Tato publikace se zejména na základě orálněhistorických rozhovorů snaží porozumět různým cestám, které dovedly zpovídané vědkyně a vědce k akademické dráze; mimo jiné hledá odpověď na otázku, co ovlivňovalo výběr oboru, v jakém budou působit, i jejich další kariérní postup. Zároveň se pokouší na základě stejných pramenů popsat a pochopit praktický vědecký provoz a jeho proměny v období od počátku tzv.

Dětství, kamarádi, první láska – to vše a mnoho dalšího se skrývá v knížce s poetickým názvem Ztracené podoby kraje. Mladý autor v ní nejen vypráví o životě v malebné vesničce uprostřed lesů, ale také se zamýšlí nad vztahy mezi lidmi v rodině, v milostném vztahu, v přátelství. Je toho hodně, co člověk může v životě získat, ale také ztratit. A obvykle záleží jen na něm, na jeho životních postojích,

Kniha obsahuje časopisecky publikované recenzie, ktoré podávajú ucelený obraz o zásadných dielach slovenskej literatúry. PhDr. Jozef Špaček sa narodil 8. 10. 1950 v Skalici, kde žije dodnes. Študoval slovenčinu a ruštinu na Filozofickej fakulte UK v Bratislave. Od roku 1975 až do roku 2013, kedy odišiel do dôchodku, učil na Gymnáziu F. V. Sasinka v Skalici. Jeden školský rok (1986/1987) pôsobil vo

Ámosz Oz, a legismertebb és legnépszerűbb izraeli író, tipikus bevándorlók gyermekeként érte meg Izrael régóta várt kikiáltását. Később, felnőttként többször fegyvert fogott hazája védelmében. Mégis, már a hetvenes évektől a Peace Now (Békét most) nevű mozgalom alapítójaként egyike volt azoknak a nagyon keveseknek, akik békét követeltek. Ebben a kis könyvében – amely két esszét, egy előadást és egy

Etela Farkašová je zapísaná v čitateľskej verejnosti svojím osobitým esejistickým štýlom s pridanou hodnotou, ktorá knihu od knihy kreuje. Tentoraz si vo svojich filozofických esejach Paralely a prieniky „zobrala na mušku“ vzťah filozofie a umenia. Zaoberá sa problematikou v širokom zábere až do extrémov vzťahu filozofie a literárneho umenia, kde pri jednom mantineli možno nájsť literatúru bez akéhokoľvek

Všetci chceme poznať podrobnosti o umieraní, no je len málo tých, ktorí sú ochotní o tom rozprávať. Či už sa snažíme predvídať udalosti, ktoré nám prinesie naša vlastná smrteľná choroba, alebo chceme lepšie pochopiť, čo sa deje s naším najbližším zasiahnutým takýmto ochorením, alebo je to skôr nepochopiteľná všeobecná fascinácia smrťou, všetkých nás lákajú myšlienky súvisiace s koncom života. Pre väčšinu

Ve své půvabné knížce přeložené pod názvem Co kdyby láska nikdy neskončila uvažuje Alain Finkielkraut o čtyřech podobách moderní lásky, která je sice vyvázána z tradičních svazujících pout přísné morálky a zatěžujících zvyků, přesto je spíše křehká a v ohrožení. Láska je dnes sice „volná jako ptáče“, ale je třeba se s autorem na chvíli pozastavit a ptát se, jaké podoby má dnes tato základní lidská

Druhý svazek nové edice zaměřené na vizuální studia a kulturu je věnován japonské popkultuře. Mladí čeští autoři (Karel Veselý, Anna Křivánková, Antonín Tesař, Jan Miškov, Jiří Flígl) v několika kapitolách mapují fenomény japonského filmu, anime, mangy, videoher a fanouškovské komunity otaku, a to v jejich specifičnosti i vzájemné provázanosti. Obrazově bohatou knihu uvádí předmluva japanisty doc.

Kniha shrnuje rané Daumalovy texty z let 1926-1930, jak je z rukopisů z pozůstalosti a dobových pramenů sestavil jeho bratr Jack Daumal. Texty spadající převážně do období Vysoké hry představují tohoto básníka, patafyzika, překladatele ze sanskrtu a Gurdžijevova žáka v méně známém světle.

