Mahler Ede (Eduard Mahler) (Cífer, 1857. szeptember 28. – Istvántelek, 1945. június 29.) magyar-osztrák orientalista, csillagász, természettudós, történész, régész, egyiptológus, az ELTE BTK Egyiptológiai Tanszékének alapítója, az MTA levelező tagja. A XIX. század vége és a XX. század eleje volt talán a legaktívabb a magyar ősrokonság kutatásának késkörében. Rengeteg tanulmány született ez idő tájt, sokuk tudományos alapon megírt dolgozat volt. Ezek közé tartozik Mahler Ede munkája is. Nem csak nyelvészeti szempontból, de a történettudomány irányából is megállja a helyét.

Obec Srbsko nepochybně patří spolu s Karlštejnem, Svatým Janem pod Skalou, Tetínem a Koněpruskými jeskyněmi k nejnavštěvovanějším místům Českého krasu. Návštěvníci sem ale nepřijíždějí za památkami, nýbrž za vycházkami po okolí, za poznáváním přírody nejcennějších částí této chráněné krajinné oblasti nebo za sportem či dobrodružstvím. Kniha podrobně shrnuje všechny aspekty obce, není ale obvyklou obecní monografií. Mnohem větší prostor než samotnému Srbsku je věnován jeho okolí a přehledu geologického vývoje, procesům vzniku krasu a jeskyní, archeologii, rozvoji těžby a zpracování vápence i současné mimořádně bohaté a cenné živé přírodě oblasti. Podrobné údaje řady témat v ní prezentují naši přední odborníci způsobem, který je srozumitelný všem čtenářům. Kniha je určena těm, kdo chtějí pochopit širší souvislosti a podrobně poznat srdce Českého krasu, kraj neobyčejné přírody a historie. 350 barevných fotografií

Kempelen Béla a magyar nemes családok kutatója, kiváló heraldikus és genealogus. Jelen könyvének csak az első kötetéig jutott el, de ez is egy fontos állomása az életművének. Mint kutató egy nagyobb léptékű mű elkészítésén fáradozott, ez pedig a Magyar nemes családok I-XI. kötete volt, ami közel húsz évig készült és 40.000 család adatait dolgozta fel benne.

A "Magyar nemes családok" című 11 kötetes gyűjtemény ma könyv formában már szinte fellelhetetlen. A hatalmas családtörténeti gyűjtemény több mint 40.000 családot és 120.000 nevet sorakoztat fel. A szerző véleménye szerint: "Egy ilyen gyűjteményes munka sohasem lehet teljes és minden adatában feltétlenül hiteles. Szerzője rá van kényszerítve az előzőleg már megjelent hasonló tárgyú munkákra, amelyek szintén korábbi munkákra támaszkodnak." De ezidáig a legteljesebb gyűjteménye a nemes családoknak, így kiváló kutatási lehetőséget nyújtva mindazok számára, akik családtörténeti-genealógiai kutatásra szánják magukat. Jelen kiadás reprintje az eredeti gyűjteménynek.

Dílo Doc. PhDr. Josefa Beneše, CSc., Německá příjmení u Čechů, zakladatelské osobnosti české vědy o vlastních jménech, vzniklo z jeho celoživotní pozornosti ke "stýkání a potýkání" češtiny a němčiny, které dobře znal jako rodák z dvojjazyčných Prachatic. Za autorova života se práci nepodařilo zrealizovat do knižní podoby z politických důvodů a nepomohly zde ani doporučení předních lingvistů. Poprvé dílo vyšlo zásluhou Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem až v roce 1998, kde na Pedagogické fakultě v šedesátých letech doc. Beneš přednášel, a to jako vědecká edice s rozsáhlým aparátem a bohatými rejstříky, které zpracovala PhDr. Marie Nováková. Tato edice se stala základem současného vydání, které se obrací k širší veřejnosti zájemců o problematiku českých příjmení. Z dalších Benešových prací uvádíme monografii O českých příjmeních (1962), která se stala základem knihy Naše příjmení (1983), zpracované dcerou doc. Beneše - prof. Dobravou Moldanovou. Její druhé rozšířené vydání (2010) vyšlo v nakladatelství Ag. Pankrác (následně v dotiscích 2015, 2019). Dílo sleduje, jak k nám německá příjmení pronikala v několika vlnách kolonizace a během dosídlování opuštěných českých území po třicetileté válce. Všímá si toho, jak se tato jména měnila a přizpůsobovala českému jazykovému prostředí. Zachycuje i situace poněmčování českých jmen v období josefínských reforem a naopak počešťování německých jmen v době národního obrození, ale i po druhé světové válce. Sleduje, jak se německá osobní i místní jména promítala do českých příjmení, stejně jako německé výrazy pojmenovávající předměty denní potřeby, přírodní jevy, sociální strukturu, řemesla atd. Práce je založená na obrovském a unikátním množství materiálu, který autor shromáždil za několik desítek let.

