Komorní psychologická novela, která podle autorových slov pojednává „hlavně o tom, jak obtížné je v Čechách napsat — a koneckonců i prožít — cituplný příběh“. Lekce tvůrčího psaní je ovšem také sebevědomým autorským gestem, když se zdánlivě z ničeho začne před očima čtenáře odvíjet příběh učitele tvůrčího psaní, v němž se proplétají osudy několika jeho studentů a jedné „báječné náhradní matky“.

Vycházely z případů černé kroniky. Knižně vyšly poprvé v roce 1929 a od té doby se dočkaly mnoha reedic. Inspirovaly i zvukové a televizní adaptace, filmové verze. Mají prvky klasické detektivky, avšak způsob Čapkova vyprávění je originální. Vyznačuje se nadhledem, smyslem pro humor a umem vcítit se do lidské duše. Autor je geniálním znalcem lidských povah a výjimečně zachází s moderní češtinou, která

Publikace přináší dva významné dramatické texty autorky nové generace Terezy Verecké. Spojuje je nejen podřadná manuální práce obou hlavních hrdinů, ale především důraz na absurditu a paradox v současné společnosti. První hra Na kamenném, kamenném poli (Job), která měla premiéru v prosinci 2015 v pražském Divadle na Vinohradech, transponuje příběh krajní zkoušky víry, jíž vystavil Hospodin svého vyznavače

Román Nesmrtelnost, který vyšel poprvé ve francouzském překladu v roce 1990 u Gallimarda, vyšel v roce 1993 česky v Atlantisu. \"Vyprávěl jsem ti o svém návrhu položit publiku otázku: kdo by chtěl s Ritou Hayworthovou tajně spát a kdo by se s ní raději veřejně ukazoval. Výsledek je ovšem znám předem: všichni, včetně toho nejubožejšího ubožáka, by tvrdili, že s ní chtějí spát. Protože všichni chtějí

Kdo má rád Kahudu, má ho rád pro jeho skvělé vypravěčství, pro jeho obrazutvornost a humor, pro jeho rochnění v textu o životě a všem, co k němu patří. Další povídková kniha v kompaktní sérii druhých vydání.

Román Miloše Urbana je nebezpečným pátráním po tajemství univerzální věty. Existuje vůbec? Nebo je to chiméra? A proč někdo neváhá prolít krev, jen aby zůstala utajena? Martin Urann je zaměstnancem reklamky, kterému docházejí nápady, a tak mu hrozí propuštění. Dostane však ještě jednu šanci, úkol, do něhož se nikomu jinému nechce a nikdo nevěří v jeho splnitelnost. Martin Urann musí vymyslet slogan,

Skupina turistů se vydává na poměrně banální výlet do afrického národního parku Serengeti. Zpočátku se zdá, že jim nejsilnější zážitky přinese (přesně podle prospektu cestovní kanceláře) kontakt s nádhernou panenskou přírodou a divokou zvěří. Všechno se však změní ve chvíli, kdy je při návštěvě masajské vesnice přepadne skupina ozbrojenců. Pouze jediný člen výpravy zůstává na svobodě, z ostatních se

Ve mlýně, na zámku, v lese i lesním zámečku se setkávají reálné postavy (Mlynář, Hanička, Učitelský mládenec, Klásek ad.) s bytostmi nadpřirozenými (Vodníci, Hejkal, Víly) - a urozený svět (Kněžna, Dvořan) je tu konfrontován s prostými vesničany

Román o svobodomyslných ženách a pytlácích, kšeftmanech s textilem a spiritistech se odehrává v sudetské vesnici první poloviny 20. století. Češi a Němci tu žijí ve smíšených manželstvích, ale taky se handrkují o to, k jaké národnosti se kdo přihlásí při sčítání lidu, kdo dřív vystaví novou školu a kdo komu zamordoval psa jménem Masaryk. Je to příběh o tajných láskách, útěcích, křivdách, změnách jmen

Jmenuji se Martin a jsem doktor. V rukou obracím starý deník plný vzpomínek a afrického písku. Napsal ho před několika lety jeden mladý medik během své mise v Súdánu. Jeho příběhy mě rozesmávají, fascinují a z některých mi je až smutno. Ten mladý kluk měl cosi do sebe, ale něco mu stále ještě chybělo – to, co ví dnes. A tak se ke svým starým zápiskům s odstupem času vracím a doplňuji příběhy svého

Adam T. Blahosz přichází s křehkým průzračným příběhem, knižním průvodcem dospívající dívky po hlučné pozemské krajině. Lehkost vyprávění je však zdánlivá a čtenář s každou další stránkou přemýšlí nad okolnostmi, které ho formují, nad věčnými otázkami o hledání smyslu, odpovědnosti, důstojnosti, dobra a krásy.

