Mína Mašlová je uznávaná herečka, která úspěšně vzdoruje útokům věku i mladších hereček. Její manžel právě dokončil divadelní hru s hlavní rolí psanou Míně na tělo. Jenže během příprav na velkolepý profesní i osobní triumf se začínají objevovat pochybnosti. Co když Mínu dohnalo rodinné prokletí v podobě začínající demence? Jak se vyhnout selhání a zklamání celého divadelního světa? Nadějí může být

Hlavní hrdinka druhého románu Lucie Faulerové se vyrovnává s několika tragickými rodinnými událostmi, které se mohou zdát nepochopitelné, a snaží se najít jejich příčinu. Cestu vpřed však nelze zvládnout bez ohlédnutí. V důsledně rytmizované próze vycizelované do mimořádné stylové čistoty nás mladá dívka, zasažená rodinnou tragédií i vlastním svědomím, uvádí do prostředí tří sourozenců, které nevysvětlitelně

Byli jste někdy v takovým tom problémovým věku mezi čtrnácti a jedna dvaceti, kdy vám zdánlivě nikdo nerozuměl, obden jste si připadali jako před nervovým zhroucením, prožívali první lásky, potýkali se se školou, občas si zaexperimentovali s drogami a přitom trpěli naivní neutuchající představou, že právě vy jste předurčeni k tomu, abyste změnili svět? Já to mel podobně. A kam mě to dostalo? Na kolena...

Příběh, zabírající v přítomnosti tři dni, je líčen v až banálně běžných kulisách dnešní západní civilizace velmi přehledně, takže jej může čtenář sledovat krok za krokem, hodinu po hodině. I plánek paláců na korze podél zátoky si lze při četbě nakreslit. Hlavní hrdina, škarohlíd výzkumník Oddys, je první den dopoledne v kině na filmu o závěru poslední války. Dozrává v něm rozhodnutí skončit s bádáním

V nejrozsáhlejší a knižně doposud nevydané próze se Josef K. Šlejhar, známý především jako autor novely Kuře melancholik, vyrovnává se svým manželstvím a potažmo i se světem jako takovým. Na ploše více než sedmi set stran nebývale sugestivním až živočišným jazykem vrší obrazy společných dní, obecné úvahy, vzpomínky, pocity. S téměř stenografickou přesností tak zaznamenává sled událostí, které předcházely

Ke svému doma i v zahraničí vysoce ceněnému dílu připojil Arnošt Lustig román Krásné zelené oči. Tento román je kladně hodnocen kritikou i čtenáři v USA a Velké Británii, kde v roce 2000 vyšel vůbec poprvé. Pro české vydání autor knihu zrevidoval a doplnil o pasáže, které v zahraničí publikované dílo neobsahovalo. V roce 2003 byl román navržen na Pulitzerovu cenu. Zelené oči má patnáctiletá Kůstka,

Představte si, že stojíte na tržišti a pozorujete hemžení kolem… K jakému stánku se vydáte nejprve? A pokud byste se rozhodli jinak, změnilo by to nějak běh následujících událostí? A čí osudy se tu proplétají? Deset postav, deset úhlů pohledu, jak vyprávět jeden příběh: to je Tržiště Petra Hugo Šlika. Netradiční „román na přeskáčku“ vtahuje do děje každého jednotlivého čtenáře a dává mu možnost spoluvytvářet

Jedna z nejzdařilejších próz české autorky, žijící a působící od počátku 70. let v novozélandském Dunedinu, která se již dočkala překladu do angličtiny a řady dalších jazyků. Jen zčásti autobiografický příběh, vystavěný v působivém kontrastu počátku a konce jedné emigrace, J. Tiché posloužil k tomu, co zřejmě nejlépe ovládá. Totiž k nenásilnému zkoumání hodnot lidského života, neustále poměřovaných

Příběh mladého alkoholika, kterému se v opilosti začne zjevovat mluvící pes. Časem si mladík na psa zvykne a bere ho nejen jako existující bytost, ale i jako svého přítele. Reálný život ale není této podivné dvojici zrovna kladně nakloněn.Ve skutečnosti zosobňuje pes alkoholikův pud sebezáchovy, jeho druhé já, které se ho snaží přimět k abstinenci.Pokud ale mladík svého psa poslechne, už ho nikdy neuvidí

Autorka žije už déle než pětadvacet let v řeckém kraji Epirus, provdala se tam, založila rodinu a našla štěstí. Řecké štěstí. Zemi zná jako málokdo jiný, a protože tradiční Řecko, které ji kdysi okouzlilo, postupně mizí, rozhodla se o něm psát –? o jeho zvycích, tradicích i historii, ale také třeba o jazykových záludnostech a úskalích života v cizí zemi.

