Krízy zvyčajne vnímame ako nebezpečný, drahý a vyčerpávajúci stav, ktorý odvádza ľudskú energiu a pozornosť od bežnej agendy a priorít. Na ľudskú históriu sa dá pritom nahliadať ako na živú reťaz žánrovo rozmanitých, neraz tragických spoločenských kríz pretkaných len vzácnymi obdobiami prosperity a pokoja. Cieľom tejto knihy je pozrieť sa bližšie na to, ako sa ľudia vyrovnávajú s krízami, nájsť opakujúce sa mechanizmy a vzorce správania, a zasadiť tieto poznatky do širšieho kontextu kríz, ktoré máme ako druh za sebou - ako aj tých, ktoré nás možno ešte len čakajú. Jednotlivé kapitoly sa venujú aj týmto témam: - Kríza ako príležitosť na zmenu - Prečo sa cez krízy zvyšuje viera v nezmysly - Ako lockdown ovplyvnil naše sociálne vzťahy - Kríza duševného zdravia - Osobné financie v kríze - Globálne otepľovanie: hoaxy, fikcie a fakty - Psychológia klimatickej nečinnosti

Profesor Keller ve své nejnovější knize ukazuje, jak se změnil ráz politiky v západním světě, a proč se tak změnil. Proč "pravicové" strany přestaly hájit lidskou svobodu a proč "levicové" strany přestaly hájit zájmy chudých. Autor o ní říká v úvodu toto: Žijeme ve velmi zvláštní době. Levicové politické strany prohrávají volby a prakticky ve všech zemích jsou na ústupu. Globální kapitalismus triumfuje ve stále dalších a dalších zemích. Všude se privatizuje. Sociální státy někdejší pýcha levicové ideologie jsou neúnosně zadluženy. Mluví se stále vážněji o agónii levice. Ve stejné době přitom zaznívá varování, že levicoví kulturní revolucionáři ovládli klíčové instituce a hrozí zlikvidovat celou západní kulturu. Z vysokých škol a z médií se šíří ideologie rovnostářství právě v době, kdy se rozevírají sociální nůžky a narůstají ekonomické nerovnosti v rovině příjmů i majetků. Velké nadnárodní koncerny a úspěšní miliardáři tyto revoluční výzvy, namířené údajně proti jejich moci, plně podporují. K vítězství levičáků toužících převychovat člověka dochází v téže době, kdy je každý člověk povinen pohlížet na sebe jako na podnikatele se sebou samým a všemožně usilovat o zhodnocení svého lidského kapitálu. Ve stejné době, kdy nadnárodní koncerny řízené v naprosté většině bílými muži diktují své podmínky celým státům a kontinentům, je bílý muž obviňován za svoji rasistickou a koloniální minulost. Z ekonomicky nejvyspělejších kapitalistických zemí přichází volání po kulturní revoluci ne nepodobné tomu, co mělo kdysi dovést ke komunismu rozvojovou Čínu. Ke kulturní revoluci se hlásí především dobře situovaní příslušníci vyšších středních vrstev. Chtějí dělat revoluci namířenou proti zastaralému myšlení nižších středních vrstev. Těm, kdo jsou úplně nahoře, to ani v nejmenším nevadí. Těm, kdo jsou úplně dole, to ani v nejmenším nepomáhá. Tato kniha pojednává o hybridní politice, tedy o velice zvláštní dělbě práce mezi pravicovými neoliberály, kteří zdeformovali liberalismus, a levicovými neomarxisty, kteří zkarikovali marxismus.

Kniha zve čtenáře do intimního světa rodinné paměti, dokumentovaného rozhovory s příslušníky tří generací vybraných rodin. Jejich společným rysem je zkušenost příslušníků nejstarší generace s dobrovolnou nebo nucenou mezinárodní migrací po druhé světové válce. Autoři pro tento účel vybrali rodiny Němců v České republice a nuceně vysídlených Němců z České republiky, Čechů žijících v Chorvatsku a českých reemigrantů z Chorvatska. Velkou pozornost věnovali účasti jednotlivých generací na rodinném vyprávění, shodám a změnám v mezigeneračním předávání vzpomínek a způsobu přijetí významných historických událostí souvisejících s poválečnou migrací. Kniha přináší cenné poznatky o strategiích přenosu vzpomínek v rodinném prostředí, o vzpomínkové kultuře a migraci jako důležitém historickém procesu 20. století.

