Divize Brandenburg byly Hitlerovy speciální jednotky, útvar tvořený zejména cizinci německé národnosti, kteří využívali převleků a znalosti jiných jazyků k podnikání odvážných akcí na nepřátelském území. Jejich historie se do značné míry přehlížela, protože jejich příběhy byly zastíněny historkami jejich spojeneckých protějšků, a díky tomu je tato vzpomínková kniha o to mimořádnější. Giampietrovy velmi osobní a přesvědčivé memoáry, které vyšly poprvé německy v roce 1984, jsou barvitou výpovědí o jeho zkušenostech. Autor popisuje realitu života v jednotce od každodenních starostí přes výcvik až po účast v misích divize. Podrobně líčí často riskantní akce uskutečňované pod velením Theodora von Hippela včetně obsazení mostů přes Dunaj v červnu 1941 v Daugavpilsu a pokusu o obsazení mostu v Batajsku, kde polovina jeho jednotky padla. Vzhledem k velmi nebezpečné povaze jejich misí přežilo druhou světovou válku jen velmi málo těchto dobře vycvičených vojáků. Mnoho znalostí o této jednotce se tak navždy ztratilo, a tak se tato kniha stala unikátním dokumentem o určité části německých válečných dějin. Tento poutavý příběh oživuje barvitými a přesvědčivými detaily divizi Brandenburg, obecně považovanou za předchůdce dnešních speciálních jednotek, a její roli v historii druhé světové války.

A nagy római szenátor és történetíró, Publius Cornelius Tacitus azt mondta egyszer: „A nagy birodalmakat nem gyávaság által tartják fenn.” A Római Birodalom ennek kétségtelen bizonyítéka: területeit és határait kegyetlenül és hatékonyan uralta, így lett minden idők egyik legnevezetesebb és legjelentősebb birodalma. Úgy tudni, legnagyobb kiterjedése idején 50–60 millió lakosa volt – és ezek csak visszafogott becslések, mivel a legújabb kutatás a lakosság teljes számát 70 és 100 millió közé teszi. A királyságként, majd köztársaságként indult birodalom puszta fennállása alapján nehéz feladat az ókori Róma életének kutatása, az azonban segít, hogy a rómaiak nagy erőfeszítéseket tettek, hogy dokumentálják életmódjukat és katonai sikereiket. Az ókori Rómában megtalálhatók a modern civilizáció gyökerei, gazdag kultúrája, lenyűgöző mitológiája, szövevényes politikai rendszerei pedig még ma is izgatják és inspirálják az embereket. Tudjon meg többet annak a büszke birodalomnak a felemelkedéséről és bukásáról, amely kiállta az idő próbáját, és valódi legendás civilizációvá vált.

Kniha představuje soubor příspěvků, které spojuje tázání po smyslu paměťových institucí v současném veřejném prostoru. První část je návratem ke kořenům moravské historiografie v 19. století, druhá se zaměřuje na archiváře a archivy a jejich úlohu v historické vědě, vzdělávání i ve společnosti obecně. Sborník vznikl v návaznosti na stejnojmennou konferenci připomínající několik výročí.

Kézai Simon Magyar krónikája - a Gesta Hunnorum et Hungarorum igen fontos történeti forrásunk. A magyar krónikákat, amelyek szinte közös tartalmúak, akármelyiket is vesszük elő. Ezen írásokat úgy tekinthetjük, mint a magyarság történetének fontos dokumentumait. Erdélyi László kutató szemmel veszi górcső alá Kézai művét, valamint azok forrásait, hogy a közös gyökeret megtalálhassa és a különböző krónikások bővítéseit bemutathassa az olvasók számára.

Nové vydání jedinečné publikace o historii první světové války od významného britského armádního spisovatele. Toto klasické dílo v oboru historie první světové války napsal významný vojenský analytik, nadaný soucítěním a jedinečnou originalitou. Sir Basil Liddell Hart je autorem více než třiceti knih a řady přednášek na téma vojenské strategie a taktiky, čemuž se jako světově uznávaná autorita celý život věnoval. Časopis The Economist o něm napsal: „Nevyniká jen kritickým myšlením, je prorokem příštího vývoje, je to historik velkého formátu.“ Na téměř sedmi stech stranách se dozvíte podrobnosti a analytické komentáře všech událostí, které měly v období první světové války význam, a to se zvláštním důrazem na vojenskou strategii. Publikace je doplněna bohatou obrazovou přílohou a pětapadesáti podrobnými mapami vojenských operací.

