Csekei Varjú Elemér László (Felsőludány, 1873. október 14. – Budapest, 1945. január 28.) magyar művelődéstörténész, könyvtáros, művészettörténész, földbirtokos, a Magyar Tudományos Akadémia tagja. A régi magyar viseletről, őseink ruházatáról a XI. századig mondhatni semmit sem, azután is közel háromszáz éven át csak igen keveset tudunk. A korábbi kutatás úgy hitte, hogy a honfoglalók viseletét különféle,

V posledných rokoch vo verejnom diskurze slovenskej spoločnosti silnejú hlasy upozorňujúce na krízu dôvery. Slovenská justícia, polícia či armáda majú jednu z najnižších dôveryhodností spomedzi krajín EÚ. Pozitívne na tom nie je ani vnímaná dôveryhodnosť národnej rady, vlády či politických strán, kde dosahujeme podpriemerné hodnoty v rámci EÚ. Popri nízkej dôvere v inštitúcie možno badať zmeny aj v

Eredetmondája minden nemzetnek van és azt kegyeletes hagyományként tiszteli. Nem kérdi, mennyi benne a valóság és mennyi az őshomályba vesző képzeleti elem, amilyen formában fennmaradt, olyan ereklyének tekinti változatlanul. Még a mai kijózanult világ, ha talán nem is tudatosan, de kiérzi belőle a benne lappangó összetartó, egybeforrasztó erőt. A mi eredethagyományunk, a Csodaszarvas mondája, egyebekben

Vo svojej poslednej knihe, ktorá bola publikovaná až po jeho smrti v januári 2017, sa Bauman venuje tendenciám, ktoré sú prejavom nostalgických túžob po idealizovanej či imaginárnej minulosti. Z tejto pozície analyzuje príčiny kríz súčasnej spoločnosti. Kniha uzatvára bohatú Baumanovu spisbu a pridáva sa k slávnym titulom ako Tekutá modernita, Tekutá láska, či Modernita a holokaust.

Kniha je vedena otázkou, k níž odkazuje i její název: Jsou nákupní centra budoucností veřejného prostoru? Tato otázka se často vynořuje v médiích v reakci na to, jak se „výlet do nákupního centra“ stává častějším a legitimním způsobem využití volného času, přičemž v této funkci nahrazuje vylidňující se centra měst. Kniha tuto otázku uchopuje ze sociologické perspektivy. Ukazuje přitom, že na pozadí

Autorka, etnologička a folkloristka Zora Vanovičová, sa v jednotlivých kapitolách publikácie venuje reflexii historických osobností spätých so vznikom a existenciou Československej republiky (Milan Rastislav Štefánik, prvý prezident republiky Tomáš G arrigue Masaryk /1850 - 1937/ a jeho syn Jan Masaryk, minister zahraničných vecí v československej vláde po druhej svetovej vojne) v ústne odovzdávaných

Egy közösség elképzelhetetlen saját szimbólumok nélkül. Ezek testesítik meg a kollektív identitást, és magától értetődően értékesnek és tiszteletre méltónak tartjuk őket. Még akkor is, ha sokszor szinte észrevétlenek, eredetük bizonytalan, történetük – vagy mindaz, amire emlékeztetnek – ellentmondásos. Ez a könyv a 2004-ben tervezett és eleve közösségi jelképnek szánt székely zászló történetén keresztül

Kniha Struktura významu se zabývá otázkou relativní váhy kultury v poměru k sociálně-strukturálním a materiálním podmínkám lidského života. Kultura je zde chápána v širokém smyslu, který získala v sociálních vědách v polovině 20. století, jako významy sdílené členy společnosti nebo určité skupiny.Je jednání ve společnosti určováno sociální strukturou, materiálními podmínkami sociální existence, nebo

Az 1989-es rendszerváltozás óta 3 évtized telt el, ami történelmi léptékkel mérve csupán egy pillanat, mégis különleges helyet fog kapni a magyar történelemben. 1989-ben Magyarország még a bipoláris világ, a szovjet befolyási zóna része volt, tervgazdasági rendszerrel, s a társadalmat a kommunista párt diktatórikus rendszere irányította. 2018-ban Magyarországon piacgazdaság van, az ország a világ fejlett

Miroslav Karas působil v Rusku jako zahraniční reportér České televize a stal se svědkem mnoha zásadních momentů moderní ruské historie. Přinášel reportáže z dění v Donbasu i na Krymu, informoval o soudu s pilotkou Savčenkovou, zblízka sledoval Vladimira Putina a z první ruky zažil Olympijské hry v Soči. Jaké to je být novinářem v zemi, která svobodě slova příliš nepřeje? Sbírka barvitých zážitků i

