Kniha zprostředkovává mikrohistorický pohled na život poddanského města Dobrušky v přelomových časech vleklého válečného konfliktu, který stavěl před těžké zkoušky jeho elity i prosté obyvatele. Malý dobrušský svět oné doby se musel vyrovnávat jak s dopady událostí velkých dějin, tak s proměnami lokálních podmínek na opočenském panství změnou vrchnosti a jejích strategií, přenášených na město úředním

Osobnosti různých profesí, zkušeností a věku – Petr Fiala, Mikuláš Dzurinda, Michael Kocáb, Věra Jourová, Šimon Pánek, Pavel Kosatík, Tereza Nvotová, Pavel Rychetský, Karel Oliva – se zamýšlejí nejen nad rozdělením Československa, ale také nad tím, co prožívají Češi a Slováci 30 let poté, v době, která ukazuje, jak velký význam mají spojenectví a přátelské vztahy. Kniha je doplněna faktografií, zajímavostmi

Kniha nazvaná podle posledních slov Rudolfa Slánského před popravou detailně a poutavě pojednává o politických motivech a způsobech přípravy politických procesů v padesátých letech, věnuje se se zejména procesu s tzv. protistátním spikleneckým centrem v čele s R. Slánským. Díky možnostem přístupu do archivů KSČ se stal autor jedním z nemnoha historiků přesně obeznámených s temným pozadím politiky KSČ

Krížová cesta dona Titusa Zemana, mučeníka za záchranu kňazských povolaní.

Zostření mezinárodní situace na začátku osmdesátých let 20. století vedlo k nové eskalaci studené války, která se odrazila na tvrdosti represí komunistického režimu vůči Chartě 77 a undergroundu. Donucovací aparát spustil celostátní akci „Satan“, vrcholící v listopadu 1981 zásahem proti redakci časopisu Vokno, souběžně probíhala akce „Asanace“, která do zahraničí vyštvala celou řadu osobností z řad

Historik PhDr. Michal Bada, PhD., prehľadne približuje kľúčové i čiastkové problémy obdobia raného novoveku medzi rokmi 1526 – 1780. Porážka uhorského kráľovského vojska 29. augusta 1526 v bitke pri Moháči mala pre uhorské i slovenské dejiny nedozerné následky.

Základná informačná príručka o životopisoch a dielach nielen významných, ale aj menej známych slovenských a slovacikálnych osobností od najstarších čias až do súčasnosti.Štruktúra hesla: priezvisko a meno, povolanie, základné biografické údaje (dátum a miesto narodenia a úmrtia), životopisný prehľad, literatúra o autorovi.

Nejkrutější věznice ve stalinském Československu byla v Leopoldově. Dne 2. ledna 1952 se tam odehrál legendární útěk.

Bratislava (Pressburg) ist die Stadt, wie sie sicher wissen, wo Chatam Sofer wirkte und wo sich auch sein Mausoleum befindet, wo er seine ewige Ruhe fand. Die Broschure beinhaltet den Artikel von Herrn Robert Neumann von den 50-ziger Jahren des XX.

Nezvykle objemné dílo autorského tria Otáhal – Pithart – Příhoda vznikalo na sklonku 80. let jako protiváha tehdejšímu účelovému výkladu moderní české historie. Autoři se v něm pokoušejí o demontáž „českého národního mýtu“ tak, jak byl systematicky budován nejen v minulém století, ale jak často přežívá i dnes.

Kniha o poprednom slovenskom a európskom historikovi Prof. PhDr. Matúšovi Kučerovi, DrSc., ktorá obsahuje okrem najlepších materiálov jeho článkovej tvorby o vzniku Veľkomoravskej ríše aj najzaujímavejšie medzníky vo vývoji dejín Slovenska a Slovákov z pohľadu historika.

Česká strana státoprávně pokroková představuje v mnohém jedinečný subjekt české politiky posledních let před první světovou válkou i následující dramatické doby válečné. Přestože nepatřila k velkým a vlivným stranám, výrazně se uplatňovala na dobové politické scéně, kde většinou hrála roli solitéra, reprezentována četnými vyhraněnými individualitami.

Poutní místo Filipov je již 150 let fenoménem. Příspěvky z konference konané v jubilejním roce 2016 se snaží z různých perspektiv popsat jeho minulost a upozornit i na jeho současný význam nejen v rámci česko-německých vztahů – Filipov představuje živoucí symbol snahy o vzájemné porozumění Čechů a Němců v období po roce 1945.

Osmý díl Erbovní mapy nás zavádí na jihozápad Čech, do podhůří Šumavy. Tudy, přes pásmo hlubokých lesů, procházelo do Čech několik obchodních stezek, střežených pomezními hrady.

Základná informačná príručka o životopisoch a dielach nielen významných, ale aj menej známych slovenských a slovacikálnych osobností od najstarších čias až do súčasnosti.Štruktúra hesla: priezvisko a meno, povolanie, základné biografické údaje (dátum a miesto narodenia a úmrtia), životopisný prehľad, literatúra o autorovi.

Slavín jako fenomén, jako krystalizační bod dobového národního diskursu, v němž se přítomnost obrací k minulosti a v němž se na symbolické rovině v dlouhém 19. století konstruuje, vyjednává, formuje a legitimizuje národ a s ním spjatá podoba sociální reality – Slavín na Vyšehradě přitom zdaleka není první a jedinou národní svatyní. České národní slavíny mají své evropské obdoby a vzory.

Synagoga na Palmovce v pražské Libni je jednou z mála zachovaných připomínek dávné historie této kdysi významné židovské lokality. Příběh židovské čtvrti a jejích obyvatel je plný zákrut, stoupání a často klesání prudkými serpentinami do temných hlubin, tak, jak se převracely osudy židovského národa v českých a evropských dějinách.

Založenie Trnavskej univerzity v roku 1635 bolo významným historickým momentom v dejinách Trnavy a dôležitým medzníkom v dejinách Uhorska. V úlohe vtedajšej najdôležitejšej vzdelávacej ustanovizne v tomto regióne mala ďalekosiahly vplyv na rôzne sféry spoločnosti.

V knize jsou poprvé publikovány rozhlasové projevy významného českého novináře Pavla Tigrida, které na počátku padesátých let přednesl v Rádiu Svobodná Evropa. Jejich pestrost odráží jeho zakladatelskou roli při vzniku československé redakce v Mnichově.

Autentické súdne zápisky, písané niekedy úsmevne škrobeným, inokedy prekvapivo drsným štýlom, s vtipnými \'dobovými\' ilustráciami. Ako \'Kriminální příběhy ze staré Prahy\' vychádzali v MF DNES, Slovo a Zemské noviny.