Soubor esejů o inspirativní síle kultury islámských zemí napsal španělský spisovatel a kritik evropské civilizace. Z textů lze vyčíst autorovo zaujetí různými složkami islámské kultury i určitou skepsi nad hodnotami, které vyznává uspěchaná moderní civilizace. Setkáme se s velmi různorodými tématy: publikaci otevírají cestopisné črty z putování po Kappadokii, autor nám dále přiblíží tanec dervišů zvaný

Slovenský spisovateľ Ivan Čičmanec žije od r. 1969 v Nórsku. V tejto zbierke svojských meditácií si predstavil, ako by vyzerali gnostické moditby - veriť a zároveň túžiť po poznaní.

Dejiny v sebe obsahujú množstvo obchádzaných epizód, postáv a záhad. V predkladanej zbierke sa budeme voľne pohybovať od bojových pláni až po väzenské cely. Spracované príbehy sa týkajú slovenských, českých aj svetových dejín. Budeme sa venovať témam ako zastúpenie Slovenska v uhorskej politike, nájdenie stratených potomkov Janka Francisciho, pôsobenie mladého J.R.R. Tolkiena na západnom fronte, zoznam

Kniha je pokusem o připomenutí svérázu dopisní formy vyjádření, třebaže se v tomto případě jedná o soubor fiktivních dopisů. Jejich adresáty jsou však zcela konkrétní teoretici revoluce, a to z různých období dějinného vývoje. Na rozdíl od autora spojuje adresáty jednotlivých dopisů vyzývání k revoluční akci, či naopak varování před nedoceňováním jejích důsledků. Autor vychází z předpokladů, že jeho

Před sto sedmdesáti lety, v roce 1850, vydal Jan Evangelista Purkyně (1787-1869) anonymní komentář k tehdy, stejně jako dnes, široce rozebíraným názorům o tom, zda je Země bytost, zda má svého vlastního ducha a jak probíhala evoluce. Této dlouhé nedokončené eseji dal romantický název Útržky ze zápisníku zemřelého přírodovědce. Ve filosofickém vyznání a syntéze životních názorů nejvýznamnějšího českého

Sborník obsahuje dvacet šest příspěvků 28. ročníku plzeňského mezioborového sympozia věnovaného problematice české kultury 19. století, které v únoru 2008 pořádala Univerzita Karlova. Plzeňské sborníky vydávané nepřetržitě od roku 1981 až do současnosti, shromáždily v 26 svazcích klíčový materiál k řadě témat české kultury, politiky a historie.

Lukács János 1946-ban, huszonhárom esztendős fiatalemberként emigrált Magyarországról. Az Egyesült Államokban telepedett le, s ott vált, tanítással és írással töltött hosszú évtizedek alatt, világszerte ismert és megbecsült történésszé. John Lukacs néven, angolul írt könyvei az 1990-es évektől idehaza is rendre megjelennek fordításban. \"Írok magyar lélekkel, európai szellemmel, angol nyelven, Amerikában.

Svazek obsahuje dva eseje Milana Kundery: Kdo je to romanopisec (z knihy Le rideau /Opona/, Gallimard 2005) a Nechovejte se tu jako doma, příteli (z knihy Les testaments trahis /Zrazené testamenty/, Gallimard 1993). Společným tématem esejů je zamyšlení romanopisce nad romanopiscem. Jeho vztah k lyričnu („romanopisec se rodí na ruinách svého lyrického světa“); základní nesouhlas s „pre-interpretací

Je to už viac ako dvetisíc rokov, čo čínski taoisti narazili na problém neužitočného stromu. Stál pri ceste, bol vysoký, ba obrovský, ale jeho drevo bolo načisto nepoužiteľné. Dokrivený kmeň, poprepletané konáre, to nedávalo šancu, aby stolár alebo iný remeselník mohli z takéhoto materiálu niečo urobiť. Bol načisto neužitočný. Taoisti oproti nám ešte neboli v takej environmentálnej situácii, aby si

Chcete vědět, kdo byl skutečným objevitelem Islandu? Jak to bylo s vůbec prvním parlamentem na světě? Jak výbuch islandské sopky ovlivnil Velkou francouzskou revoluci? Co má společného Island a Apollo 11? Jak Island ovlivnil průběh druhé světlové války, ukončil tu studenou a stál u vzniku státu Izrael? Publicista a reportér Egill Bjarnason nastínil ve své knize tyto a mnohé jiné souvislosti mezi Islandem