Kniha vyšla pri príležitosti udelenia ceny Nadace Dagmar a Václava Havlových VIZE 97. Žánrovo pestrá kniha slovenského sociológa a spisovateľa Martina Bútoru obsahuje texty od roku 1968 až po rok 2019. Teoretický záber sa prelína so skúsenosťami z jednotlivých oblastí, kde autor pôsobil: za uplynulé polstoročie sa pohyboval v akademickom svete, ale aj vo sfére politiky, diplomacie či v prostredí občianskeho aktivizmu. Napísal sociologické monografie o alkoholizme a svojpomoci a týmto témam sa dlhé roky venoval aj v praxi. Bol spoluzakladateľom Verejnosti proti násiliu, slovenským veľvyslancom vo Washingtone i poradcom prezidentov Václava Havla a Andreja Kisku a zahraničnou politikou i demokraciou sa zaoberal v početných publikáciách a štúdiách. Založil bratislavský Inštitút pre verejné otázky a venoval sa výskumu občianskej spoločnosti. Jednotlivé kapitoly približujú charakter rôznych domov, v akých sa spoločnosť v Československu a na Slovensku ocitla ich pôvod, ich étos, ich vôňu, či naopak mrazivú atmosféru, akú vyžarovali. Publikácia sa venuje vľúdnejším domovom pre dôstojnejší život, ale aj domovom nanúteným zvonka, no formovaným aj s domácim, neraz horlivým pričinením. Príťažlivým jazykom tiež zachytáva obzory niekoľkých domovov či priestorov ľudí spriaznených voľbou, od slovenských ochranárov až po pozitívnych deviantov, ktorí prispeli k priaznivým spoločenským zmenám.

Publikace je výsledkem tříletého teoretického zkoumání problematiky lobbingu a je určena široké veřejnosti, studentům společenskovědních oborů, aktivním členům občanského sektoru, státním úředníkům, veřejným činitelům a zkrátka všem, kteří o lobbingu jako nástroji při tvorbě veřejné politiky doposud neslyšeli, pochybují o jeho postavení v rámci demokratického systému nebo se o něm zkrátka chtějí získat ucelené informace.

Lacno, lacno... Coles a Woolworths spoločne kraľujú v prostredí austrálskeho maloobchodu v železiarskom tovare, v predaji benzínu, zmiešaného tovaru i alkoholu a predovšetkým v potravinách. V priemere každý muž, žena a dieťa v tejto krajine minie 100 dolárov týždenne v ich predajniach. Čo znamená takáto dominancia pre dodávateľov? A je to dobré pre spotrebiteľov? Novinár a spisovateľ Malcolm Knox v knihe Obludné supermarkety vrhá svetlo na austrálske dvojičky-megapredajcov, keď skúma, ako si vybudovali svoju moc na trhu a ako z nej ťažili. Knox odhaľuje neodvratné a často zastrašujúce obchodné praktiky, ktoré obe spoločnosti používajú, aby presadili svoju vôľu. Tvrdí, že kvôli lacnému mlieku a chlebu my spotrebitelia riskujeme oveľa viac: kvalitu, rôznorodosť a ohrozenie vlastných komunít. MALCOLM KNOX je bývalý literárny redaktor denníka Sydney Morning Herald, získal dve novinárske ceny Walkley Awards. Napísal aj romány Jamaica, The Life a The Wonder Lover.

Noragh Jonesová popisuje prostřednictvím zpěvů, rituálů a tradic udržovaných ženami staletý rytmus práce, života a umírání. Dochází k závěru, že neshody a stres v moderní společnosti nevyřešíme útěkem, nýbrž tak, že budeme i ve svých životech vědomě usilovat o opětovné dosažení dávného a hlubokého porozumění, které bylo pro tyto ženy charakteristické. Jejich pohostinnost, družnost a každodenní oslava všedních činností nás mohou v naší moderní, městské společnosti mnohému naučit.

V knihe štúdií sa spája reflexívna súvislosť skúmania tajomstva umenia s dominantou literatúry. V centre je estetická skúsenosť, z ktorej vychádzajú, a zároveň ju aktivizujú, pričom sa v nich rozvíjajú princípy estetického myslenia a hermeneutický princíp chápania. Estetické fenomény autor skúma v dialógu s dobovými a nadčasovými diskurzmi o estetike a filozofii. Takto nás autor vťahuje do jedinečného dobrodružstva skúmania tajomstva umenia a jeho zmyslu. Diskurzy o estetike nadväzujú na predchádzajúce Diskurzy o kultúre.

