Těsně pod vrcholem 3190 metrů vysoké hory ve východním Afghánistánu zuřila před svítáním 4. března 2002 prudká bitva. John Chapman, speciální taktický operátor amerického letectva, a hrstka příslušníků Navy SEAL se proti přesile bojovníků Al-Káidy snažila vystoupat na vrchol v zoufalém pokusu najít ztraceného spolubojovníka. Chapman, který akci velel, utrpěl při prvním útoku zranění. Velitel jeho skupiny Navy SEAL nařídil ústup v přesvědčení, že je mrtvý. Chapman přišel znovu k vědomí osamocený a ze tří stran se k němu blížil nepřítel. John Chapman poté prokázal neuvěřitelnou odvahu, aby nejprve zachránil životy svých týmových kolegů SEAL. S vědomím, že je smrtelně zraněn, se sám střetl s dvacítkou ostřílených bojovníků, aby zachránil životy členů přicházejícího záchranného družstva. Za svou statečnost obdržel posmrtně Medaili cti. Chapman je prvním příslušníkem letectva za posledních padesát let, který dostal vyznamenání vyhrazené největším hrdinům Ameriky. Kniha je také pohledem do zákulisí práce speciálního taktického operátora amerického letectva. Je to nejzdatnější a nejvšestrannější speciální jednotka na světě, jejíž příslušníci musí nejen překonávat schopnosti týmů Navy SEAL a Delta Force, ale musí také jednat s energickou rozhodností a s dokonalou přesností dokonce i tváří v tvář smrtelnému nebezpečí. Kniha vychází z očitých svědectví, utajovaných dokumentů, dramatických videozáznamů a obsáhlých rozhovorů s veliteli a přeživšími operace. Je to příběh mimořádné odvahy člověka v bezvýchodné situaci a projevu sounáležitosti, která ho utvářela.

Historie jednoho německého pluku 1941–1944. Autor přibližuje vzrušující historii 18. pluku rýnsko-vestfálských granátníků na základě frontového deníku, dopisů i svědectví jednotlivých vojáků. Příslušníky tohoto pluku ukazuje jako čestné, bezúhonné muže, kteří často prožívali velké konflikty se svým svědomím.

Když je na izolovanou iráckou základnu poslán tucet nepřipravených amerických armádních záložníků s rozkazem, aby pracovali jako vojenští poradci, nemají ponětí, že jejich skutečnou činností bude boj. Bez řádného výcviku a jakýchkoli zkušeností musí radit iráckému praporu Snake Eaters, který je zapojen do smrtelného zápasu v povstalci zamořeném městě na řece Eufrat. Bitva se stává tak osobní, že bojovníci znají jména a tváře svých protivníků.

V povědomí nás všech přežívá sousloví „Anglie pánem moří“, ale jen málokdo dnes ví, že v 17. století to byli Nizozemci, kdo zcela suverénně ovládal námořní obchod. A Angličané, kteří v tomto ohledu hráli jen druhé housle, se dlouhodobě snažili námořní dominanci Spojených nizozemských provincií narušit. V prvním konfliktu s Holanďany, probíhajícím v letech 1652–1654, se válečné štěstí nakonec přiklonilo na stranu Londýna, ovšem obchodní soupeření v západní Africe v šedesátých letech 17. století nadále zvyšovalo pnutí mezi oběma zeměmi. Situace neodvratně směřovala k dalšímu konfliktu, od něhož si král Karel II. sliboval posílení své politické pozice na domácí scéně a londýnští obchodníci doufali, že z námořních tras vystrnadí holandské konkurenty. Namísto toho se Angličané dočkali krvavých porážek, zemi zdecimoval mor, Londýn požár a námořnictvo zažilo jednu z největších pohan své historie…

Francouzská Cizinecká legie je opředena mnoha mýty a často nešťastně zkreslována veřejnými médii. Moderní Cizinecká legie očima výsadkáře dává jedinečnou možnost nahlédnout do jejího zákulisí a dovědět se, jak opravdu vypadá, a to z pohledu samotných legionářů.

