Verše Milana Rúfusa čerpajú z existenciálnej nevyhnutnosti svedčiť o dobe, v ktorej básnik žil, o svete, čo bol v detstve a mladosti jeho, o svete, ktorému neskôr už nepatril. Rúfus – básnik ľudskej tragiky, ale aj Geigerov počítač, čo vedel zmerať nebezpečné žiarenie cudzieho sveta. Sveta ničenia, nenávisti, mravného úpadku. Toto je druhá z troch kníh (Prameň, Studňa, Studnička), v ktorých vydavateľstvo

Piata kniha básní Márie Ferenčuhovej je hypnotickou meditáciou o konci a prerode. Individuálny osud človeka sa v nej prepája s osudom vesmíru, mrazivo osobné a zároveň všobjímajúce obrazy intimity akoby presahovali samy seba a rozpínali sa do nekonečna. Černozem predstavuje znepokojivé básnické univerzum na pokraji kolapsu: je to fantastický svet, a možno realita. Černozem je substrát poslednej zá

Básnická sbírka.

Aj v štvrtej básnickej zbierke Gény Tálie, 2018 (po Sex času s nulou, 2013; Emócie v celofáne, 2014; Adamovo rúcho, 2015) Jozef Ivan pokračuje v nastavovaní kriticko-satirického zrkadla svetu človeka. Z jemnej poetickej pavučiny reflexií splieta originálne obrazy a metafory každodenného divadelného správania sa hlavného protagonistu, ktorý si hrdo hovorí koruna tvorstva. Z básnikových aforizmov, epigramov

Adolf Heyduk (1835—1923) byl nesmírně plodný básník. Ve více než šedesáti sbírkách často reflexivní lyriky se věnoval přírodě, rodině i vlasteneckým tématům. Nikdy nepsal poezii přímo pro děti, ale spíše o dětech, a i ta je často smutná. Není divu, vždyť mu zemřely dvě dcery. Editor výboru Petr Šrámek však v jeho verších akcentuje především radost z prostých, obyčejných věcí. Kniha je čtvrtým svazkem

Tisíc podôb ženy je vyjadrením cesty k ženstvu a sebaprijatiu. Túto knihu písala žena. Nie iná ako vy. Občas rozbúrená ako oceán, inokedy pokojná, ponorená v tichu vlastnej pokory. Písala ju preto, aby opäť priniesla svetu tisíc podôb ženy, v ktorých je bez ohľadu na náladu, stav, výzor či predstavy spoločnosti jednoducho krásna, výnimočná a lásky hodná. Žena, ktorej sa dostane do rúk, nájde samu seba

Dva emocionálne silné príbehy dvoch odlišných ľudí žijúcich v inej dobe, no v rovnakej krajine, ktorí túžia po obyčajnom ľudskom šťastí. V dvoch prepojených novelách Rózin dom a Krýsuvík približuje poľský spisovateľ Hubert Klimko-Dobrzaniecki islandské prostredie z pohľadu Stredoeurópana. Rózin dom je dojímavé, osobne zaujaté rozprávanie o starobe a umieraní v jednej z najbohatších krajín sveta. Krýsuvík

Cit a rozum. Poézia a veda. Večný protiklad či možný súlad? Aj na tieto otázky hľadal odpovede mladý P.J. Šafárik, ktorý sa už ako 19-ročný študent mohol popýšiť vlastnou básnickou zbierkou. paradoxne, neskôr sa stal uznávanou vedeckou autoritou európskeho formátu. Prekvapivé sú však aj jeho mladícke verše, v tomto zväzku zaznejú nielen v pôvodnej češtine, ale aj v iskrivom a sviežom preklade Ľ. Feldeka.

