Hudebník David Stypka publikoval v období od února 2019 do listopadu 2020 na Instagramu básně, jimiž reagoval, obvykle s ilustrací nebo fotografií, na různé okamžiky a vytvářel jakýsi deník ve formě postřehů, komentářů, pocitů. Plánoval je vydat formou sbírky, pro kterou měl i název: Kráky. Finální podobu dokončit nestačil, podle jeho představ ji k vydání citlivě připravila jeho kolegyně a kamarádka

Nová básnická sbírka Michala Téry se inspiruje východokřesťanskou liturgií a spiritualitou, která se zhmotňuje v podobě chrámového ikonostasu s pevně danými motivy ortodoxního duchovního umění. Páteří sbírky je dvanáct rozsáhlých básní vycházejících z „třetího pásu“ každého ikonostasu, tedy z pásu dvanácti největších křesťanských svátků v církevním roce od srpnového Proměnění Páně až po pozdně jarní

Na jeden zátah by těchto 74 krátkých básní napsal snad jenom maniak v posledním tažení. Tenhle materiál ovšem vznikal v rozmanitých situacích během několika desítek roků. Kresby, jež jsou součástí knihy, jsou textům přiřazeny dle společných pohledů básníka a malíře na život a jeho rozmanité podoby.

Jan Antonín Pitínský, vlastním jménem Zdeněk Petrželka, je znám především jako prvotřídní divadelní režisér, který za svá nezapomenutelná představení posbíral řádku prestižních cen. Ve skutečnosti je však autorem renesančního záběru. Pitínského básnické dílo je co do počtu titulů skromné. Ale jeho první a dosud poslední sbírku Lulku tatíčkovi si vyznavači poezie pamatují dodnes. V nové básnické knize

Básnickou tvorbu Jiřího Koláře (1914–2002) představujeme čtyřmi knihami z vrcholného období padesátých let. Kolářovo literární novátorství a rovněž nesmlouvavá společenská obžaloba způsobily, že se deníková kniha Prometheova játra dostala ke čtenářům až se značným zpožděním, navíc v upravené podobě. Přítomná edice se poprvé vrací k původnímu znění prostému cenzurních zásahů a rovněž poprvé společně

Čtvrtý svazek výhradně erotické poezie autorů sdružených v Klubu poetických sprosťáků, tedy x-krát o jednom a tomtéž, leč i nadále odvážně a zajímavě. Ve sborníku našli zastoupení tito autoři: Milan Valenta, Josef Valenta, Arnošt Bechr, Sylva Kočí, Michal Schmalz, Miroslav Demel, Rudolf B. Beran, Pavel Svoboda, HW Anonyma, Jana Chalupová, Michal Růžička, Lubomír Holzer a Pavel Kašpar. Básně doprovázejí

Druhá sbírka hanáckého autora, kniha poesie prosté a krásné.

V básních a písňových textech Josefa Fouska z let 1969–2021 se mísí – podobně jako v řece života – naděje a melancholie. Cesta bezpartijního samovzdělance, trampa či spíše bohéma byla křivolaká a stejně tak i dílo oblíbeného autora je odezvou pestrého a často nemocemi ovlivněného života na periferii společnosti. Výbor obsahuje proslulé texty, které zhudebnili a zpívali například Petr Spálený, Eva Pilarová

V rámci sedmisvazkového souborného vydání díla básníka, prozaika, esejisty a překladatele Jana Zábrany (19311984) vychází po svazcích Nápěvy a Básně třetí rozsáhlý svazek jeho poezie, jímž se vydávání Zábranových básní uzavírá. Obsáhlá kniha shrnuje dosud netištěné Zábranovy básně z let 1954 až 1970, rukopisnou sbírku Jeviště jednoho jara, dosud jako celek nevydaný cyklus osmi monotónních básní, nedokončenou

Druhá sbírka nejmladšího příslušníka české básnické generace přináší neobvyklou originální poezii zakotvenou v rodné vesnici a v lidských osudech jejích obyvatel. Ojedinělý lyrik prožívá duchovní spříznění s bližními jako své hluboce osobní téma.

