Dějiny novověku končí událostmi první světové války, jejíž výsledky změnily zásadně nejen mapu Evropy, ale i tvář veškerého civilizovaného světa. Začátek dvacátého století vypadal totiž málem idylicky, až se zdálo, že doba prudkých a krvavých revoluční zvratů, které provázely Evropu už od sedmnáctého století, je definitivně překonána a že celé lidstvo bude už navždy žít jen v porozumění a míru ...

Sedmý svazek projektu Bitvy a osudy válečníků navazuje v dějové linii na Evropu v plamenech. Je věnován dvěma velkým evropským konfliktům 1. poloviny 18. století, Velké severní válce 17001721 a Válce o dědictví rakouské 17401748. V té první potáhneme se švédským králem Karlem XII. proti caru Petru I., který jej porazil u Poltavy, a vyplujeme na severská moře s dánsko-norským národním hrdinou admirálem

V předkládané knize, jež je nejvýznačnějším a monumentálním dílem mnichovského profesora Hanse Graßla, se autor snaží postihnout vzájemné působení různých německých a zčásti též francouzských myšlenkových proudů v počátcích romantiky. Zkoumá podrobně přínos vědeckých i tajných společností, především iluminátů a rosikruciánů, k německým duchovním dějinám a sleduje boje a spojenectví obou uskupení, jakož

Předkládaná publikace, vzniklá součinností předních historiků umění z Česka i zahraničí, je tematicky zaměřena na znalectví, interpretaci a sběratelství umění raného novověku. Jednotlivé statě přinášejí nejen nová zjištění, ale i zajímavé interpretace a analýzy a jsou také dokladem aktuálních metodologických přístupů k oboru. Kniha je zároveň zamýšlena jako pocta k životnímu jubileu, které v roce 2019

Leviho příběh, jehož hrdinou je piemontský inkvizitor 18. století, představuje jedinečný pokus o vykreslení života venkovské raně novověké společnosti severní Itálie. Krok za krokem v ní autor rozkrývá mentální obzory venkovanů, konfrontovaných s církevní mocí. Pod tlakem a samozřejmě v inkvizitorově překladu mimoděk odhalují svět svých náboženských představ, jež se od církevního učení v mnoha ohledech

Atlas podává ucelený obraz převratných změn, kterými evropské státy procházely od 16. do 18. století. Zachycuje četné válečné konflikty, složité mezinárodní vztahy, ale i ekonomický vývoj a proměny v oblasti vědy a umění. Podrobně popisuje, jak Evropa vstoupila do epochy moderních dějin.

Fazekas István 1983-1989 között az Eötvös Loránd Tudományegyetem Bölcsészettudományi Karán történelem és latin szakon folytatott egyetemi tanulmányokat. 1993-ban ugyanott szerzett egyetemi doktori fokozatot, amelyet 1997-ben PhD-fokozattá minősítettek. 1988 és 1995 között a Magyar Országos Levéltár levéltárosa. 1995 és 2014 között a bécsi Haus-, Hof- und Staatsarchiv és a Finanz- und Hofkammer-archiv

Paul Liska si v knihe Napoleon a bitka pri Marengu dal za cieľ ,, porozprávať o fascinujćich udalostiach, ktoré sa odohrali pri Marengu v roku 1800, keď Napoleon svojim dôvtipom a schopnosťou analyzovať situáciu na bojovom poli zvíťazil nad veľkolepými protivníkmi.“ Autor ďalej uvádza: ,,Ako sme sa presvedčili, francúzske výboje pozostávali nielen z vojen, ale aj z mierových premien štátov a spoločnosti

Královské město Nymburk ležící ve středním Polabí bylo během třicetileté války dvakrát obléháno saským vojskem. Následky pro něj byly katastrofální, v prvním případě téměř zcela vyhořelo, ve druhém přišly o život dvě stovky civilních obyvatel. V knize jsou obě události sledovány v souvislostech „švédské\" fáze třicetileté války a pozornost je věnována i jejich vnímání ze strany současníků, stejně jako

Nakladatelství Vyšehrad si předsevzalo seznámit naši veřejnost s dosud nepublikovanými nebo širší čtenářské obci dosud nepřístupnými pracemi význačného českého historika Zdeňka Kalisty 19001982. Po úspěšném loňském vydání jeho Valdštejna pokračuje

Dvojjazyčný katalog stejnojmenné výstavy, která je doprovodným programem projektu EUROPA JAGELLONICA, představuje výjimečný a veřejnosti dosud neznámý soubor pozdně gotických děl ze sbírek Národního muzea umístěný do intaktní pozdně gotické architektury sídla kutnohorského horního podnikatele Jana Smíška z Vrchovišť. Středověká sochařská díla představují vzácně dochované zbytky původních oltářních

Monografie zodpovídá otázku, do jaké míry (a zda vůbec) se podíleli představení městských cechů cechmistři, na politickém a správním životě pražských měst v 16.18. století. Kniha je rozdělena do dvou částí textové a přehledové (tabulky). V první části jsou představeny rozšířené pamětní zápisy o obnovách městských rad coby ústřední pramen vedeného výzkumu, zároveň je rozebrána jejich výpovědní hodnota,

Historička Mona Ozoufová se ve většině svých prací zabývá Velkou francouzskou revolucí a obecněji myšlenkami revoluce a demokracie. V této knize autorka spolu s paní de Staël tvrdí, že literární fikce vypovídá o své době pravdivěji než historická věda. Proto se z několika známých románů snaží vyčíst, co moderní republikánská Francie převzala z dědictví starého režimu. Výsledkem soupeření mezi oběma

Kolektivní monografie sleduje v devíti kapitolách postavení křesťanských církví (chápaných především z institucionálního hlediska) v 16.-18. století v Čechách a na Moravě. Přibližuje jejich náboženskou činnost a věnuje se důležitým oblastem ve vztazích mezi církvemi a společností. Jedná se o poměr církví a státu, o sféru církevní správy a náboženské praxe, o sociální problematiku, o oblast výchovy,

Příklad zpracování archeologických a historických pramenů na pozadí dějin obce a panství.

Kniha pojednává o nejvýznamnější československé exilové organizaci ve Spojených státech amerických po komunistickém převratu v Československu v roce 1948. Navzdory dlouhému a traumatickému období zrodu byla tato organizace prvním ústředním politickým orgánem vytvořeným politickými uprchlíky z evropských zemí, které byly v područí Sovětského svazu.

Antologie přináší v českém překladu vesměs poprvé několik desítek textů z Francouzské revoluce. Texty se vztahují k různým oblastem a oborům poznamenaným revolučním vývojem (k politice, hospodářství, k sociálním a zdravotnickým záležitostem, náboženství, vědě, umění i jazyku) a ke konkrétním historickým událostem (např. přijetí ústavy, soud s Ludvíkem XVI.). Vedle nejvýznamnějších aktérů tehdejšího