"A jelen munka inkább gyűjtemény, melyet az irodalom és nép ajkáról csaknem ugy adok, amint azokat találtam. Mint a Régiségek és Ritkaságok mutatják, e munka már azok megjelenésekor készen volt. Hogy azon száraz tárgyakat némileg kellemesekké tegyem, egy részét az említett művekben is közöltem; de miután itt összeszedve adom, azok egy második kiadásánál ismét közölni nem fogom. Nagy részét magam lestem le a nép ajkáról, néhányat Száva Farkas és Pataki Ferencz ügyszeretetének köszönhetünk; a versalakot pedig egészen Dózsa Dániel barátomnak, ki gyűjteményemet meglátva, oly gyönyörét lelte benne, hogy néhány szöveget verssé rögtönzött. Hogy néhány nem tisztán rege alaku tárgyat is e kötetben hozok, mentse az, hogy nem volt elég regém egy kötetre; és a most költötteket, vagy alaktalan töredékeket felhasználni ez úttal nem akartam. E kötetet: száz történelmi adoma követendi, még ez évben." (a Szerző)

Ve své nové knize se americký fyzik, uznávaný odborník na umělé technologie, zaměřuje na využití umělých technologií ve vojenství. Věnuje se vývoji od umělých zbraní ke zbraním autonomním, využití robotů nejen ve vojenství, ale i v medicíně. Kniha, nabitá informacemi, se místy čte jako napínavý román v žándu sci-fi.

A Magyar Királyság nyugati határvidéke, 1030 ősze. A győztes magyar seregek Imre herceg parancsára hazaindulnak Esztergomba, ám a trónörökösnek még nem áll szándékában visszatérni István király palotájába. Ehelyett viking testőrségével a közeli apátság felé veszi az irányt. Ez a kitérő nemcsak a diplomáciában még járatlan, forrófejű herceg, de az egész Árpád-ház további történelmét is meghatározza. Imrének talán több tiszteletet kellene mutatnia az apátság régimódi gondolkodású ura iránt. Az egyházi bíróság elé idézett ismeretlen, ámde igencsak vonzó besenyő lány felbukkanása megzavarja a férfiak fejét, legyenek katonák vagy papok. Ám a legsúlyosabb hiba, amit a herceg vét: lebecsüli halálos ellenfele, Konrád német császár ravaszságát, és ezzel veszélybe sodorja Esztergomot, a királyi várat is. De mit is tud ez a lány, és ki ő valójában? A királyi udvarban végül minden kiderül. De ha a múlt árnyait egyszer megidézték, még a legnagyobb király hatalma is kevésnek bizonyul velük szemben. A Királyok és keresztek történelmi képregény 2. kötete a korszak legismertebb helyszíneire, a Pannonhalmi Főapátságba, az esztergomi királyi várba visz el bennünket a szerzőktől megszokott látványos, fordulatos módon. A színes oldalakon olyan újabb történelmi alakok tűnnek fel, mint Aba nádorispán, a későbbi király vagy Dominicus, az esztergomi érsek. A kiadványhoz tartozó ingyenes mobil-applikáció vadonatúj elemekkel, várakkal, monostorokkal egészült ki. NÉMETH LEVENTE: művészeti vezető, képregény-rajzoló, a projekt ötletgazdája. Levente a Magyar Képzőművészeti Egyetemen végzett mint tervezőgrafikus művész. Munkáival több díjat is nyert, közöttük a Magyar Art Directorok Clubjának, az Ezüstgerely pályázatnak egy-egy díját vagy a számára legértékesebb Aranyrajszög díjat. MÉSZÁROS JÁNOS: író, szövegíró, marketinges és management tanácsadó.

Projekt známého historika a oblíbeného spisovatele. Kniha popisuje, jak se proměnil život všech vrstev tehdejší společnosti v 16. století. I nadále autor vychází z dostupných historických pramenů a spojením odborné erudice a svého vypravěčského umění vytvořil ojedinělé dílo, které všem zájemcům přehledně a současně zajímavě přiblíží jedno z nejvýznamnějších období českých dějin. Text opět doprovází řada fotografií, kreseb, plánků a ukázek z dobových pramenů.