Vysoko v kopcích Bílých Karpat jsou řídce rozeseta přikrčená stavení. Všude je daleko. Říká se, že právě proto si tam některé ženy dokázaly uchovat vědomosti a intuici, kterou jsme ztratili. Předávaly si ji z generace na generaci řadu století. Říkali jim bohyně, protože dokázaly bohovat - prosit Boha o pomoc a jeho zásahům i trošku dopomoci...Říkalo se o nich, že vidí do budoucnosti. Proč tedy nezachránily

Knížka Vlastiny Svátkové Sama Sebou je psaná stylem krátkých autentických příběhů a osobních výpovědí. Rozvod, péče o dva malé syny, hledání smyslu života a humoru, i když zrovna klečíme na kolenou a učíme sa znovu vstát. Velmi citlivá, upřímná a ženská knížka v novém obalu.

Rukopis této knihy byl nalezen teprve nedávno v pozůstalosti jedné pražské rodiny. Jeho autorka, ystupující pod pseudonymem Jaroslava Lukavská, jej připravila ve formě strojopisu pravděpodobně v polovině padesátých let, a to na základě svých deníkových záznamů z let 1925 až 1954, které zachycují období od jejích jedenadvaceti do padesáti let. Autentická životní zpověď vzdělané a inteligentní ženy je

Markéta miluje sny. Poskytují jí možnost úniku od každodenních problémů, kterých nemá právě málo. Jenže jednoho dne zjistí, že se nemůže probudit. Navíc si nedokáže vybavit nic ze svého opravdového života. Zjistí, proč je ztracena ve snu? Podaří se jí uniknout děsivé Noční můře, která ji pronásleduje? A probudí se někdy? Rozhodnete o tom právě vy. Vydejte se s Markétou na její cestu sny a svými rozhodnutími

\"Schizofrenie není nemoc, je to životní styl.\" Novela V hlavě zachycuje psychickou nemoc z pohledu mladé vysokoškolačky, která prožívá svá první milostná vzplanutí i zklamání. Ukazuje životní peripetie s mnoha eskapádami, na jejichž konci se mísí pocit rezignace s nadějí nových začátků. Vnitřní monology poodhalují zákoutí lidské duše, ve které se denně rozehrává nevyrovnaný boj dobra se zlem. Kniha

Fiktivní korespondenční román inspirovaný životem Mileny Jesenské ... nejlíp Tě vidím z dálky, v onom jasnozřivém okamžiku, když Ty ještě nevidíš mě. Tehdy jsi mi nejbližší, tehdy jsi mi nahý, protože Tě vnímám sebou neporušeného. Tak Tě vidím i teď na náměstí... čekáš, napjatý, nervózní a šťastný. Jak vím, že jsi právě takový? Jsem právě taková. Skoro běžím, abys mě nevyhlížel ani o vteřinu déle.

Lidé kradli vždycky a zřejmě nadále krást budou; ovšem nabídne-li jim doba plná společenských přerodů přehršel příležitostí, pak...! A tolika příležitostem, kolik se obyvatelům malého městečka Kounov příchodem stavbařů znenadání naskytlo, prostě nešlo odolat. Co by kamarád neudělal pro kamaráda? Jenže lidé bývají jen tak dlouho kamarádi, než jeden začne krást více než ten druhý, a pak rychle zapomenou,

Končí starý rok, začíná nový? a v okamžiku, kdy odbíjí půlnoc, si Klára uvědomí, že letos oslaví její mladší dcera Simonka sedmé narozeniny. V té chvíli na ni dolehne strach, dosud skrytý až někde v hloubi jejího nitra. Vzpomene si, co se stalo sedmého července v roce, kdy bylo sedm let jejich starší dcerce, a jako útržek vzpomínky z dětství se jí vybaví prožitá bolest a ztráta v jejích vlastních sedmi

Prozaik Aleš Dostál (*1946) se narodil v Ostravě, vystudoval Lesnickou fakultu Vysoké školy zemědělské v Brně a pracoval u Lesů České republiky. Je členem Obce spisovatelů a spolupracoval s Československou televizí a Filmovým studiem Barrandov. Zážitky profesionálního lesníka a myslivce vtělil do beletrizovaného příběhu, v nichž popisuje osudy hlavní hrdinky, učitelky Ivany, které po restituci připadne