Naše vědění prochází v současnosti hlubokou proměnou a všeobecně je v západní kultuře již delší dobu pociťována krize vzdělávacího systému, případně úpadek klasického vzdělání. Práce Dietricha Schwanitze se pokouší reagovat na tuto situaci a nově stanovit, co je základem naší vzdělanosti. V první části, nazvané Vědění, skicuje autor obrysy klasické vzdělanosti. Dějiny Evropy představuje jako velký příběh od antiky přes utváření evropských států ve středověku až po modernizaci, revoluce a velké katastrofy 20. století. Provází nás rovněž literaturou, uměním, hudbou, filozofií, ideologiemi, teoriemi a vědeckými obrazy světa. Ve druhé části, nazvané Znalost, se zabývá komunikací, „infrastrukturou vzdělanosti“, například řečí, světem knih a novin. Dietrich Schwanitz zde pojednává o pravidlech, podle kterých se komunikuje mezi vzdělanci, a zejména o způsobech, jak vědění používat. Kniha tedy není prvořadě koncipována jako vzdělanostní suma, ale je nesena úsilím vzdělanost definovat, vymezit, a zároveň v konkurenci s technicistními a technickými „informacemi“ obhájit její potřebu v nové době. Autor se snaží vymezit její jádro, kořeny a různým způsobem naznačit, jak se vzdělání dobrat a kudy se ubírat, aby se z návodu na vzdělanost stalo vzdělání skutečné. Schwanitzova encyklopedická práce vyšla od doby svého vzniku v roce 1999 už ve třiceti vydáních a byla přeložena do řady cizích jazyků.

James Penningtonnak két kamasz fiát és önmagát is a felszínen kell tartania bántalmazó, alkoholista felesége mellett. James mindent megpróbál megtenni, hogy kikerüljön felesége karmai közül, és megvédje a fiait. Az őrület közepén úgy határoz, hogy naplóban rögzíti a múltat, elmeséli, hogyan is kerül számító felesége csapdájába. Visszarepül az időben a hetvenes évek New York Cityjébe, ahol az egyetemisták felhőtlen életét élve csak az apja általi elvárásokkal kell megküzdenie. Azonban egy bulizós este során megismerkedik egy gyönyörű tizenhét éves lánnyal, és az egyéjszakás kaland örökre összeköti a sorsukat. Maggie hamarosan visszatér James életébe, és közli, hogy gyereket vár. James úgy dönt, hogy felelősséget vállal, és miután apja kitagadja, az északi Glens Fallsba költözik, és teljesen új életet kezd tinédzser feleségével, ezzel örökre szakítva gazdag városi életével. Azzal csak később szembesül, hogy Maggie súlyos pszichés gondokkal küzd. Vajon Jamesnek hogyan sikerül az őrület közepette felnevelnie fiait, miközben a felesége egyre inkább csúszik le a lejtőn? „A Pennington-sorozat emlékezetes volt számomra. Mély érzelmeket váltott ki belőlem, a karakterei pedig a szívembe férkőztek. A most elinduló előzménysorozat első kötetében közvetlen közelről megismerhettem azt a poklot, amit Maggie teremtett a kisvárosi élet színfalai mögött. Az Engedj el a férj, James Pennington keserű vallomása a házasságukról, ami újra érzelmi hullámvasútra ülteti az olvasót, rohanva az elkerülhetetlen tragikus vég felé.” Kelly – Kelly és Lupi olvas „James Pennington könyve ugyanannyira magával ragadó, mint az eredeti trilógia, és nem kevésbé szívszaggató. Bepillantást enged a szülők életébe, megpróbáltatásaiba, gondolataiba, tökéletesen kiegészítve ezzel David, Chris és Amy történetét.” Nancy Book Heaven „Szaszkó Gabriella ismét különlegeset alkotott. Bár már nagyon vártam, hogy megismerjem James történetét, borzasztó nehéz olvasmánynak bizonyult, ismerve a végkifejletet. Ezzel együtt azt gondolom, hogy az Engedj el a Pennington-univerzum egyik létfontosságú darabja. Hiánypótló kiegészítése annak, amit az első három könyvben David és Chris történetéből megtudtunk. A Pennington-rajongóknak kötelező!” Ladányi Klári, Írásról és könyvekről blog

