Oblíbená úsměvná veselohra, která se odehrává během jedné noci na hradu Karlštejn, kam císař Karel IV. zakázal přístup ženám.

Plešatá zpěvačka s podtitulem Antihra byla v době svého vzniku objevem. Jde o první Ionescovu divadelní hru, která zároveň otevírá cestu dalším tvůrcům tzv. absurdního divadla. Patří mezi nejvýznamnější literární a dramatická díla dvacátého století.

Tragický příběh dánského prince Hamleta, vrcholné dílo světové dramatiky z pera nejslavnějšího alžbětinského autora, vychází poprvé v překladu anglicisty a znalce Shakespearova díla Břetislava Hodka, který vytvořil pro inscenaci Národního divadla v Praze v režii M. Macháčka. V edici D 125. svazek.

Nekonečný tyátr poprve seznamuje české čtenáře s divadelní tvorbou filmového i divadelního režiséra, literárního a dramatického autora Alejandra Jodorowského. Jsou zde zastoupeny rané texty z doby jeho spolupráce s mimem Marcelem Marceauem i texty z šedesátých let, která strávil v Mexiku jako divadelní režisér soudobé dramatické avantgardy (F. Arrabal, E. Ionesco, J. Genet, L. Carringtonová aj.) i

\"Aki ismeri a költő korábbi, évtizedekkel ezelőtti színművét, az atomfélelemmel és bunkerral is kacagtató sorsszimfóniát, a 80 liter levegőt, annak nem lesz újdonság Lezsák Sándor új darabjának sírásban-nevetésben, vagyis a groteszkben csúcsosodó komédiája. Aki viszont most találkozik először a költő ilyesfajta felhőtlen játékával - furcsán hangozhatik, ám komorabb hangja ellenére a történelmet búvárló

Macskajáték: évtizedek óta új s új bemutatókon szerethető színdarab. Makk Károly és Tóth János klasszikus szépségű filmje. A nagyközönség kedvencei - mögöttük azonban a ritkábban emlegetett \"eredeti\" mű, a magyar próza egyik kiemelkedő alkotása áll. Vele párban, Örkény István életműsorozatának újabb kötetében egy másik kisregény is olvasható, a Glória. Főhőseik: egy szétfoszlott családból magára

Slavná Shakespearova komedie je hrou lásky, proměn, převleků a přeludů i jadrného veselí a patří mezi autorova vrcholná komediální díla. Díky své bohaté divadelnosti, poutavému příběhu a postavám, které si získají diváka, je častým hostem v repertoáru divadel. V překladu Aloise Bejblíka vychází jako 135. svazek edice D.

Nádasdy Ádám 1994 és 2010 között színházak felkérésére fordított le több Shakespeare-drámát, köztük a Lear királyt. \"Örömmel vállaltam a feladatot - írja -, mert régi vágyam volt, hogy Shakespeare-t fordítsak. Az angol nyelvet, annak klasszikus és régebbi változatait szakmámból adódóan ismerem, polgári foglalkozásom ugyanis nyelvész: angol nyelvészetet, nyelvtörténetet tanítok az egyetemen.\" A Lear

Prvá časť súborného diela rozhlasových hier Petra Gregora, predstavuje tohto originálneho slovenského súčasného spisovateľa a dramatika v priereze rokov. Jeho tvorba obsiahla témy problémov vzťahov nielen partnerských ale aj spoločenských a morálnych. Väčšina hier má výrazný filozofický podtext, ktorý autor sarkazmom a iróniou nadľahčuje.