Michael Herr az Esquire magazin haditudósítójaként utazott Vietnámba 1967-ben. Egy olyan igaz történettel tért haza, amely testközelből mutatja be a csatatér tébolyát és poklát, és átélhetővé teszi, a háború miért gyakorolt olyan vonzó és pusztító hatást fiatal férfiak egy teljes generációjára. Beszámolóját nem is igazán erőszakossága, mint inkább őszintesége teszi hátborzongatóvá. Az eredetileg 1977-ben megjelent könyv az úgynevezett új újságírás irányzatának úttörő képviselője, és a mai napig a vietnámi háborús tematika egyik legnagyobb klasszikusának tartják. Részben Herr műve ihlette Stanley Kubrick Acéllövedék című flmjét, amelynek a szerző társ-forgatókönyvírója volt.

Svobodné město Gdaňsk je pojem známý každému, kdo se zajímá o období druhé světové války. Nárok na Gdaňsk byl jedním ze zásadních územních požadavků Třetí říše vůči Polsku. A právě v místním přístavu 1.září 1939 zazněly první výstřely z bitevní lodi Schleswig-Holstein a oznámily tak německý útok na Polsko. Kniha Hitlerovo Svobodné město představuje v českém prostřední první komplexní studii věnovanou tomuto státnímu útvaru. S odborným vhledem popisuje mechanizmy, pomocí nichž se tamním nacistům již v polovině třicátých let podařilo uchopit moc i metody, které používali vůči svým odpůrcům. Celou problematiku Svobodného města kniha zasazuje do širšího rámce německo-polských vztahů, takže čtenáři otevírá zcela nový úhel pohledu na meziválečné dějiny střední Evropy. Kniha tak kupříkladu problematizuje pohled na Polsko coby jednoznačnou oběť ústupné politiky západních velmocí a dokládá existenci polské varianty politiky appeasementu, jež vedla k likvidaci celé gdaňské demokratické opozice a k výraznému posílení německých pozic na Baltském pobřeží. Publikace vychází především z dobových dokumentů diplomatické povahy, doplněných o paměti či deníkové záznamy osob, jež hrály ve druhé polovině třicátých let výraznou úlohu ve složitém organismu Svobodného města.

Autor neotřelým způsobem vykládá úlohu Británie jako ostrovní námořní velmoci a mateřské země světového impéria za druhé světové války. Ukazuje, jak bylo Královské námořnictvo na začátku války příliš malé na zvládnutí svých úkolů. Líčí debaty na vysoké úrovni o celkové strategii, napínavě popisuje jednotlivé operace, soupeření spojenecké a německé technologie ohledně zbraní a radaru i nanejvýš důležitou skrytou válku šifrantů. Poutavé vylíčení protkává často až nemilosrdnou kritikou hlavních účastníků včetně Churchillova zasahování do námořních operací. A v neposlední řadě vypráví i o odolnosti a statečnosti britských námořníků. První svazek končí evakuací britských expedičních sil z Dunkerku.

Kniha Glock: Světová pistole čtenáře provede historií pistole od původního návrhu až po definitivní podobu zbraně, která dobyla světové trhy. Pozornost je věnována mnoha variantám a rážím, počínaje Glockem 17 až po poslední čtvrtou generaci modelů. Knihu ilustruje více než 200 barevných fotografií a technických kreseb. Výklad provází přehledy základních technických parametrů

