Kniha Patrika Ouředníka navazuje na jeho předchozí práce Šmírbuch jazyka českého a Aniž jest co nového pod sluncem a přináší 1800 hesel, která vysvětlují \"slova v zapomenutí daná\", tedy slova, která měla nahradit slova cizí tak, aby čeština měla pro každou věc vlastní výraz. Tato slova jsou kdykoli použitelná jako varianty slov běžně užívaných. Čekají jen na váš jemnocit a duchodevření, by mohly

Novoroční projevy československých a českých prezidentů, prvomájová hesla, texty Rudého práva, publicistika Jaroslava Durycha, Ladislava Jehličky a Karla Čapka, staročeské satiry, beletrie autorů 19. století, regionální noviny z přelomu 19. a 20. století či slovníky argotu. To všechno jsou texty, jejichž analýzou se zabývá monografie Slovo a text v historickém kontextu — perspektivy historickosémantické

A mű a magyar nyelvtan alapvető kézikönyve. A kötet rendszerezetten és közérthetően mutatja be a magyar nyelv felépítését és szabályait elsősorban a nyelvhasználat nézőpontjából. A grammatika modern nyelvleírási módszerrel közelíti meg az alaktan, szófajtan, szóalaktan és mondattan rendszerét. Hasznos alapmű az általános iskolai tanulóknak, a középiskolásoknak, az egyetemi hallgatóknak, valamint a

Monografie podává detailní analýzu slovosledného chování posesivních zájmen ve staročeské nominální frázi. Jedná se o fenomén, kterému zatím nebyla v české paleobohemistice věnována soustavnější pozornost. Materiálový základ práce představují staročeské prozaické texty, jejichž období vzniku se klade přibližně od poloviny 14. století do konce 15. století.

Primárně textologicky zaměřená práce přináší přehled a podrobný popis všech dnes známých rukopisných a tištěných autorských pramenů básnické skladby Karla Hynka Máchy Máj. Báseň (1836). Shromažďuje bohatý faktografický materiál, na jehož základě pak formuluje i další hypotézy týkající se vzniku jednotlivých pramenů a jejich relevance z hlediska vydavatele. Nová zjištění se uvádějí zvláště v souvislosti

Kniha Povytažený dráp. Eseje o tvůrčím psaní představuje ucelený, tematicky provázaný soubor textů odborné a literární esejistiky v interdisciplinárním a multikulturním pojetí. Právě snaha obnovit dávné spojenectví vědy a umění, empirického a estetického postoje ke skutečnosti tvoří metodologickou a hodnotovou osu publikace, která tak navazuje na autorovu předchozí knihu Dramata jazyka. Teorie a praxe

Kniha představuje dvě neznámé, dosud nepublikované řady korespondence tří významných představitelů české kultury. Čerpá výhradně z archivních zdrojů. Dvě třetiny editovaných čísel (133) zaujímá vzájemná korespondence Aloyse Skoumala (37) a Jana Čepa (96). Vzájemná korespondence Aloyse Skoumala s Františkem Halasem obsahuje 47 listů. Spojovacím článkem edice je Aloys Skoumal. Z korespondence jasně vyplývá,

Jak spolu lidé komunikují, jak dosahují porozumění? Renomovaný odborník představuje hlavní teoretické přístupy k analýze jazykové interakce, tj. k analýze toho, jak na sebe lidé vzájemně působí, když užívají jazyk. Kniha Jazyková interakce je rozčleněna do dvaceti dvou kapitol. V každé je vyložen ústřední pojem díla jednoho z klasických autorů, kteří se zabývali jazykovou interakcí. Výklad staví na

Antológia Podoby autobiografickej literatúry 19. storočia (pripravená Ivanou Taranenkovou) prináša memoáre a prozaické texty s autobiografickou intenciou, ktoré špecifickým spôsobom komplementarizujú vývin slovenskej romantickej a relistickej literatúry 19. storočia. Autentickú memoárovú literatúru predstavujú spomienky Jozefa Miloslava Hurbana, Jána Francisciho, Jonáša Záborského, Alberta 3karvana,

Časopis se zaměřuje na vybraná témata aplikované lingvistiky, interdisciplinární oblasti popisu jazyka a metodologické otázky s tím spjaté.