"Hogyan változtatta meg a fogamzásgátló tabletta a jogász szakmát? Miként tette tönkre a vonalkód a családi kisboltokat? Miért növelte az egyenlőtlenséget a gramofon? Hogyan formálta át Amerikát a szöges drót? A világ gazdasága bonyolult, folyamatosan változó rendszer – 10 milliárd különböző termékkel és szolgáltatással, 15 évente megkétszereződik, és összeköti a Föld 7 milliárd lakóját. Alakulásától függően százmilliók megdöbbentő luxusban élnek, százmilliókkal viszont nem törődik. Óriási mértékben terheli meg az ökoszisztémát és vészjelzésként is működik. Senki nem felel érte. Ráadásul valójában mindenki csak egy kis részletét értheti a történéseknek, pedig az életünk függ tőlük. Tim Harford, az oknyomozó írásairól ismert közgazdasági újságíró lebilincselő könyvében rejtett összefüggéseket leplez le. A rováspálcától a vonalkódig, a betontól az ékírásig 50 izgalmas találmányt mutat be meglepő és emlékezetes történetekkel. Lépésről lépésre haladva egyszer csak összeáll a kép: hol vagyunk, hogyan jutottunk ide, és merre indulhatunk tovább. Végül könnyen levonhatjuk a tanulságokat a jövőbeli találmányok bölcs felhasználására vonatkozóan az egyre gyorsuló innovációk világában."

A forradalom, amely megváltoztatja az életünket, a munkánkat és a gondolkodásunkat; Beszéljenek az adatok! A nagy adatgyűjtés, A következtetés művészete Megbüntethetnek-e minket olyasmiért, amit el sem követtünk?Hogyan kémkednek utánunk az okos elektromos mérőórák?Milyen összefüggés van a hurrikánok és a félkész epres sütemény eladása között?Milyen színű használt autót érdemes vásárolnunk?Hogyan leplezhető le a sportban a bundázás? A válaszokat a big data módszere, vagyis az óriási adattömeg rendszerezése és elemzése rejti, amely révén meghökkentő következtetésekre juthatunk. Nincsenek többé titkok: az adatok mindent elárulnak az életünkről.A big data forradalma a következő években megváltoztatja majd az üzleti világgal, az egészségüggyel, a politikával, az oktatással és az innovációval kapcsolatos gondolkodásmódunkat, és alkalmazása az élet egyre több területén elterjed. Helytelen felhasználása azonban új veszélyeket is hordoz: fenyegetheti például a személyiségi jogokat, sőt még az is előfordulhat, hogy valakit olyasmiért ítélnek el, amit el sem követett, egyszerűen azért, mert a big data képes előre jelezni a jövőbeli viselkedést.Ebben a kristálytiszta logikával felépített, rengeteg meglepő ismeretet tartalmazó könyvben két zseniális szakember magyarázza el, mi is a big data, hogyan változtatja meg életünket, és mit tehetünk azért, hogy megvédjük magunkat a veszélyeitől.

A tudatos jelenlét, azaz a mindfulness térhódítása óta ismerjük a meditáció rendkívüli hatásait a testünkre és a lelkünkre. De vajon igaz minden, a meditációnak tulajdonított pozitív hatás? Tényleg gyógyír mindenre, a túlsúlytól a szerelmi bánaton át a munkahelyi teljesítmény fokozásáig, vagy a valódi jótékony hatásokban csak a világtól elvonulva élő, évtizedeken át gyakorló jógik részesülhetnek? A meditáció tudománya leszámol néhány közkeletű mítosszal, és leírja, milyen ? valóban mérhető és kimutatható ? rövid, illetve hosszú távú pozitív változásokat okoz az elmélyülés a testünkben, az elménkben és az agyunkban. Kitér a különböző meditációfajták eltérő hatásaira, a gyakorlás minőségének és mennyiségének fontosságára, valamint az elvonulások és tanítók szerepére. Bemutatja az átmenetet az alkalmi meditáció okozta rövid távú jó közérzettől a kitartó gyakorlással elérhető tartós jóllétig, végül pedig a jellemünkben bekövetkező pozitív változásokig. Daniel Goleman és Richard J. Davidson a meditáció tudományos kutatásának világszerte elismert úttörői – és maguk is gyakorló meditálók. Céljuk, hogy a mentális és fizikai jólléthez vezető ősi keleti módszer jótékony hatásait a nyugati ember számára is hozzáférhetővé tegyék.