Rok 1938. Krvavým podzimem znělo rekviem za poslední ostrůvek demokracie ve střední Evropě. V českém a moravském pohraničí vzplál oheň války. Války o to ničivější, že proti sobě stáli Čechoslováci. Na jedné straně statisíce německých, zpravidla fanatických stoupenců Adolfa Hitlera a Konrada Henleina, podporovaných nacistickým Německem. Na straně druhé Češi a s nimi například i - což se ne vždy uvádí - tisíce německých odpůrců nacismu. Byli odhodlaní. Byli stateční. Bojovali. Odmítali kapitulaci. Navzdory tomu měli být záhy obětováni. Politiky, kterým mnozí z nich tolik věřili. Zapomenuté osudy. Zapomenutí lidé. Dramatických událostí na počátku Velkého stmívání využilo pak ještě beckovské Polsko. Jeho vojáci vpadli, hned za vojáky německého wehrmachtu, do Československa. Aby si ještě z padlé a ponížené země včas stihli ukrojit co největší kus Slezska. Válka, která se rozhořela už rok předtím, než začala druhá světová válka, měla své padlé, své oběti. V čase, kdy nás dosud věrní spojenci předhodili, s jistou nadsázkou řečeno, jako kost Adolfu Hitlerovi, se naplňovaly osudy hrdinů této knihy: Český policista, který přežil jen proto, že ho útočníci považovali za mrtvého. Jeho žena - ponížená, téměř ubitá německými spoluobčany. Učitelka, která si ještě před smrtí v německém vězení musela projít martyriem hrůzy. Německá úřednice, matka malé dcery, jež organizovala záchranu německých odpůrců nacismu. Na sebe přitom ale zapomněla. Horolezkyně. Dívka z německé rodiny, která společně s českými a německými přáteli vyhlásila osobní válku Hitlerovi. Jak statečně žila, tak i statečně zemřela. A byli další. Štvanci - lidé, kteří v hodině dvanácté, často jen v tom, co měli na sobě, stihli uprchnout do vnitrozemí. Češi, Židé, němečtí antinacisté. Reportéři - vzdělaní, vnímaví a zpravidla velmi odvážní. Události odmítli vnímat optikou tehdejších představitelů Velké Británie či Francie a navzdory požadavkům svých vydavatelů nebojácně šířili pravdu o tom, co v Československu opravdu viděli a co tu prožívali. V době, kdy ještě spousta Evropanů nebrala německý nacionální socialismus dostatečně vážně, oni už viděli. A věděli. A pochopili. Patřili mezi první. První v boji proti Hitlerovi.

Někdo chce, aby Joe Mansfield zemřel. Podílel se na akci v Pákistánu, při které se to stalo. Viděl jednotku SEAL, jak vyráží do akce; viděl její vojáky, jak odnášejí bin Ládinovo mrtvé tělo. Joe se dovídá o rozsáhlém teroristickém útoku, k němuž má dojít po obou stranách Atlantiku. Pokud chce přežít, musí zjistit, co se skutečně stalo tu noc, kdy Američané vtrhli do bin Ládinova úkrytu v Pákistánu. A nakonec, navzdory všemu, odhalí zlověstnou pravdu…

Druhý díl historie jedné z nejzákeřnějších válek minulého století, která se stala předobrazem konfliktů se současnými islamisty z řad Hamasu, Al-Kaidy, Talibanu či Islámského státu, zachycuje období let 1957-1958, kdy francouzská armáda sváděla s alžírskými mudžáhedíny urputné boje v horách Atlasu, pouštních pustinách Sahary a na hranicích s Marokem a Tuniskem. Odhaluje zákulisí rafinovaných zpravodajských her, představuje jednoho z nejvýznamnějších teoretiků protiguerillové války, líčí osudy domorodých spojenců Francouzů, zachycuje prostředí politických pletich a přibližuje nejvýznamnější bitvy tohoto období u Timimounu, u Souk Ahras a mnohé další.

