Dějiny novověku končí událostmi první světové války, jejíž výsledky změnily zásadně nejen mapu Evropy, ale i tvář veškerého civilizovaného světa. Začátek dvacátého století vypadal totiž málem idylicky, až se zdálo, že doba prudkých a krvavých revoluční zvratů, které provázely Evropu už od sedmnáctého století, je definitivně překonána a že celé lidstvo bude už navždy žít jen v porozumění a míru ...

Sedmý svazek projektu Bitvy a osudy válečníků navazuje v dějové linii na Evropu v plamenech. Je věnován dvěma velkým evropským konfliktům 1. poloviny 18. století, Velké severní válce 17001721 a Válce o dědictví rakouské 17401748. V té první potáhneme se švédským králem Karlem XII. proti caru Petru I., který jej porazil u Poltavy, a vyplujeme na severská moře s dánsko-norským národním hrdinou admirálem Tordenskjoldem. V té druhé budeme svědky bojů mezi vojsky Marie Terezie a Fridricha II. u Mollwitz, Chotusic, Hohenfriedbergu i Žďáru, krom toho se ale podíváme do Prahy dobyté i vyklizené Francouzi. Stejně tak navštívíme Flandry, kde Francouzi porazili ohromujícími způsobem Brity a Nizozemce u Fontenoy. Průběh francouzské části války i její konec pak budeme sledovat prostřednictvím impozantní osobnosti maršála Maurice de Saxe. Název Války v krajkách není náhodný, neboť se vedly sice krvavě, ale zdvořile, galantně a na smrt šli ti výše postavení s elegancí, podobnou jejich uniformám.

V předkládané knize, jež je nejvýznačnějším a monumentálním dílem mnichovského profesora Hanse Graßla, se autor snaží postihnout vzájemné působení různých německých a zčásti též francouzských myšlenkových proudů v počátcích romantiky. Zkoumá podrobně přínos vědeckých i tajných společností, především iluminátů a rosikruciánů, k německým duchovním dějinám a sleduje boje a spojenectví obou uskupení, jakož i jejich vztahy k jezuitskému řádu. Vzdor strohému titulu knihy dokázal Grassl předestřít jedinečný, nesmírně detailní a plastický obraz myšlenkového vření samotných počátků německé romantiky. Stěží lze najít jinou publikaci, jež by podobně vyčerpávajícím a objevným způsobem postihovala ideové zázemí a skryté motivy takových osobností, jako byl např. F. Schlegel, F. Schiller, L. Tieck, J. W. v. Goethe či F. v. Baader.

Předkládaná publikace, vzniklá součinností předních historiků umění z Česka i zahraničí, je tematicky zaměřena na znalectví, interpretaci a sběratelství umění raného novověku. Jednotlivé statě přinášejí nejen nová zjištění, ale i zajímavé interpretace a analýzy a jsou také dokladem aktuálních metodologických přístupů k oboru. Kniha je zároveň zamýšlena jako pocta k životnímu jubileu, které v roce 2019 oslavil profesor Lubomír Slavíček, jeden z nejvýznamnějších českých historiků umění, specializujících se (nejen) na umění raného novověku.

Leviho příběh, jehož hrdinou je piemontský inkvizitor 18. století, představuje jedinečný pokus o vykreslení života venkovské raně novověké společnosti severní Itálie. Krok za krokem v ní autor rozkrývá mentální obzory venkovanů, konfrontovaných s církevní mocí. Pod tlakem a samozřejmě v inkvizitorově překladu mimoděk odhalují svět svých náboženských představ, jež se od církevního učení v mnoha ohledech diametrálně liší. Zároveň však dávají nahlédnout i do svého obyčejného, každodenního života.

Atlas podává ucelený obraz převratných změn, kterými evropské státy procházely od 16. do 18. století. Zachycuje četné válečné konflikty, složité mezinárodní vztahy, ale i ekonomický vývoj a proměny v oblasti vědy a umění. Podrobně popisuje, jak Evropa vstoupila do epochy moderních dějin.

Paul Liska si v knihe Napoleon a bitka pri Marengu dal za cieľ ,, porozprávať o fascinujćich udalostiach, ktoré sa odohrali pri Marengu v roku 1800, keď Napoleon svojim dôvtipom a schopnosťou analyzovať situáciu na bojovom poli zvíťazil nad veľkolepými protivníkmi.“ Autor ďalej uvádza: ,,Ako sme sa presvedčili, francúzske výboje pozostávali nielen z vojen, ale aj z mierových premien štátov a spoločnosti v Európe. Boli začiatkom buržoáznej revolúcie, vzdialenej od starej stavovskej spoločnosti a starých kráľovských mocností. Ide o trvalé úspechy francúzskej revolúcie a napoleonskej éry. Dlhodobo pôsobili na mier a vojny, štát a spoločnosť, zákony a cirkev a podpísali sa na celosvetovom vývoji. Stačí spomenúť demokraciu, parlamentarizmus, ľudskú slobodu a ľudské práva, trhovú ekonomiku a právny štát. Išlo o revolúciu za nezávislosť, ktorá odštartovala v celom svete aj za cenu mnohých vojen, útrap a krvi. Táto revolúcia za nezávislosť funguje po celom svete. Ideál o slobode, rovnosti a bratstve odvtedy neutíchol.