V roce 1921, několik měsíců předtím, než Jaroslav Hašek začal psát Osudy dobrého vojáka Švejka, popisuje v cyklu Velitelem města Bugulmy své životní zkušenosti s revolučním Ruskem. Obdobným způsobem, jakým se ve svých povídkách vysmíval předválečné C. a K. monarchii, zachycuje bývalý rudý komisař Hašek bolševickou revoluci. Před čtenářem se tak odehrává úsměvný příběh, v němž, v zapomenutém tatarském

Souborem devíti povídek Markéty Mališové postupuje ústřední téma vztahů mezi mužem a ženou. Často jde o umělce, intelektuály, vztahy s výrazným věkovým rozdílem, ale i o obyčejné lidi, kteří před sebou a svými partnery skrývají různá tajemství. Autorka se nevyhýbá ani snové poetice či lehkému sci-fi žánru, bedlivě pozoruje a barvitě popisuje rozmanitá prostředí a v nich se odvíjejí lidské osudy.

Velké dějiny hýbou nebývalou silou i malými městečky – Horní Jelení je toho důkazem. Podivná sešlost, při které se místní obyvatelé oddávají pavím hodům, oživuje dávné démony, rodinná tajemství a především touhy, bez nichž by svět utonul v nehybnosti. Jak žít a přežít, když kolem bouří historie? Dramatické osudy první poloviny 20. století vás zavedou do jelenské divočiny, do krásné vily po Němcích

Ptali jste se někdy sami sebe, jaký by byl váš život, kdyby v listopadu 1989 dopadlo všechno jinak? Jaké by byly naše osudy, kdyby komunismus neskončil a my zůstali za železnou oponou oddělující nás od světa i jeden od druhého? Jedna z nejúspěšnějších českých spisovatelek Alena Mornštajnová opět překvapuje. Její nový román je dramatickým příběhem obyčejné rodiny, kterou velké dějiny jedné listopadové

Adam T. Blahosz přichází s křehkým průzračným příběhem, knižním průvodcem dospívající dívky po hlučné pozemské krajině. Lehkost vyprávění je však zdánlivá a čtenář s každou další stránkou přemýšlí nad okolnostmi, které ho formují, nad věčnými otázkami o hledání smyslu, odpovědnosti, důstojnosti, dobra a krásy.

„Dobrá žena se nevyptává,“ řekne tchyně mladé nevěstě, která se přivdá na statek v Darkovicích. Zpočátku se zdá, že se příběh Agnes bude odvíjet očekávaně – mladá žena usiluje o lásku svého muže a respekt jeho rodiny v tvrdých podmínkách odlehlé vesnice. Jsou však třicátá léta 20. století a přichází válka. Muži z Hlučína dostávají německé povolávací rozkazy a zanedlouho se u každé chalupy objevuje

Silný osobní příběh o životě a smrti a jejich vzájemném prolínání. Smrt v jakékoli podobě nám vždy přináší změny do života, stejně jako láska. Změn a proměn je v tomto příběhu spousta. Proces umírání, do kterého jsem byla přizvaná svou maminkou, byl neskutečnou školou života a vedl k mnohému poznání a uvědomění. Některé se týkalo mě a mého osobního života, jiné bylo o proměně druhých a nejbližších.

Obsažný divadelní román, umělecký záznam sezony 1951-1952 v Divadle Oldřicha Stibora.

V autentickém životním příběhu sledujeme desetiletý zápas těžce zkoušené ženy o život a elementární lidskou důstojnost, a to v situaci, kdy ji lékaři, společnost i manžel už odepsali. Příznaky závažné nemoci se u Ivety Kollertové začaly projevovat v šestatřiceti letech. V té době byli ona i její manžel bez zaměstnání a téměr v bezdomoví se starali o dvě děti, přičemž svým zdravotním problémům zprvu

Po tragické otcově smrti a patnácti letech strávených v Londýně získá Sofie atraktivní místo společnice v bohaté rodině právníka na Long Islandu v USA. Její zaměstnavatel Alexandr Fedin je sebevědomý charismatický muž, který Sofii velmi přitahuje. Když jí zanedlouho nabídne sňatek, nevěří svému štěstí. Netuší, že manžel spolupracuje s mafií. Stará se o jeho matku, dvě dcery z předchozího manželství