Iniciační román odehrávající se v první polovině devadesátých let. Realita viděná pohledem teenagerů, nekompromisně hodnotících společenské změny, kterým sami příliš nerozumí. Devadesátá léta na malomestě, plném extravagantních figur, nově vznikajících podniků, politické všehochuti, podnikatelských dravců a jejich obětí, nové možnosti realizace čehokoliv. Projevy pravicového i levicového extremismu,

Živelná Nela má neobvyklý talent kombinovat chutě i komplikovat si život. Rozhodne se zanechat v Praze svého podnikání a vyráží k norskému fjordu živit se jako servírka. Se slušnou dávkou rebelství a perfekcionismu nevydrží dlouho na jednom místě a po půl roce odchází na chladný anglický venkov. Sní o životě v Londýně, vlastním bistru a teple v pokoji. Do cesty se jí pletou muži, jídla i svérázní hosté.

V dubnu 2003, po půlročním pobytu v Asii, odložil Lukáš Marvan roucho buddhistického mnicha a vrátil se ze srílanské džungle zpátky do Čech, aby zde znovu vplynul do každodennosti čtyřicátníka s jejími radostmi i starostmi. Konfrontoval tak zkušenost, kterou získal v asijských klášterech, s všední realitou západního člověka. Ovlivnilo meditační poznání prázdnoty a pomíjivé podstaty skutečnosti jeho

Příroda je velkou galerií malých příběhů. Jde jen o to je objevit. Jsou lidé, kteří za náměty svého psaní o přírodě putují do dalekých zemí, překonávají pouště a pralesy, utkávají se s šelmami, čelí nepřízni počasí a podnebí. Básnířka a spisovatelka Lydie Romanská na to šla jinak. Náměty pro své krátké povídky a fejetony nalezla rovnou za humny - respektive za skleněnými dveřmi svého bytu, vedoucími

Podzim roku 1989 a po něm hektická první léta devadesátá. Otevřené hranice, oceán nových možností a příležitostí. Taková je základna nového románu z prostředí studentského (nejen). Dětství a puberta hlavní hrdinky Anny Pišťárové, čerstvé studentky Fakulty architektury ČVUT, jsou zakotveny ve dvou předešlých knihách (Veškerá podobnost a jiné kotrmelce, 2001; Všechno, co svrbí, jednou svrbět přestane,

Autorka ve své nové knize vypráví v šesti povídkách o šesti ženách, které se zapsaly do historie kriminality. Na základě starých soudních záznamů líčí mistrně příběhy svých hrdinek, jejichž osudy rozhodně nebyly šťastné. Nejde ale jen o černou kroniku z dob dávno minulých. Vždyť zločiny i tvrdý trest, který následoval, byly často následkem zoufalé životní situace

Proč si neustále obouváme boty, které přece vždycky tlačily… Může existovat nevěra, která nezraňuje? Opravdu lze mít sex bez závazků? A kdy přijde po střídavé péči i střídavá povinnost a role rodičů se konečně vyrovnají? Povídky o nešťastné zamilovanosti a šťastných flirtech. Láskonky jako Laskonky. Krátké texty pro dlouhé večery od Barbary Nesvadbové, doprovázené tvorbou Pasty Onera.

Román autorky MVDr. Olgy Chytkové vyprávějící příběhy a osudy koní. Kdyby kůň promluvil, kolik slov radosti a vděčnosti by patřilo člověku? A kolik slov o bolesti a nepochopení bychom si museli vyslechnout? On však mlčí, poddá se vedení lidské ruky a snaží se vnést do našeho života radost i pocit uspokojení, že jsme něčeho dosáhli. Zkusme se však zamyslet nad lidským přístupem k tomuto nádhernému stvoření,

Kdo má rád Kahudu, má ho rád pro jeho skvělé vypravěčství, pro jeho obrazutvornost a humor, pro jeho rochnění v textu o životě a všem, co k němu patří. Další povídková kniha v kompaktní sérii druhých vydání.