2013 ?végén és 2014 legelején tíz alkalommal ültek le ők ketten, Herényi Károly és Lendvai Ildikó, ahogy korábban is szokták volt, egymással szembe, ezúttal beszélgetni. Ezeken az „üléseken” az új Magyarország történelmét, az elmúlt huszonöt év történéseit újkori történelmünk vitathatatlanul két meghatározó személyisége mondja el. A sokszor szórakoztató viták és elemzések során több olyan gócpontot találtunk, amiről bebizonyítható, hogy annak történései vezettek oda, ahol most tart az ország – minden, ami a demokrácia érdekében történt az elmúlt huszonöt évben, elveszni látszik. A rendszerváltozás első éveinek ingatagsága, az új horthyzmushoz vezető kapuk nyitogatása, Antall József korai halálának történelmi következményei, Sólyom László megválasztása, az, ahogy annak körülményeit ő elfogadta, a sok-sok árulás csak a legfontosabbak ezek közül.Biztosan volt egy határ, kellett lennie, amit semelyik oldalról sem lett volna szabad átlépni – vagy nem átlépni.Sólyom László megválasztása a balliberális oldal leépülésének tragikus sorozatát és a demokratikus jobboldal felszámolásának folyamatát indította el. Nem az ország, nem feltétlenül csak a magyar társadalom, hanem a nemzet megkárosítása történik. Mind a két párt – mind a három, mind a négy – történelmi felelőssége, akárhonnan nézzük.Többgenerációs botrány. Amihez senkinek – senkinek! – nem volt felhatalmazása! Az itt olvasható, olykor anekdotikus történeteket huszonöt éve a bőrünkre játsszák. Olvassuk, szembesülünk, és mégis, mintha nem ismernénk a történet végét, várjuk, hogyan lesz, mi lesz még – demokrácia van, vagy mi. Ez a felelősség hatja át a beszélgetéseket, amelyek során – bevalljuk – konfliktust, békétlenséget, egymásnak feszülést, „anyázást” provokálni nem mindig sikerült.

Stává se to často: rozhodli jsme se pomoci, ale místo abychom nejdříve shromažďovali fakta a naplánovali co nejúčinnější strategii, necháme se strhnout silnými emocemi. Dobré úmysly samy o sobě nepřinášejí kýžený výsledek, a někdy v nejlepší víře dokonce naděláme více škody než užitku. Autor přichází s konceptem efektivního altruismu, praktickým a na datech založeným způsobem, jak být co platný bez ohledu na skromnost svých zdrojů. Efektivní altruista nejedná impulsivně, začne tím, že si položí sadu klíčových otázek, které mu umožní organizovat následnou akci tak, aby měla žádoucí dopad pro co největší počet lidí. Když zapojíme srdce i rozum, máme možnost vykonat mnoho dobrého.

Sociální služby pro občany se zdravotním postižením prošly v průběhu času, zejména v posledních dvou desetiletích, podstatnými proměnami. Tato kniha se věnuje některým z těchto trendů, a to především v souvislosti s vazbou mezi životní situací a podporou dostupnou v různých zemích. Zabývá se faktory, které k těmto změnám přispěly. Nedostatek dostupného a vhodného bydlení je sice pro život v běžném prostředí překážkou, ale pro mnoho lidí se zdravotním postižením je to pouze jedna z mnoha částí pomyslné skládačky. Tato kniha se věnuje i dalším aspektům toho, co je zapotřebí k uskutečnění faktické pozitivní změny v životě lidí se zdravotním postižením.

Podle autorovy teorie nezvládáme denní dávku času správně zpracovat. A přitom nám každý den nabízí času nezměrně mnoho. Problém spočívá v tom, že ho nedokážeme využít a to zejména v zaměstnání. V dnešní době se na nás valí tolik úkolů, že je velmi těžké je třídit a stoprocentně se jim věnovat. Autor nabízí mnohá řešení, jak bez stresu zvládat maily, telefonické hovory a hlavně – nepřetížit mozek tak, aby po celý den fungoval na 100%.

Druhé vydání zavedené jazykovědné publikace přináší ucelený přehled běžných i méně běžných poznatků o jazyce a jazykovědě. Kniha je pojata jako synchronní a primárně strukturní. Autor klade důraz na klasické lingvistické pohledy a na bohatou empirii. Ilustrativní materiál byl vybrán ze známějších a češtině bližších jazyků.

První ze tří oddílů zahrnuje práce věnované francouzské literatuře. Po studii o vývoji motivu svatého grálu ve francouzské středověké artušovské literatuře jsou do něho zařazeny studie věnované Raymondu Queneauovi a Samuelovi Beckettovi, dvěma osobnostem, jež výrazně ovlivnily tematické volby a narativní postupy moderní prózy. Druhý oddíl soustřeďuje práce italianistické. První studie je věnována nejvýznamnějšímu zjevu romantické periody Giacomu Leopardimu, v následující stati je zvažována možnost aplikace slohového označení "biedermeier" na italský materiál, dvě závěrečné studie analyzují na příkladu krepuskolárních básníků a marinettiovského futurismu italskou cestu k avantgardnímu modernismu. Do třetího oddílu jsou zařazeny práce komparatistického charakteru, mapující především italsko-české a francouzsko-české literární vztahy (recepce Francesca Petrarky, "marinismus" v české barokní poezii, dandyovská estetika Arthura Breiského), práce věnované českým autorům (Hrabal, Holan) a příspěvky k historii českého překladu. Do posledního oddílu jsou vyčleněny studie věnované výrazným postavám novodobé literární vědy (Leo Spitzer, Tzvetan Todorov, Claudio Magris).

