A magyarság számos csatát vívott történelme során, melyek közül jó néhány sorsdöntő jelentőséggel bírt, komoly következményeket vonva maga után. Akár elbuktunk, akár diadalt arattunk, nagyszerű hadvezérek és bátor hősök tették, amit megkövetelt tőlük a haza. Könyvünk 15 érdekfeszítő és jelentős ütközetet mutat be színes illusztrációkkal, térképpel és összefoglaló táblázattal.

Kniha předního českého autora literatury faktu je dramatickým, čtenářsky přitažlivým a mnoha dokumenty, svědectvími i osobním pátráním obohaceným pohledem nejen na válečné události, ale i do málo známého zákulisí událostí, které rámcově charakterizuje podtitul díla, přičemž si autor klade za cíl nahlédnout téma objektivně a bez jednostranného ideologického balastu. Na počátku dění stál tehdy ozbrojený pokus značné části důstojnictva a části opozičních politických sil svrhnout vládu Lidové fronty, která vzešla z předchozích voleb. Brzy poté však vnitřní konflikt přerostl hranice své země. Do boje se na straně povstalců nejen zbraněmi a vojáky, ale také tajnými službami a nátlakovou diplomacií zapojily fašistické mocnosti Německo a Itálie, zatímco republikány podporoval Sovětský svaz a mezinárodní komunistické hnutí. Krvavá španělská předehra, v níž se u frankistů i republikánů střídaly prohry s vítězstvími, se stala mocenskou zkouškou sil, pohltila statisíce lidských životů, byla u obou válčících stran poznamenána nezměrnou krutostí – a trvala až do jara roku 1939. Onoho osudového roku, kdy jen krátce poté započne jiná válka: ta se zlověstným přídomkem druhá světová.

Hitler osvobozuje Sudety je dalším pokračováním ediční řady Vojenské dějiny ve fotografii. Heinrich Hoffmann znovu pobýval v nejtěsnějším okolí Vůdce a tak dokázal děni fotoaparátem zachytit tak, jak jej viděl Vůdce. Tím jej zachoval pro nás i budoucí. Počínaje závěrečnou řeči Vůdce na sjezdu strany, přes setkání na Obersalzbergu, v Godesbergu a v Mnichově ukazuje vstup německých vojsk a nesmírnou radost, kterou nejmladší župa Říše prokazovala svému osvoboditeli a vůdci. Tak je i tento obrazový sešit opět historickým dokumentem trvalé platnosti a celosvětového politického významu. Nakladatelství se rozhodlo vydat tuto publikaci jako dokument doby, s původními texty, bez oprav, úprav a vysvětlování. Čtenář má diky ni možnost srovnat si propagační interpretaci oněch historických událostí se známou realitou.

Publikace Jeana-Philippa Namonta přináší poprvé souhrnně zpracované dějiny Československé Kolonie. Namont sleduje formování čs. komunity ve Francii od 19. století a rekonstruuje fascinující příběh o vzestupu českých krejčíků, kožešníků, malířů i námezdních dělníků, jejichž jednotné vystoupení v říjnu 1914 a vytvoření roty Na Zdar tvoří zásadní milník na cestě českého národa k samostatnosti. Po heroickém vzepětí Kolonie na počátku první světové války se autor zaměřuje na formování sociálních struktur a praktické aspekty vystěhovalectví, i reakci francouzského obyvatelstva na přistěhovalectví ze střední Evropy. Kniha líčí emigraci a život v emigraci z pohledu běžných lidí, popisuje největší česká i slovenská centra ve Francii, osudy emigrantů i jejich politické sympatie.

