Kniha Panovnický majestát vznikla na půdě Historického ústavu AV ČR jako výsledek dlouholetého bádání odborníků na dějiny raného novověku. Autoři si položili základní otázku, jakým způsobem a s pomocí jakých nástrojů byla vykonávána královská moc v Čechách 17. a 18. století, tedy v době, kdy Habsburkové drželi hodnost českých králů a zároveň sídlili ve Vídni. Jak vypadala jejich správa českých zemí

Až do počátku třicetileté války se katolická a prohabsburská metropole západních Čech Plzeň honosila svou nedobytností na jejích pevných hradbách ztroskotali opakovaně i husité. Ani v roce 1618 se nepřidala na stranu českých povstalců a mohla představovat jejich silného protivníka, navíc na důležité spojnici mezi Prahou a Falcí. Stavové k pokoření Plzně vyzvali Petra Arnošta II. z Mansfeldu, generála

Publikácia predstavuje ďalší vedecký výstup z dlhodobého systematického výskumu, ktorý sa realizuje na pôde Ústavu politických vied SAV. Autorskému kolektívu sa podarilo podať ucelený pohľad na vznik samostatnej slovenskej štátnosti v roku 1993. Následne niekoľkí autori, vymedzenú problematiku doplnili aj o ďalšie pohľady, napríklad v oblasti zahraničnej politiky, vzťahu médií a politiky, ako aj o

Zrod záměru postavit Mistru Janu Husovi pomník se váže k debatě na jednání českého zemského sněmu 25. listopadu 1889 ohledně umístění tabulky s Husovým jménem na budovu Národního muzea. Záhy poté vznikl Spolek pro zbudování pomníku Mistra Jana Husa.

Monografia predstavuje históriu prvých kukučínovských pamätníkov na svete, ktoré boli vytvorené v zahraničí ešte skôr ako pomníky spisovateľa v jeho domovine. Dokumentuje predovšetkým okolnosti vytvorenia najvýznamnejšej sochy M. Kukučína, ako aj záchrany a komplikovaného presunu jeho odliatkov naprieč dvoma oceánmi a tromi kontinentmi.

Do knihy Šlechta v českých zemích se vešlo pouze omezené množství osobností nebo byla zmíněna pouze část jejich života. A tak vznikl tento druhý díl, ve kterém dostali prostor i jiní aristokraté.

Publikácia v origináli, v nemčine o histórii Židovskej obce v Bratislave od začiatkov do roku 1526. V knihe sú uvedené širšie politické, sociálne a finančné súvislosti v Maďarskom Kráľovstve, edikty a nariadenia kráľov, vysokých úradníkov, pápeža a ich preklady do nemčiny, so špeciálnym zreteľom na židovské obyvateľstvo v celom kráľovstve.

Monografia sa zaoberá podnikateľskými elitami a dejinami Rimamuránsko-šalgótarjánskej železiarskej účastinnej spoločnosti, ktorá patrila od svojho založenia v roku 1881 až do zániku v roku 1945 k najväčším podnikom stredoeurópskeho regiónu. Kniha načrtáva teoretické východiská výskumu hospodárskych elít s hlavným zreteľom na novátorstvo a na aplikáciu zahraničných trendov.

První skutečná nemocnice vznikla v Praze roku 1620 Na Františku a je s ní spojena známá scéna výukové pitvy z roku 1685. Tento ústav byl výhradně mužský, na rozdíl od ženské nemocnice Na Slupi, založené řádem alžbětinek v 18. století, nedlouho předtím, než se v rámci tereziánských a josefinských reforem zrodily první zdravotnické plány pro metropoli Koruny české.

Vidiecke šľachtické sídla v Zvolenskej stolici sú štvrtým dielom série venovanej kaštieľom a kúriám na území bývalých uhorských stolíc. Autorom historickej časti textov je Tomáš Janura a architektonicko-historické údaje spracovali Ľubica Fillová a Michal Šimkovic.