Války se na světě objevily v době, kdy lidé začali obdělávat půdu a budovat první vesnice a města. Soupeřili mezi sebou o území, zdroje, moc, zachování vlastního života a svobody – a bohužel to dělají dodnes. Násilné střety jsou pevnou součástí lidských dějin a neobjedou se bez zbraní, schopných velitelů či dobrého plánování. Stejně nepostradatelné jsou ale i dobré mapy. Mapy zachycující bojové střety se poprvé objevily už ve starověku a od té doby nás informují nejen o průběhu bojů, ale také o tom, jakým způsobem chtěly zúčastněné strany prezentovat světu své vítězství nebo porážku. Pojďme se tedy jejich prostřednictvím seznámit s fascinujícími příběhy válek starověkých říší, způsobem boje středověkých království, soupeřením koloniálních impérií i s moderními globálními konflikty! Tato kniha zachycuje více než 2000 let historie a zpracovává více než 70 historických map, které vyprávějí fascinující příběh války: od starověkého a středověkého válčení až po současné globální konflikty. Například: Bitva u Kadeše (1275 př. n. l.) | Bitva u Actia (31 př. n. l.) | Bitva u Hastingsu (1066) | Bitva u Kresčaku (1346) | Bitva u Sekigahary (1600) | Obléhání Vídně (1683) | Bitva u Palásí (1757) | Bitva u Trafalgaru (1805) | Bitva u Solferina (1859) | První bitva u Bull Runu (1861) | Bitva u Hradce Králové (1866) | Bitva o Gallipoli (1915) | Španělská občanská válka (1936–39) | Operace Barbarossa (1941) | Bitva o Berlín (1945) | Šestidenní válka (1967) | Operace Pouštní bouře (1991) | Válka na Donbasu (2014)

Na rozdíl od knihy Stíhačky nad Španělskem, v níž se autor snažil zachytit nejdůležitější letecké bitvy Španělské války s důrazem na činnost stíhacího letectva a přiblížit některé z es a typů obou válčících stran, v této práci čtenářům poskytne co nejucelenější obraz pozoruhodných stíhacích pilotu Španělské republiky jak domácích, tak zahraničních. Většina příslušníků španělského letectva sice zůstala na začátku povstání na straně vlády, ale nejlepší stíhací piloti až na výjimky posílili řady povstalců, což se společně s příchodem italských a německých strojů i pilotu výrazně projevilo na skutečnosti, že do konce října 1936 bylo republikánské stíhací letectvo prakticky vymazáno. Jeho vzkříšení a zásadní obrat situace přinesl až příchod sovětských pilotů a typů I-15 a I-16. Tuto významnou sílu později doplnili někteří vynikající jedinci z dalších zemí. Od bitvy o Belchite v létě a na podzim 1937 se začali prosazovat také čerství španělští absolventi prvního běhu výcvikového kurzu v sovětském Kirovabadu, z nichž postupně vzešla řada špičkových stíhacích pilotů a velitelů. Nezapomíná ani na několik pozoruhodných členů mezinárodní letky Espaňa, kteří se španělskými veterány a mladými nadšenci odvážně čelili převaze letectva povstalců v prvních měsících války. Podrobněji také představuje leteckou techniku, jež povznášela, ale někdy i brzdila rozlet stíhačů La Gloriosy, jak bylo s láskou nazýváno letectvo republikánu.

Autor – válečný novinář – popisuje obětavost českých vojáků sloužících ve válkou zmítaném Afghánistánu. Kniha obsahuje také unikátní zpravodajské materiály o taktice Tálibánu a spojeneckých protiopatřeních, ale díky kapitolám věnovaným islámu, historii jeho vzniku a dějinám Afghánistánu je zajímavá i pro zájemce o toto náboženství, kulturu a region. Bohatá fotografická příloha a česko-dárí slovník základních frází.

Příručka speciálních jednotek představuje techniky útěku ze zajetí, úniku před pronásledovateli a přežití v náročných klimatických podmínkách. Přes 120 fotografií přibližuje uplatnění těchto postupů při výcviku a na bojišti. Kniha uvádí rady a zkušenosti elitních jednotek k problematice přežití v přírodě a úniku pronásledovatelům. 192 stran textu doplňují mapky, nákresy, barevné fotografie a kresby na křídě.