Poezie může být kdekoliv, říká se. V anekdotách, pohádkách, vyprávěnkách, hrátkách, zpovědích i modlitbách. Věci jsou humorné, když jsou pravdivé. Krystyník je pravdivý, performativní, hraje si vážně. Vypráví i lyricky zpívá. Vrací se k rétorické tradici antiky, potuluje se jako trubadúr. Kniha jen jako odrazový můstek k setkání. Suvenýr. Vzpomínka, kterou předá při odchodu dál... Nesoudit, ale nechat

Kniha básní Jiřího Brůny vychází opět ve dvoujazyčném vydání / ČJ , AN / a je doplněna ilustracemi pražské malířky Mirky Mádrové. Prvními třemi spoluautorskými knihami byly Básně a obrazy, Psověk a Každý jiný den. Dalšími tituly jsou z nakladatelství Mezera – Rozhovory s anděly, Rozhovory bez Andělů a Andělé na Zemi. Nově Tramvaj plná Andělů tentokráte v nakladatelství Moniky Elšíkové.

Společný název volné básnické trilogie /Můj strom života - doslov Jiří Žáček, V zahradě hojnosti - doslov Alfred Strejček a Je pro mě láska - doslov Pavel Jurkovič/ v pevném pouzdře o všedním, krásném, mnohdy opomíjeném kolem nás, o zahradě, jako o velké rodině, o její hojnosti, kterou nás obdarovává a také o lásce, jako o každodenní touze po naději, o jejím hledání, nacházení i nenacházení. Ilustrace

Autorova druhá publikovaná sbírka. (první Skřípote střípků, BB Art, 2004, rovněž v distribuci Kosmas). Pektor (*1978, Zlín) o sobě říká: Stal jsem se básníkem proto, abych hledal, co nikdy nenajdu – jako ten chlápek, který usnul v čekárně na věčnost…

První básnická sbírka Filipa Peška - rodilého Pražáka, vystudovaného teoretického fyzika, ředitele vesnické školy, webdesignéra a programátora, obdivovatele východních filosofií. Sbírka obsahuje texty především z osmdesátých a z devadesátých let. Skládá se z několika tématicky odlišných celků - kromě úvodní části Vesnice, inspirované přírodou a staročeským venkovem, obsahuje oddíly Bouřkový obloze

Básník se celý rok motá ulicemi mezi opilci, bezďáky, policajty a gamblery „od Rajské zahrady po Židovskou pec“. Na podzim do ticha zašustí klíněnkou prožrané listí nebo zdáli zapípá kasa z vietnamské tržnice, zima se táhne tak dlouho, až opadají i větve, na jaře obleva uvolní nevábné puchy a dusná letní beznaděj pak definitivně potvrzuje, že nás žádné osvícení nečeká, útěk už je ale také nemožný.

Poetika Slavomíra Kudláčka (nar. 1954) se v posledních letech zřetelně tříbí a projevuje snahu o minimalizaci vnějších slovních efektů ve prospěch „přímého vidění“ a sdělnosti. Jeho občasný příklon k delším básnickým skladbám koresponduje s určitou prozai

Sbírku poezie Břetislava Dytricha doplňuje 30 původních fotografí Jindřicha Štreita.

Čtyřverší je akord, který úžasně zazní a rychle odezní. Čtyřverší jsou lyrické epigramy, ve kterých se zrcadlí celý svět. V našem životě je mnoho bezvýznamných věcí, na kterých jsme citově závislí, a Žáčkova čtyřverší dotekem obraznosti spojují tyto maličkosti v překvapující akordy. Od kolébky do hrobu nás provázejí malé, všední, zdánlivě bezvýznamné věci, které Jiří Žáček ve svých neobvyklých čtyřverších

Snad nejznámější česká sbírka balad 19. století je natolik nadčasová, že oslovuje čtenáře již neuvěřitelných 150 let. Verše plné tajemna, mystiky a poučení jdou až do hloubky české duše. Jejich aktuálnost navíc podtrhují křehké a citlivé ilustrace současné známé české malířky a grafičky Míly Fürstové, která se svým smyslem pro detail a jemnou poetikou svých děl dokonale napojila na myšlenkový proud