Název Spády odkazuje nejen k veršovému spádu, tedy formálnímu aspektu básní, ale také ke sklonu svahů, vodních koryt a cest a – v přeneseném významu – k tíhnutí mysli člověka, který na oněch cestách hledá bezpečný přístav.

Kniha Kořeny a koření života je rozdělena na dvě části. První polovina je zamýšlením se nad životními zkušenostmi z lidské společnosti. Pohled autora na současný svět a jeho zkušenosti jsou vyjádřeny poeticky ve vázaném verši. Předěl knihy tvoří zamyšlení s trochou fi lozofi e a vyústí konstatováním, že kořením života je smích. A o tom je druhá část knihy. S trochou nadsázky z prostředí mezi lidmi,

Autor, saxofonista a zpěvák undergroundové skupiny Plastic People of the Universe, který se letos dožívá 70 let, představuje v této sbírce básně za posledních 10 let.

Významný šlechtický rod Schliků započal počátkem 16. století v severozápadních Čechách s těžbou stříbrných rud, jejich zpracováním a následným mincováním. Kniha je určena nejen zájemcům o numismatiku, mineralogii a montanistiku, ale všem, kteří chtějí blí

Nová sbírka pražského básníka Jiřího Brůny.

Druhá básnická sbírka autorky, jež tematicky opět vyzvedává podzim života. Činí tak formou křehké lyriky obsahující nosné barvy nostalgie, něhy a touhy po životní vyrovnanosti a kráse ducha.

Šestá básnická sbírka Zdeňka Volfa zaujme nezvyklou mírou autenticity, texty, jejichž „síla spočívá ve skutečné osobní výpovědi, namnoze až zpovědi, která s sebou přináší nezvyklou otevřenost“ (Petr Hruška). Volf se projevuje jako dědic transcendentální expresivity autorů typu Vladimíra Holana, Bohuslava Reynka či Jakuba Demla. Dramatickým dějem jeho textů, hluboce prodchnutých vírou, je ale spíše

V lyrickoepické básnické skladbě Gorolina autor vzdává hold Beskydám. Veršem se vyznává ze své lásky k pohoří, kterou v sobě nosí od dětství, a možná ještě daleko dřív. Průvodcem na pouti horami je mu krkavec. Spolu se setkávají s divokou přírodou, legendárními kopci i výletnickými místy, s často tragickými lidskými příběhy z minulosti Beskyd, ale i s lidovou písní a tradicemi

Pozoruhodný výběr a nádherné překlady skvostů francouzské lidové poezie, která se skrývá v šansonech většinou neznámých autorů, rozhodně nesmí chybět v knihovně milovníků francouzské literatury. Některé jen málo známé písně, stejně jako písně, které můžeme slyšet zpívat i dnes nejen ve Francii, nás provázejí událostmi francouzské historie, životem a cítěním někdejšího francouzského venkova, ale jsou

Sbírka básní Šárky Valáškové vypovídá především o lásce mezi mužem a ženou a autorka se upřímně vyznává ze svých pocitů a přitom opěvuje krásu všedních dnů. Avšak nezapomíná na bolest, smutek i zklamání, které každého člověka občas potká. Dává nahlédnout až na okraj svého já a v mnoha verších projevuje víru, že budoucnost bude lepší. Autorka píše své básně lehce a s patřičným nadhledem. Básně jsou

Ptá se čtenář na pokrok učiněný od první sbírky? Pokrok, zrovna teď vyhřívá se ve výloze obchůdku s rozbitými psacími stroji. Malström věčného návratu víří ulicí prach a uschlé listí. Komíhavě tušené slunce. Vidíš ten mrak? To není mrak. Není to nafouklé břicho ani pouťový balónek. Vytrvalý vichr vzdouvá kyprostí škrobených nebes, nese ostrov, podobenství o společné lodi. Teď nějaká bouře. Dovnitř

Báseň se nezrodí, když autor zrýmuje pár slov. Skutečná poezie vznikne teprve, když se autor umí originálně podívat na svět. Když jej umí nejen vnímat, ale i vyložit jako básník. Tak jako Karel Klatt, laureát výroční ceny Spolku slovenských spisovatelů. Drsně poetické Klattovy texty doprovází v této knize pozoruhodné fotografie Luboše Y.Koláčka.