Úvodní poznámka editora: Čtvrtý svazek učebních textů ze Soudobé sociologie nese podtitul, který je inspirován francouzským sociologem Michelem Maffesolim. Formulace Aktuální a každodenní naznačuje, že obsah má poměrně heterogenní charakter a zahrnuje příspěvky sledující tematiku, jež v současnosti přitahuje pozornost a namnoze se dotýká zkoumání otázek každodenního života. Touto publikací se uzavírá tetralogie studijních textů, jejíž jednotlivé svazky vyšly v předchozích třech letech. První díl s podtitulem Teoretické koncepce a jejich autoři [2007] se zaměřil na klíčové postavy soudobého sociálněvědního myšlení (I. Wallerstein, Z. Bauman, A. Toffler, N. Luhmann, R. Munch, A. Giddens, M. Castells, U. Beck, A. Honneth, N. Fraser, A. Etzioni). Obsah druhého dílu [2008] je ve své podstatě vymezen názvem Teorie jednání a sociální struktury (obsahuje kapitoly věnované koncepcím H. Blumera, H. Garfinkela, E. Goffmana, P. Bergera, T. Luck-manna, R. Collinse, J. Habermase, P. Bourdieua, J. S. Colemana, neopozitivismu, funkcionalismu, diskurzivní analýze, sociální stratifikaci, kohezi, důvěře, sociálnímu kapitálu a deviaci). Kapitoly třetího dílu [2008] Diagnózy soudobých společností referují o podstatných otázkách života v soudobých společnostech (vědění, informace, ekologie, práce, kvalita života, sociální stát, kultura, postmoderna, multikulturalismus, globalizace, rizika, konflikty) a o autorech, kteří se jimi zabývají (D. Bell, A. Touraine, R. N. Bellah, G. Schul-ze, G. Lipovetsky, J. Baudrillard, P. Virilio, J. Alexander). Závěrečný, čtvrtý svazek je různorodý co do sledované tematiky (sociobiologie, trvale udržitelný rozvoj, kulturami studia, feminismus, distributivní spravedlnost, typy kapitálů, střední třída, vysoké a populární umění, symbolické násilí, náboženství, sociální sítě, grounded theory) i postav sociologického myšlení, jimž je věnována pozornost (R. Sennett, M. Maffesoli, B. Latour, M. Juergensmeyer). Také v tomto případě jako u předchozích svazků platí, že předkládané učební texty nemají charakter koncepčně strukturované učebnice, nýbrž spíše sborníku, jehož hlavním cílem je představit ze soudobé sociologie to, co u nás zatím není příliš známé a rozšířené. Editor, který se i tentokrát obklopil spoluautory mladšího věku s různorodou publikační zkušeností, doufá, že se autorskému kolektivu podařilo sestavit kolekci textů, která má šanci oslovit nejen studenty sociologie, ale i širší zainteresovanou veřejnost.

Pražská škola se stala ve světové lingvistice 20. století pojmem: na základě Kurzu moderní lingvistiky Ferdinanda de Saussura a z poznatků ruského formalismu spoluutvářela a šířila strukturalismus jako moderní, dynamický směr bádání jak v lingvistice, tak v literární vědě. Její představitelé, zakládající členové Pražského lingvistického kroužku (1926–1952) Vilém Mathesius, Bohuslav Havránek, Roman Jakobson, Jan Mukařovský a Bohumil Trnka pořádali odborné přednáškové schůze, vydali řadu publikací i s mezinárodní účastí (především Travaux du Cercle linguistique) a zúčastnili se také široké vědecké diskuse na celoevropských kongresových setkáních. V Kroužku přednášela řada zahraničních učenců. Svazek korespondence Pražské školy se tematicky dotýká celé této činnosti spolku. Představuje epistolární klenoty domácích i zahraničních vědců nebo českých avantgardních umělců, adresovaných zakládající pětici vědců. Ve výboru 581 dopisů psaných ve světových i dalších slovanských jazycích přináší to nejcennější, co se v dopisech k vědeckému odkazu školy uchovalo. Pozoruhodné jsou především dopisy od lingvistů Kodaňské školy (29 dopisů od Louise Hjelmsleva) a Ženevské školy; z domácích pak dopisy Mathesiovy, které psal svým žákům, rozsáhlá korespondence Josefa Vachka, Felixe Vodičky a René Wellka. Trpký osud strukturalistů po druhé světové válce dokumentují vedle Vachkových dopisů adresovaných Havránkovi i další jemu určené dopisy Alexandra Isačenka a Ľudovíta Nováka. Cizojazyčné dopisy jsou publikovány v originálním znění i v překladu.