Studie analyzuje proces mírového uspořádání s Německem po druhé světové válce a československou, respektive českou účast na něm v časovém horizontu více než šedesáti let. Zkoumá, jaký vliv měl faktor času na konstelaci aktérů mírového uspořádání, na jeho formální proceduru, na strukturu jeho materiálních problémů a v neposlední řadě na postavení Československa a České republiky v jeho kontextu, tj. především na možnosti české zahraniční politiky prosazovat v jeho rámci své specifické zájmy. Ve formě exkurzu představuje také vyhnanecké svazy ve Spolkové republice Německo a jejich vliv na vnitřní a zahraniční politiku země. Zvláštní pozornost věnuje třem otázkám, které měly v kontextu česko-německých vztahů obzvláštní význam: německým reparacím, právu sudetoněmeckých vyhnanců na návrat do vlasti a problémům spojeným s konfiskací jejich majetku.

Monografická práce Volkera Mohna je zásadním příspěvkem k fungování nacistického režimu a správy Protektorátu Čechy a Morava a rovněž k chování české společnosti za okupace. Autor využil všechny dostupné archivní materiály jak české, tak německé provenience, zpracoval dobové publikace v obou jazycích a rovněž tak i dosavadní odbornou literaturu. Podle nacistické propagandy prožívali Češi za Protektorátu dobu kulturního rozkvětu. Takové tvrzení je samozřejmě třeba odkázat do říše legend. Přesto však právě v kulturní oblasti zbýval českému obyvatelstvu poměrně nemalý prostor pro realizaci, nenutili mu jen propagandu a nepředkládali jen lehkou zábavu. Lidé měli i nadále přístup k národním klasikům, v Národním divadle se hrála Prodaná nevěsta a z literárních děl 19. století se stávaly bestsellery. Rovněž většina umělců mohla zpočátku dál pracovat, pokud své působení přizpůsobili postulátům německých úřadů. Okupační režim se pro takovou formu kulturní politiky rozhodl především z toho důvodu, že mu šlo o zachování klidu v Protektorátu a nerušené fungování zbrojní výroby. Autor podrobně a plasticky líčí, jak v jednotlivých oblastech literatuře, hudbě, divadlu a filmu reagovaly na německé zákroky české úřady, instituce a v neposlední řadě umělci. Ukazuje, jak je obtížné přiřazovat jejich chování ke zdánlivě jednoznačným kategoriím jako odpor a odboj nebo kolaborace. Rozporuplnost a nejednoznačnost situace českých umělců i obtíže při hodnocení jejich postojů za Protektorátu pak vykresluje na konkrétních příbězích umělců spisovatele Františka Kožíka, dirigenta Václava Talicha a populárního krále komiků Vlasty Buriana.

Jeden z najrenomovanejších slovenských historikov, priekopník a zakladateľ profesionálnej slovenskej vojenskej historiografie, Vojtech Dangl, vo viac ako päťdesiatich kapitolách približuje vojenské dejiny. Venuje sa nielen bitkám, ale aj ich príčinám a následkom, poodhaľuje zákulisia vojen a približuje osudy hlavných či menej známych protagonistov týchto dramatických a pohnutých udalostí.

První díl edice dokumentů Vatikánský rozhlas pojednává o počátcích tohoto rádia a jeho vysílání v době pontifikátu Pia XI. a Pia XII. Jde o výbor relací z archivu České redakce z let 1950–1958, které se vztahují ke změně politického systému v Československu po únoru 1948, kdy se moci v zemi ujala KSČ a rychle se vypořádala se svými skutečnými i domnělými politickými oponenty. Katolická církev se svým centrem ve Vatikánu po převratu odolávala snaze komunistů o podmanění. V polovině roku 1949 se zemí přehnala obrovská perzekuční vlna, spojena s ateizací země. V té době vzrostl význam Vatikánského rozhlasu, který do Československa přinášel informace o proměně společenského systému a omezování náboženské svobody, vyvracel dezinformace komunistické propagandy a posílal věřícím ve vlasti slova naděje a útěchy.

Piaty z plánovaných šiestich zväzkov Heraldického registra obsahuje farebné zobrazenia používaných heraldických znakov (erbov) a vlajok slovenských miest, obcí, krajov, inštitúcií a rodov zapísaných v Heraldickom registri Slovenskej republiky. Po prvý raz sa v tomto zväzku zverejňujú erby, vlajky a ďalšie symboly ôsmich samosprávnych krajov Slovenska. Publikácia je vhodná pre záujemcov o slovenskú históriu, archívnictvo, heraldiku, genealógiu a sfragistiku.

