Kniha popisuje intelektuální aktivity myslitelů raného německého osvícenství (Leibniz, Wolff, Bilfinger a další) při filosofické recepci kulturních výkonů staré Číny, která probíhala na podkladě jezuitských překladů hlavních děl čínské intelektuální tradice. Tato první systematická reflexe zcela odlišného čínského světa probíhala v historických kontextech, jejichž souvislostmi se tato knížka zabývá.

Hutný soubor aforismů Radostná věda patří k Nietzschovým stěžejním dílům. Původně zamýšlel napsat pokračování předcházejících Ranních červánků (1881), během práce se však jeho koncepce natolik proměnila, že aforismy uveřejnil jako novou knihu, jež se stala pomyslným „středem“ jeho tvorby. K nejznámějším motivům, které se v Radostné vědě (1882) ohlašují, patří myšlenky „věčného návratu“ a „smrti boha“,

The collection of studies explores the possibilities of a conceptual and semantic analysis of the qualitative domains of aesthetic and moral emotions. The authors discuss what moral and aesthetic emotions are, what they include and denote, as well as what constitutes their function and structure.

Dvaadvacátý svazek edice Thesaurus přináší výbor z korespondence učitelky církve svaté Kateřiny Sienské. Z dochovaného souboru 381 listů pocházejících z let cca 1368–1380 vybírá 73 dopisů s cílem představit čtenáři bohatý vzorek adresátů i témat Kateřininých listů.

Christian Johann Heinrich Heine , vlastným menom Harry Heine, nemecký prozaik, básnik, publicista, predstaviteľ romantizmu, napísal okrem iného aj mnoho lyrickej a melodicky znejúcej poézie. Bol vlastencom, ktorý sa usiloval hájiť slobodu ľudí a voľnosť myslenia.

René Jean-Marie Joseph Guénon bol francúzsky metafyzický spisovateľ. V roku 1930 po manželkinej smrti opustil Európu a natrvalo sa usadil v Káhire.

Žijeme v dobe prostriedkov. Sú všade: dopravné prostriedky, informačné prostriedky, čistiace prostriedky.

Předlohou knihy byla dvě díla Jana Amose Komenského. Labyrint světa a ráj srdce je dílo Komenského, patřící k jeho nejčtenějším a nejznámějším filozofickým pracím.

Téměř vše, co děláme, se zakládá na vědění o světě kolem nás: jak se ráno oblékáme, jak si vedeme v práci, jak jednáme s jinými lidmi – to vše má základ v našem porozumění tomu, co víme o životě. Vědění může být nahlíženo jako nejpodstatnější a současně nejméně prozkoumaný rys sociálního života: o vědění uvažujeme většinou jako o technickém (vědeckém) vědění nebo jako o formálním vědění (jehož se dosahuje

Mezi pozitivistickým filosofickým přístupem a Masarykovým realismem nacházíme mnoho shod, ovšem i mnoho zásadních odlišností, které nelze bez zevrubnějšího zkoumání jednotlivých etap vývoje Masarykova myšlení náležitě určit a zařadit. Důkazem toho jsou až extrémně odlišné výroky hodnotící Masarykovu filosofickou pozici z řad předních pozitivisticky i jinak filosoficky zaměřených myslitelů.

Kolektivní monografie Jazyky reprezentace tematicky i autorsky navazuje na stejnojmennou knihu, vydanou v roce 2012. Prezentuje dvacet českých či anglicky psaných studií, které se z různých úhlu pohledu zabývají tématem vyznačeným podtitulem Reprezentace nacionality jako mocenská strategie v literatuře a popkultuře.

Úvahy o videní. Videnie a reflexie, opar dialky, svetlo noci, svet džungle a svet oceánu, moc a hra.

Britský klasický filológ vo svojom slávnom diele sleduje rozmanité aspekty gréckeho sklonu k iracionalite od Homéra až po 3. storočie po Kristovi.

Řecko-české vydání dvou spisů Dionysia Areopagity, neznámého autora z 5.–6. stol., jehož výklad křesťanské theologie prismatem novoplatónské filosofie výrazně ovlivnil myšlení křesťanského středověku. Překlad M. Koudelky a V. Hladkého je doplněn řeckým textem a úvodní studií.

Kierkegaard nesmí být redukován na úzce zaměřeného myslitele křesťanství. Aby mohl k problému křesťanství přistoupit, stal se myslitelem plnosti možností lidské existence.

Autorka v knihe s podtitulom \'Osud a etika v řecké tragédii a filosofii\' podáva výklad niektorých Aischylových a Sofokleových tragédií, Platónových dialógov a Aristotelových spisov z hľadiska problematiky dobra.

René Descartes (1596 – 1650) zmenil našu predstavu o svete. Bol to vizionársky mysliteľ a ako prvý prišiel s myšlienkou vysvetľovania všetkých fyzikálnych zmien pomocou niekoľkých základných zákonov. Použil túto významnú predstavu na neuveriteľne široké spektrum javov, od astronómie až po anatómiu. Brúsil šošovky, pozoroval hviezdy, pitval mŕtvoly, experimentoval s magnetmi a čítal, premýšľal a písal,

Latinsko-české vydání základní středověké encyklopedie vědění, zahrnující témata od svobodných umění přes antropologii a přírodovědu až po theologii. Obsah páté knihy tvoří dva tematické okruhy: právo a starověká chronologie.

Diskuse mezi matematikem a předním odborníkem na teorii chaosu, etnobotanikem a odborníkem na šamanismus, a uznávaným biologem a autorem teorie morfogenetických polí. Jsou fascinující výpravou do hraničních oblastí lidského bádání, jako je vztah mezi chao

Co je pro člověka zajímavější než osud duše? A co je současně tak záhadné, tak báječné a úžasné? Odkud pochádzí naše bolesti, naše lásky a naše pocity nanávisti? Naše naděje a obavy, naše touhy, naše aspirace a ideály? Jaký je jejich smysl? Střed ve smíru leží uvnitř každého z nás a toto je místo naší duše, kde musíme hledat klíč k záhadám vesmíru.