V předvečer spojenecké invaze do Normandie v červnu 1944 pozval generál Omar Bradley, velitel 1. U.S. Army, velitele 2. praporu Ranger podplukovníka Jamese E. Ruddera na schůzku, při které ho podrobně zasvětil do invazních plánů a seznámil ho s úkoly, jaké čekají jeho jednotku. Sám o jejich splnění dost pochyboval: "Ještě nikdy žádný velitel nedostal tak beznadějný úkol." A Rudder o této schůzce po letech prohlásil: "Já jsem myslel, že si dělá srandu." Jak se ukázalo, žádná sranda to nebyla. V čele první vyloďovací vlny v úseku Omaha měl 2. prapor Ranger dobýt a zlikvidovat německou dělostřeleckou baterii na mysu Pointe du Hoc, která svými dalekonosnými děly ohrožovala průběh vylodění jak v úseku Omaha, tak v sousedním úseku Utah a navíc i vyloďovací flotilu na moři. Zdánlivě běžný bojový úkol byl však ztížen až k nemožnosti skutečností, že baterie byla umístěna na skalnatém výběžku, z vnitrozemí chráněna minovými poli a zátarasy ostnatého drátu, od moře pak skalní stěnou, třicet metrů vysokou, spadající kolmo do moře. Sami Němci tuto stranu považovali za naprosto nepřístupnou a soustředili se hlavně na obranu proti případnému útoku z vnitrozemí. Na Pointe du Hoc se vylodilo 225 příslušníků 2. praporu Ranger, po třech dnech krvavých bojů muže proti muže jen devadesát jich bylo schopných zdržet v ruce zbraň. Při 40. výročí vylodění v Normandii prezident Reagan ve svém projevu na Pointe du Hoc řekl: "Za mnou je památník, který symbolizuje to ohromné úsilí, a tady přede mnou jsou ti, kdo to dokázali." Dobytím mysu Pointe du Hoc boj nekončil a 2. prapor Ranger čekala ještě dlouhá bojová cesta napříč Německem a německá kapitulace 8. května 1945 zastihla 2. prapor Ranger v Československu, v Plzni a v Dolní Lukavici u Přeštic.

Afghánistánu se po sérii neúspěšných britských tažení v minulém a předminulém století přezdívá hřbitov metropolí. Účastí na kontroverzních velmocenských operacích dobových spojenců se zde v posledních čtyřech dekádách angažuje také Praha. V první den sovětské okupace Afghánistánu roku 1979 byl z československého exilu do prezidentského paláce v Kábulu Moskvou dosazen komunistický předák Babrak Karmal. Po sovětském stažení a ovládnutí země militantními islámskými skupinami, které se ve své době těšily podpoře Washingtonu, okupovaly po 11. září hřbitov metropolí zase Spojené státy spolu s Velkou Británií. Do čela Afghánistánu dosadily amerického občana Hamída Karzajího. To, co začalo jako válka proti Al-Káidě, se ale rychle změnilo v permanentní válku proti pastevcům a vesničanům, kteří nechápou důvod přítomnosti cizích vojsk v jejich zemi a odmítají se s tím smířit. Praha vysílá naše vojáky do Afghánistánu od roku 2002 a celkově se jich zde v několika turnusech vystřídalo sedm tisíc. Praktický efekt celé této „křížové výpravy“, jak ji předvídavě hned týden po 11. září nazval americký prezident Bush, zůstává přinejmenším sporný. Svět dnes není bezpečnější a ani Afghánistán se stabilizovanou a prosperující zemí nestal.

Kniha obsahuje souhrn kapitol týkajících se pozemních bitev starověku, středověku, 17., 18., 19. a 20. století a dále námořních bitev do roku 1900 a ve 20. století. Další část je věnována osobnostem, tedy admirálům a námořním velitelům do r. 1900 a ve 20. století, vojevůdcům starověku, středověku a novověku, vojevůdcům 20. století a nakonec též vojákům v politice 20. století.

Na knižní pulty přichází poslední část mystifikační série o jiné druhé světové válce. Léto 1942 se skláni k podzimu. Rudá armáda nebyla poražena a dva miliony mužů pro ni nejsou žádné ztráty. Rychlost a síla útoku dalších sledů je šokujíci. Wehrmacht couvá na staré linie a Sověti se ženou znovu ke Krakovu. Československo má válečného prezidenta a ten jen s potížemi přesvědčuje občany, že nyní je třeba mobilizovat. Nyní půjde o všechno a Malá dohoda bude bojovat o přežití. Českoslovenští politici se domnívají, že Malou dohodu ovládají, ale podunajští monarchové mají své vlastni plány. Válka urychluje koncentraci střední Evropy nejprve do dvou silných mocenských bloku, poté do dvou staronových říší. Jen Češi a Slováci do této koncepce jaksi nezapadají. Všechno by bylo mnohem jednodušší, kdyby byli oslabeni, kdyby snad ani nebyli Hádají se i mezi sebou a překážejí v procesu integrace. Tvrdohlavé se drží svých husitských tradic a rituálů, ale také svých vojenských kvalit. Sedí uprostřed Evropy jako Žáby na prameni.