Nechce se věřit, že Bogdan Trojak (nar. 1975), česko-polský básník a překladatel, vydal svou poslední sbírku Strýc Kaich se žení, již před bezmála dvěma dekádami. Ti, kdo měli jeho jedinečný hlas rádi, se nyní mohou těšit na nové básně. Lze napovědět, že je to stále ona trojakovská lyrika, snad nepatrně prokvetlá prvními šedinami. „Verše milostné, až erotické, nebo zas pochmurné, plné marnosti a pochyb.

Sbírka Hlasy Jana Polkowského je solitérním, ojedinělým básnickým dílem, které nemá literární obdobu, a přitom – jako žádný kulturní fenomén – nevyrůstá z prázdna. Z formálního hlediska nejde o pouhý poetický svazek, ale o koherentní a tematicky soudržnou básnickou sbírku. Cyklus osmnácti básní se věnuje obětem masakru v polských městech na baltském pobřeží v roce 1970, kdy armáda a milice krvavě potlačily

Klimatická změna, sucho, ale i jiné krize nás proměňují a je stále těžší nalézt zdroje rovnováhy. Jemně angažovaný lyrik (ne však idylik!), básník krajin vnějších i vnitřních Radek Štěpánek (nar. 1986) ve své sbírce ohledává právě tuto situaci. Řešení nachází v přichýlení se k obyčejným, často přehlíženým skutečnostem života, jež eviduje jednou jako poutník, jindy jako rodič, partner či jen vnímavý,

Nová kniha zlínského autora, spisovatele a výtvarníka, ročník 1941. V doslovu ke knize Jan Šulc píše: \"Básnická sbírka Jákobův dvoják dovádí dál Kovandovu touhu po úplnosti: nejen už jeden člověk, jedna rodová zkušenost, jeden úsek dějin - to vše samozřejmě také, ale též přesouvání se z místa na místo, ze země do země, ze století do století, od detailně zachycené momentky k úvaze, od dobového dokumentu

Prvotina autora, který ze Slovácka odešel do slezské Opavy. Poslední dozvuky moravského nářečí se v básních téměř ztrácejí pod vahou sousedícího katolického Polska a kamenných masívů Jeseníků.

Ve své nejnovější sbírce básnířka navazuje na trend realizovaný i v předchozím básnickém souboru Kropení svěcenou vodou. Rozehrává motivy antropomorfizované přírody, lidské každodennosti a také aktuálního fenoménu izolace jedince, způsobené pandemií covidu-19. Příznačné jsou rovněž melodické základy autorčiných veršů, ovlivněné jejím hudebním vzděláním. Jak píše recenzent, čtení jejích veršů je čtením

Třetí kniha volně navazující básnické trilogie je nejen o lásce, jako o nelehké cestě za štěstím, ale také o hledání odpovědi na otázku, co je vlastně láska? Pro autora je stromem života, zahradou hojnosti, každodenní touhou po naději, nacházením. Ilustrace akademický malíř Karel Šafář, doslov Pavel Jurkovič.

Prvotina básníka, překladatele a historika umění Davida Vody nabízí průzračně čisté milostné básně, které jsou psány neznámým „erotickým“ jazykem: překvapivě nově je v této knize využíván dávný princip makaronské poezie, prolínání více jazyků: češtiny, slovenštiny, němčiny, ruštiny, angličtiny. Voda vytváří sugestivní jazyk lásky, přesný i upovídaný, vážný i bláhový. Skvělý záznam počínajícího vztahu,