Monografie zahrnuje dva dílčí pedagogické výzkumy zaměřené na komparaci názorů a postojů u vybraných skupin české populace, kdy se respondenti vyjadřují k otázkám denního režimu, životosprávy, psychosociálním funkcím pohybových aktivit a sportu. První výzkumné šetření je věnováno srovnání názorů a postojů české dospělé populace ke zmíněným tématům v roce 2000 a 2010. Prezentované výsledky ukazují na

Novorozenci jiných lidí nám mohou připadat jako pasivní, malé bochníčky chleba - hezky vonící a příjemné na dotek, ale hlavně jako něco, co je vhodné akorát tak na povození v kočárku. Když však máme své vlastní miminko, zjistíme, že to je velmi náruživý a složitý človíček plný života. Nemluvňata už v tom nejútlejším věku s ohromnou vervou přímo hltají smyslové podněty a informace ze světa kolem sebe.

Rodiny vznikají různým způsobem - tahle se prostě našla. Kniha je nejen o vzniku jedné atypické rodiny, ale také o radostech a úskalích pěstounské péče z pohledu ženy, která se netradičním způsobem stala pěstounkou a opatrovnicí dvou starších děvčat.

Autor vnesl do českého myšlení o literatuře kromě osobitých soudů a čistého jazykového stylu dva výjimečné rozměry. Prvním je perspektiva filosofického zájmu, v níž umění posledního století nabývá prostřednictvím filosofie nového, oživujícího smyslu. Druhým pak sebereflexivní pohled na tvůrčí i provozní mechanismy akademické literární vědy, který zároveň znamená šance této disciplíny a možné východisko

Atlas duševního zdraví do každé domácnosti Čtvrtina lidí zažije během života nějakou formu duševního onemocnění. Spousta jiných pocítí jeho náznaky nebo mírné formy. Duševní zdraví je stejně důležité jako to fyzické, přesto o něm mluvíme buď šeptem, nebo za zavřenými dveřmi — psychická nemoc v Česku ještě pořád zavání blázincem. Kniha Normální šílenství, která chce tuto situaci změnit, přibližuje křehkost

Autor bol dakotský indián, známy ako \"najprenikavejší a najcitlivejší z domorodých amerických mysliteľov\". Študoval na vysokej škole a radil americkým prezidentom. Neskôr žil tradičným životom. Tento výber z jeho spisov obsahuje jeho duchovnú víziu, pohľad na cesty ducha, cesty ľudí aj nárek za stratenou víziou.

Vesmír: nová hranica, divoké miesto bez zákonov. Už teraz je kľúčový pre komunikáciu, ekonomiku, vojenskú stratégiu a medzinárodné vzťahy na Zemi. Stáva sa najnovšou arénou, ktorú ľudia preskúmajú, využijú – a možno dobyjú. Smerujeme do výšin a svoje mocenské súboje berieme so sebou. Tempo udávajú Čína, USA a Rusko. Špionážne satelity obiehajúce okolo Mesiaca, kovy z vesmíru v miliardovej hodnote,

Though we might not realise it, our collective memory of the twentieth century was defined by the poets who lived and wrote in it. At every significant turning point we find them, pen in hand, fingers poised at the typewriter, ready to distil the essence of the moment, from the muddy wastes of the Western front to the vast reckoning that came with the end of empire. This is the first and only history

Zelení muži. Pokud si neuvědomíme jejich existenci, jsou neviditelní. Nevnímatelní. Jakmile zjistíme, že existují, dokáží se neuvěřitelně zpřítomňovat. Pozorují nás z nečekaných míst. Jako kdyby právě v tom byl jejich smysl. Mají vždy nadhled. Jsou vždy umístěni nad našimi hlavami, to je snad jediné pravidlo, které můžeme prokázat. Ostatní pravidla velice svobodně porušují. Jsou hmatatelní, zachytitelní

V proběhlé pandemii COVID-19 čelili poskytovatelé sociálních služeb velkému množství problémů. Museli se vypořádat nejen s novými riziky vyplývající z pandemie infekčního onemocnění a s novými pravidly týkajícími se hygienických opatření, ochranných pomůcek a testování, ale zejména byli často nuceni dělat kompromisy mezi vystavením sebe (a potažmo i svých nejbližších) vyššímu riziku nákazy a zachováním