Politická korektnost představuje kontroverzní jev, který se i v českém prostředí stává předmětem vyhrocených debat o politice, společnosti, kultuře i umění. Tato publikace si klade za cíl prozkoumat reakci českého literárního pole na požadavky spojené právě s politickou korektností. Korektnost přitom nechápeme jako výhradně restriktivní jev, ale jako nesmírně komplexní a produktivní sociální fenomén,

A magyar kultúra történetében aránylag ritkák a nagy öreg generációk. A kiegyezés utáni évtizedekben az Akadémián, az egyetemeken, az egyházakban és a közéletben elég sok szívós öreg tekintély birtokolta a hatalmat, de rangos idős költőnemzedék sem a XIX. század végén, sem a Nyugat nagy korszakában nem alakult ki. Kassák, Erdélyi, Illyés, Déry életkora inkább kivételesnek számított, talán a „harmadik

Ako súvisí králik s Karolom Veľkým? Čo má Dunčo s Dunajom a Elvis Presley s punkom? Prečo sú nanuk a pexeso výsostne československé slová? Čo majú larva a babôčka spoločné s mytologickými bytosťami? Pátranie po pôvode slov vás môže zaviesť na mnohé nečakané miesta aj do rôznych zákutí dejín. V knihe Etymológia záhadná aj zábavná sa napríklad dozviete, že huncút bola kedysi mimoriadne vulgárna nadávka

Zborník je výstupom z vedeckého kolokvia, ktoré v novembri 2021 usporiadali Ústav svetovej literatúry SAV v Bratislave a Katedra slovenského jazyka a literatúry FF UKF v Nitre. Publikácia reflektuje v slovenských vedeckých kruhoch intenzívne pociťovanú potrebu novej interpretácie bádateľského odkazu Mikuláša Bakoša (1914 – 1972), literárneho vedca, univerzitného pedagóga, zakladateľa a prvého riaditeľa

Stručné, zrozumiteľné a graficky vtipné priblíženie niektorých častých jazykových prehreškov zo súčasných písaných prejavov. Cudzie slová, floskuly a iné anglické vplyvy, čiarky, predložky, ypsilony... S príkladmi z médií. A s odborným úvodom do lingvistickej kuchyne pre tých, ktorí chcú ísť hlbšie.

Záměrem monografie je poskytnout souhrnný přehled teorií interpretace, jejichž tématem bývá Shakespeare, resp. renesanční literatura, přičemž se s ohledem na rozsah problematiky zaměřuje na koncepce současné, vytvářející konfrontační rámec vybízející ke komparaci a analýze. Nekončí se však konstatací neslučitelnosti interpretačních postupů, které se navzájem vyvracejí; nýbrž se ukazuje, že i postupy,

Kniha přináší komplexní rozbor slabikování češtiny. Obecná část jednak podává co nejaktuálnější a nejpodrobnější přehled poznatků o slabice, její podstatě, roli a postavení v jazyce, jednak obdobným způsobem pojednává o problematice slabikování. Autoři následně nabízejí vlastní pohled na určení slabičné hranice, jenž je sice aplikován na češtinu, ale díky jeho obecnosti ho lze užít i v dalších jazycích.

Nemusíte vědět, kde je v Praze Grébovka, Kanálka, Míčovna, Portheimka, Platýz, Strakovka, přeražený Ďáblův sloup, kaple Nalezení sv. Kříže, kašna s delfíny, pomník Františka I., nemusíte vědět, kde bylo Ernestinum nebo Eggenberg. Stačí, když to ví šlechti

A Nemzeti Kultúrtörténet Kincsestára sorozat legújabb kötete a Petőfi-emlékév jegyében a költő alakjának népi hagyománykörét mutatja be. Habár e folklórhagyományok ismertetésére a 19. század végétől történtek kísérletek, a kiskőrösi születésű Magyar Zoltán könyve az első olyan feldolgozás, amely a teljesség igényével készült, áttekintve mindazt a narratív örökséget, amely az utóbbi két évszázad során

Publikace Antonína K. K. Kudláče je knižním souborem statí o literatuře, které autor publikoval v různých periodikách během uplynulého desetiletí. Pro toto souhrnné vydání byl svazek navíc rozšířen o několik zcela nových, původních textů. Specifičnost Kudláčova přístupu spočívá především v tom, že se při osobně zabarvené reflexi literárního vývoje uvedeného období nesnaží za každou cenu udržovat tradiční