Kamenné kruhy evokují zaniklý svět druidských astronomů. Pro archeology i amatérské nadšence je účel těchto staveb už dlouho předmětem dohadů. Nejproslulejším z kruhů je Stonehenge v Anglii, expert na megality Hugh Newman však ukazuje, že tyto úžasné architektonické památky můžeme najít po celém světě v Evropě, v Africe, Asii i na americkém kontinentu. V tomto jedinečném průvodci po kamenných kruzích autor zkoumá, jak byly vytvořeny, co pro lidi své doby znamenaly a jak je jejich konstrukce sladěna s krajinou, Sluncem, Měsícem a hvězdami. Je to nepostradatelná knížka o úchvatné starobylé architektuře.

Přední český medailér a sochař navazuje na svou předchozí publikaci Heraldika na mincích a medailích (2017), věnuje se tentokrát tématu písma a nabízí nový pohled na numismatické památky. Písmo sleduje po stránce obsahové i umělecké. Vybrané příklady mincí a medailí s písmem jsou řazeny chronologicky podle období jejich vzniku od antiky až po moderní dobu, s akcentem na starší dějiny, dávné panovníky a zaniklé říše. Čtenář se dozví mnohé rovněž o technikách ražení mincí, řemeslném zpracování či osobách s mincovnictvím spjatých. Text doprovází bohatý ilustrační materiál ke každé popisované minci. Součástí knihy je také slovníček odborných pojmů.

12. díl Erbovní mapy zobrazuje romantickou krajinu severních Čech plnou kopců a kopečků. Nejeden z nich posloužil jako pevný bod pro vybudování hradu. Zdejšímu kraji vládli Ronovci, erbu dvou zkřížených ostrví (sukovitých větví), z jejichž rozrodu pocházeli páni z Lipé (České Lípy), z Ronova, z Dubé a z Klinštejna. Další významný rod, páni z Vartenberka, zde z řady pevných hradů vládli svým rozsáhlým državám. Jedna z jejich rodových větví opanovala původně královský hrad Děčín, střežící starou vodní cestu po Labi, na níž bylo založeno několik dalších královských měst a hradů. Kromě Ústí nad Labem s mohutnou siluetou hradu Střekova, to byly především Litoměřice s původně přemyslovským knížecím hradem. Renesanční stavby několika významných zámků nás upomínají na vliv saských a německých rodů v této příhraniční oblasti. Ve šluknovském výběžku vládli v 16. století páni ze Šlejnic, krajinu kolem Děčína ozdobili svými stavbami Býnové z Býnu. K renesančním skvostům patří též dva zámky v Benešově nad Ploučnicí, postavené pány ze Salhausenu. Baroko reprezentuje honosný zámek v Ploskovicích, na kterém, podobně jako na zámku v Zákupech, sídlil panovnický rod Habsburků. Výrazným bodem v krajině je dvojvrší Bezdězů, korunované na vyšším z vrcholů královským hradem. Dalo by se tak pokračovat v představování dalších jednotlivých hradů a zámků zmíněných v této knize. Jejím hlavním posláním je pomocí erbů zachytit z trochu jiného pohledu to nepřeberné bohatství starých šlechtických sídel, která tu stála. Některá z nich se jako poslové dávných časů zachovala dodnes.

Magyarország ezeréves fennállásának ünnepén genealogiai irodalmunk egyik kiváló kutatója baczka-madarasi Kis Bálint egy merész állítás bebizonyításával lepte meg a hazai genealogia olvasóit. Ezen állítása pedig az volt, hogy a honalapító Árpád nem csak az általa megszerzett földet hagyta a magyarságra örökül, hanem a vérét is, mely a leányági leszármazás révén nemesi családjaink nagy részébe átment. Az 1895-1896 évi közelgő millenniumi ünnep alkalmával mindenki a múltat idézi, s sokszorozott figyelemmel lapozza át a régi történeti munkákat. A magyar nemességre nézve, mely közel ezer éven át intézte a haza ügyeit, szebb emléket, mint Baczka-Madarasi Kis Bálint műve, alig fog nyújthat valaki.