Na výběr z Pepíčkových drobných textů, povídek, záznamu hovorů je nutno hledět jako na marginální poznámky, útržky či komentáře k jeho vlastnímu životu. Texty, které vznikaly z nutkavého pocitu pouze je zaznamenat na papír, nebyly nikdy určeny pro čtenáře. Ostatně anina to by Pepíček ve své skromnosti a plachosti nikdy nepomyslel a neusiloval. Zajisté, nejsou to žádné literární klenoty, důvtipně promyšlené

Vlny Jaderského moře omývají chorvatská pobřežní městečka plná pohnutých příběhů. Jedním z nich je letovisko Baška Voda, o němž před smrtí mluvila i Lukášova matka. Skrývá se tam snad důvod, proč celý život neprojevovala emoce? Aby Lukáš našel odpovědi na otázky, které ho tak tíží, opouští se svou dospívající dcerou rodnou Prahu a vydává se do Chorvatska. V minulosti se paralelně odvíjí vyprávění jeho

Jak se vyrovnat s rozchodem? Jednoduše ho neakceptovat a pokusit se nekompromisně získat svou ex zpět. Takový je cíl hlavního hrdiny Erika. Své úsilí musí navíc znásobit, když se dozvídá, že si jeho bývalá bude za pár týdnů brát někoho jiného. V odboji proti svatbě Erik využívá všechny možné prostředky – peníze, služby hackerů, přátele, a to bez ohledu na vedlejší škody. Dokonce se rozhodne nevěstu

Když je vám třiapadesát, jste sice úspěšná rozhlasová moderátorka, ale v osobním životě za sebou máte dva rozvody a ani ve třetím manželství se necítíte šťastná, k dalším životním změnám už příliš odvahy nemáte. I přesto se Blanka jednoho rána probudí, najde v sobě sílu vzdát se pohodlného postu manželky, požádá o rozvod a odjede sama na dovolenou do Kalábrie. Netuší, že jedno přání, které zcela nevinně

Osudy rodin žijících v osoblažském výběžku, jejichž každodenní dojíždění za prací do měst a míst ležících na východě je typickým znakem obyvatel, kteří tu žijí. Přesto tvoří základ rodiny, které zde pracují a prožívají své osudy. Zamazalovi, Janderovi z Osoblahy, rodiny Řeháčků či Rannsdorfů z blízkého Krnova, ty všechny udávají někdy lahodný, někdy břeskný tón společného soužití. Území vábí romantické

Držitelka ceny Magnesia Litera 2022 za debut roku přichází s novým románem. I v nové knize se Tereza Dobiášová vrací ke starým českým dějinám. Tentokrát se ale pohybuje mimo doložitelnou historii a o to víc prostoru otevírá představám, snům a vizím. Třem sestrám, Kazin, Tetas a Liban, byly dány do vínku rozdílné vlastnosti – jedna nahlíží do minulosti, jedna do budoucnosti a jedna žije v sepětí se

Je lepší alkoholismus nebo snobismus? A co něžná tyranie nedělních návštěv a povinných bábovek? Kamila, Eda a Emilie žijí ve vesnici podomácku slepené ze zbytků starého světa. Její obyvatelé neustále komentují, co si o všech a o všem myslí, jako kolektivní živý bulvár, před kterým není vůbec nikdo v bezpečí. Románový debut lze číst jako průvodce zvětšenými detaily dětských vzpomínek, ponor do složitých

Těch látek, vzorů, barev! Řeč není jenom o šatech, ale hlavně o životě a ženských půvabech. Úspěšná herečka a spisovatelka Ivanka Devátá moc dobře ví, že šaty dělají ženu, a s chutí se probírá vzpomínkami na své divadelní i civilní kostýmy, sukně, halenky, boty a klobouky. Zve nás do časů mistrovské krejčoviny, kdy se šilo na míru u Podolské či v salonu Styl, i do skromnějších dob, kdy se šaty dědily

Pražská Kinského zahrada a její okolí skrývají řadu tajuplných zákoutí. Právě tady se odvíjejí osudy hrdinů, a hlavně hrdinek prozaické prvotiny Jakuba Železného. Zkušený televizní novinář vyměnil razantní styl z obrazovky za vyprávění křehkých příběhů o ženách. S pochopením pro radost i s empatií vůči bolestem, které jim život přináší. A jelikož jeho maminkou byla oblíbená spisovatelka Marta Davouze,

Antiutopický román odehrávající se v alternativní realitě, kdy nacisté vyhráli válku, vypráví příběh Elišky Procházkové, studentky gymnázia, která si propagandou národního socialismu příliš hlavu neláme. Proplouvá životem docela obyčejně a na svět hledí s ironickým humorem. Dokud neobjeví mrtvé tělo knihkupce, kterému přišla vrátit zakázané knihy. Náhle je semleta totalitním režimem, jehož si doposud

Ačkoli se příběh odehrává na čtyřech kontinentech, tvoří exotika jen kulisy k dramatické cestě do ženského světa a myšlení v době, řekněme, emoční zralosti. Co tam najdeme? Především muže. Vylíčené pravdivě, s pochopením, něžnou sympatií. Dvě přítelkyně, které známe už z knihy Orinokem k přechodu, konečně našly partnery, se kterými by rády zestárly. Jsou vyrovnané, zkušené, smířené se světem. Takřka