Knižní vydání hudebního alba debutující Petra Hlouška st. (1946!), který je výlučným autor textů, hudby i sám sobě interpretem. Důkaz toho, že sny se mohou začít plnit v jakémkoliv věku. Cesta ke snu však může být zdlouhavá. V tomto případě se naplnila slova „Nech věci plynout a ony si už najdou svoji cestu“. Stalo se, co stát se mělo. Sešla se parta profesionálů – hudebníků s touhou po dokonalosti,

Neodkladnosti, o kterých se mluví nejasně a mlčí přesně. Od sebe přes svět zpátky k sobě. Neustrnout, ale udržet si klid, nejvíce nestabilní věc. Nebýt tu zbytečně, ale nepřevážit se, ať to občas trochu groteskně a ironicky popíchne. A ostatní? To je jedno, to je jejich věc. Tohle je úryvek z člověka.

Na jeden zátah by těchto 74 krátkých básní napsal snad jenom maniak v posledním tažení. Tenhle materiál ovšem vznikal v rozmanitých situacích během několika desítek roků. Kresby, jež jsou součástí knihy, jsou textům přiřazeny dle společných pohledů básníka a malíře na život a jeho rozmanité podoby.

Poetické dialogy bývalé milenecké dvojice

Básnická sbírka tajemné autorky, která se snaží vyvolat duchy, spojit se s minulým, jen je dávno srovnána se zemí ulice, ve které kdysi rozepjala kabát a chlad si ji uzamkl do žeber.

Autor textu měl několikrát v životě kliku. Poprvé když se narodil až po druhé světové válce, ale i dále, namátkou: prožil rok 1968 v Praze, po roce 1969 nemohl skoro nikam cestovat, což byl pro něj neodolatelný impulz neutonout jen v matematice, ale také psát a hrát a zpívat a divit se a divit, kde se to v člověkovi bere. Z pouhé četby pravděpodobně nepoznáte, které básně a písňové texty vznikly v

Po dvou letech vychází další básnická sbírka textaře Pavla Sobka. Jmenuje se Princové jsou na koksu, a je tematicky rozdělena do tří částí. První z nich odráží současná společenská témata. Druhá se vrací do dětství za totality a dob socialistického realismu. Třetí se obsahově vrací k první Sbírce milostných dásní a řeší vztahové propletence. Sobkovy básně jsou i tentokrát psány ve stylu pohlazení s

Básnická sbírka.

Chce-li člověk něco říct k dnešnímu světu, zůstane rozpolcený. Polovina lidí v něm nachází beznaděj a druhá polovina ho velebí do nebes, jako by všechno, co bylo předtím, nestálo za zlámanou grešli. Je to stejné jako ve známém Žáčkově aforismu: Ber život jako pírko v tom povětrném světě, ber život jako pírko – a vichr odvane tě. Ber život jako balvan v tom božském nedohlednu, ber život jako balvan

„Pokouším se o křehkou chůzi mezi otevřeností a zahaleností,“ charakterizovala svou poezii v nedávném rozhovoru Tereza Šustková (nar. 1991). A tato věta dobře přiléhá i ke třetí sbírce básnířky, která citlivě a osobitě rozvíjí bohatou tradici naší spirituální lyriky. Erbovním motivem, který dal název jednomu z oddílů i celé knize, je koutnice, koutní plachta, která kdysi oddělovala šestinedělky od

Básnická sbírka.

Poutník nespěchá, věnuje se krajině, zastaví se u kapličky či božích muk, navštíví i místní hospodu. Legendy, historky, básnické dojmy, nálady, drobné postřehy, zápisky z deníků tvoří obsah této kapesní antologie, knížky vskutku poutnické. Naše literární putování začíná někde na Šumavě a končí až v Novohradských horách… Po celé délce našich jižních hranic, od Šumavy až po Novohradské hory, se táhne

Sbírka básní.

Navzdory verši nevstoupila bych do třinácté komnaty, právě v tolikáté komnatě, zdá se, Irena Dousková sbírku Bez Karkulky napsala. Ač básním neschází zlehčující vtip, chvějí se permanentní úzkostí z poněkud absurdního a poněkud krutého světa, do něhož jsm

Jde už o třetí knihu veršů tohoto autora. Petr Batěk je ukázkovým typem herce, o němž lze říct, že je jako víno čím je starší, tím více zraje Nejenom, že je podle mnohých (především) žen velmi charismatický, ale i profesně-herecky více vnímá to, co právě hraje, silněji, emotivněji Je to určitě i díky jeho hereckým zkušenostem z řady divadel, od Národního přes Fidlovačku, Kladno či Cheb, filmové a televizní

Sbírka nejen haiku nejen o kočkách.

Výbor těží, s výjimkou prvotiny, ze všech autorových dosud vydaných sbírek básní i z jeho nových rukopisů. Básně se věnují tématům „milostným i nemilostným“, která, jak taky jinak u básníka s romantickými kořeny (i když otužovaného nejrůznějšími vratkostmi a skepsemi), zůstávají jeho autentickým zrcadlem.

První básnická sbírka Filipa Peška - rodilého Pražáka, vystudovaného teoretického fyzika, ředitele vesnické školy, webdesignéra a programátora, obdivovatele východních filosofií. Sbírka obsahuje texty především z osmdesátých a z devadesátých let. Skládá se z několika tématicky odlišných celků - kromě úvodní části Vesnice, inspirované přírodou a staročeským venkovem, obsahuje oddíly Bouřkový obloze

Druhé, výrazně rozšířené vydání úplného souboru básnického díla básníka, esejisty a významného kulturního organizátora Ivana M. Jirouse, nositele Ceny Jaroslava Seiferta, patří k základním dílům české literatury uplynulých čtyřiceti let. Svazek edičně při

Nejnovější básnická sbírka Ivana M. Jirouse, vůbec první napsaná po druhém, rozšířeném vydání Magorovy summy, vyšla poprvé jako bibliofilie v nakladatelství Gallery. Nyní vychází v druhém vydání v nakladatelství Torst, ve stejné grafické úpravě Dušana Str