Kniha je fotograficky a literárně věnována Novohradským horám, jejich krajině a lidem. Je v ní deset příběhů - Mašlové víly, Kulíšek a lokomotiva, Mlýn na Pohoří, Muzeum v kufru, Štědrý večer v Mordovce, Pendlovky, Hospodář na Klepné, Zeměměřeč Ká, Štěstí za korunu sedmdesát a Cetvinské leporelo. Součástí Zeměměřiče Ká a Cetvinského leporela je několik desítek reálných příběhů minulých sedmdesáti let.

„Všechno je v pořádku! Nejsi starý! Stačí se nedívat do zrcadla.“ Markéta už řadu let pracuje jako pendlerka, vždycky se několik týdnů stará o věkovité klienty v Anglii a několik týdnů má volno. Británie v čase brexitu poskytuje soukromým pečovatelkám možnost nečekaného výdělku a Markéta je ve svém oboru dobrá. Ale i ona potřebuje být opečovávána. Brzo se stane obyvatelkou dvou zcela odlišných světů:

KAREL ČAPEK se stal světoznámým díky svému dramatu R.U.R., mnozí jej tedy považovali především za dramatika či za autora scifi. Brzy nato se předvedl i jako vynikající autor cestopisů a fejetonista, který vynikal vtipem a pozorovatelským nadáním vidět nevšední stránku všedních věcí. Koncem dvacátých let minulého století si získal čtenářskou přízeň svými dvěma sbírkami mistrných krátkých próz Povídky

Co si počala Halina Pawlowská, když ji koronavirová karanténa na tři měsíce uvěznila v jedné domácnosti s dcerou, zetěm, vnukem, přítelem, tchyní, synem, sestřenicí a dvěma psy? Začala si vést deník o tom, jak bez úhony přežít i situace, které jsou na zabití!

Zpustlí synové, nezdárné dcery, chamtivost, zkaženost ... To je příběh Reynoka, který s poťouchlostí, vygradovanou až do krutosti, servíruje pravdu o malosti popisovaného světa. Nejde o žádného neškodného vtipálka. Jeho život plný psychologických her, zvrhlých událostí a šílených sexuálních hrátek... za všechno tvrdě zaplatí. Frustrující boj Reynoka se sebou samým zasazený do provinčních kulis, zhmotňují

Básnická sbírka.

Delší i krátké povídky plné humoru i napětí, kuriozit i sebeironie, epistolární prózy, prózy žánrově jen obtížně zařaditelné, ale i pár fejetonů – to vše najdete v nové knížce Jana Velíška. Především se tu ale setkáte s živou, vytříbenou češtinou, hlásící se celkem nepokrytě k tradici Josefa Škvoreckého, o kterou se občas můžete i říznout jako o ostrý list trávy na jarní louce. S češtinou, kterou někteří

Kráčejí temnými uličkami, kam nikdo jiný nechodí, berou i práci, kterou by nikdo jiný nevzal a když máte problém – a prachy – postarají se o to. Samozřejmě, jestli ten váš problém zahrnuje vzteklé vlkodlaky, prokleté artefakty, zombie, vetřelce z jiných dimenzí a jiné \'neobvyklé\' okolnosti, může vás to stát o něco víc... Nejlepší paranormální detektivové se konečně ocitají v jediném svazku, ve čtyřech

Je padesát slov hodně, nebo málo na to, aby se v nich dalo říct vše podstatné? Malá El žije v Československu sedmdesátých let. Násilí mezi rodiči je nedílnou součástí jejího dětství, neudivuje ji, ale poznamená. Patologické jevy, jimiž je doma obklopena, v kombinaci se zvláštní výchovou ji uzavírají do nechtěné izolace, propadá se do soukromé beznaděje. Šance na jiný život, která se objeví s příchodem

Pražská Kinského zahrada a její okolí skrývají řadu tajuplných zákoutí. Právě tady se odvíjejí osudy hrdinů, a hlavně hrdinek prozaické prvotiny Jakuba Železného. Zkušený televizní novinář vyměnil razantní styl z obrazovky za vyprávění křehkých příběhů o ženách. S pochopením pro radost i s empatií vůči bolestem, které jim život přináší. A jelikož jeho maminkou byla oblíbená spisovatelka Marta Davouze,