Graham Hancock egyik legnagyobb hatású könyve az Istenek kézjegyei. A heves vitákat kiváltott munka egy nagyszabású nyomozás krónikája, amelyet Hancock arra az elméletre épít fel, hogy a prehistorikus időkben létezett egy ismeretlen, virágzó civilizáció. Úgy véli, a titokzatos jelek és írások a múltból üzenni akarnak nekünk. Apránként, mint egy óriási kirakós darabkáit illesztgeti össze egyesével a világ nagy rejtélyeit - többek között a Nazca-vonalakat, az egyiptomi és közép-amerikai piramisokat, az Antarktisz alatt húzódó elveszett kontinenst -, és egy olyan új tablóképpé kovácsolja, amely gyökereiben kérdőjelezi meg az emberiség őstörténetéről alkotott eddigi tudásunkat. Hancock mindeközben nagy mesélő is, könyve igazi kalandregénybe oltott tudományos munka, amely lélegzetelállító utazásra invitálja az olvasót. A több mint húsz éve töretlenül népszerű Istenek kézjegyei új kiadása a szerző kiegészítéseivel, egy vele készült BBC-interjúval és a radiokarbonos kormeghatározásról szóló tanulmánnyal egészül ki.

Báró Nyáry Albert 1886-ban megjelent "A heraldika vezérfonala" című könyve igazi csemege a címertan kutatói számára. A könyv rengeteg ábrát és magyarázatot ad a címerek keletkezéséről, azok alkalmazásáról és jelentéséről. A hasonmás kiadás tartalmazza a kilenc színes nyomatot is, ami még érdekesebbé teszi a kötetet.

Ostrožná poloha Mogyorós, v katastrálnom území obce Stránska, sa stala v rokoch 1985 1988 prvou a doposiaľ aj jedinou systematicky skúmanou lokalitou badenskej kultúry na území Gemera. Vedením terénnych prác boli poverení G. Nevizánsky z Archeologického ústavu SAV v Nitre a Š. B. Kovács, bývalý pracovník Gemerského múzea v Rimavskej Sobote. Poslednú, štvrtú výskumnú sezónu viedol G. Nevizánsky samostatne. Publikácia je zameraná na kompletné vyhodnotenie dokumentácie a archeologických nálezov pochádzajúcich zo sídliska. Archeologický materiál zo Stránskej, z polohy Mogyorós, tvorí súčasť zbierkového fondu Gemerského múzea v Rimavskej Sobote. Výnimkou je len archeozoologický materiál, ktorý je deponovaný v Archeologickom ústave SAV v Nitre.

Mystéria starověkého Egypta nás fascinují už stovky let. S každým archeologickým objevem se však tajemství prohlubuje: co pobízelo tuto pradávnou civilizaci, aby vytvořila tolik neobyčejně krásných promyšlených chrámů, hrobek a pyramid? Skutečný význam a účel skrytý za těmito velkolepými díly je pravým pokladem Egypta, a právě ten je v této knize odhalen až do nejmenších podrobností.Posvátná tradice ve starém Egyptě zjevuje, že srdcem vší světské nádhery byl duchovní cíl – vykoupení lidstva z podmíněnosti a připoutání k zemi a jeho přivedení k prapůvodní božské podstatě. Prostřednictvím pečlivého výzkumu, pronikavého čtení hieroglyfů a intuitivního pochopení tajuplné moudrosti nám dnes egyptoložka Rosemary Clarcková představuje duši pradávného světa. Uvidíme, že tím nejvyšším dědictvím starověkého Egypta je praktická stezka k porozumění naší multidimenzionální existenci a život v souladu s viditelnými i neviditelnými světy.

Prvá časť knihy odhaľuje najmä čudesné "vedecké" praktiky tzv. medzinárodného výskumného tímu, ktorý sa zmocnil kumránskych zvitkov po ich objavení a dlho neumožnil prístup k nim iným vedcom. Ďalšie časti osvetľujú dôsledky neskresleného výskumu zvitkov na objasnenie dejín rímsko-katolíckej cirkvi. Ukazuje sa, že Zvitky od Mŕtveho mora nie sú iba "vnútornou záležitosťou" okrajovej náboženskej sekty, ale patria skôr medzi dokumenty protirímsky odbojného prúdu judaizmu, v ktorom pôsobili Ježiš Kristus i jeho brat Jakub.

