Kniha Panovnický majestát vznikla na půdě Historického ústavu AV ČR jako výsledek dlouholetého bádání odborníků na dějiny raného novověku. Autoři si položili základní otázku, jakým způsobem a s pomocí jakých nástrojů byla vykonávána královská moc v Čechách 17. a 18. století, tedy v době, kdy Habsburkové drželi hodnost českých králů a zároveň sídlili ve Vídni. Jak vypadala jejich správa českých zemí

Prameny k českým dějinám 16.18. století (Řada B, sv. VIII)

Spisovateľa a historika Branislava Chovana (*1964 v Bratislave) poznáme ako autora netradičných textov o histórii. Už jeho knižný debut Na krížnych sestách svätého Urbánka (2011) zaujal čitateľov natoľko, že sa v krátkom čase dočkal ďalších vydaní. Urbánek - svojrázna kronika vinohradníckej oblasti Malých Karpát - je plná hravosti a humoru, chvíľami hraničiaca s čarovným svetom insity. Ani v ďalšej

Publikace zpřístupňuje na mapách, kartografických modelech, vyobrazeních, grafech a kartogramech hierarchicky uspořádaný soubor vybraných poznatků moderní české historické vědy po roce 1989 vztahujících se k českým a slovenským dějinám, zasazených do evropského, především středoevropského prostoru. Cílem projektu bylo zpracování výsledků historického bádání v mezinárodních souvislostech kartografickou

Ing. Jan Havelka, autor seriálu Chaty KČT, připravil ve spolupráci s týmem redakce časopisu Turista 2. díl knihy, která pokračuje v představování chat KČT a KSČT.

Svedectvo Jozefa Tekleyho, násilne odvlečeného orgánmi NKVD v roku 1945 a väzneného sa až do roku 1953. 4. apríla 1945 sa blížil k Bratislave front. S tromi kamarátmi zo Spiša ho zadržali pracovníci NKVD.

Ve dnech 8. 9. – 21. 10. 2020 se v prostorách Galerie Věda a umění v budově Akademie věd konala výstava J.A.K.: Komenský v kulturách vzpomínání. Byla uspořádána při příležitosti 350. výročí úmrtí jednoho z nejvýznamnějších českých myslitelů, Jana Amose Komenského (1592–1670). Zaměřila se na to, jakým způsobem a prostřednictvím jakých médií se formovaly a proměňovaly kolektivní představy o této kanonické

Monografia sa zaoberá podnikateľskými elitami a dejinami Rimamuránsko-šalgótarjánskej železiarskej účastinnej spoločnosti, ktorá patrila od svojho založenia v roku 1881 až do zániku v roku 1945 k najväčším podnikom stredoeurópskeho regiónu. Kniha načrtáva teoretické východiská výskumu hospodárskych elít s hlavným zreteľom na novátorstvo a na aplikáciu zahraničných trendov.

Monografia pojednáva o málo známej rastline lužných lesov, ktorá je prarodičom všetkých pestovaných ušľachtilých odrôd viniča na svete. V prvej z deviatich kapitol knihy sa dozvedáme o jej taxonomickom zatriedení, počiatkoch siahajúcich do 150 miliónov rokov pr.

Cesta třináctého dílu Erbovní mapy začíná na severním pomezí Čech, kde se zvedá mohutná silueta hradu a zámku Frýdlant. Po mocných pánech z Bibrštejna zde vládli Redernové, kteří se aktivně zapojili do stavovského povstání.

Poutní místo Filipov je již 150 let fenoménem. Příspěvky z konference konané v jubilejním roce 2016 se snaží z různých perspektiv popsat jeho minulost a upozornit i na jeho současný význam nejen v rámci česko-německých vztahů – Filipov představuje živoucí symbol snahy o vzájemné porozumění Čechů a Němců v období po roce 1945.

Slavín jako fenomén, jako krystalizační bod dobového národního diskursu, v němž se přítomnost obrací k minulosti a v němž se na symbolické rovině v dlouhém 19. století konstruuje, vyjednává, formuje a legitimizuje národ a s ním spjatá podoba sociální reality – Slavín na Vyšehradě přitom zdaleka není první a jedinou národní svatyní. České národní slavíny mají své evropské obdoby a vzory.

Hlavním cílem projektu bylo zachycení podílu německy psané literatury a německé umělecké tvorby na kulturním životě hlučínského regionu. Jednotlivé příspěvky sborníku se zaměřují na analýzu regionálního německy psaného tisku, na činnost kulturních a divadelních spolků, na lidovou slovesnost a jejíodraz v písemném zpracování, na problematiku privátního vyučování a na literární tvorbu spisovatele Maxe

Předkládaná publikace představuje samostatný svazek v rámci edice Korespondence TGM, kterou již řadu let vydává Masarykův ústav a Archiv AV ČR, v. v. i. Masarykovu korespondenci s jižními Slovany shromáždil a edičně zpracoval kolektiv pracovníků z Historického ústavu AV ČR, v. v. i. Knihu otevírá úvodní studie Ladislava Hladkého, která zevrubně pojednává o vývoji vztahů mezi T. G. Masarykem a jižními

Historický román oživuje tragický príbeh zemplínskeho župana Žigmunda II Drugeta (1658 – 1684). Podľa niektorých historikov bol na Tököliho príkaz popravený v Košiciach, podľa iných zomrel v prítomnosti manželky na svojom hrade v Užhorode. Autori príbehu sa podujali vyriešiť tento rozpor v strhujúco vyrozprávanej literárnej fikcii o súboji dobra a zla na pozadí intríg, ktoré rozhodli o živote trojnásobného

Anglické, doplněnévydání publikace „Sepulkrální skulptura jagellonského období v Čechách“ (2010) mapující sepulkrální skulptury z období vlády jagellonské dynastie, jež je bezpochyby jedním vrcholných období dějin českého umění, přispívá k ucelení představy o výtvarné kultuře tohoto období výzkumem specifické sochařské sféry z pohledu uměleckohistorického a epigrafického. Na příkladu relativně malé

Rudolfov patří historicky mezi deset nejvýznamnějších českých kutišť na stříbro a druhé nejbohatší ložisko v jižních Čechách. Vedle Jáchymova a Kutné Hory se uvádí jako třetí nejdůležitější těžební oblast renesančních Čech, se kterou na dlouhou dobu skončilo produktivní dolování drahých kovů u nás.

Po smrti sv. Vojtěcha v roce 997 nebyl v celých Čechách kněz, který by mohl zastávat biskupský úřad. 7. června 998 se po přijetí biskupského svěcení vydal do Prahy nový biskup Thiddag, císařský kaplan, lékař a benediktin z kláštera v Korvej.

Renomovaný historik Karel Kaplan přináší řadu nových informací o jednom z nejobávanějších politiků padesátých let, Alexeji Čepičkovi. Jméno zetě \"prvního dělnického prezidenta\" Klementa Gottwalda bývá nejčastěji spojováno s funkcí ministra obrany a z řízením nechvalně proslulých Pomocných technických praporů, nástroje zotročení desetitisíců politicky nepohodlných či nespolehlivých občanů tehdejšího

Události v severočeském Hrobu a ve východočeském Broumově na přelomu let 1617 a 1618 bývají ve školních učebnicích tradičně vykládány jako pověstná poslední kapka trpělivosti českých evangelických stavů při náboženském útlaku ze strany katolíků a jako podnět k zahájení povstání proti Habsburkům. V prvním z uvedených měst nechal pražský arcibiskup Jan Lohelius svým poddaným zbořit nedávno dostavěný