Inspirací k napsání této hry se stala návštěva delegace Mezinárodního Červeného kříže v Terezíně v roce 1944, kterou nacisté povolili, aby předvedli světu, že se zprávy o vyvražďování Židů nezakládají na pravdě. Hra má pět částí. Zahajuje ji monolog zástupce Červeného kříže. Pak se v retrospektivě odehrávají výjevy, v nichž jsou obyvatelé města – vězňové – nuceni nacvičovat a předvádět určené role,

Jan Amos Komenský, teolog, jazykovědec, spisovatel, myslitel evropského i světového formátu, otec moderní pedagogiky, filosof, poslední biskup Jednoty bratrské, humanista a především člověk, který prožil nesmírně těžký život. Mor, požáry, války, ztráty nejbližších, pronásledování, exil. Obstál v tak těžkých životních zkouškách? Nejen to. „Učitel národů“ dokázal své životní rány zúročit a stal se mimořádným

V úvodní studii se Hilský věnuje vzniku a výkladu této slavné tragédie. Následují anglický originál hry a jeho český překlad, které jsou uspořádány na stránkách proti sobě a vybaveny poznámkami pod čarou. Anglické poznámky fungují jako malý shakespearovský slovníček, české poznámky upozorňují čtenáře na klíčové souvislosti. Svazek uzavírá studie Bohuslava Mánka o českých inscenacích a překladech O

15. ledna 1622 – tedy pravě před 400 lety – se v Paříži narodil herec, divadelní principál, a především komediograf Jean Baptiste Poquelin známý pod jménem Moliére. Po Shakespearovi se objevil dramatik, jehož dílo jako by představovalo samostatnou kapitolu, ne-li rovnou epochu divadelních dějin, která navíc zůstává dodnes živá nejen pro francouzské publikum. U příležitosti výročí vznikla v Českém rozhlase

Sedmdesátá léta jednoho z nejdůležitějších divadel naší kulturní historie Zvukový komplet semaforských divadelních her ze 70. let navazuje na předchozí 2 boxy, zaznamenávající nahrávky z let 60. Zde jde o hry Jiřího Suchého s hudbou Ferdinanda Havlíka a v Člověku z půdy také Jiřího Šlitra. Na posledním disku nalezneme nedávno objevenou studiovou nahrávku dosud nevydaného alba Malý domácí tingl-tangl

Ibsenovo drama, které v době svého vzniku díky otevřené kritice současné společnosti budilo odpor, patří mezi nejpůsobivější a stále aktuální díla moderního dramatu. Motiv Přízraků se týká především postavy vdovy Alvingové, která je vidí všude kolem sebe v živých i neživých, a dokonce i nehmotných věcech. Vnímá Přízraky jako lži, popírání a skrývání pravdy, neupřímnost, povrchnost, strach, konvence

Autor Fušerů sice je synem významného moravského básníka, vlastní spisovatelskou dráhu ale nikdy, ani potají, neplánoval. Metoděj Holub (vl. jménem Mikuláš Křepelka, nar. 1977) vystudoval právo a sociální politiku, ihned po absolutoriu se však s ryzostí sobě vlastní začal realizovat v jednom z velkých brněnských hobbymarketů jako prodavač v oddělení světel. Během dvaceti let zde na kariérním žebříčku

Obsahuje okrem doslovného prepisu legendárnych LP aj fotografie a edičné poznámky. Súčasťou knihy je aj CD uložené v papierovej pošetke priamo vloženej do väzby.

Hra francouzského dramatika Pierre-Augustina Carona de Beaumarchais. Je to komedie o pěti dějstvých.

Othello patří mezi nejznámější tragédie Williama Shakespeara.Strhující příběh velké lásky, zrady a žárlivosti ovšem lze číst i jako hru o stále aktuálních tématech,mezigeneračních sporech a konfliktech mezi různými kulturami.

Boris Vian (1920-1959) toho za svůj nedlouhý život stihl hodně. Brilantně absolvoval techniku jako inženýr hutnictví a pak se v letech 1943-46 nudil ve Francouzském normalizačním ústavu. To jen posílilo jeho bytostný anarchismus a odpor k byrokracii. A tak svět přátel, hudby, recese, provokací a mystifikací svého mládí nalézá a spoluvytváří i v Paříži. Stává se jednou z výrazných postav intelektuální