\"Kíméletlen és karcos költészet a Bánkövi Dorottyáé. Ez ne riassza vissza a nyájas olvasót, mert izgalmas és rendhagyó, gyakran sokkoló, de nem ritkán gyönyörű verseket fog találni ebben a könyvben, melyek lírai alanya hol a femme fatale, hol a bizonytalan, félénk nő/kamaszlány, de leginkább a világ történéseit különleges szemszögből ábrázoló és értelmező érzelmes gondolkodó. Ám legyen karnális vagy

Matúš Mikšík v monografii venovanej predstaviteľovi skupiny Osamelých bežcov analyzuje jeho zbierky, interpretuje básne a objasňuje princípy jeho poézie. Ivan Laučík (1944 - 2004), básnik zo skupiny Osa­melých bežcov, bol životom a tvorbou nerozlučne spätý s Liptovom. Stredom Laučíkovej poézie je čistota, prepojenie hlasu prírody s hlasom človeka. Básnikove jaskyniarske zostupy či polárne výpravy a

Magaddá rendeződni leírása Nem tudom, van-e tökéletességre jobban törekvő kortárs költő Farkas Wellmann Évánál. Ritkán ír, ahogyan szokás mondani: csak a jó verseit írja meg. Megszoktuk tőle, mégis mindig meglep, megdöbbent, fölzaklat. Virtuóz művész és precíz mérnök egyszerre. Klasszicizál, mégis rendhagyó, és összetéveszthetetlenül egyéni. Minden eddiginél színesebb és változatosabb versutazásra

Mezey Katalin (Budapest, 1943) Kossuth-díjas író, költő Levelek haza című regénye 1989-ben jelent meg először, majd a rákövetkező évben megérte második kiadását i s. Sikerét 1990-ben IBBY-díjjal is elismerték. A levélregény műfaja lehetőséget teremt arra, hogy a cselekmény a szereplők legbelsőbb történetét kövesse. De miközben érzéseikkel és gondolataikkal ismerkedik meg az olvasó, óhatatlanul is szembesül

Je herečka, která prožila dobu své největší slávy za první republiky a v době Protektorátu, jen nevinnou obětí doby a lidí, nebo je rafinovaný zločinec a vražedkyně? Kolik je ochotna po desetiletích přiznat a co z toho je vlastně pravda? A prožívá někdo stejný příběh i v současnosti? Sedmý román Jana Jandourka, spisovatele a sociologa, v sobě spojuje prvky detektivního žánru a psychologické prózy.

Kniha Život je ako... je spomienkou na novinárku a lektorku tvorivého písania Zuzanu Lajdovú. Okolie na Zuzanu spomína ako na blízku osobu, ktorá všetkých svojich známych obohatila svojou kreativitou a schopnosťou nájsť v každom niečo výnimočné. Kniha obsahuje práce účastníkov kurzu, ale aj listy na rozlúčku od priateľov a rodiny. Vydať knihu Život je ako..., bol jej veľký sen, ktorý pre ňu dodatočne

Predložená publikácia je venovaná významnej osobnosti slovenskej kultúry druhej polovice 20. storočia – profesorovi Milanovi Hamadovi, ktorý svojimi výskumnými a publikačnými aktivitami výrazne prispel k poznaniu dejín slovenskej kultúry a vzdelanosti. K prehĺbenejšiemu vedeckému záujmu o kultúrnu a politickú históriu priviedol M. Hamada aj mnohých svojich žiakov. Šesť z nich svojmu učiteľovi, mentorovi

Händel, jeho život a zvláště hudba provázejí autora od studentských let. Báseň je tak i díkem za přátelské tvůrčí setkání obou protagonistů. Pohybuje se ve dvou polohách: ta víceméně epičtější patří skladateli, ta lyričtější, subjektivnější převážně básníkovi. Obě polohy jsou také odlišeny volným a vázaným veršem. Střídání těchto poloh vytváří tvůrčí napětí mezi barokním včerejškem a dnešní postmoderní

Básně, prózy a malby čerpající inspiraci jak z čínského klasického básnictví a tradiční krajinomalby, tak i z moderní světové poezie a evropského výtvarného umění nabízejí vhled do osobitého světa hravé kreativity a nespoutané imaginace jedné z nejvýraznějších postav současné tchajwanské literární a výtvarné scény.