Výbor z téměř už klasických překladů a parafrází básníka, překladatele, ale s trochou nadsázky i schopného mystifikátora Bohumila Mathesia vychází ze Zpěvů staré Číny a Zpěvů Dálného východu. Mathesius zřejmě nikdy neuměl čínsky a ve své první knize to ani nepopíral. Mystifikace ale začala, když Mathesius zjistil, že doslovy nikdo nečte a že se stal pro veřejnost uznávaným znalcem Číny včetně jejího

Básnířka Lydie Romanská vytvořila v rozmezí let 2019 až 2021 rukopis nové básnické sbírky, kterou nazvala Zpovídat se z poezie. Pokračuje v principu, který je evidentní z jejích posledních knížek, a sice vnímání poezie jako nové skutečnosti, samostatného artefaktu neovlivněného zažitými principy práce s tématem nebo logikou, jak jej vyznával francouzský literární teoretik Henri Bremond a u nás kritik

Paměť s námi hraje svoje hry – a má v nich vždycky navrch. Nabízí se otázka: nežijeme vlastně jiné životy, protože si minulost pamatujeme špatně? Stalo se to přece jinak – ale to už nevíme, přeznačila to paměť i všechno, co následovalo. A co někdy následovalo právě proto, že jsme si minulost zapamatovali špatně. Sbírka o pasti paměti, vzpomínce jako přibližné mapě času i o „zlaté lásce zkratek“ a období

Dokonalé zviera(nie) je dielom dokonalým, pre každého milovníka krásnych kníh a poézie hĺbok a výšok života. Opus magnum najvýznamnejšej poetky dnešného Slovenska prináša ojedinelú víziu sveta ako svet rozhovorov s blízkymi. Zhovára sa prostredníctvom imaginácie, ktorá spája okamih tu a teraz so spomienkou, niekedy akoby až na počiatok sveta. Autorkin hlas vedomia hovorí iba to podstatné. Zdieľa s

Nová básnická kniha Kateřiny Rudčenkové (1976) přináší verše z let 2008–2011. Erotismus, smyslnost, úzkost a samota – stará témata básnířčiných promluv i rozhovorů se světem znějí v těchto verších ještě drásavěji, ještě uhrančivěji. Knihu uzavírá podmanivý básnický cyklus napsaný na plážích „baltské Sahary, mezi dunovišti v sugestivní krajině opuštěných planin s travinami, kde člověk zažívá pocit konce

Rozsáhlý výbor básní Taša Andjelkovského (1949), držitele ceny Magnesia Litera za poezii.

Kniha je členená do 5 kapitol, z toho štyri kapitoly sú tzv. vážna poézia a piata kapitola je satirická poézia - epigramy. Celkovo je v nej 44 básní a 33 epigramov... V každej kapitole je farebná ilustrácia – reprodukcia obrazov...

Krajina, príroda majú vo svojej holej existencii pre Jurolekov básnický subjekt absolútnu výpovednú hodnotu. Tento svet je celkom zámerne svetom bez človeka, aj preto sa môže a má javiť ako božský.

Druhá kniha básnířky Andrey Vatulíkové (1984) přichází jedenáct let po výrazném debutu Ona je ten tragický typ... Neobsahuje tak pouze úzký výběr textů, jakýsi creme de la creme, ale bohatý a velkorysý výbor z tvorby za více než deset let. Je to široký, rozvodněný proud, který s sebou nekompromisně bere vše, co mu přijde do cesty.

Poezie Dariny Šindelářové je úchvatná svou hravostí a originalitou. Dodnes si pamatuji na ten okamžik na jaře roku 2009, když jsem je dostal e-mailem.

Polský básník ANDRZEJ SULIMA-SURYN (1952–1998) patří k osobnostem, pro které je poezie životním postojem a psaní záznamem duchovní cesty, ne literaturou. Duší filosof, povoláním tulák a host.

Zbierka Petra Hrušku je v mnohom mimoriadna. Snáď u žiadneho iného autora českej poézie sa nestretneme s niečím podobným: jedna postava prechádzala po viac ako dvadsať rokov všetkými autorovými knihami, zjavovala sa na chvíľu a zase mizla so svojou znepokojujúcou energiou a osudom.