Na přelomu let 1941 a 1942 stála i padala síla Fighter Command (velitelství stíhacího letectva) se Spitfiry Mk.V. Verze se u squadron RAF na mateřských ostrovech objevila na jaře 1941 a postupně se zde zásadním způsobem rozšířila. Ve službě nahradila starší Spitfiry Mk.I i Mk.II a nesla rozhodující díl ofenzivních operací FC. Britové neměli dosti dlouhou dobu příhodnější alternativu. Publikace navazuje na 1. díl, který vyšel v AERU č. 21

Po bombovém útoku sebevražedného atentátníka v centrálním Londýně naverbují hrdinu od SAS Dannyho Blacka do odvetného vražedného komanda, řízeného spojenými silami MI5, MI6 a CIA, které dostane za úkol vypátrat a zlikvidovat teroristické buňky, které plánují další zvěrstva. Stopy je brzy zavedou do mešity v severním Londýně k nenávistnému islámskému klerikovi, kterého se Ministerstvo vnitra neustále marně pokouší usvědčit a vypovědět ze země, dále k odpornému saudskému princovi bydlícímu v hotelu Park Lane, jenž se naoko tváří jako pravý muslim, ale jakmile jeho rodina opustí budovu, oddává se chlastu, drogám a šlapkám, a také k prošedivělému bývalému příslušníkovi pluku, který šíří šeptandu, že princezna Diana byla v pařížském tunelu zavražděna. Stopy zavedou Dannyho až do výcvikového tábora v Jemenu, ale jakmile má nepřátele na dosah, zjistí, že jsou stále o krok před ním, a začíná v něm sílit podezření, že dostávají tipy od někoho z domova…

Obsáhlá kniha historických reportáží o italských osudech "vladařů", jak se mezi sebou familiárně nazývali příslušníci sedmitisícového vládního vojska Protektorátu Čechy a Morava, nabízí čtenáři kromě značné dávky napětí a dramatických osudů "vlada řů" v řadách italských partyzánů také soubor otázek, kterým dominuje problematika forem a míry kolaborace jednotlivých složek českého národa s nacistickým okupačním režimem. Tato kniha na základě autorova mnoholetého studia archivních pramenů přesvěd čivě dokládá, že ani příslušníci vládního vojska v drtivé většině svůj národ nezradili a naopak pro jeho dobré jméno udělali mezi italskými vlastenci a antifašisty velký kus úctyhodné práce.

Rozsiahly historický prierez vojenského diania na našom území od najstraších čias do súčasnosti zachytáva nielen dejinný vývoj našej krajiny, ale aj činy a životy známych vojenských osobností, pochádzajúcich zo Slovenska. Dočítame sa tiež o zabudnutých či bezmenných státisícoch slovenských vojakov, ktorí bránili svoju vlasť doma, alebo museli bojovať po celej Európe, ba mnohí aj na iných kontinentoch. Ich osudy a roky života na bojiskách vojen a povstaní sú vo veľkej miere zároveň svedectvom o dejinných métach a limitoch malého národa. Na knihe spolupracovalo sedem významých odborníkov z Vojenského historického ústavu v Bratislave a okrem pútavého textu ju dopĺňa množstvo ilustrácií, dobových aj súčasných fotografií, grafov a máp bitiek i ťažení.