Rodiny vznikají různým způsobem - tahle se prostě našla. Kniha je nejen o vzniku jedné atypické rodiny, ale také o radostech a úskalích pěstounské péče z pohledu ženy, která se netradičním způsobem stala pěstounkou a opatrovnicí dvou starších děvčat.

EU foreign policy in a global world

Zhoršení vztahů mezi Ruskem a západními zeměmi v uplynulých deseti letech provázelo mimo jiné i vzájemné obviňování z politizace energetických dodávek. Rusko je v tomto smyslu nejčastěji obviňováno spotřebitelskými zeměmi, že dodávky energetických surovin zneužívá jako nátlakového nástroje k dosažení svých zahraničněpolitických cílů. Nejvyhrocenější spory se v tomto ohledu odehrály v souvislosti s přerušením dodávek ruského zemního plynu, které v lednu 2009 významně dopadlo zejména na region jihovýchodní Evropy. Dopad na státy v této části kontinentu byl tvrdý s ohledem na jejich závislost na energetických importech a struktuře ekonomiky. Autor v této knize odpovídá na otázku, zda Ruská federace skutečně zneužívá plynové dodávky jako mocenský nástroj a za jakých podmínek takovéto zneužití hrozí. Na případech 13 zemí zkoumá, na kolik Rusko skrze státem vlastněnou ruskou společnost Gazprom a její dceřiné společnosti jedná dle tzv. strategického přístupu k energetice, tj. zda tyto společnosti fungují jako nástroje ruské zahraniční politiky.

Tato kniha se zabývá biblickou intertextualitou v německých románech. Hlavní postavy knih z korpusu této monografie intertextuálně odkazují na biblické postavy, ale nacházejí se v nových kontextech svých vlastních fikčních světů. Cílem této publikace je odpovědět na otázku, jakou funkci a jaký význam má v současných německých románech po roce 1990 biblická intertextualita? Autorka monografie vychází z předpokladu, že samotná biblická intertextualita v současných německých románech automaticky nevede čtenáře k zamyšlení nad náboženskými otázkami, ale slouží spolu s dalšími rovinami románů vlastním literárním cílům. Zároveň autorku knihy zajímá, zda a jak je biblická předloha v románech zcizena. Tyto otázky jsou zodpovězeny i ve vztahu ke starším německým románům od poloviny 20. století, které rovněž využívají biblické intertextuality pro charakteristiku svých hlavních postav. Monografie popisuje nejen nejstarší způsob zpracování biblické předlohy, tzv. historizující parafrázi, ale i novější přístupy jako fiktivní transfiguraci a nakonec i nejnovější využití biblické intertextuality v románech s transfigurativními prvky. U nejnovějších románů po roce 1990 monografie rozlišuje mezi dvěma strategiemi: splnění a naopak zklamání čtenářského očekávání příběhu, který je podobný některému z biblických vyprávění.

Charakter prostoru, jenž nás obklopuje a který obýváme, vstupuje do naší mysli, promítá se do uměleckých zobrazení a stává součástí příběhů, jež vyprávíme. To zpětně ovlivňuje jak jeho individuální, tak kolektivní vnímání. Zkoumání historické dimenze tohoto jevu je zasvěcena hlavní část knihy. V teoretickém úvodu se autor zamýšlí nad smyslovou percepcí světa, podstatou literárního zobrazení prostoru a nad fenoménem literární krajiny. Z téže perspektivy pak sleduje českou literaturu „dlouhého“ devatenáctého století: přibližuje vývoj krajinopisu a s jeho pomocí rozkrývá umělcovy záměry i dobové tendence, oživuje kanonická díla (např. anonymní Rukopisy, Kollárovu Slávy dceru, Máchův Máj, Erbenovu Kytici či Zeyerův Vyšehrad) a připomíná ta, která jsme již přestali do „krajiny české literatury“ počítat, ale která se do ní díky pozoruhodné práci s literárním prostorem znovu vrací.

Ethnic minority issues played an important role in the history of Czechoslovakia, from 1918, during World War II and in the years immediately following it. Czechoslovakia became a model for solving ethnic and minority problems and legal regulations had always played a key role in the status of minorities. This book, which deals with issues concerning ethnic and language minorities in Czechoslovakia from a long-term perspective, is primarily intended for foreign readers. In recent years, ethnic minority issues are once again becoming relevant in Europe and thorough knowledge of earlier problems and solutions may facilitate further examination of the current problems.