Ve čtvrtém dílu "Erbovní mapy" navštívíme krajinu hradů, zámků a tvrzí severovýchodně od Prahy. Od Mělníka proti proudu Labe se přes Brandýs a Lysou dostaneme k Nymburku. Přes Benátky a Dražice se údolím Jizery vydáme k Mladé Boleslavi, v jejímž okolí se tyčí mohutné zříceniny Michalovic a Zvířetic. Zvláštní kapitolou tohoto dílu je královská metropole Praha, jejíž plocha, ve 20. století značně zvětšená, zaujímá hned několik políček mapy. Mapa graficky zobrazuje dosud stojící zámky, hrady a tvrze této oblasti. Sídla, která se nedochovala, jsou většinou zaznamenána pouze příslušnou značkou. Významnější z nich jsou zakreslena nikoliv jako zříceniny, ale v ideální podobě z časů jejich zašlé slávy. Jednotliví stavebníci z řad šlechty či církevních a světských organizací jsou zde představeni pomocí svých erbů. Další zobrazené erby patří rodům žijícím na tomto území dlouhodoběji, z nichž některé se po svém sídle jmenují, nebo jeho jméno mají ve svém přídomku. Erbovní mapa, jejíž jednotlivé díly budou postupně vycházet, je pokusem zachytit z trochu jiného pohledu to nesmírné bohatství hradů, zámků a tvrzí, které v Čechách stály, rozpadávají se a z nichž ty šťastnější dosud stojí.

Piaty z plánovaných šiestich zväzkov Heraldického registra obsahuje farebné zobrazenia používaných heraldických znakov (erbov) a vlajok slovenských miest, obcí, krajov, inštitúcií a rodov zapísaných v Heraldickom registri Slovenskej republiky. Po prvý raz sa v tomto zväzku zverejňujú erby, vlajky a ďalšie symboly ôsmich samosprávnych krajov Slovenska. Publikácia je vhodná pre záujemcov o slovenskú históriu, archívnictvo, heraldiku, genealógiu a sfragistiku.

Poznejte nejslavnějšího egyptského faraona i všechny ty, kteří se zasloužili o jeho novodobý věhlas! Starověký Egypt fascinuje lidstvo odedávna. Po staletí usilovali vykradači hrobů o dobytí ukrytých pokladů v hrobkách faraonů a v nové době se k nim přidali archeologové. Pak přišel den, kdy Howard Carter s pomocí lorda Carnarvona objevil hrobku krále Tutanchamona, a svět užasl. Ještě nikdy nikdo nespatřil poslední místo posledního odpočinku egyptského panovníka v tak dokonalém stavu a se vším jeho bohatstvím, jež tu leželo nedotčeno! Vzrušující příběh objevování hrobky a mladičkého krále, který v ní nerušeně odpočíval po více než 3 000 let, se stal legendou a dodnes nepřestává podněcovat představivost lidí po celém světě. Tato výpravná, nádherně ilustrovaná kniha přibližuje Tutanchamonův krátký život spolu s událostmi a způsobem života ve starém Egyptě. Představuje práci prvních egyptologů a především líčí podrobnosti Carterovy expedice a slavného objevu na základě autentických materiálů z osobního archivu Howarda Cartera. Autor Jaromír Málek (*1942) je světoznámý egyptolog českého původu. Vedl archiv Griffithova institutu při Ashmoleově muzeu v Oxfordu, jeden z předních egyptologických archivů na světě, místo, kde je uložena pozůstalost archeologa Howarda Cartera, Tutanchamonova objevitele. Vydal na sto šedesát publikací a knih s tematikou starého Egypta. Starověký Egypt O vzestupu Starověkého Egypta vypovídají památky, vykopávky i texty zapsané v hieroglyfech. Poznejte obyvatele i vládce starověké říše, jejich život a kulturu. Dobrodružství archeologie 26. listopadu 1922 Howard Carter poprvé otevřel Tutanchamonovu nedotčenou hrobku. Nahlédněte do zápisků a nákresů, pořízených objevitelem! Poklady hrobky Úžasné bohatství, které skrývala hrobka, svědčí o preciznosti starověkých umělců a řemeslníků. Jakou roli hrály předměty v představách o posmrtném životě? Král Tutanchamon Co skutečně víme o mladém panovníkovi, jenž se 3 000 let po své smrti stal legendou? Tutanchamon (1336–1327 př. n. l.) vládl Egyptu v jednom z nejsložitějších období historie.