Dialog Karla Hvížďaly, novináře-zvědavce z Prahy, s Jiřím Přibáněm, právním filosofem z britského Cardiffu, nad uzlovými body naší historie, ku příležitosti 100. výročí republiky, v širokém teritoriálním i časovém kontextu od 9. do 21. století. Toto rozpětí umožnilo nahlédnout do minulosti a ptát se, proč a jak jsme v různých dobách vnímali a chápali naše dějiny a co to znamená pro naši přítomnost i budoucnost. S tímto hledáním je spojena i snaha zbavit se redukce dějin na projekční plátno našich frustrací. Autoři zvolili formu dialogu, ve kterém se snaží vrátit do veřejného prostoru otázky, které se většinou řeší jen na akademické půdě nebo kterým se vyhýbáme.

Slovo filantropia môže pre mnohých pôsobiť veľmi ťažkopádne. Možno si predstavíme boháčov, ktorí cez svoje nadácie občas podporia nejaký dobročinný projekt alebo sa tak tvária. V skutočnosti je však filantropia neoddeliteľnou súčasťou zdravo fungujúcej spoločnosti. Investovať do dobra pritom nemusia len milionári, ale každý z nás – napríklad aj činmi. Na Slovensku sa filantropia stále spája s mnohými predsudkami. Ľudia s veľkými majetkami, ktorí prispievajú na dobročinné projekty, sú často vnímaní ako podozriví. Pozitívne prípady pritom máme aj v našej histórii. V poslednom čísle štvrťročníka Príbehy 20. storočia sa preto venujeme tomu, ako môžu dary, charita či nezištná pomoc spraviť z našej spoločnosti lepšie miesto na život. V časopise s podtitulom Ako spočítať dobro nájdete okrem iného: - Rozhovor s novým riaditeľom Nadácie otvorenej spoločnosti Fedorom Blaščákom o tom, prečo je dôležité pomáhať, ako sa u nás budoval občiansky sektor a ako vlastne fungujú mimovládne organizácie. - Text historika Ľudovíta Hallona o Imrichovi Karvašovi, ktorý aj vďaka peniazom pomohol zmeniť slovenské dejiny. - Zamyslenie Lucie Paškovej o tom, prečo je dôležité darovať, ak na to máme a prečo je dobré o tom aj hovoriť. - Šesť príbehov slovenských osobností, ktoré dokázali pomáhať už na prelome storočí, ako boli Elena Maróthy-Šoltésová či Emil Stodola. - Komentár Fera Paulinyho, kde polemizuje o tom, v čom slovenská filantropia zaostáva za tou českou a či tu máme dostatok čestných podnikateľov, ktorí chcú meniť spoločnosť. - Príbehy pamätníkov, ktorým pomoc nebola cudzia – či už to bol Sir Nicholas Winton, ktorý pomáhal zachrániť československé židovské deti pred nacistami alebo Boris Strečanský, ktorý po revolúcii stál aj pri základoch slovenskej filantropie.

Az ókori Kína története hazugság A nagy fal nem régi - nemrég épült Mi az a Tatár Város? Hol van Tatár Város? Miért nem hallott senki Tatár Városról? Ez a könyv Tatár Város bukásának és pusztulásának történetét vizsgáljaAz ókori Japán és Kína története hazugság.

Aký je rozdíl mezi duchem a démonem? Jak rozeznáte dobrého džina od zlého? Kde hledat přízraky či mantikory? Co říkal Hérodotos o vlkodlacích? V této zábavné knížečce prozkoumává televizní producentka a mytozooložka Tam O’Malleyov roztodivný svět mytologických zvířat, od vil zvěstujících smrt přes harpyje, gryfy až k upírům. Dodnes na nás tyto bytosti působí uhrančivě a ožívají v knihách, na plátně i v naší představivosti.

Československý Červený kríž (Slovenský Červený kríž) bola a je najstaršia a najväčšia mimovládna humanitná organizácia vo vtedajšom Československu a vzniknutej Slovenskej republike. V predkladanej knihe sú chronologicky zoradené udalosti a fakty vybrané z archívov tak, aby bolo čitateľovi jasné, že Červený kríž na Slovensku postupne prechádzal pamätnými zmenami, ktoré vyvrcholili historickým faktom - zánikom Československého Červeného kríža a vznikom samostatnej národnej spoločnosti Slovenský Červený kríž.

