Príbeh o architektúre a meste, budovanom v zložitých časoch vojnovej a povojnovej konjunktúry. Je to mozaika poskladaná zo života vojnovej Bratislavy, osudov architektov a staviteľov, z tragédií, zlyhaní aj víťazstiev, ktoré mesto prežilo. Autori cez príbehy domov, námestí a celých štvrtí odkrývajú meniacu sa mapu histórie mesta počas najničivejšej vojny akú naša civilizácia zažila.

Arcibiskup Jan Fridrich (Bedřich) z Valdštejna (1642–1694) patří k významným postavám českých dějin 17. století. Ve jeho druhé polovině představoval právě on nejvyšší autoritu českého duchovenstva – organizoval rekatolizaci, mj. prostřednictvím spolupráce s církevními řády, rekonstrukce farní sítě, literárního mecenátu a dalšími metodami. Tato stránka působení Jana Fridricha z Valdštejna je velmi důležitá

V druhé polovině 50. let přišel do Prahy rock\'n\'roll. Následujících několik desetiletí, maskován termínem big beat (který posléze zmutoval v libozvučnou českou verzi bigbít), významně ovlivňoval kulturní život v metropoli.

Páté vydání příručky historika a vysokoškolského pedagoga doc. PhDr. Františka Čapky, aktualizované a revidované, doplněné o desetiletí 2010–2019, druhý díl.

Publikácia Kapušansko v zrkadle času ponúka niekoľko pohľadov do tejto minulosti. Samotný termín „Kapušansko“ nie je pojmom čisto geografickým, ale ide o osobitý historicko-geografický región v medzibrání, teda medzi dvoma krajinských bránami – bardejovskou a kapušianskou, so špecifickou funkciou, ktorá utvárala tunajšie sídliskové, národnostné, cirkevné, spoločenské a správne pomery, odlišné od okolitých

“It is the best-run and highest-quality Czech newspaper in the entire free world.” With these heart-warming words Jiří Voskovec belauded Hlas domova, the exile periodical issued by František Váňa in remote Australia for almost three decades. And yet, this book is about more than just Hlas domova; it is also about the rise of an alternative Czechoslovak exile centre in Melbourne.

Poslání Ročenky Československého dokumentačníhostřediska, která se svazkem za rok 2003 vydává na cestu, těsně souvisí s úkoly, jež si vytyčila obecně prospěšná společnost ČSDS: přispívat ke studiu dějin domácí a exilové antitotalitní rezistence v éře komunistického Československa, shromažďovat a zpřístupňovat svědectví o duchovním vzdoru, o nezávislém myšlení a samizdatovém vydávání, o formování zárodků

Sprievodca svetom kuchárov a kuchárok v období stredoveku nielen popredných šľachtických rodov, kde museli tamojší majstri-kuchári zvládať prípravy veľkolepých hostín urodzeného panstva, ale aj chudobných domácností, kde si prosté gazdiné museli vystačiť s málom. Kniha otvára dvere do stredovekej kuchyne opisom prípravy jedál, ako aj výberom stredovekých receptov, no neopomenie ani oslavu a zatracovanie

Jakub Krčín z Jelčan proslul jako architekt rybniční sítě na Třeboňsku. Ve službách Rožmberků vybudoval některé z nejproslulejších a dodnes obdivovaných rybníků: Svět, a zejména největší z nich, Rožmberk.

Emigrace katolického kléru z Čech a Moravy, jež proběhla za husitských válek, představuje unikátní fenomén evropských dějin. Katolickou, nacionalistickou i marxistickou historiografií bývaly okolnosti této emigrační vlny zjednodušovány a často líčeny podle ideologických požadavků.

Autor, bývalý pracovník Vojenského historického ústavu v Praze, popisuje podrobně, jak se rodil zákrok proti Pražskému jaru v roce 1968 (jehož 45. výročí si právě letos připomínáme) a hlavně, jak se uskutečnil. Odhaluje chování jeho hlavních představitelů zejména po jejich únosu do Moskvy a v Moskvě, statečnost jedněch a zradu druhých, kde bychom ji nejméně čekali.

Publikace přináší čtenářům nástin klíčových událostí československé politiky po konci druhé světové války, které vyvrcholily komunistickým převratem v únoru roku 1948, jehož důsledkem byla čtyřicetiletá vláda jedné strany. Autor analyzuje příčiny rozpadu demokratického systému v Československu a posléze se zaměřuje na detailní rozbor událostí kritických únorových dní.

Jak vypadal český knižní trh ve středověku? Co všechnose až do současnosti na jeho poli událo?

This book, unique of its kind, informs the reader about the history and development of Slovakia and the Slovaks. The chapters focus on Slovakia’s political history as a nation living under Hungarian rule; the formation of a common democratic state with the Czechs since 1918; the subsequent fall of that state, destroyed by successive dictatorships imposed from abroad, and its eventual restoration.

Publikace se zabývá problematikou procesů s aktivistickými novináři, tedy některými z mnoha poválečných procesů s českými „kolaboranty a zrádci“, které proběhly v obnoveném Československu v letech 1945 – 1946. Je pokusem o zachycení zlomových okamžiků života sedmi nejznámějších kolaborantů – novinářů.

Publikácia Významní slovenskí právnici z Liptova predstavuje štyroch slovenských právnikov - Emila Stodolu, Augustína Rátha, Adolfa Zátureckého a Štefana Lubyho - osobnosti, ktoré svojím dielom presiahli nielen hranice regiónu, ale aj štátu, v ktorom sa narodili. Položili základy slovenského právneho názvoslovia.

Donedávna provinční městečko Kladno díky nálezu uhlí a založení železáren roste a mění se v moderní město. Buduje se kanalizace, dláždí ulice, staví nová, honosnější radnice i větší kostel.

Autor sa snaží objaviť prvky, ktoré poetizujú text historika, a zároveň ponúknuť nástroje k jeho analýze. Pozoruje, ako historici využívali obrazné pomenovania a rétorické figúry, charakterizuje ich štýl, definuje kompozičné rady a postupy.

Co spojuje Karla Čapka, nakladatelství Borový a Lidové noviny s londýnským exilovým parlamentem, Tobrukem a boji čs. jednotky na Středním východě za druhé světové války? Jak do toho zapadá první úspěšná transplantace srdce ve východním bloku či vysílání Rádia Svobodná Evropa zpoza železné opony?

Stolní společnost kolem Vladimíra Macury (v první fázi Petr Čornej, Jan Lukeš, Petr Kovařík a Vladimír Novotný, posléze rozšířená o Jasnu Hlouškovou, Pavla Janouška, Antonína Kostlána a další) začala v osmdesátých letech na Macurův popud psát „stolní paměti“. Pod názvem Dopijem a pudem postupně vznikala originální memoárová próza, kterou Vladimír Macura jako jediný ze stolní společnosti nadále doplňoval