A Somorjai Lajos életét meghatározó, maga szabta négy alapelvhez: őszinteség, jóindulat, intelligencia és szorgalom, bízvást hozzátehetjük ötödikként: emberség. Sohasem hangoztatta, de mindenkor meghatározta cselekedeteit. A fronton is, életveszedelemben is, társulva a hippokratészi eskü szellemével. Orvosként is ember volt: egyformán gondjaiba vette az orosz hadifoglyot és a lezuhant német pilótát, magyar túlélőt keresett a holtak között a partizánok járta erdőségben, mert „az orvosnak az kötelessége”. Katonaként is ember maradt: nem bántotta, futni hagyta a fegyvertelen ellenséget, s örült, hogy jót tett vele. És emberként is igazolta humánumát a körülötte dúló embertelenségben: megindult a lelke a halálra ítélt, élő pajzsként fogva tartott oroszok és az elgyötört zsidó munkaszolgálatosok láttán, s párás szemmel hallgatta a súlyos sebbel a műtőasztalán fekvő, családját szólító magyar bakát, miközben bátorította, pedig tudta, hogy menthetetlen. Mindennél jobban ragaszkodott feleségéhez és gyermekeihez. Már-már követelve óhajtotta a szeretetet, mert az jelentette számára az egyetlen kapaszkodót a túléléshez a végletekig elfajult világban. S amikor testileg-lelkileg meggyötörve kikerült az urivi hídfőcsata poklából, az első simogató szóra feladta érte a házastársi hűséget. De később nem szégyellte megvallani gyengeségét. Gyakorlatias gondolkodása és tisztánlátása nemcsak reménytelennek tűnő helyzetekből mentette ki, hanem képessé tette átfogó katonai és politikai összefüggések felismerésére is. Már 1942 nyarán, a 2. magyar hadsereg doni katasztrófája előtt látta, hogy Hitler nem nyerheti meg a háborút, főként nem az oroszok ellen. A magyaroknak pedig semmi közük hozzá, valamennyien eszközök és áldozatok az idegen célok oltárán. Latolgatta hazája sorsát: vajon szerbek, oroszok, esetleg angolok szállják-e meg a vereség után? Tárgyilagosan ítélte meg a magyar hadsereget, a német szövetségest és az ellenséget. Kárhoztatta a magyar hadvezetés I. világháború idejét idéző felfogását, a csapatoknak a német és az orosz erőkéhez mérten korszerűtlen fegyverzetét, felszerelését és akadozó ellátását. Elismerte ugyan a németek katonai felkészültségét, jó szervezettségét és modern haditechnikáját, de nehezen viselte el gőgjüket. Ugyanakkor érdeklődéssel – és nem az ellenség elfogultságával – fordult Oroszország felé, s megértette, sőt méltányolta az orosz mentalitást. A „nyugati kultúrfölény” szemszögéből vélekedett a városi és a még szembetűnőbb falusi elmaradottságról, de lenyűgözte az orosz táj és az ortodox templomok látványa. Sajnálkozott a kolhoz gondolatával félrevezetett, nyomorult paraszton, és elvi felsőségének tudatában folytatott vitát a kommunizmus eszméjét meggyőződéssel valló pilótanővel, de tisztelettel szólt a mezítlábas, elhanyagolt külsejű tanítóról és az autószerelőről, aki Tolsztojt olvasott, s jól ismerte a világirodalom klasszikusait is. Megértéssel szólt a szülőföldjéért harcoló orosz katona fanatizmusáról, az utolsó előtti töltényig ellenálló s az utolsót magának szánó lezuhant repülőről. Elborzadt a partizánok kegyetlensége láttán, amikor senkinek sem irgalmaztak, de hősöknek kijáró tisztelettel szólt róluk, amikor nem kértek maguknak kegyelmet. A napló eleven, jó tollal megírt, érdekfeszítő olvasmány. Somorjai Lajos adott helyen és időpontban élte meg az eseményeket, azonnal vagy néhány napos késéssel rögzítette a történteket, s mivel jó megfigyelő volt, a történelmi hitelességhez többnyire nem fér kétség. Legfeljebb az innen-onnan érkezett rémhíreket érheti kritika, amelyek között nem tett – nem is tehetett – különbséget a szerző. A szövegen a lehető legkevesebb változtatást hajtottuk végre. Mindenekelőtt az elmúlt évtizedekben megváltozott helyesírási szabályok szerint igazítottunk rajta. A katonai alakulatok és a rangfokozatok rövidítését feloldottuk az érthetőség kedvéért – szögletes zárójelbe téve a kiegés

