Je léto roku 1945. Klára s rodiči a malým bráškou míří do Sudet. Opustili Prahu. Na tátu čeká pěkné místo v kaolínce, na mámu život hospodyňky. Pro tu bude všechno těžší, než si cestou dovede představit. Osmiletá Klárka objevuje nový svět, hory si zamiluje okamžitě, v chalupě je rázem jako doma a brzy potká tu, co jí Starý Wolfgang, vyrabovanou vesnici po Němcích, představí se vším všudy s tím dobrým

„Píšu si to jen tak pro sebe, a nevím, co s tím, asi nic,“ říká sedmdesátiletá autorka strhujícího románu z vlastního života. Prvotina Marie Benetkové je zároveň milostným příběhem i kronikou undergroundu. Ona je zběhlá pekařka a on zahradní architekt a muzikant. Olgu i Vilíka spojuje láska k přírodě a touha po svobodě, oba to jsou povahou solitéři, co největší štěstí zažívají v komuně nedaleko Prahy.

Novela otvírá pohled do života středostavovské rodiny panského úředníka na moravském venkově na samém počátku dvacátého století. Pod idylickým povrchem odhaluje její vnitřní rozvrat. V tomto prostředí vyrůstají děti, které dělí své city mezi otce a m atku nerovným dílem. Nejmladší Josefka miluje a obdivuje svého světáckého otce, zatímco pro zatrpklou a nemocnou matku jí zbývá jen soucit.

Hra, kterou uvedli Voskovec a Werich ve svém Osvobozeném divadle v roce 1937, se vyjadřuje s neopakovatelným humorem a ironií k nebezpečí vzrůstajícího nacismu u našich sousedů. Je namířena proti poraženectví a kolaborantům, reaguje na německou lživou taktiku předstíraných útoků. Aktuálnost hra neztratila ani později, kdy ji Werich uvedl s M. Horníčkem v letech poválečných, její humor nezestárl a dokáže

Román Bílá laň patří k té části díla Vlasty Javořické, jež bychom mohli označit jako „milostné romány pro ženy“. Příběh z „lepších kruhů“ o slečně a potom paní Marlen jako by se obracel k těm čtenářkám, které si někdy chtějí počíst, aniž by vyprávění braly příliš vážně.

O zvířatech, o lidech, o životě, o lásce / Čtou Jan Werich, Vlasta Burian, Rudolf Hrušínský, Jiřina Šejbalová, Josef Somr, Petr Nárožný, Viktor Preiss, Vojtěch Dyk, Ivan Lupták, Jakub Albrecht, Vojtěch Vondráček, Ladislav Frej, Vlastimil Brodský, Ferenc Futurista, Vojta Merten, Jožka Wannerová, Jaroslav Marvan, Miroslav Táborský, Alois Švehlík. V kompletu, vydávaném k výročí 140 let od narození Jaroslava

„Én ... képtelen vagyok elolvasni Franz Kafka, az író regényeit, naplóit. Méghozzá nem azért, mintha idegen lenne tőlem, hanem éppen mert túlságosan közel áll hozzám. Ifjúságom zűrzavarai, a rákövetkező testi-lelki nyomorúság ... mind Franz Kafkához, a türelmesen szenvedő emberhez juttattak el – végérvényesen. ... számomra ő nem irodalmi jelenség. ... Ő jelenti ismereteimnek, érzelmeimnek azt a szilárd

Souborem devíti povídek Markéty Mališové postupuje ústřední téma vztahů mezi mužem a ženou. Často jde o umělce, intelektuály, vztahy s výrazným věkovým rozdílem, ale i o obyčejné lidi, kteří před sebou a svými partnery skrývají různá tajemství. Autorka se nevyhýbá ani snové poetice či lehkému sci-fi žánru, bedlivě pozoruje a barvitě popisuje rozmanitá prostředí a v nich se odvíjejí lidské osudy.

Rodinná sága o hloubce lidské touhy chránit svoje milované a o desítky let skrývané vině Klára se po rozchodu se svým přítelem stěhuje do babiččina domu v Praze. Společnost jí dělá spolubydlící Viktor, s jehož pomocí se pustí do rekonstrukce nového domova. Když náhodou nalezne na půdě starý kufr, ještě netuší, že díky jeho obsahu odkryje tajemství, které mělo zůstat navždy ztraceno v minulosti. Klára

Píše se rok 1985. Linda žije na hájovně, která je součástí vojenského prostoru, v němž jsou umístěni ruští vojáci. Nemá je ráda a obává se jich, ale se svým osobním životem mladé manželky a matky je spokojená. Jedné noci změní hloupá legrace nezvaných hostů její osud v tragédii a Linda se ocitne ve vězení. Musí se vyrovnat s tvrdým trestem a mnohaletým odloučením od manžela Vojtěcha a teprve čtyřměsíční