Kniha \"Posledné varovanie\"je priesečnicou filozofických esejí na tému udržateľnosti demokracie, zneužívania politickej moci či vlasteneckej lásky k svojej krajine a novely o terorizme. Príbeh vzniku teroristickej skupiny v 70-tych rokoch 20. storočia, pohnútok jej členov a prekvapivého záveru, keď sa bývalý terorista stane hlavnou postavou vládneho hnutia proti terorizmu. Vďaka svojej minulosti dokáže

Vasilij Vasiljevič Rozanov, ruský publicista, filozof, zakladateľ „postmodernizmu“, dávno pred jeho vznikom na Západe. Základné prvky jeho svetonázoru sa sformovali už počas gymnaziálnych štúdií – vnútorná sloboda a protest proti autoritám a byrokracii, odstup od vonkajších udalostí, sebapozorovanie, neprítomnosť viditeľnej vôľovej cieľavedomosti. Rozanovský „postmodernizmus“ sa veľmi živo prejavoval

Népiesség az ezredfordulón - a falu átalakulása az irodalomban - a hatvanas évek irodalompolitikája - az irodalmi értékrend változásai: csak néhány téma Vasy Géza új könyvének első feléből. A továbbiakban sem távolodik messzire e témakörtől. Több írásban elemzi Illyés Gyula életművét, majd rövid áttekintéseket kínál, a többi között Ágh István, Marsall László, Sánta Ferenc, Utassy József életútjáról.

Borgesův svět jsou knihy. Na počátku této knihy však byly obrázky Heleny Wernischové. Václava Cílka oslovily natolik, že začal hledat text, jenž by je ilustroval. Po několika měsících instinktivně sáhl po Borgesových esejích: základ byl nalezen. Pak se st

Polemická studie autora, který proti sobě staví na jedné straně Freudovu psychoanalýzu a Jungovu teorii archetypů, a na druhé straně svou vlastní fenomenologickou koncepci výkladu lidského snění. Jediným záměrem předkládané knihy je, poskytnout terapeutům poučení a vycvičit je v tom, jak přiměřeně pomoci nemocnému, neuroticky nesvobodnému člověku. Setkal-li se tento záměr s určitým úspěchem, je to

Podtrženo osobitá forma memoárů Václava Klause přináší původně privátní výpisky z četby většinou ekonomické literatury z let 19702020, komentované nyní s nadhledem časového odstupu. Do autorova duchovního světa patří ve škále postojů od akceptace po negaci dlouhá řada osobností od Marxe přes Misese a Samuelsona až po naše současníky, ekonomové se na stránkách této knihy potkávají s umělci (Böll, Lennon,

Kniha je pokračováním I. a II.svazku celkem třídílného souboru výkladu pohádek jejichž sjednocujícím faktorem je analytická psychologie, soubor teorií a praktických znalostí vycházejících a opírajících se o dílo C. G. Junga.

Glosy jsou knižním vydáním podnětných rozhlasových úvah arcibiskupa pražského a primase českého. Kniha zahrnuje nedělní pořady Glosa Dominika Duky vysílané v roce 2011 na stanici Český rozhlas 1 - Radiožurnál. Autor se ohlíží za uplynulými dny a v událostech a výročích hledá souvislosti dneška s křesťanskou vírou a českou historií.

Další svazek souborného vydání prací T. G. Masaryka shrnuje všechny známé tiskem vydané texty z let 1892–1894, z období, kdy vedle příspěvků do týdeníku Čas (v něm např. rozsáhlá studie o F. M. Dostojevském) přispívá do časopisu Athenaeum (např. stať o J. A Komenském), po jehož zániku Masaryk zakládá nový měsíčník Naše doba, který začne intenzivně naplňovat rozsáhlými studiemi (např. Kult Rozumu a

Esej o aktuálnej súčasnosti Esej teoretika a kunsthistorika Tomáša Štraussa (1931) je voľným pokračovaním jeho predošlej publikácie s názvom Toto posrané 20. storočie. Autor sa vo svojej novej knihe venuje súčasnosti, vplyvu nových technológií a médií na komunikáciu a na súčasné umenie. Jeho text je obohatený o fundované a inšpirujúce exkurzy do minulosti s cieľom začlenenia súčasných sociálnych a

Většina esejů uveřejněných v této knize vyšla ve zkrácené verzi v desetiletí 1997–2007 v Salonu, literární příloze čtvrtečního Práva. Rozhovor s Jiřím Rulfem vyšel v týdeníku Reflex, rozhovor s Barborou Osvaldovou v časopise Xantypa, esej Pohlaví rozumu ve sborníku Nové čtení světa I., který vydala Marie Chřibková. Úvahy tu vycházejí v přepracované a úplnější formě než v Salonu, kde bylo nutné z technických