A Zrínyi születésének 400. évfordulójára készült tanulmánykötet írásai azt bizonyítják, hogy öröksége ma is eleven, a műveiben megfogalmazott vezetési elvek, a nemzeti szuverenitás védelméről és a magyar hadsereg modernizációjáról, valamint a haza és a közjó, a bonum publicum szolgálatának erkölcsi kötelességéről írott gondolatai napjainkban is hasznosíthatók a közszolgálatban és a honvédelemben egyaránt. „Kiki használjon, szolgáljon hazájának, amint legjobban lehet, és ne válasszon magának könnyebbséget, könnyű professziót, avagy életet, mert azzal nem használna, sőt árt hazájának, hanem olyant, akiből a magyar nemzet tapasztalható hasznot vehet.”A Nemzeti Közszolgálati Egyetem Hadtudományi és Honvédtisztképző Kara fontos feladatának tartja a hadvezér, hadtudós és költő Zrínyi Miklós (1620–1664) emlékezetének ápolását, életművének megismertetését az új nemzedékekkel. Annál is inkább, mert jogelődei, a honvédtisztképzés intézményei az 1950-es évektől Zrínyi Miklós nevét és eszmeiségét hordozták

A náci Németország titkosrendőrsége Adolf Hitler 1933-as hatalomra jutását követően jött létre, majd számos szervezeti átalakítás után 1939-ben nyerte el végső formáját. A Gestapót a nürnbergi törvényszék háborús bűnösnek nyilvánította és feloszlatta. A szakmai közönségnek szóló történeti kutatásokon kívül a titkos államrendőrségről alkotott képet a II. világháború befejezése óta eltelt több mint fél évszázad során a populáris kultúra alkotásai, filmek, regények határozták meg. Ezekben az ábrázolásokban a Gestapo általában gonosz, vérszomjas, vadállatias, időnként nem túl okos ügynököket alkalmazó, mindent behálózó szervezetként jelenik meg. Frank McDonough könyve a háborút átvészelő Gestapo-akták feldolgozása révén ennél árnyaltabb képet fest a testületről, vezetőiről, alkalmazottairól, besúgóiról és áldozatairól. Számos mítoszt lerombol a Gestapóval kapcsolatban, és tárgyilagosságát végig megőrizve reális képet fest egy olyan szervezet történetéről, amely tevékeny részt vállalt a világtörténelem egyik legelnyomóbb rezsimjének a fenntartásában. A korábban nem publikált aktákat feldolgozó könyv irányadó tanulmány a Gestapóról. Bemutatja a náci rezsimmel szembeszálló hétköznapi és nem hétköznapi emberek lenyűgöző és felkavaró történeteit. Azoknak a megrázó történeteit is elmeséli, akik fennakadtak a Gestapo intrikáinak és a Gestapo-tisztek hidegvérű, hatékony módszereinek a hálóján.

Unikátní svědectví účastníka bojů na srbské frontě, ruského zajetí a zformování a tažení čs. legií Ruskem.