Vysoko v kopcích Bílých Karpat jsou řídce rozeseta přikrčená stavení. Všude je daleko. Říká se, že právě proto si tam některé ženy dokázaly uchovat vědomosti a intuici, kterou jsme ztratili. Předávaly si ji z generace na generaci řadu století. Říkali jim bohyně, protože dokázaly bohovat - prosit Boha o pomoc a jeho zásahům i trošku dopomoci...Říkalo se o nich, že vidí do budoucnosti. Proč tedy nezachránily

Vstupenka do světa umění na nečekaných místech František má pomalovaný celý dům včetně branky a plotu. Vlasta žije ve starém domě a z jeho oken kreslí fáze měsíce; na vylisované listy maluje znaky měst a papíry, kam před půlstoletím zaznamenala příběhy vymyšlené rodiny, podpaluje v kamnech. Pavel má vymyšlenou celou soustavu zemí, kreslí pro ně budovy i krajinu; dlouhá desetiletí zaznamenává počasí

Marie žije ve čtvrti Belleville, kde se narodila Edith Piaf a kde na patnáct Pařížanů připadá jedna pekárna. Své dospělé děti vídá o víkendech, ztřeštěnou kamarádku Evu ve čtvrtek a na výstavy chodí s Monikou, kolegyní z překladatelské agentury. Závislost na italské kávě a rebarborových dortících neřeší, partnera si nehledá a poklidný život padesátnice si zpestřuje čtením cestovatelských časopisů a

Román tří generací žijících v jednom domě v severním pohraničí. Na sklonku socialismu sem přišly z Prahy žít dvě starší osamělé přítelkyně, asketka Blažena a požitkářka Charlotta, a začaly dům zvelebovat. Jenže po letech je dům najednou prázdný, i když jakoby připravený pro Eliščinu neteř a Blaženina syna, který se vrací z emigrace. Evžen a Eliška se spolu z počátku nesnášejí a vedou tichý boj. Eliška

Jak poznat zmrda? Jak poznat vohnouta? Jak vážnou hrozbu naší civilizaci představují? Jak s nimi jednat a jak se jim bránit? A především, jak proti nim bojovat? Tohle všechno (a ještě mnohem víc) se dočtete v D-FENSových textech, které konečně vycházejí v knižní podobě.

Kolážový comiks „na hraně existence“, tento „deník všední úzkosti“ je pravou arcikuriositou pro nelíčené fajnšmekry, balancující na hraničních výspách komixu a koláže, poezie a blastemie, hříčky a tvůrčího konceptu, skrytého řádu a zjevného nesmyslu k samozřejmé originalitě obsahové a především formální.

V zemi vládnou pohanské zvyky, krajem se potulují loupeživé hordy, které vraždí, loupí, znásilňují, lidský život nemá valnou cenu. Ale ještě je tu naděje v podobě staré vědmy-kořenářky, která se vždy objeví tam, kde je jí nejvíc třeba. Ona sama se obrací o pomoc k pohanským bohům, ale už i k novému bohu, k jedinému bohu, k bohu slitovnému, který odpustí těm, kteří v něho věří. Kdo je ta žena, která

Povídky z knihy Zelené duše nimrodů čtenáře zavedou do voňavých rán i klidných večerů, mezi lesíky, pole, louky a také do hor. Příběhy, odehrávající se v průběhu třiceti let, poodhalují duše dvou pravověrných myslivců a zvýrazňují přátelství chlapů zeleného cechu. Kniha, jejímž autorem je Ota Bouzek, je nejenom o myslivosti, ale zachycuje i krásu naší přírody.

Vyřizování si účtů při sjezdu abiturientů bývá dost častá zápletka detektivních příběhů. Jenže když se nečekanou obětí stane čiperná stará paní, tak to zvláštní případ přece jen trochu je. Bývalí spolužáci se sjíždějí především proto, aby oslavili další léto svého života, nikdo z nich ovšem netuší, že tentokrát se rozhodli slavit v domku a zahradě u spolužáka, jehož soused, amatérský astronom, hlásá

Žádné tajemství nezůstane ukryto navěky, ani to, které střeží starý a umírající kostelník Havelka. Mladý knihkupec Mikuláš Kameník trpělivě vysedává u jeho lůžka a zapisuje zdánlivě nesrozumitelné útržky pohasínající paměti, ze kterých začíná být patrné, že souboj svedený na ochranu vzácné relikvie není u konce. Mikuláš navíc není jediný, kdo usiluje o odhalení důmyslné skrýše...