K oslavám 1150. výročí příchodu Cyrila a Metoděje na Velkou Moravu přispělo nakladatelství Vyšehrad vydáním knihy Vladimíra Vavřínka Cyril a Metoděj mezi Konstantinopolí a Římem. Literární práce Cyrila a Metoděje v české překladu ze staroslověnštiny jsou v dnešní době těžko dostupné. Ideální kombinaci literárněvědné studie s texty významných cyrilometodějských děl přitom stále představuje dílo jednoho z našich nejvýznamnějších slavistů Josefa Vašici (1884–1968). Literární památky epochy velkomoravské vyšly poprvé roku 1966, kdy pozornost veřejnosti vzrušovaly archeologické nálezy z velkomoravského období. Za polovinu století kniha nijak neztratila na své aktuálnosti a i druhé vydání z roku 1996 bylo rychle rozebráno. V úvodní studii hovoří autor dokonce o „velkomoravské literární škole“, která zvláště ve druhém období Metodějova arcibiskupství (874–885) rozvinula bohatou překladatelskou i původní činnost, a rozebírá jednotlivá její díla. Následují literární překlady většiny děl vzniklých v okruhu velkomoravské literární školy. Překlady jsou obsahově přesné, vynikají vytříbeným jazykem a jsou i dnes velmi čtivé. Původní vydání připravila, poznámky a bibliografii doplnila a medailon Josefa Vašici napsala Zoe Hauptová, studií o Životech Konstantina a Metoděje a novým doslovem dílo opatřil Vladimír Vavřínek.

"A Néprajzi Múzeum Nyomatgyűjteménye a magyar nyelvterület legteljesebb képeslapanyagát őrzi, amely viseleteket, viseletsorozatokat mutat be az Osztrák-Magyar Monarchia idejéből. A fényképek alapján, az 1880-1920 között készült képeslapok a magyarországi tájegységek jellegzetes magyar és nemzetiségi viseleteit, életképeit mutatja be a 19-20. század fordulójáról.(...) A képeslapokon megjelenő népviseletek fényképek alapján készültek, ezért nagyrészük alkalmas a viselet bemutatására, leírására, részletes ismertetésére, természetesen figyelembe véve a már említett készítői, kiadói adatokat, információkat. A képeslapokat fontos képi dokumentációs anyagnak tekintjük napjainkban is, hiszen a fénykép alapján készült sokszorosított lapok nagyon sok háttérinformációt vagy mondanivalót tartalmaznak képeslapgyűjtőknek, népviselet, népélet-kutatóknak, egyes fényképészek, műtermek, kiadók és nyomdák iránt érdeklődőknek egyaránt." (részlet a Bevezetésből)

Kde strávil svou poslední noc Vladimír Boudník? Proč zabil ruský voják českého generála? Kdo upálil nenáviděného kolaboranta na lucerně? Kde dožívala první láska Jana Masaryka? Jak žila Eva Olmerová? Kdo stál za záhadnou smrtí jazzového mistra? Jak vznikla legendární skladba Muchomůrky bílé? Kde si našel svou českou manželku později zavražděný švédský premiér? A konečně: Co se doopravdy dělo za zdmi Werichovy vily? To vše a desítky dalších příběhů, které se ve dvacátém století odehrály v pražském malostranském prostředí (jen zdánlivě idylickém a nepodléhajícím spádům komunismu nebo nacismu) i stovky unikátních, obvykle dosud nepublikovaných fotografií, najdou čtenáři v takřka pětisetstránkové knize Dana Hrubého, autora řady knih a dalších publikací o Praze.

Téměř dva tisíce Čechů se během druhé světové války ocitly v Norsku, kam je proti jejich vůli poslali nacisté v rámci takzvaného nuceného pracovního nasazení. Na severu Evropy zažili nacistickou zvůli, těžkou práci v tvrdých arktických podmínkách, odloučení od rodiny, ale také uchvácení krásou skandinávské přírody a setkání s přátelskými a nápomocnými místními obyvateli. Po válce si říkali „Noráci“ a až do vysokého věku se scházeli, aby společně vzpomínali na tuto drobnou, ale pozoruhodnou kapitolu českých, ale i norských dějin druhé světové války.