Evropa Marka Mazowera není kontinentem starých států a národů, ale v mnoha ohledech je velmi nová a v průběhu 20. století neustále "vynalézá" samu sebe prostřednictvím často bouřlivých a chaotických politických změn. Moderní demokracie a s ní úzce spojený národní stát je v zásadě výsledkem experimentování. Tři ideologie - liberální demokracie, komunismus a fašismus - se považovaly za předurčené přetvořit společnost, kontinent a svět v "nový řád lidstva". Jejich vzájemný boj o definici nové Evropy trval po většinu minulého století. Liberální demokracie ovládla Evropu po první světové válce, ale o dvě desetiletí později už tak říkajíc zmírala na úbytě. Rok 1989 znamenal vítězství demokracie nad komunismem, nicméně k tomuto vítězství by nedošlo, kdyby komunismus předtím neuštědřil všeobecnou a drtivou válečnou porážku nacionálnímu socialismu. Rozhodně tedy nebylo předurčeno osudem, že demokracie nakonec zvítězí nad fašismem i komunismem, stejně jako není stále zřejmé, jaký druh demokracie je Evropa schopná a ochotná budovat. "Temný kontinent" je napínavým příběhem s neočekávanými zvraty, nikoliv záznamem vývoje směřujícího neustále kupředu k nevyhnutelným vítězstvím.

Už delší dobu to vypadá, že se na Západě hroutí snášenlivá společnost humánních civilizačních zásad, které jí dosud zajišťovaly soudržnost a rozvoj. Média podléhají cenzuře politické ideologie „sociální spravedlnosti” a univerzity indoktrinují mládež revoluční vizí nové společnosti. „Všechno, co jsme pokládali za rozumné a dané”, píše Murray, „se nyní nachází pod palbou nenávistné kritiky”. Máme-li i tentokrát zvítězit nad fašismem a komunismem, musíme demaskovat vnitřního nepřítele. Není to snadné, pseudoprogresivistické hnutí „uvědomělých (woke)” bojůvek používá proměnlivý jazyk utopické „absolutní rovnosti rasových a sexuálních menšin” a svou novořečí dokáže posluchače často zmást. V útoku na západní civilizaci zneužívá americký komplex z otrokářství („Na černošských životech záleží!”) a obviněním z rasismu útočí na liberální politickou tradici, západní filosofii, literaturu, umění a dokonce i exaktní vědy jako na pozůstatky rasistické imperialistické politiky „bílých mrtvých mužů”, kterou je nutno od základu vyvrátit a vybudovat novou, spravedlivou, multikulturní a beztřídní společnost. Murray dramaticky líčí, jak ideologie anti-rasismu pronikla do myšlení západní elity, jak ovlivňuje chod škol a institucí, pracovní zákony i veřejnou debatu. Padají sochy zakladatelů americké svobody a hrdinů občanské války. Absurdní obvinění bílé rasy z vrozeného nevyléčitelného rasismu ohrožuje legitimitu a soudržnost multietnického národa. Murray volá do boje: nedejme se zastrašit a pádně odpovězme na pomlouvání civilizace, jež dala světu katedrály a univerzity, úžasné umění, vědu, techniku a také lékařství a vyprostila z bídy dvě miliardy lidí! Pouze na Západě byla umožněna politická a individuální svoboda. V zájmu jejího udržení je třeba se vzepřít jejím totalitním likvidátorům – je třeba je porazit.

Feminismus má mnoho podob a mnoho historií. Často neznámých či zapomenutých — ale stále inspirativních. Když se řekne feminismus, vybaví se nám známé obrazy: pochodující sufražetky, pálení podprsenek, duhové vlajky. Boj za genderovou emancipaci má však mnohem pestřejší a mnohdy delší dějiny než ty, které si vypráví západní společnost. Snad na všech místech světa se ženy pokoušely vymanit se z údělu, který jim předepisovala tradice, společenská konvence nebo politika. Ale ať už šlo o možnost veřejně se projevovat, právo na nakládání se svým tělem, nebo občanská práva, podoba těchto bojů se lišila kulturu od kultury, třídu od třídy. Ani zdaleka nepřipomínala a nepřipomíná jednolitý proud feminismu, jak si ho na Západě představujeme dnes. Historička Lucy Delapová v knize Feminismy tato rozmanitá a pozapomenutá hnutí připomíná. Líčí jejich minulost i důsledky pro tu či onu současnou společnost. Nejenže se tím vyjevuje dost často neznámá historie — Delapová rovněž vtahuje do současných debat o feminismu hlasy, které běžně nezaznívají.