Úplne nový a revolučný pohľad na evolúciu ľudstva, ktorý našim predkom vracia dlho popieranú ľudskosť. Na základe najnovších výskumov antropológ David Graeber a archeológ David Wengrow radikálne prehodnotili dejiny človeka od samých počiatkov v časoch lovcov a zberačov, cez vznik poľnohospodárstva, prvých miest a štátov. Dokazujú, že naši predkovia boli inteligentní ľudia, ktorí sa nehnali len za potravou ani sa bezhlavo navzájom nezabíjali. Ako teda trávili čas? Akí boli, čo robili, ako fungovali dávnoveké spoločnosti, dodnes považované za primitívne a jednoduché, hoci najnovšie poznatky ukazujú, že to tak nebolo? Počiatok všetkého je dôkladná štúdia dvoch naslovovzatých odborníkov a nadšencov, ktorí našli odpovede na všetky tieto otázky.

Sborník s bohatým fotografickým doprovodem je věnován památce profesora Břetislava Vachaly (1952-2020), dlouholetého pracovníka Českého egyptologického ústavu FF UK, zkušeného a světově uznávaného vědce a nadšeného popularizátora egyptologického bádání. Texty přibližují širší čtenářské veřejnosti poslední výsledky výzkumu v oboru egyptologie a egyptské archeologie. Témata příspěvků jsou zaměřená velice široce, stejně jako práce Břetislava Vachaly, jež zahrnovala překlady původních egyptských textu, archeologické výzkumy či studium nejrůznějších aspektu staroegyptské společnosti a kultury. První část knihy se věnuje počátkům egyptologie jako vědního oboru a vybraným aspektům staroegyptské kultury, náboženství a vědy. Ve druhé části jsou představeny české archeologické výzkumy a vybrané nálezy v egyptském Abúsíru a rovněž výsledky českých a slovenských výzkumů v oblasti dnešního Súdánu. Svazek vychází jako supplementum časopisu Pražské egyptologické studie.

V roce 2022 si světová egyptologie připomíná několik významných výročí. Před sto lety byla v Údolí králů objevena hrobka „zlatého krále“ Tutanchamona. A hlavně – uplynulo 200 let od chvíle, kdy Francouz Champollion rozluštil hieroglyfy. Vznikl nový vědní obor, egyptologie. Bez znalosti písma starých Egypťanů totiž bylo možné odkrývat a obdivovat monumentální stavby, nádherné sochy a stěny chrámů popsané hieroglyfy, nikdo ale nerozuměl jim, ani oné dávné civilizaci. Po Champollionově objevu přišli do Egypta první skuteční archeologové. Přední český egyptolog Miroslav Verner se při vyprávění s novinářkou Ivanou Faryovou vrací na začátek a přibližuje čtenářům hlavní milníky a nejzajímavější momenty tohoto dvousetletého příběhu.

Publikace prezentuje příspěvky z mezinárodní doktorandské vědecké konference „Interdisciplinarity and New Approaches in the Research on The Iron Age“, která proběhla v roce 2015 na keltském oppidu Bibracte (Francie) za spoluúčasti organizátorů z Masarykovy univerzity (Brno), Université de Bourgogne (Dijon) a Université François-Rabelais (Tours). Setkání, jehož se účastnilo více než 60 mladých vědců z třinácti evropských zemí, mělo za cíl představit a diskutovat inovativní, interdisciplinární a epistemologické otázky týkající se výzkumu doby železné v širším evropském měřítku. Publikace pokrývá široké spektrum otázek týkajících se jednotlivých aspektů archeologického bádání doby železné. V díle jsou diskutovány procesy urbanizace, přeměny archeologických struktur v čase, otázky kontaktů mezi jednotlivými aktéry doby železné, stejně jako aspekty funerální archeologie a role nových metod studia archeologických struktur a artefaktů.