První český překlad výboru esejů Odjinud, jež se náchází právě zde je pozoruhodným pohledem na cestu přes hranice různých zemí – jako cizinec, turista, imigrant, uprchlík – ve světě před 11. zářím a po něm. Kdo je kde vítaný? Co znamená cítit se nepatřičně v zemi, které říkáme domov? Kdy se objeví cizinec v této době temných metamorfóz? Těmito a dalšími otázkami se zabývá autorka, když zkoumá kulturní

Proč lidé cestují? Jsme všichni nomády, pro které je překonávání prostoru smyslem života? Olga Tokarczuková se svou pověstnou důsledností a porozuměním vede čtenáře pod povrch modernity, popisuje svět poutníků a hledá podstatu jejich nepokoje a potřeby nezůstávat na jednom místě. V příbězích a úvahách o cestování a prožitcích lidského těla napříč staletími až do současnosti se prolínají témata života,

Nem újdonság, hogy Janikovszky Éva meséi felnőttnek, gyereknek egyaránt élvezetesek. A gyerekek bepillantanak a történet során a felnőttek világába, gondolkodásába, a felnőttek pedig, ha figyelőn olvasnak, kissé szakavatottabbakká válhatnak abban, hogy milyen is a gyerekek észjárása. Az Égigérő fű címû kötet, az írónő könyveinek állandó illusztrátora, Réber László mulatságos rajzaival, már nem az első

Ennek a könyvnek nincsen fülszövege.

Známy pesničkár a publicista prichádza s novou zbierkou poviedok. To, čo sa na prvý pohľad môže javiť ako priamočiary čierny humor či ironická paródia, v sebe skrýva prvky napätia, tajomna, mystiky a absurdity. Miloš Janoušek sa vo svojich poviedkach netají ani úprimným vzťahom k modernej fantastike.

Poviedky zo zbierky Útek z rodnej obce boli pôvodne publikované v časopisoch Slovenské pohľady, Romboid, Literárny týždenník, Dotyky, Mladá tvorba. Obsahujú postavy a postavičky hrdinov, ktorých v zásade jednoduché kolízie a zápletky povyšujú do zaujímavých osudov. V texte Moje názory na poviedku autor píše: „Poviedka by vždy mala byť odrazom nášho vlastného myslenia a trápenia. Pekné na nej je to,

Druhá světová válka skončila vítězstvím nacistického Německa. Ihned v roce 1945 začala stavba Hitlerova valu, známého pod prostým názvem Zeď, který přetnul euroasijský kontinent od severu k jihu. Území na východní straně využívala Luftwaffe jako střelnici. Koktejl jaderných, biologických a chemických zbraní vrátil bývalé Rusko do středověku, zároveň však způsobil nové mutace. A to nejen fyzické, ale

A young woman abandoned her husband in Cuba. She returned with a big trauma that she has to cope with. She has to take great pains to do so. However, while struggling to make amends for the error of her life, she finds solace in something that she would never have imagined before.

Časopis Humus byl přeshraničním projektem zvláštní, dobrodružné povahy. Vydavatelem byl český básník a výtvarník Roman Erben, od roku 1980 žijící v německém exilu. Časopis naformátoval jako místo setkávání přátel a známých: kreslířů a malířů, básníků, prozaiků, esejistů. V konkrétních textech a obrazech se tu pěstovaly hry, mystifikace a komika. Obecně pak časopis dával zprávu o jednom úrodném kulturním

To nejlepší ze Šrámka znovu v jednom svazku! Charakteristické rysy umělecké individuality Fráni Šrámka v širokém tematickém i žánrovém rozpětí vystihují čtyři díla vybraná pro tento svazek. Jejich interpretační konstantou je lidská přirozenost: spontánní lačnění člověka po intenzivním vyžití, po pocitu osobního naplnění a patřičném uspokojení základních vitálních potřeb. Může v ní být obsažen vzdor

Táto kniha určite nie je všedná. Je to antológia poetiek a básnikov, ktorí sú alebo boli (tí, čo už nie sú medzi nami) nevidiaci. Niektorých pripravil osud o zrak od narodenia, iní oň prišli v detstve či v dospelosti. Uzavretí do večnej tmy – ale ich verše svedčia o tom, koľko z nášho sveta v skutočnosti vidia, koľko toho o ňom vedia, koľko vedia o ľudských vzťahoch a podstate nášho bytia! Zvykne sa