Jmenuji se Mirka Langerová a narodila jsem se v Praze 29. 5. 1967. Nyní žiji na Šumavě pod Kašperským Hradem na samotě u lesa. Básně skládám od klinické smrti, kdy se ve mně vše obrátilo. Proč básně? Je to uklidnění ve vypjatých situacích, stresu, smutku, ale i v radosti, romantice. Víc o všem přemýšlím, když píšu a pak jsem sama se sebou spokojená. Taky bych chtěla, aby po mně něco zůstalo a aby na

IVAN ŠPINGL Po absolvování ČVUT působil během vojenské služby jako tlumočník v Libyi. Po návratu byl od roku 1980 zaměstnán jako sales manager v podniku zahraničního obchodu Strojimport. Nechtěl se ale tehdy politicky angažovat, a tak z tohoto postu odešel. Řadu let se pak živil realizací zlepšovacích návrhů a vynálezů, kterých byl spoluautorem. Vedle toho večerně vystudoval čtyřletou Lidovou konzervatoř,

Sbírku Magorův ranní zpěv dělí od sbírky Magorova děťátka více než dvacet let, ale spojuje je v Jirousových básnických textech dosti výjimečná hravost, odlehčenost. Většinou zde chybí ona závažná \"existenciální\" témata a svědectví o hrůzách pobytu v komunistických vězeních i na relativní mimovězeňské svobodě. Magorův ranní zpěv je první Jirousovou sbírkou vydanou v samizdatu (1975), již tvoří causerie

Kočkujte se ve dne v noci, v každé roční době. Kdo se brání kočkování, je sám proti sobě. Držíte v rukou knihu pro malé i velké přátele koček. Kočky jsou věčným zdrojem inspirace. Oslovily i významného českého básníka Jiřího Žáčka a světoznámou malířku a ilustrátorku Lídu Brychtovou. Jak už podtitul napovídá, dárková publikace s barevnými celostránkovými obrázky a humornými verši je určena všem milovníkům

Výbor z básnické tvorby Jaroslava Kovandy. Kniha je koncipována tak, aby odrážela Kovandovu básnickou mnohovrstevnatost. Sestává proto z tematických celků, jež jsou napájeny nejenom z tzv. velké i malé historie (intimní, rodinná, kolektivní, areálová paměť), ale představují také autorovy básnické překlady, poezii pro děti či jeho práci pro časopis Psí víno, jenž v 90. letech založil. Všechny tyto žánrové

Poezie Rzí plání urouhaných je skladbou o 150 básních, jakýchsi pozastaveních za ztracenou či spíše zrezlou láskou, za dobou která je urouhaná a za rouhání se nestydící. Hejátkova poezie v této knize je jedním slovem šanson. Jde o abstraktní, ale i velmi realistické obrazy psané opět na pomezí volného a vázaného verše, přičemž rýmy však mají povětšinou až precizně pevný řád a jasnou kostru. Milostná

Další básničková knížka Honzy Volfa.

Další sbírka moravského básníka 2. poloviny 20. století, který oslovuje i dnešní čtenáře poezie, V Metličkách, stejně jako v předchozí Smuténce, upouští Skácel od volného verše, který v jeho díle převládá, a volí tradiční strofickou a veršovou formu. Básněmi charakteristickými úsporným výrazem a působivou atmosférou proniká vědomí hluboké mravnosti a až existenciální úzkost.

Lyrickoepická skladba Máj je jednoznačně vrcholem díla zakladatele moderní české poezie a největšího představitele českého romantismu Karla Hynka Máchy. Nejproslulejší báseň české literární historie o kráse přírody, o lásce i o smrti vychází v pozoruhodném výtvarném řešení, jemuž dominují typicky jemné a citlivé ilustrace Martina Augustína. Ty spolu s nebývale nápaditým a propracovaným grafickým řešením

Druhý svazek Díla Jaroslava Seiferta představuje patrně nejslavnější poetistickou sbírku Na vlnách TSF (1925), právem proslavenou básnicky typografickým podílem Karla Teiga. I proto bude přetištěna jednak jako reprint, jednak v Seifertově pozdější redakci jako sbírka Svatební cesta (1938). Přelomovou knihu veršů v Seifertově poetice představuje sbírka Slavík zpívá špatně (1926), zprvu pokračující v

Druhé, rozšířené vydání, které vychází k výročí 25ti let existence populární rockové skupiny Psí vojáci. Texty Filipa a Jáchyma Topolových, předmluva Vratislava Brabence ze skupiny Plastic People. Sestavil a historii skupiny sepsal J. Riedel.

