V pozůstalosti Klementa Alexandrijského se dochovala sbírka exegetických zlomků známých pod názvem Eclogae propheticae („Vybrané pasáže z prorockých knih“, tj. z Písma). Jedná se snad o náčrty připravovaného díla nebo o výpisky z Klementova spisu Hypotyposes („Náčrty“), který je rovněž dochován jen zlomkovitě. Oba texty, Eclogae i Hypotyposes, představují méně známou, ale velmi zajímavou stránku Klementova

V druhé polovině dvacátého století došlo v anglosaské jazykové oblasti k oživení zájmu o problematiku filosofické (tj. na víře nezávislé) theologie. Mezi četnými autory, kteří se jí dnes zabývají, má zvláštní postavení oxfordský profesor R. Swinburne (nar. 1934), protože bývá považován za hlavního iniciátora dnešní renesance této disciplíny.

Publikácii ide o filozofickú analýzu fenoménov intolerancie a tolerancie s využitím paradigmy a poznatkov sociobiológie.

Méně známá a do češtiny dosud nepřeložená kniha Martina Bubera vznikala v době druhé světové války. Autor v ní vychází z předpokladu hluboké společenské krize, které lze čelit pouze důsledným promýšlením kořenů naší civilizace.

Téměř vše, co děláme, se zakládá na vědění o světě kolem nás: jak se ráno oblékáme, jak si vedeme v práci, jak jednáme s jinými lidmi – to vše má základ v našem porozumění tomu, co víme o životě. Vědění může být nahlíženo jako nejpodstatnější a současně nejméně prozkoumaný rys sociálního života: o vědění uvažujeme většinou jako o technickém (vědeckém) vědění nebo jako o formálním vědění (jehož se dosahuje

Nicolas Malebranche je nedoceněnou postavou dějin filosofie, ačkoli jeho hlavní dílo Hledání pravdy se ve své době těšilo veliké popularitě. Autor si v něm dal za úkol vypátrat a odhalit všechny zdroje lidských omylů a chyb a poskytnout na ně lék.

Pauliho studie Vliv archetypických představ na tvorbu přírodovědeckých teorií u Keplera se zabývá možnostmi i komplementarity duše a přírody v díle Johannese Keplera a Roberta Fludda. V širším ohledu pak zkoumá, jakým způsobem lze pojmout spojení poznání s náboženským prožitkem prostřednictvím symbolů, „jež obrazně vyjadřují emoční, citovou stránku prožitku a zároveň stojí v živém vztahu se souhrnem

Gotthold Ephraim Lessing (1729-1781) patří mezi ty představitele německé osvícenské filosofie, jejichž obraz je v českém prostředí velmi nevyrovnaný: Do letošního roku byla překládána buď Lessingova dramatická díla (Miss Sara Sampson, Mína z Barnheimu a hlavně Moudrý Nathan), případně jeho theatrologická pojednání (především Hamburská dramaturgie). O jeho theologická či nábožensko-filosofická pojednání

Životopisy významných osobností sa už v staroveku stali obľúbenou matériou spisovateľov. Prostredníctvom nich mohli autori predkladať čitateľom množstvo zaujímavých informácií zo všetkých oblastí spoločenského života a dopĺňať ich vlastnými názormi a pohľadmi na svet.

Monografie by se dala nejlépe zařadit do oblasti, pro kterou se v současnosti vžilo označení filozofie informace. Jejím cílem je vyslovit určité metateoretické předpoklady, na kterých stojí pokusy o definování pojmu informace a o které se opírají jednotlivá paradigmata informační vědy, vnést více světla do problémů, které se pojí zejména s pojmem informace a transdisciplinární povahou informační vědy,

Kniha krátkych filozofických úvah nám hlboko ľudským spôsobom omáha odhaliť skryté rozmery vecí, udalostí a pojmov, s ktorými sa každodenne stretávame, ale práve kvôli ich zdanlivej všednosti sa nad nimi málokedy pozastavíme.

Kniha je venovaná metodologickým otázkam spoločenských vied so zvláštnym zameranímna politickú vedu.

Zborník textov zo 6. medzinárodného pražského platónskeho sympózia.

Filosofické koncepce R. Descarta a I. Kanta spojuje chápání člověka jako na jedné straně konečné bytosti vyskytující se mezi ostatními jsoucny ve světě, na druhé straně však principu vlastních aktivit - a potud principu sebe sama. Společně jsou tematizovány proto, že z historického hlediska představují extrémy této pozice: Descartes je prvním myslitelem principiality konečného nitrosvětského subjektu,

Výbor zhruba sta textů, týkajících se filosofie, historie, literatury, hudby, divadla aj., jež mají prezentovat samizdatový KS jako jedno ze středisek nezávislého diskursu v české společnosti osmdesátých let, a tak aspoň částečně evokovat duchovní atmosféru oné doby. Předmluva podává nástin vývoje časopisu a jeho postavení na tehdejším samizdatovém trhu, textovou část doplňuje kompletní bibliografie

Merleau-Ponty vychází ve svém nejvýznamnějším díle z podrobné analýzy vnímání, která jej přivede k nutnosti chápat lidský subjekt jako vtělený a opustit některé teze Husserlovy fenomenologie. Merleau-Ponty domýšlí své východisko v úvahách o prostorovém, sexuálním, řečovém intersubjektivním rozměru tělesnosti, aby vyvodil důsledky pro klasická filosofická témata, jakoje čas, myšlení či svoboda.

Netradičné vovedenie do komplikovaného filozofického sveta ruskej pravoslávnej inteligencie na začiatku 20. storočia..

\"Ez a könyv egyszerű, tiszta. Ősi bölcsességeket tartalmaz. A Forrás. Van-e kedve megtapasztalni? Van-e kedve figyelni rá, felfedezi a sokoldalú, és mindennapjainkban fontos, sőt egyre fontosabb útmutatásait a jó barátok, és a Mesterek segítségével? Gyakorlati tanácsokat kapunk, elsimítja háborgó lelkünket, rohanó gondolatainkat. Megállhatunk vele egy pillanatra. Csöndes, egyszerű, nagyon erős, bölcs

Zamyšlení nad postavením výchovy člověka v průběhu věků.

Komu patří voice-over, hlas filmového vypravěče, kterého nikdy nespatříme?Kdo obývá komiksový Marvelverse a jak nám k pochopení jeho povahy napomůžeteorie fikčních světů? Je možné, aby bylo literární vyprávění použito jakodůkazní materiál v soudním řízení? Jak se v postmoderním psaní uplatňujetradiční žánr ekfráze? Proč stojí za to trvat na rozlišení mezi literárním ahistoriografickým narativem? Jak