Autori knihy sú úspešní slovenskí manažéri. Skôr než iní pochopili, že ukončenie vojny neznamená automaticky mier, riadili zdroje medzinárodných organizácii a dosiahli vynikajúce výsledky pri plnení strategických cieľov misií v duchu mandátu OSN. Spomienky z vojenských misií sú súborom ľudských príbehov – účastníkov misií. Sú rozdrobené do krátkych fragmentov nasledujúcich za sebou v rýchlom slede, autori ich uvádzajú so zmyslom pre dané prostredie a používajú krátke, ale priliehavé detaily v charakterizácii postáv. Dejová skratka miestami núti čitateľa popremýšľať o hodnotách, ktoré nie sú vyjadrené peniazmi, nakoniec to bol účel. Kniha je o tom, ako sa slovenskí vojaci stali značkou kvality vo svete. Svojím obsahom je výnimočná pre zachovanie kolektívnej pamäti, je inovatívna a vyvážená: nesmrdí ani Moskvou ani Washingtonom. Je určená verejnosti a hlavne tým, ktorí pred rokom 1989 ešte neboli dospelí. V našich zemepisných šírkach bola streľba na civilné lietadlo niečím neslýchaným. Dnes je zostrelenie MH 17 na Ukrajine výstrahou: zbrane neparia do rúk bláznov.

Palubní mechanici Liberatorů 311. perutě podílející se od listopadu 1943 do června 1945 na protiponorkových hlídkách se nezaslouženě stali tak trochu opomíjenou skupinou výkonných letců, ačkoli na jejich zručnosti mnohdy závisel život celé osádky. Jejich výcvik a operační služba jsou přiblíženy prostřednictvím osudů jednoho z nich, Stanislava Slezáčka, který se jako jediný Čechoslovák vypracoval do funkce velitele palubních mechaniků – Flight Engineer Leader. Kniha zároveň přináší medailonky všech dalších třiapadesáti letců, kteří zdárně absolvovali výcvik palubního mechanika pro Liberatory a zmiňuje také ty, kteří ho nedokončili. Palubní mechanici Liberatorů 311. perutě podílející se od listopadu 1943 do června 1945 na protiponorkových hlídkách se nezaslouženě stali tak trochu opomíjenou skupinou výkonných letců, ačkoli na jejich zručnosti mnohdy závisel život celé osádky.

Osm let trvající konflikt v Alžírsku, od jehož vypuknutí letos uplyne šedesát let, patří k nejtemnějším kapitolám 20. století. Jeho průvodním znakem bylo naprosto bezpříkladné pošlapávání těch nejzákladnějších lidských práv a nevídaná brutalita. Dlouhá léta se přitom mělo za to, že se jednalo o spravedlivý národně-osvobozenecký boj proti francouzskému kolonialismu. Skutečnost však byla mnohem složitější a o co všechno se v tomto "střetu civilizací" hrálo, odhaluje publikace, která čerpá z nejtajnějších francouzských a arabských archívů.

Elitní 56. stíhací skupina americké 8. letecké armády se pod usilovným a inspirativním velením plukovníka Huberta "Huba" Zemkeho stala nejúspěšnější americkou stíhací jednotkou v Evropě. Skupina létající na P-47 Thunderboltech s červeně nabarvenou přídí zaznamenala víc sestřelů než jakákoliv jiná skupina na tomto bojišti. Samotný její agresivní velitel zaznamenal devatenáct sestřelených německých letounů. Po krátkém pobytu v Sovětském svazu, kde učil sovětské piloty létat s P-40 Curtissy, přijel Zemke v září 1942 do Velké Británie, aby zde převzal 56. stíhací skupinu známou jako Vlčí smečka. Jeho skupina byla určena k doprovodu bombardérů 8. letecké armády, která se na náletech do hloubi Německa střetávala s velkou koncentrací německých stíhaček. Zemke, který se nikdy neucházel o něčí přízeň, byl často ve sporu se svými nadřízenými ohledně nejlepších metod, jak dělat svou práci. Ale letová disciplína a taktika, kterou vyvinul jak pro doprovod bombardérů, tak i pro útoky na pozemní cíle po invazi, z něj udělala vynikajícího lídra. Jeho náročné osobní zásady mu dávaly právo uplatňovat ta stejná přísná měřítka na muže, s nimiž létal. Tyto rysy respektovaného velitele majícího důvěru (i když ne vždy oblíbeného) se opět projevily, když se stal Nejvyšším spojeneckým důstojníkem v zajateckém táboře Stalag Luft I poté, co se jeho letoun rozpadl v bouři a on padl do zajetí. Klasický příběh Huba Zemkeho, mimořádného člověka ve vzduchu i na zemi, bude fascinovat nejen nadšence vojenské historie, ale také ostatní čtenáře.