1839 tavaszán a britek első ízben rohanták le Afganisztánt. Közel húszezer főnyi katonaság özönlötte el az országot, és állította vissza Sáh Sudzsá al-Mulk uralmát. Ám kétesztendei megszállás után véres lázadás tört ki; az afgán nép a dzsihád hívó szavára fegyvert ragadott. A hófödte hegyeken át visszavonuló brit katonákat az afgán törzsek harcosai szinte mind egy szálig lemészárolták – ez volt a 19. század legszégyenteljesebb katonai veresége. William Dalrymple korábban publikálatlan afgán és indiai forrásokból merítve lebilincselően eleveníti fel a brit birodalmat megrendítő egyik legsúlyosabb katasztrófát. Szemléletes példázattal szolgál gyarmatosító törekvésekről, kulturális konfliktusokról és végzetes elbizakodottságról. A sah visszatér történelem a javából – égetően aktuális és könyörtelenül lényeglátó.

Azda najznámejší vojnový zločinec všetkých čias Josef Mengele bol stelesnením chladnokrvnej efektívnosti a vášnivej oddanosti neľudskému až absurdnému režimu. Diabolský lekár zodpovedný za hromadné vyvražďovanie, nepolapiteľný utečenec a neznámy muž pod maskou Anjela smrti naďalej ostáva pre celé zástupy ľudí strašiakom a zdrojom nočných môr. V určitom bode sa vynoril nielen ako symbol samotného holokaustu, ale aj ako zosobnenie zlyhania povojnovej spravodlivosti. V 80. rokoch minulého storočia bol Mengeleho prípadom poverený David G. Marwell. Ako vedúci špeciálneho vyšetrovania pre americké Ministerstvo spravodlivosti navštívil mnohé z jeho obetí a miesta činu, vďaka čomu sa mu podarilo o Mengelem vytvoriť ešte komplexnejší obraz. Vychádzajúc z vlastných skúseností a moderných vedeckých postupov Marwell podrobne skúma a odhaľuje zásadné detaily z Mengeleho osobného a pracovného života. Chronologicky zachytáva obdobie jeho vysokoškolského štúdia, ktoré ho priviedlo k dvom akademickým titulom a k sľubnej vedeckej kariére, a tiež roky jeho vojenskej služby – boj v prvej línii a pôsobenie v Osvienčime. Práve tam prebiehali jeho „výbery“, práve tam poslal na smrť nespočetné množstvo nevinných a jeho „vedecké“ snahy vrátane skúmania dvojčiat traumatizovali alebo zabili množstvo ďalších. Na konci druhej svetovej vojny sa mu podarilo uniknúť a nájsť útočisko v Južnej Amerike. Mengele opisuje priebeh medzinárodného pátrania po nacistickom lekárovi, ktoré sa skončilo na cintoríne v brazílskom Sao Paule, a náročné súdne vyšetrovanie s neodvratnými dôkazmi o jeho konci. Napriek tomu mnohí odmietali uveriť, že je Mengele naozaj po smrti.

Čtenář se ve svazcích této řady seznámí s vojenskou historií z poněkud jiné strany. Dozví se něco o zákulisí bojů v popisech činnosti části technického vojska staré c. k. armády zvané pionýři, a také o jejich vzniku, organizaci a vybavení. Mezi zakladatele tohoto druhu vojska patřil Čech, pozdější polní maršál Radecký. Úkolem pionýrů bylo stručně řečeno především budovat a samozřejmě také ničit mosty a komunikace. Tak se může čtenář seznámit i s tou stránkou operací, která je v ostatních dílech opomíjená, a zároveň s každodenností pionýrského vojska a mnoha dalšími zajímavostmi, které během času zcela upadly v zapomnění.