Kniha zaznamenává autorova osudová setkání s postavami české i světové literatury, které významně zasáhly do jeho života a tvorby - ať už šlo o přímé osobní kontakty a přátelství nebo setkání prostřednictvím četby. Texty jsou doplněny autorovými kolá žemi, které vznikaly od roku 1943 do současnosti.

Kniha básní Jiřího Brůny vychází opět ve dvoujazyčném vydání / ČJ , AN / a je doplněna ilustracemi pražské malířky Mirky Mádrové. Prvními třemi spoluautorskými knihami byly Básně a obrazy, Psověk a Každý jiný den. Dalšími tituly jsou z nakladatelství Mezera – Rozhovory s anděly, Rozhovory bez Andělů a Andělé na Zemi. Nově Tramvaj plná Andělů tentokráte v nakladatelství Moniky Elšíkové.

Knihu moří napsal Pavel Zajíček v roce 1980 poté, co byl nuceně vystěhován z Čech do švédského exilu. Ukázky z tohoto díla byly ojediněle v samizdatu publikovány, jako celek však Kniha moří nikdy nevyšla a zůstala tak po dobu třiceti let pouze v rukopise. Ačkoliv jde o titul citovaný, zejména v souvislosti s českou undergroundovou tvorbou sedmdesátých a osmdesátých let minulého století, čtenáři dosud

Román o člověku s rychle zrozenou závislostí na své moderní kalkulačce, která ho přivedla skutečně až na dno, i o jeho zmrtvýchvstání zásahem přátel. Exilovému autorovi se podařilo zachytit tísnivou a ubíjející dobu nedávné nesvobody v Československu a těžko uvěřitelných absurdit i pro ty, kteří ji nezažili anebo na ni postupem času zapomínají.

Sbírka Pohledy se pohybuje ve třech rovinách. Jednak v rovině vnějšího světa, objektů, které člověk vnímá prostřednictvím svých smyslů. Je to svět, o jehož existenci se můžeme přesvědčovat svými doteky, pohledy očí, vnímáním vůní a chutí. V této části sbírky nazvané Oči otevřené se jedná především o básně inspirované přírodou a o přírodě. Soubor básní nazvaný Oči zavřené se pak týká světa vnitřního,

Hanuš Hachenburg? Neznáme jeho podobu, ani osud před deportací do terezínského ghetta, a přece nad hloubkou jeho veršů člověka zamrazí. Básně Hanuše Hachenburga, z nichž více než třetina je publikována vůbec poprvé, byly napsány jako příspěvky do čas opisu Vedem, tajně vydávaného třinácti až šestnáctiletými chlapci v terezínském ghettu v letech 1943-1944. Jejich oprášení a zveřejnění chápeme jako hold

Básničky Honzy Volfy.

Výbor těží, s výjimkou prvotiny, ze všech autorových dosud vydaných sbírek básní i z jeho nových rukopisů. Básně se věnují tématům „milostným i nemilostným“, která, jak taky jinak u básníka s romantickými kořeny (i když otužovaného nejrůznějšími vratkostmi a skepsemi), zůstávají jeho autentickým zrcadlem.

Sbírka lyrických básní Hledání studánek je výřezem z celoživotní básnické tvorby Jindřišky Mikoláškové, autorky zakotvené v evangelickém prostředí. Obsahuje převážně poezii milostnou, ale také verše věnované krajině domova, básně meditativní a naopak hravé, určené zpravidla dětem. Hloubku básnířčiných citů umocňují bohaté výrazové prostředky, obrazná vyjádření, zvukomalebnost, objevné rýmy, smysl pro