Dél-Ázsia a világ nagyon különleges térsége. Amellett, hogy minden előrejelzés szerint egyre nagyobb gazdasági, népesedési és katonai súlya lesz a 21. század előttünk álló évtizedeiben, belső társadalmi feszültségek, sőt akár államközi konfliktusok terhelhetik majd népeinek életét. Központi elhelyezkedésű országának, Indiának felemelkedésével pedig a globális hatalmi játszmák főszereplője lett.Ez a könyv azt az utat ismerteti meg olvasójával, amelyet Dél-Ázsia nyolc országa, Afganisztán, Pakisztán, India, Nepál, Bhután, Banglades, Srí Lanka és a Maldív-szigetek tett meg a poszthidegháborús időszaknak nevezhető közelmúltban, nagyjából 1989 és 2019 között. Ennek során éppúgy bemutatja a regionális szintű tendenciákat, mint az egyes országok politikatörténetét, illetve társadalmi és gazdasági adottságait. Külön figyelmet szentel emellett a Dél-Ázsiát érintő nagyhatalmi törekvéseknek is.

Bár a Mein Kampfot szinte senki sem olvasta, majdnem mindenkinek van véleménye róla. Ewoud Kieft író és történész az események váratlan alakulása folytán nemcsak elolvasta, de mondhatni megszállottként tanulmányozta az egykor a nemzetiszocialisták bibliájának számító könyvet.   Részletekbe menően elemezte a Mein Kampfot, mert szeretett volna választ kapni a kérdésre, mitől tudott ez a könyv akkora vonzerőt gyakorolni európaiak millióira. A válasz keresése közben magával visz bennünket a Hitler és társai ügyében tartott bírósági tárgyalásra, ahol a későbbi Führer élt a kínálkozó alkalommal, és megalapozta politikai karrierjét. A szerző a maga élvezetes és érzékletes stílusában boszorkányos ügyességgel vegyíti a látványos per jeleneteit és személyes észrevételeit, így próbálja megfejteni, mi adta a Mein Kampfban kifejtett eszmék erejét. Elemzésében párhuzamot von az egykori történeti események és napjaink aktuális fejleményei között, és megvan benne a bátorság ahhoz, hogy szembenézzen a párhuzamokból adódó kérdésekkel és dilemmákkal.

Jelen könyv a katonai etika egyik nagyobb kutatási területének, a katonai erényeknek a vizsgálatát célozza. Az erények bemutatása mellett a könyv azt az állítást igyekszik alátámasztani, hogy a ­20–21. század katonái számára a katonák hagyományos, harcosi, professzionális és nemzeti-közösségi értékeit megvalósító erényei mellett az emberi egyéni értékeket megvalósító morális erények is komoly jelentőséggel rendelkeznek. A könyv ennek az álláspontnak az alátámasztására főként katonai etikai érveket és elméleteket mutat be, amelyek minden esetben kiegészülnek a szemléltetést szolgáló hadtörténelmi példákkal. A katonai etikai vizsgálódás, mint minden etikai vizsgálódás, előírásokat fogalmaz meg, és nem csupán rögzíti a tényeket. Ennek megfelelően a könyv tézisét a ­20–21. század katonáival szemben megfogalmazott elvárások bemutatásaként kell érteni, és nem kizárólag a megváltozott gyakorlat leírásaként. A könyv állítása így abban a pontosabb formában fogalmazható meg, hogy a katonai erények kortárs fejlődése abba az irányba mutat, hogy a modern katonáknak a hagyományos katonák harcosi, professzionális és nemzeti-közösségi értékeit megvalósító erényei mellett az emberi egyéni értékeket megvalósító erényekkel is rendelkezniük kell.