1863. július 1–3-án a mélyen északi területen fekvő pennsylvaniai Gettysburgnél a szemben álló felek az akkor már két éve zajló amerikai polgárháború egyik legnagyobb és utólag a legtöbbet emlegetett csatáját vívták egymással. Ugyan a háború még majdnem két további évig tart majd, azonban ezzel a fordulópontot jelentő ütközettel a Dél kapitulációjához vezető folyamat visszafordíthatatlanná vált. Az 1863. június elején indult gettysburgi hadjárattal a déliek ekkorra már legendás parancsnoka, Robert E. Lee az Unió területének mélységébe kívánta áthelyezni a háború fő hadszínterét. Ellenfelének, a pár nappal korábban, a tiltakozása ellenére főparancsnokká kinevezett George Meade tábornoknak hatalmas áldozatok árán végül sikerült ezt megakadályoznia. Stephen Sears könyvének nagy erénye, hogy a sokéves kutatómunka eredményeként feldolgozott óriási forrásanyag és a könyv nagy terjedelme ellenére a szerző nem veszik el a részletekben, hanem olvasmányos, koherens, a nagy egészet mindvégig szem előtt tartó történetként meséli a sok szálon futó eseményeket, ennek a sorsdöntő három napnak a történetét együtt a hadjárat előzményeivel. A könyv olvasmányosságához hozzájárul, hogy – ahogyan ezt már Sears a Richmond kapujáig. A félszigeti hadjárat, 1862 című munkájában is láthattuk – az eseményeket emberi döntések és választások sorozataként mutatja be, a részt vevő emberekre, az általuk átéltekre koncentrál, ezért a könyv szinte regényként olvastatja magát azzal együtt, hogy közben eleget tesz a történetírás legszigorúbb kritériumainak is. Most is sok mindent megtudunk az északi–déli szembenállás mélyebb, kulturális-társadalmi vonatkozásairól; bár ezek a törésvonalak mára jelentősen átalakultak, és sok újabb is megjelent mellettük, de a polgárháború témája ma, a radikálisan átalakuló Egyesült Államokban aktuálisabb, mint valaha. Ez a nagyszabású könyv egyaránt jó olvasmány a témában járatosak számára és azoknak is, akik kevés előismerettel veszik a kezükbe. Az olvasó tájékozódását majdnem száz korabeli fénykép és rajz, valamint tizenkilenc térkép segíti.

Smrteľníci nás považujú za príšery, lebo sme mocné a vieme lietať. Volajú nás tak, pretože sa nás boja. Medúza – obeť alebo skazonosná príšera? Medúza odmalička vyrastá v jaskyni na brehu mora so svojimi hrôzostrašnými sestrami Gorgonami, ktoré sa o ňu dojemne starajú. Na rozdiel od nich je totiž Medúza smrteľná, zraniteľná a krásna. Svojím pôvabom očarí vládcu mora Poseidóna, ktorý ju vystriehne v chráme bohyne Atény a tam sa jej zmocní. Pobúrená Aténa túži po pomste, ale Poseidón je príliš mocný súper, a tak si vyleje zlosť na nevinnej Medúze. Premení ju na obludu podobnú sestrám – zrazu má rozškľabenú tvár, ploský nos, tesáky, zvieracie uši, kovové krídla a namiesto vlasov veniec jedovatých zmijí. Jej najväčším prekliatím však je, že pri pohľade na ňu každý živý tvor skamenie. Z ohľaduplnosti k sestrám a k všetkému živému si Medúza zahalí tvár a utiahne sa do sveta tmy, samoty a utrpenia. Jej príbeh sa však ešte zďaleka nekončí – jedného dňa sa pri jaskyni objaví hrdina Perseus, poverený úlohou priniesť hlavu Gorgony... V tomto románe Haynesová mení tradičné chápanie Medúzy ako príšery, ktorá pohľadom mení smrteľníkov na kameň, a Persea ako hrdinu, ktorý zbavil svet nebezpečnej obludy. Vnáša empatiu a súcit do jedného z mnohých príbehov v histórii, kde mocný a vplyvný muž ublíži žene, ale za jeho útok obvinia, pranierujú a potrestajú jeho obeť. Haynesová oživuje a rekonštruuje mýtický príbeh a inšpiruje k zamysleniu nad hodnotami spoločnosti a postavením žien v nej.

Tři staletí v klášteře a 50 let v Hollywoodu. Tak se někdy ve zkratce popisuje španělsko-americká koloniální minulost Filipín. Identita obyvatel souostroví na rozhraní tichomořské oblasti a jihovýchodní Asie se však začala formovat už dávno předtím, než jej pro Evropu na své slavné a pro něj osudové výpravě roku 1521 objevil portugalský mořeplavec ve španělských službách Fernao Magalhaes. Český čtenář touto knihou dostává vůbec první příležitost seznámit se s uceleným pohledem na běh filipínských dějin od počátků lidského osídlení po současnost. A možná ho překvapí, kolik toho mají Češi a Filipínci společného.