Dva kontroverzní autoři si šest měsíců intenzivně dopisují, aby se vypsali z témat, která je pálí, obrazně i doslova. Dojde na ekzém i na Sartra, na ego i na levici. To, co začalo jako tajná korespondence zavilých nepřátel, přerostlo v jiskřivou intelektuální výměnu mezi dvěma mistry pera – slavným spisovatelem a neméně věhlasným filozofem. Výsledkem je provokativní názorový střet, který ukazuje celou

Proslulá Bergsonova esej Smích se zamýšlí nad otázkou zdroje a smyslu smíchu. Odpověď zní, že plní závažnou společenskou roli. Kriticky totiž reaguje na vše komické, tj. na to, co vyjadřuje strnulé, mechanické stránky lidského myšlení a chování. Autor se zde projevuje nejen jako dobrý znalec literatury, ale též jako mistrný a vtipný pozorovatel každodenního života.

Kniha reaguje formou dvaceti esejů na mimořádné události, jimiž naše země procházela a dodnes prochází, a to především ve spojení s nemocí covid-19. Cesta k odpovědím vede přes dávné, nyní často opomíjené hodnoty: čest, slušnost, důstojnost, právo se ptát, zbavovat se strachu promluvit.

Ústředním tématem této sbírky esejů a zamyšlení jsou slova. Jak slova používáme? Jak pestrý svět prostřednictvím nich vidíme? Čím nám slova pomáhají a jak jimi lze ublížit? Co vypovídají o nás samotných? Autor odkrývá život slov, jejich symbiózu s člověkem, jejich proměnu. Zjistíme, že skryty ve slovech se nacházejí nečekané souvislosti. A ty nám umožňují vidět obvyklé věci z neobvyklého úhlu pohledu.

\'What is your idea of perfect happiness?\' \'Reading.\' \'What is the quality you most like in a man?\' \'The ability to return books.\' Three years before he died, David Bowie made a list of the one hundred books that had transformed his life - a list that formed something akin to an autobiography. From Madame Bovary to A Clockwork Orange, the Iliad to the Beano, these were the publications that

Kniha přináší reprezentativní průřez slovenskou literární vědou, který zatím nemá obdoby. Příspěvky z rozpětí šesti desetiletí byly rozděleny do tří okruhů: 1) texty programové a teoretické; 2) texty analytické nebo interpretační, věnované konkrétním dílům slovenské, resp. české literatury; 3) diskuzní, kritické bilanční, historizující texty, jejichž tématem je sám strukturalismus, jeho varianty, pokračování

Publikácia nadväzuje na dvojzväzok \"Svet literatúry, literatúra sveta\". Po štúdiách autorov angloamerickej, ruskej, francúzskej a nemeckej literatúry sa autor - jedna z najvýznamnejších osobností slovenskej literárnej vedy - zasvätene venuje iba nemecky píšucim autorom: Goethemu, Werfelovi, Zweigovi, Kellerovi, Kafkovi, Wassermannovi a Feuchtwangerovi. Knihu uvádza vyznanie autora o vlastnom vzťahu

Po knize Moc a nemoc médií z roku 2003 dostává čtenář do rukou volné pokračování. Jde o výbor autorových rozhovorů, esejů, přednášek a článků z let 2004 až 2005. Interview předznamenávají šířku záběru následujících textů, které se tentokrát soustřeďují hlavně na tři témata: novinářskou etiku, estetiku a míru poškození našeho jazyka či sémantickou inovaci. Autor se domnívá, že teprve až dokážeme vrátit

Proč je postava Lisbeth Salanderové tak výjimečná? Co na smrti Stiega Larssona jsou jen spekulace a co skutečnost? Jaké změny se dějí v překladech Larssonových knih po jeho smrti a proč? Jak měla vypadat čtvrtá kniha série? Dochovaly se nějaké poznámky k tomu, kam se měla celá série, původně plánovaná jako desetidílná, vlastně ubírat? Měli jsme se potkat s Lisbethiným dvojčetem Camillou? Poskytla Lisbeth

Datované postřehy a aktuální úvahy jednoho z nejvnímavějších sociálních myslitelů dneška zaznamenané od podzimu r. 2010 do jara 2011 nejsou ani tak osobní reflexí, ale spíše pokusem o zachycení příznaků naší doby v jejich pohybu – možná v době, kdy jsou teprve sotva patrné, ale rozhodně před tím, než dozrají v nějakou běžnou, až příliš důvěrně známou formu, která je tak banální, že už jí ani nevěnujeme