A keresztesekben Dan Jones sajátos nézőpontból mutatja be a kereszténység és az iszlám között a középkorban csaknem négy évszázadon át dúló háborúskodást, amelynek hullámai a mai napig nem ültek el. Ahelyett, hogy egyszerűen fölsorolná a keresztes hadjáratok eseményeit, Jones egy lebilincselő epizódokból összerakott történeti tablót tár elénk. A könyv címét adó „keresztesek” között találkozhatunk nőkkel és férfiakkal, keleti és nyugati egyházbeli keresztényekkel, szunnita és síita muzulmánokkal, arabokkal, zsidókkal, törökökkel, egyiptomiakkal, berberekkel és mongolokkal – sőt még egy viking csapattal is.   Dan Jones a népszerű történetírás kiváló művelője, aki mesteri tehetséggel és hatalmas tudományos felkészültséggel alkotja meg sodró lendületű, magával ragadó műveit. A keresztes háborúk korát előtte senki sem tudta ilyen megkapó színekkel lefesteni, történetüket ilyen élvezetesen elmesélni.

A VÖRÖS HADSEREGNEK volt miért bosszúra készülnie, amikor katonái 1945 januárjában elérték a birodalom határait. A politikai tisztek a hátországban megállás nélkül sulykolták a Wehrmacht és az SS kegyetlenkedéseiről szóló híreket. Az eredmény önmagáért beszélt, a szovjet katonák tűzzel-vassal irtották az ellenséget: harckocsival hajtottak a menekültekből álló menetoszlopokba, tömegesen erőszakolták meg a német nőket, fosztogattak és pusztítottak. A félőrült Führer bunkerében esztelen parancsokat osztogatott. Uralma végén, mintegy a végzetét beteljesítő istenek alkonyaként, még látni akarta a birodalom fővárosának pusztulását. Mindeközben Sztálin összes katonája életét kész volt kockára tenni azért, hogy még az amerikaiak megérkezése előtt elfoglalhassa Berlint. Az orosz levéltárakból napjainkban előkerült archív anyagokból most először derül ki egyértelműen, hogy a szovjet vezetőnek különösen jó oka volt a sietségre. A szovjet, német, amerikai, brit, francia és svéd archívumokból származó megdöbbentő bizonyítékokat felhasználva Antony Beevor rekonstruálja a Harmadik Birodalom végső bukását átélni kényszerült milliók mindennapjait. A Berlin, 1945 – Az összeomlás egyszerre a büszkeség, az emberi butaság, a fanatizmus, a bosszú és a kegyetlenség rettenetes története, és a hihetetlen kitartás, az önfeláldozás és a minden retteneten felülkerekedő élni akarás emlékműve.

Kniha Cesta vojáka představuje osobní příběh, ve kterém autor zachytil svou vlastní cestu – od své motivace pro vstup do armády přes zážitky během základní vojenské služby až po tvrdý výcvik a mnohaleté působení ve službě jako profesionální voják, během které se zúčastnil i čtyř misí v Afghánistánu. Ve své knize zachytil nejen život v armádě, tvrdou dřinu a povinnosti, které vojenská služba obnáší, ale i osobní život táty a manžela.

Andrew Morton vypráví příběh bezohledného Edwarda VIII., později vévody z Windsoru, a jeho americké manželky Wallis Simpsonové. Příběh o bizarním nacistickém spiknutí, které z něj po invazi do Británie udělalo loutkového krále, a o tom, jak se Churchill, generál Eisenhower a král Jiří VI. snažili utajit vévodovy vztahy s Hitlerem. Od údajné aféry mezi Wallis a německým ministrem zahraničních věcí až po objevení přísně tajné korespondence skrývající informace o nacistickém vrchním velení a muži přezdívaném „král zrádců“ - autor přichází s vyprávěním o intrikách, zradách a podvodech okořeněných milostnými románky a všudypřítomným pocitem podezření.

Armáda duchů je nezvyklý název 23. americké jednotky čítající 1100 mužů. Jejím úkolem bylo za druhé světové války zmást německé nepřátele rozmístěním umělých tanků, děl či letadel. Němci na radarech nerozeznali pravé válečné stroje od falešných, a očekávali tak útok na špatných místech. Kniha shrnuje konkrétní případy, kdy se Američanům manévr podařil.

