letech 1943-1944. Jejich oprášení a zveřejnění chápeme jako hold

Milovaný i nenáviděný výběr z české poezie, letos po jedenácté. Výběr „nejlepších“ básní nemá sugerovat iluzi objektivity, ale je výsledkem setkání dvou osobností, dvou subjektivních pohledů na poezii daného roku i na poezii jako takovou. Dvojice přítomných editorů s nadsázkou deklaruje, že „jedenáctá reinkarnace svazku se již tradičně pokouší předstírat výběr z toho nejzajímavějšího, co se v naší

Poetika Slavomíra Kudláčka (nar. 1954) se v posledních letech zřetelně tříbí a projevuje snahu o minimalizaci vnějších slovních efektů ve prospěch „přímého vidění“ a sdělnosti. Jeho občasný příklon k delším básnickým skladbám koresponduje s určitou prozai

Český básník a prozik, dramatik i publicista patří k významným představitelům literatury počátku 20. století. Narodil se o silvestrovké noci roku 1877, zemřel u Jaderského moře roku 1931. V počátcích se nechal ovlivnit dekadencí a symbolismem, pozděj i se přidává ironie a aforismus. Proslul skladbou Milá sedmi loupežníků, známé je drama Zmoudření Dona Quijota, proslulá je novela Krysař. Nový výbor