Čtvrtá kniha básní Jaroslava Hutky. Přestože Hutka je právem vnímán především jako písničkář, jeho tvorba básnická a prozaická tvoří většinu jeho literárního díla. Ve sbírce Karanténa (2000) poznáváme Hutku jako básníka, kterého známe zejména ze sbírek Koryta krve a Hořký déšť. Tedy jako toho, kdo dokáže v jednom asociativním proudu propojit existenciální rozměr každodennosti, osobní deník, aktuální

Poezie M. J. Vilímka není vlastně nesena jeho životním osudem františkána, jde proti němu, nebo spíš podél něj. Je to poezie divokého smíření a napjatého klidu, vášnivě hledající rovnováhu. V městských kulisách oslovuje Jej, ve „vykopnutých dveřích své jistoty“ vybavuje si předchozí tvar života, jenže i ten nový je poznamenán starým nepokojem, stálým soubojem se „zvlněním neklidu“, rozbouřen vzpomínkami,

Sbírku Magorův ranní zpěv dělí od sbírky Magorova děťátka více než dvacet let, ale spojuje je v Jirousových básnických textech dosti výjimečná hravost, odlehčenost. Většinou zde chybí ona závažná \"existenciální\" témata a svědectví o hrůzách pobytu v komunistických vězeních i na relativní mimovězeňské svobodě. Magorův ranní zpěv je první Jirousovou sbírkou vydanou v samizdatu (1975), již tvoří causerie

Kniha shrnuje básnickou tvorbu Gustava Erharta z let 1968–2014. V první části knihy (I) jsou zařazeny básně publikované v samostatných sbírkách, v druhé části (II) básně z rukopisů a texty publikované mimo samostatné sbírky. Řazení je chronologické.

Kniha je bohatým, reprezentativním souborem různých žánrů arabské lidové vypravěčské tvorby – v jeho mýtech se prolínají staroarabské (předislámské) mýtické náměty s lidovými, nábožensko-legendárními a koranickými vyprávěními islámské epochy – jeho legendy, báje a pověsti barvitě líčí tradice o vládcích jihoarabských říší a starých zaniklých kmenech a vypravují příběhy o pouštních beduínech a o slavných

Čtvrtý svazek výhradně erotické poezie autorů sdružených v Klubu poetických sprosťáků, tedy x-krát o jednom a tomtéž, leč i nadále odvážně a zajímavě. Ve sborníku našli zastoupení tito autoři: Milan Valenta, Josef Valenta, Arnošt Bechr, Sylva Kočí, Michal Schmalz, Miroslav Demel, Rudolf B. Beran, Pavel Svoboda, HW Anonyma, Jana Chalupová, Michal Růžička, Lubomír Holzer a Pavel Kašpar. Básně doprovázejí

Je možné si i v době, kdy podstatná část našich existencí probíhá digitálně, udržovat vroucí pouto s mimolidským? A můžeme o toto pouto vůbec někdy přijít? Sbírka básní Poslední divoké objetí ohledává intimní vztah lidského a mimolidského v bdělém i snovém všednodenním prožívání a připomíná, že není nutné putovat na druhý konec světa, abychom znovuobjevili vlastní divokost.

Prvotina autora, který ze Slovácka odešel do slezské Opavy. Poslední dozvuky moravského nářečí se v básních téměř ztrácejí pod vahou sousedícího katolického Polska a kamenných masívů Jeseníků.

Sbírka básní.

Mikropříběhy s ironizující poetikou, nahořklý humor, sklon k aforistické zkratce, tajemství skryté mezi řádky. To jsou poznávací znaky veršů Dušana Spáčila, které shromáždil v knížce Hvězdné války. Třetí sbírka známého básníka a novináře osobitě zrcadlí pocity, které přináší současná rozporná epocha „po konci světa.“ Rovnomocné ilustrace Jana Gablera povyšují knihu na grafický skvost.