I když o památkách starého Egypta byla napsána řada knih, tato je výjimečná. Její autor záměrně vypustil nejznámější objekty, které každoročně navštěvují tisíce turistů, a dal prostor těm méně proslulým. Během svojí desítky let trvající spolupráce s prof. Miroslavem Vernerem měl jedinečnou možnost všechny vidět a pořídil často velice unikátní snímky.Mnohé z památek, o kterých se v této knize píše, nejsou veřejnosti přístupné. Vedle nich přiblížil mnoho úžasných míst, která neprávem leží na okraji zájmu cestovatelů, především překrásné oázy, skryté v Západní egyptské poušti. Právě v nich se zachovala atmosféra Egypta, který okouzluje obdivovatele této úžasné země víc než dvě stovky let.Tajuplná země, jejíž nesmírně bohatá historie položila základy evropské civilizace, stojí za poznání. Díky této jedinečné publikaci můžete odhalit její podstatnou a málo známou část.

A könyv szerzője hosszú évek óta szolgál keresztény lelkigondozóként. Ez idő alatt számtalan emberrel foglalkozott, voltak köztük szülők, akiket letaglózott a hír, hogy a gyermekük homoszexuális, és tudni akarták, mit tettek ők rosszul. Vagy mit mondjanak, hogy jobb belátásra bírják meleg fiukat, vagy mit tegyenek, amikor a lányuk az ünnepekre haza akarja hozni leszbikus szeretőjét, vagy hogyan reagáljanak, amikor "homofóbnak" vagy "bigottnak" nevezik őket. Évről évre csak egyre nőtt benne a harag a miatt a fájdalom miatt, melyet olyan sok család él át, akiket közelről érint a homoszexualitás. E könyv megírásában két cél vezette a szerzőt. Először is, szeretné, hogy jobban megértsük, miket élt át és él át most is a meleg hozzátartozó, és így őt magát is jobban megértsük. Másodszor, azt reméli, ez a könyv segíthet, hogy megmaradjanak a kapcsolatotok, és mégse kelljen megalkudni a homoszexualitással kapcsolatos meggyőződésben. Ehhez mindkét fél részéről szükség lesz jó adag tiszteletre és türelemre. Tapasztalatai szerint az a legnehezebb, amikor a homoszexualitás az ember családját érinti, éppen ezért e könyvben erre is keresi a megoldást.

V publikácii sú uverejnené príspevky venované historickým udalostiam, ktoré sa odohrali na stredoeurópskej hranici v 1. – 4. storočí. Tieto udalosti boli zaznamenané antickými autormi a zdokumentované archeologickými výskumami významných lokalít – sídlisk i pohrebísk – vrátane ojedinelých dôležitých nálezov zo slovenských zbierkotvorných inštitúcií. Autormi článkov sú poprední archeológovia a historici zaoberajúci sa výskumom doby rímskej a vplyvom antiky na územie ležiace severne od stredného toku Dunaja.

Andrea Palladio (1508–1580) byl nejvýznamnějším architektem pozdní renesance, ale lze jej považovat i za nejvlivnějšího architekta celého novověku. Jeho nesčetné paláce, kostely a vily zdobí mnohá místa Veneta, regionu severní Itálie, ale stavby ovlivněné jeho stylem pronikly do celé Evropy i za oceán nejen za jeho života, ale také po všechna staletí následující. Vysvětluje to jejich krása, harmonie a umístění v krajině, ale i to, že se stejně jako jeho renesanční kolegové sochaři nechal inspirovat antikou, prapůvodním zdrojem veškeré evropské kultury. Nehynoucí slávu si Palladio ovšem zasloužil nejen svým architektonickým dílem, ale též teoretickým pojednáním, které o svém způsobu stavění napsal a které vychází od roku 1570, kdy bylo poprvé vytištěno v Benátkách, po celém světě znovu a znovu. Do češtiny byla jeho kniha přeložena už před více než šedesáti lety v době, kdy bylo od nás velmi obtížné cestovat do Itálie, a kdo se tam přesto dostal, zajímal se většinou o jiné památky. Dnes je první české vydání Čtyř knih o architektuře zájemcům těžko dostupné, a proto splácíme dluh naší kultuře jejich druhým vydáním doplněným o novou obrazovou přílohu a mapky Benátska a Vicenzy s vyznačením polohy Palladiových staveb.

Kniha mapuje dějiny české egyptologie zejména prostřednictvím fotografií, které v průběhu svého působení v Egyptě pořídili fotografové Československého, respektive Českého egyptologického ústavu FF UK. Publikace je strukturovaná do tří oddílů, které přibližují každé desetiletí z prvních 30 let existence ústavu. Fotografie zachycují český výzkum, život na venkově, Káhiru, cesty za památkami nebo cesty z Prahy do Egypta a zpět. Bohatý obrazový obsah je navíc doplněn textem, který vypráví příběh české egyptologie nejen z pohledu výzkumu a slavných objevů, ale také z hlediska běžného provozu a peripetií, které obor a jeho představitele v průběhu let potkaly.