1940-ben, a franciaországi Dunkerque kikötővárosában több mint 300000 csapdába esett szövetséges katonát mentett ki a náci Németország karmaiból egy rendkívüli tengeri evakuációs hadművelet. A kilenc napig tartó csatában részt vevő katonák, tengerészek, pilóták és civilek igaz története az évek során legendává vált. A Winston Churchill által „csoda”-ként emlegetett mentőakciót most a több bestsellert is jegyző történész, Joshua Levine tárja fel, beavatva az olvasókat az események hátterébe, kiegészítve az áttekintést veteránokkal és túlélőkkel készített friss interjúkkal.

K tomu, aby se projevila nelidskost, jejímiž nejkřiklavějšími formami jsou válečné zločiny a masakry, stačí jen nerozpoznat ve druhém svého bližního. Tuto svou pracovní hypotézu o banalitě nelidskosti se autor snaží ověřit na příkladech od antických autorů přes Shakespearovy postavy či francouzskou revoluci po masakry 20. století. Zastává názor, že nelidskosti se nedopouští jen několik málo zrůdných jedinců, nýbrž ti nejobyčejnější lidé, pokud mají příležitost. Před našimi temnými stránkami nás ve svobodné demokratické společnosti uchrání jedině vzájemná tolerance pojatá jako sdílení odlišnosti.

Průměrná životnost nového důstojníka tankové jednotky v Normandii se v roce 1944 odhadovala na necelé dva týdny. David Render byl čerstvým absolventem vojenské akademie v Sandhurstu, když ho poslali do Francie, aby nastoupil k veteránské tankové jednotce, která už několik let bojovala s „Pouštními krysami“ (7. tanková divize) v severní Africe. Když se pět dní po invazi připojil k eskadroně Sherwood Rangers Yeomanry, boji ostřílení muži, kterým měl velet, nepředpokládali, že by tam vydržel dlouho. Ovšem během následujících týdnů urputných bojů, v nichž se víc než devadesát procent jeho kolegů, tankových velitelů, stalo oběťmi, jeho schopnost vyváznout z nesčetných bojových střetů nezraněný tato očekávání popřela. Díky tomu získal ve své eskadroně přezdívku „Neodvratný pan Render“. David Render vypráví svůj pozoruhodný příběh, zahrnující všechny velké události posledního roku druhé světové války v západní Evropě, od invaze v Normandii až po pád Německa. Je to příběh o přežití, kamarádství a schopnosti obstát a být považován za vůdce v boji.

Projděte si známé i méně známé operace druhé světové války. Od napadení Polska Německem po bombové útoky Američanů na japonská města Hirošimu a Nagasaki. Kniha rozebírá klíčové momenty, jež určily vývoj největšího konfliktu v lidských dějinách.

Treblinku nebylo možné přežít. Tato nejefektivnější továrna na smrt v celém hrůzném stroji holokaustu zabíjela tolik lidí, že nebylo kam ukládat jejich ostatky. Obrovské rošty na pálení těl se brzy ukázaly jako nedostačující. Země kolem Treblinky se topila v krvi. A přesto se na smrt vyčerpaní jedinci zbavení své lidské důstojnosti odvážili vzdorovat. Dne 2. srpna 1943 se ve vyhlazovacím táboře rozhořelo ozbrojené povstání, které skončilo úspěchem. Šlo o povstání mimořádné, větší, než byla podobná vzpoura vězňů ve vyhlazovacím táboře Sobibor. Oceňovaná kniha polského autora Michała Wójcika je poutavou rekonstrukcí tohoto méně známého a téměř neuvěřitelného povstání. Je to příběh o mimořádném hrdinství, víře, naději i o tom, že i v největším lidském pekle se může stát zázrak.

Pouť českého vojáka bojišti světové války a vírem ruské revoluce. Paměti důstojníka Františka Pokorného z let 1912–1920 nám umožňují vidět tehdejší bouři v Evropě a Rusku očima vnímaného současníka. Světová válka jej odvedla ze školního kabinetu na východní frontu a do československých legií v Rusku. V jejich řadách si musel probojovat cestu domů – a to téměř doslova kolem světa. V zápiscích a na fotografiích nenajdeme jen odraz války a politiky. Legionář si všímal vzdálených krajů i každodenního života spolubojovníků.