Výpravný box s prvními sbírkami básníka Letos oslaví sté výročí narození legendární „básník Brna“, jak se Blatnému často říká. Ve dvaceti letech debutoval sbírkou Paní Jitřenka, rok poté vydal Melancholické procházky, knihu, která mu zajistila doživotní proslulost. Poválečná sbírka Tento večer vznikla z větší části v letech okupačních, i proto je jejím základním rysem existenciální pustota. Poslední

Knihu originálních podmanivých veršů, naléhavých, kontroverzních, režných, groteskně laděných a někdy i zpěvných, autorka věnovala 100.výročí narození Bohumila Hrabala, jako \"malou splátku dluhu\" za Mistrovo důvěru v její tvorbu / v roce 1989 U Zlatého tygra obdržela Cenu Pražské imaginace z nadace Bohumila Hrabala za knihu neotřelých lyrických veršů NAHATMA, vydal Čsl.spisovatel. Další cena již

Sbírka básní významného brněnského básníka Jana Skácela (1922-1989), vydaná poprvé roku 1975, přináší sto krát čtyři verše autora. Doprovázené perokresbami Jaromíra Garguláka.

Poutník nespěchá, věnuje se krajině, zastaví se u kapličky či božích muk, navštíví i místní hospodu. Legendy, historky, básnické dojmy, nálady, drobné postřehy, zápisky z deníků tvoří obsah této kapesní antologie, knížky vskutku poutnické. Naše literární putování začíná někde na Šumavě a končí až v Novohradských horách… Po celé délce našich jižních hranic, od Šumavy až po Novohradské hory, se táhne

Nejslavnější sbírka žijící legendy českého básnictví je zároveň skutečným skvostem tuzemské poezie XX. století. Od jejího prvního vydání uplynou brzy již celá čtyři desetiletí. Čas však nejenže tuto sbírku — která se v polovině šedesátých let stala na zdejší literární scéně naprostým zjevením — nepřipravil o nic z její magické, imaginární, hypnotizující atmosféry, ale naopak jí umožnil dozrát podobně,

Kořeny poezie Tomáše Míky tkví v tradici hudebního a kulturního hnutí New wave z přelomu 80. let, u nás zatím doposud nepříliš využívané. Míka se soustředí zejména na popis zdeformovaných vztahů ty – já, ve kterých operuje s mírnou nihilistickou pózou, ironií a černým humorem… Mnohdy jsou východiska Míkových básní poznamenána existenciálním ztracením… ve světě, nikoliv však v rovině pouhého hledání,

Navzdory verši nevstoupila bych do třinácté komnaty, právě v tolikáté komnatě, zdá se, Irena Dousková sbírku Bez Karkulky napsala. Ač básním neschází zlehčující vtip, chvějí se permanentní úzkostí z poněkud absurdního a poněkud krutého světa, do něhož jsm

Kniha básní Jiřího Brůny vychází opět ve dvoujazyčném vydání / ČJ , AN / a je doplněna ilustracemi pražské malířky Mirky Mádrové. Prvními třemi spoluautorskými knihami byly Básně a obrazy, Psověk a Každý jiný den. Dalšími tituly jsou z nakladatelství Mezera – Rozhovory s anděly, Rozhovory bez Andělů a Andělé na Zemi. Nově Tramvaj plná Andělů tentokráte v nakladatelství Moniky Elšíkové.

Druhá básnická sbírka autora. Tentokrát o slané vodě Jadranského moře a jednoho z jeho ostrovů, který autora očaroval. Jde o nekonformní pohled na chorvatský Pag, pohled velmi se lišící od povrchního přehlédnutí během letní dovolené.

Český básník a prozik, dramatik i publicista patří k významným představitelům literatury počátku 20. století. Narodil se o silvestrovké noci roku 1877, zemřel u Jaderského moře roku 1931. V počátcích se nechal ovlivnit dekadencí a symbolismem, pozděj i se přidává ironie a aforismus. Proslul skladbou Milá sedmi loupežníků, známé je drama Zmoudření Dona Quijota, proslulá je novela Krysař. Nový výbor