Súčasťou histórie 2. svetovej vojny sú aj osudy vojnových zajatcov, ktorí sa ocitli v zajateckých táboroch bojujúcich armád. Medzi nimi boli aj tisíce príslušníkov povstaleckej 1. čs. armády na Slovensku, ktorí padli do nemeckého zajatia. Jedným z necelých štyroch stoviek zajatých dôstojníkov povstaleckej armády, ktorí v nemeckom zajatí pretrpeli takmer pol roka, bol poručík Štefan Antolík. Unikátne svedectvo o tom, čo v tom čase prežil, podáva tento denník, ktorí si viedol počnúc 28. októbrom 1944 až do 31. mája 1945.

Hrdinové, kteří na plážích našli cestu k vítězství. Kdo byli muži, kteří vsadili za rozbřesku 6. června 1944 vše na jednu kartu? Například první americký výsadkář, který se dotkl půdy v Normandii, nebo pilot kluzáku, jenž přes těžkou palbu nechal dosednout svůj stroj až u klíčového mostu. Seznamte se s památným příběhem vylodění v Normandii jinak – očima vojáků, kteří šli na smrt, a přesto určili osud invaze do Hitlerovy „pevnosti Evropa“. A také osud samotného dvacátého století.

Kniha Napoleon v Rusku je prvním svazkem práce o tažení roku 1812, v němž chtěl císař Napoleon porazit ruského imperátora Alexandra, sám ale utrpěl navzdory všem vítězství porážku, která předznamenala jeho pád. Známý napoleonský historik a autor literatury faktu analyzuje příčiny konfliktu, síly, možnosti i plány obou stran a sleduje postup Napoleonovy Velké armády od prvního dne vpádu až po konec bitvy u Borodina.

Kompletně zpracovaná kronika jednoho z nejtragičtějších konfliktů dvacátého století. „Charakteristicky vytříbené, monumentální dílo, které skvěle vykresluje politické, kulturní, vojenské a sociální faktory, jež vedly k jednomu z nejkontroverznějších a nejničivějších konfliktů v historii USA.“ GENERÁL DAVID PETRAEUS Vietnam je místem, kde byl západní svět zatažen do jednoho z nejkontroverznějších střetů moderní doby, který začal ponižujícím vojenským fiaskem Francie v roce 1954 a vyvrcholil mnohem potupnější porážkou Spojených států amerických v roce 1975. Max Hastings tři roky shromažďoval materiály, včetně rozhovorů s mnoha přímými účastníky konfliktu na obou stranách a velkého množství amerických a vietnamských dokumentů a memoárů, aby tento zdlouhavý a složitý konflikt mohl zachytit ve vší jeho spletitosti. Žádná dřívější publikace dosud nedokázala politickou a vojenskou historii vietnamského konfliktu věrně skloubit se strhujícími osobními příběhy jeho účastníků. Max Hastings se tohoto úkolu dle očekávání zhostil výtečně. Svědectví vojenských vůdců i rolníků, státníků i vojáků, která se mu podařilo získat, spoludotváří toto výjimečné faktografické dílo.

Když německý Blitzkrieg smetl v září 1939 Polsko, vypukl zatím nejděsivější konflikt v dějinách lidského rodu. II. světová válka den po dni je chronologickým popisem konfliktu od prvních výstřelů polského tažení v září 1939 až ke kapitulaci Japonců v Tokijském zálivu 2. září 1945. Jsou v ní popisovány události na všech jejich bojištích, rozhodující bitvy (Stalingrad, Kursk, Midway, Den D, Iwo Jima, Okinawa, Berlín), stejně jako boje ve vzduchu a na moři.

Závěrečný svazek pentalogie se zabývá válečnými operacemi posledního roku 1. světové války, ale přináší i rámcové vylíčení ruské občanské války a intervence Dohody a detailně popisuje neslavný konec německého loďstva na britské základně Scapa Flow v roce 1919. Přináší zhodnocení námořních operací během války a je dotažen až do Washingtonskou konferenci o námořním zbrojení, jež byla součástí versailleského mírového systému. Přináší obsáhlý seznam literatury a rejstřík (osob, lodí i lokalit) spojující všechny svazky.