Jakou roli měly protektorátní pojišťovny při financování druhé světové války a podpoře německého válečného hospodářství? Jakým způsobem byl v protektorátním pojišťovnictví prosazován německý vliv? Kdo měl prospěch z arizace životních pojistek a jak byla organizována? Jak fungoval zajišťovací obchod? Proč vznikl koncem 90. let mezinárodní proces odškodňování pojistných nároků z období holokaustu? Mohou ještě dnes lidé v Česku požadovat proplacení životní pojistky za své zemřelé příbuzné? To jsou otázky, na které se tato monografie snaží nabídnout odpovědi.

Victor Dupuy byl členem francouzského lehkého jezdectva a stejně lehce se čtou jeho poutavé paměti. Začínal v 11. mysliveckém pluku, s kterým se účastnil ještě "revolučních" válek i prvotních Napoleonových tažení v letech 1805 až 1807. V nadcházejících kampaních byl pobočníkem generála Jacquinota, velitele lehkého jezdectva, s kterým zažíval boje proti Rakousku roku 1809 a zejména kruté ruské tažení. Od roku 1813 se stal velitelem eskadron u 7. husarského pluku. Na čas se dostal do zajetí a poté se se zmiňovaným plukem účastnil bitvy u Waterloo. Kniha je doplněna o čtyři nákresy uniforem, které mohl v různém období nosit. Bonusem jsou ukázky z již vydané knihy (napoleonské obléhání - Toruň) a z připravované publikace: Napoleonské dialogy - Rusko 1812.

A jelen kötetben Jakkó László huszárkapitány (1781–1833), a napóleoni háborúk idején élt és jelentős harctéri tapasztalatot szerzett katonatiszt két fontos műve olvasható. Az új hadi-tudomány lelke címet viselő írás egy porosz hadtudományi munka, az Adam Dietrich Heinrich von Bülow által jegyzett Geist des neuern Kriegssystems (1799) részleges magyar nyelvű fordítása, amely 1809-ben nyomtatásban is megjelent. A második mű – Hadi-fortélyok a régieknél – Sextus Iulius Frontinus i. sz. 1. századi római politikus, hadvezér és katonai író Strategemata című munkájának fordítása, amelyet Jakkó 1815 és 1817 között ültetett át magyar nyelvre, de nyomtatásban máig nem jelent meg, mindössze egyetlen kézirata maradt az utókorra. E műveket elsősorban az teszi jelentőssé, hogy szerzőjük Zrínyi Miklós óta először adott közre magyar nyelven modern hadtudományi munkákat, amelyekben nem mellesleg már az ekkor kibontakozó magyar nyelvújítás eredményeit is részben hasznosította, kitűnő példát szolgáltatva a magyar katonai nyelvtörténet fejlődéséhez. Jakkó László nemcsak az európai kontinens politikai térképét mindörökre átalakító háborúk tapasztalt huszártisztje, hanem tudós katona is volt, aki korának neves íróival (mint Kazinczy Ferenc és Virág Benedek) és műgyűjtőjével (Jankovich Miklós) levelezett, családjához intézett irományaiban pedig számos érdekes kortörténeti emléket őrzött meg korának katonakultúrájáról. 

Kniha představuje tři důležité pilíře Hitlerovy diktatury: župní vedoucí, diplomaty a německé menšiny. Čtenáři mají možnost seznámit se s málo známými a často překvapivými fakty o německé zahraniční politice nebo s fungováním nacistických organizací ve světě. Kniha uzavírá celou trilogii odborných prací o Třetí říši a jistě se stane vítaným přírůstkem do sbírky nejednoho fanouška historie, stejně jako její předchůdkyně Hitlerovi satrapové a Mocní Třetí říše, vydané v letech 2008 a 2010 nakladate lstvím Naše vojsko.