Mayské ruiny Palenque leží v mlhou zahalené džungli východního Mexika. Chrám nápisů je nejpůsobivější stavbou místa. Mexický archeolog Alberto Ruz Lhuillier v roce 1952 odvalil kámen uvnitř Chrámu nápisů a našel pohřební hrobku Pakala Velikého. David Freidel, mayský specialista z Jižní metodistické univerzity, říká, že hrobka obsahuje Pakalův sarkofág, na němž je vyryt obraz "pohledného mladíka, boha kukuřice, který se chystá vystoupit na oblohu podél kosmického Stromu světa". Jiný výklad poskytl Erich von Däniken, který v postavě mladého muže spatřuje astronauta, neboť jeho ruce jakoby svíraly páky podobající se těm, které známe z letadel či kosmických lodí. O tom, co vyjadřuje tato záhadná náhrobní deska, se vedou dodnes čilé diskuze. Maurice Cotterell za použití acetátových kopií náhrobní desky, kterou kladl jednu přes druhou, došel k mnoha bizarním obrazům. Jiří Wojnar, který se taky pokusil o výklad basreliéfu míní - "Překreslování motivu na acetátové folie by bylo nesmírně zdlouhavé. Počítač je rychlý, spolehlivější a především přesnější." To je sice pravda, ale v té době acetátové folie ani počítač nebyly k mání, proto výsledky těchto badatelů byly vědeckými kruhy odmítnuty. Nyní máte jedinečnou příležitost spatřit obrazy, které pomocí postranních znaků jsou odkryty bez výdobytků moderní doby, proto je nemůže nikdo zpochybnit, a navíc dávají smysl a ztotožňují se s hlavním výjevem na náhrobní desce. Dozvíte se více o tajemství mayské kultury.

Publikace známého českého medailéra a sochaře se věnuje tématu zachycení erbů na mincích a medailích, které bylo zatím v odborné literatuře opomíjeno. Autor jednak seznamuje čtenáře s heraldickými pravidly a reáliemi, zejména se ale zaměřuje na chronologicky seřazené vybrané příklady mincí a medailí se znaky s informacemi o osobnostech a institucích, které erby na ražbách užívaly. Zároveň sleduje výtvarné zpracování mincí a medailí v souvislosti s uměleckými slohy, podle nichž je práce členěna. Jednotlivé slohové kapitoly jsou dále děleny na části věnované znakům panovnickým, šlechtickým, církevním a městským. Součástí práce je rovněž bohatý obrazový doprovod a slovníček odborných pojmů.

45,000 years ago, rare and precious statues of faceless women with hourglass figures, sturdy hips and generous breasts surfaced across Europe. Spanning thousands of years and nurturing many a fantasy, they are known as the prehistoric Venus figurines. But what were the women who inspired these artifacts really like? For 150 years researchers offered no archaeological insights into the daily lives of prehistoric women and underestimated their role in society. In fact, these women became imprisoned by clichés. Prehistoric man hunted, went on adventures, invented, created and drew, whereas the role of prehistoric women was limited to educating children and carrying out domestic chores. That's all there was to say about it, or almost. Over the past fifteen years a new generation of researchers - many of whom are women - have shaken up this model. By establishing groundbreaking analysis protocols and defining new excavation methods, these scientists are finally able to make the invisible visible. It is thanks to their tenacity that the essential and even prestigious role of prehistoric women is emerging. For the first time ever these ancient women are being resurrected before our very eyes, shedding light on a new theory of our origins!

Every part of the human body has a name - and story. But how familiar are you with your arachnoid mater or your Haversian canals? Anatomical Oddities is an artistic and linguistic adventure, taking the reader on a journey to discover the hidden landscape of the human body: its crypts and caverns, gorges, islets and mountains. Along the way, we dip into the history of our relationship with the human body and the discoveries that paved the way for modern anatomy and medicine. Quirky, bizarre and beautiful, these pages feature original artworks from Professor Alice Roberts. The intricate details of the human body, the stories of people who unearthed its secrets, and the meanings of the words we use to describe it are laid bare.