Publikace známého českého medailéra a sochaře se věnuje tématu zachycení erbů na mincích a medailích, které bylo zatím v odborné literatuře opomíjeno. Autor jednak seznamuje čtenáře s heraldickými pravidly a reáliemi, zejména se ale zaměřuje na chronologicky seřazené vybrané příklady mincí a medailí se znaky s informacemi o osobnostech a institucích, které erby na ražbách užívaly.

Autor objasňuje pojem \"wervolf\" pocházející z německé mytologie, podle něhož se nazývala také podvratná německá organizace (Wehrwolf), která vznikla v českém severním pohraničí koncem druhé světové války. Čtenář se dozví o průběhu konkrétních sabotážních akcí této organizace, které byly namířené nejen proti Čechům, ale také proti odlišně smýšlejícím Němcům.

František Šmahel patří k nejvýznamnějším evropským medievistům. Téměř padesát let se originálním způsobem věnuje dějinám české a evropského pozdního středověku, s důrazem na genezi české reformace, dějiny vzdělání a univerzit či raného humanismu.

Poslední svazek 3. dílu se podrobně věnuje následujícím řeholním klerikům: theatini, barnabiti, jezuité, piaristi, somaskové a kamiliáni. U každého je zmíněna spiritualita, zaměření, organizace a struktura, popis jejich působení u nás, tabulky významných představitelů řádů (v zahraničí i u nás) a příslušný ilustrační doprovod (znaky, historické řádové oděvy, budovy spjaté s působením řádu a podobně).

Publikácia je výpoveďou širšieho kolektívu slovenských i zahraničných vedeckých pracovníkov-historikov, sociológov, politológov, ale aj priamych účastníkov dnes už historických udalostí spojených so vznikom samostatnej demokratickej Slovenskej republiky. Mapuje dlhú a zložitú cestu, ktorou naša krajina musela prejsť - od rôznych úskalí spojených s turbulentným 20. storočím cez studenú vojnu i pád východného

Editori uceleným vydaním spomienok a pamätí chcú ponúknuť verejnosti množstvo nových informácií a rôznych hodnotení politickej situácie a pomerov na Slovensku. Pritom publikované materiály zahŕňajú prakticky celé politické spektrum slovenskej spoločnosti koncom 30. rokov, od zástancov jednotného etnického československého národa, cez podporovateľov autonómie Slovenskej krajiny, podporovateľov budovania

Publikace vychází jako další svazek knižnice Korespondence T. G. Masaryka. Zpřístupňuje vzájemnou korespondenci T. G. Masaryka a J. S. Machara z let 1893–1895, tedy od navázání spolupráce s časopisem Naše doba, kterou inicioval T. G. Masaryk, až po vzrušenou debatu vyvolanou publikováním prohlášení Česká moderna. Obsahuje 183 editovaných dokumentů opatřených rozsáhlým poznámkovým aparátem a monografickou

Renomovaný historik Karel Kaplan přináší řadu nových informací o jednom z nejobávanějších politiků padesátých let, Alexeji Čepičkovi. Jméno zetě \"prvního dělnického prezidenta\" Klementa Gottwalda bývá nejčastěji spojováno s funkcí ministra obrany a z řízením nechvalně proslulých Pomocných technických praporů, nástroje zotročení desetitisíců politicky nepohodlných či nespolehlivých občanů tehdejšího

Historie jednotlivých domobraneckých praporů, které byly v roce 1918 a 1919 sestaveny v Itálii ze zajatých Čechů a Slováků z rakouské armády. Formování jednotlivých praporů, jejich vystrojení a vyzbrojení, všední život i slavnosti a přehlídky, návrat do vlasti, nasazení v českém a moravském pohraničí a v bojích na Slovensku, ale i malá vzpoura některých mužů a její potlačení. Domobranecké pluky a 10.

Rod pánů z Lichtenštejna přišel na Moravu v roce 1249 a usadil se zde. Kniha mapuje hospodářské a rodové dějiny Lichtenštejnů na Moravě od jejich příchodu až do osudné Bílé hory. Všímá si jednotlivých hospodářských aspektů v jednotlivých dějinných etapách. Zároveň poskytuje základní pohled na jednotlivé členy rodu od středověku až do nástupu prvního knížete Karla.