Román o vztazích i znovuobjevování sama sebe. Příběh zralé ženy, která si přiveze energii pro životní restart z města, kam poprvé zavítala před čtvrtstoletím. Tereza je vyčerpaná rutinou angličtinářky na průmyslovce, touží po nových impulzech. Na léto odjede do Londýna, který poznala už jako studentka v osmdesátých letech. Čekají ji nejen známá místa, ale také nová pracovní zkušenost. Neplánované romantické

Karel Čapek (1890-1938) patří mezi těch několik literárních velikánů, jejichž díla nic neztratila ze své čtivosti ani tři čtvrtě století po té, co byla napsána. Ze všech jeho románů, próz i skvělých fejetonů patří Povídky z první a druhé kapsy k tomu nejlepšímu. Povětšinou detektivní příběhy, jejichž hrdiny jsou policejní komisaři, agenti, strážníci, četníci, ale také sňatkoví podvodníci, zločinci

Dopis ze záhrobí je spasitelné rozjímání o smrti. Jde o příběh mladé ženy, Anny, která nečekaně zemřela, ocitla se před Bohem při soukromém soudu a byla odsouzena ke strašlivé věčnosti utrpení v pekle. Anna o svém osudu vypravuje v dopise, který ve snu předává své přítelkyni Claire. Dovedete si představit Claiřin úlek. O nehodě a náhlé smrti své známé se dozvěděla teprve ten den ráno. Znepokojilo ji,

Autor v knize představuje dvacet osm příběhů, které osobně prožil v průběhu mnoha let již od roku 1990. Část příběhů se odehrává v Paříži, jiné se udály na různých místech po celé Francii. Dotýkají se francouzské kultury, gastronomie i běžného života místních lidí. Autor čerpal z těch nejpozoruhodnějších zážitků, ale i z rozhovorů v parcích, na ulici či v restauracích francouzské vysoké kuchyně. Důležitým

Napínavý děj Krále Šumavy díky své westernové atmosféře zaujal celé generace diváků i čtenářů. Tento svazek přináší původní prozaický text z roku 1960 s kritickým komentářem, který do historického kontextu uvádí obsáhlá literární reportáž Davida Jana Žáka, autora úspěšného románu Návrat Krále Šumavy (2012). Žák zasvěceným způsobem odhaluje skutečné události, na nichž je založen tento dobrodružný příběh.

Poslední knihu, kterou Jiří Mucha napsal, celkem čtrnáctou v pořadí v rámci souborného vydání díla J.M. v nakladatelství Eminent, označil autor předmluvy Stanislav Motl jako \"Jobovu knihu\" Československa minulého století. Je částečně autobiografickým příběhem člověka, vystaveného dějinným proměnám a tragickým událostem, kterými procházely naše země.

Příběh mladé české emigrantky za druhé světové války, která si v Londýně vytvořila milostný vztah ke dvěma bratrům, ale za manžela si může zvolit jen jednoho z nich. Z Československa prchala s rodiči před Hitlerem na poslední chvíli. Její otec pracoval na ministerstvu zahraničí a stejné místo u Jana Masaryka má zaujmout i v Londýně, až bude uznána exilová vláda, ale prozatím Hrachovcovi přežívají,

Základem Otevřeného deníku básníka, esejisty, překladatele, editora a autora pohádek Jana Vladislava (1923-2009) jsou deníkové záznamy, které si jako signatář Charty 77 vedl v Praze od ledna 1977 do ledna 1981, kdy byl donucen odejít do exilu ve Francii. Po dobu dalších téměř třiceti let texty svých záznamů obohacoval o úvahové a esejistické pasáže a vytvořil tak summu své celoživotní spisovatelské

Vstupní audioorální kurs češtiny určený především malým cizincům, kteří se prvně setkávají s českým jazykem, ať již v českém, nebo cizím jazykovém prostředí.

U této autorky bychom obtížně hledali tradičně vystavěný příběh, její knihy jsou na první pohled přerušované, osamělé reflexe, vzpomínky, poznámky, náznaky, útržky. Podobnost se stylem francouzské prozaičky Camille Laurens je patrná, ale Španělka je mnohotvárnější a niternější. Pokud je literatura sebereflexe a (auto)terapie, zde to platí dvojnásob: autorce zemřela ve třech letech matka, měla problematický