Autor majstrovsky využíva vedomú a silnú reflexivitu na všetky aspekty a fázy svojho skúmania. Zároveň poskytuje kultivovaný a znalosťami podložený ponor do prežívania rodovo nebinárneho človeka, prezentovaný a prítomný v celom texte. prof. PhDr. Viera Bačová, DrSc. Kniha zaujímavým spôsobom prepojuje tri dimenzie situovanosti autora (vedca, aktivistu a človeka v procese tranzície). Táto špecifická situovanosť a pozicionalita je zároveň systematicky a citlivo reflektovaná v celom procese výskumu (interakcie so skúmanými). Preto sa domnievam, že táto kniha má aj vzdelávací rozmer - môže slúžiť ako metodologická učebnica autoetnografie pre odbory, ako sú sociálna antropológia či sociológia. Mgr. Petra Ezzeddine, PhD. Obsah sa člení na 7 kapitol 1. Slovo úvodem 2. Vývoj tématu a proces analýzy dat 3. Etnografie jako žánr 4. Koncept transgender a trocha teorie 5. Reflexivní přístup k výběru metody jako nástroj etiky v praxi 6. Jak vybudovat organizaci 7. Proces tranzice

Kniha se zabývá otázkou, zda samotné vlastnictví bydlení může pomoci vyřešit finanční obtíže ve stáří a představovat doplňkový zdroj příjmu. Autoři a autorky objasňují postoje Čechů k vlastnímu bydlení v souvislosti s finančním zajištěním na stáří, a to na základě statistických dat i speciálně provedených výzkumů. V souvislosti se stárnutím české populace je generace dnešních čtyřicátníků stále silněji nabádána k tomu, aby se sama dostatečně zajistila na důchod. Spoří si však Češi na důchod dostatečně? Výzkumy ukazují, že tomu tak není, a tak se nabízí otázka, jak bude početná generace tzv. Husákových dětí čelit předpokládaným finančním nesnázím v důchodu. Právě bohatství uložené ve vlastním bydlení, které představuje pro většinu Čechů největší část jejich jmění, může být oním zdrojem příjmů. Budou však rodiče jako vlastníci ochotni spotřebovat své bydlení na úkor dědictví pro své děti? Mnohé poznatky z výzkumu dokládají, že většina Čechů chápe své bydlení jako majetek, který dává rodině jistotu a který jednou dostanou či zdědí jejich potomci. Právě potřeba zanechat dětem nějaký majetek a pomoci jim být také vlastníky, mít onu jistotu bydlení, je jedním z hlavních důvodů, proč již dopředu zavrhují jakoukoliv možnost zpeněžit své vlastní bydlení. Není však vyloučeno, že finanční tíseň může tyto představy značně proměnit a že se i u nás rozšíří zahraniční modely, které umožňují zůstat do konce života ve svém vlastním bydlení a současně využít podstatnou část jeho hodnoty pro spotřebu v důchodovém věku. Kniha seznamuje čtenáře právě s takovými inovativními finančními modely fungujícími zejména v zahraničí. Na základě speciálně provedeného výzkumu pak hodnotí jejich možné využití v českém prostředí. Budou Češi muset pro přilepšení v důchodu sáhnout i na svůj majetek? Jaké bohatství ukrývá naše vlastní bydlení? Kdo vydělává na růstu cen nemovitostí? Můžeme čelit finančním obtížím ve stáří pomocí vlastního bydlení? Budou Češi ochotni své bydlení ve stáří spotřebovat na úkor dědictví pro své děti?

Eredetmondája minden nemzetnek van és azt kegyeletes hagyományként tiszteli. Nem kérdi, mennyi benne a valóság és mennyi az őshomályba vesző képzeleti elem, amilyen formában fennmaradt, olyan ereklyének tekinti változatlanul. Még a mai kijózanult világ, ha talán nem is tudatosan, de kiérzi belőle a benne lappangó összetartó, egybeforrasztó erőt. A mi eredethagyományunk, a Csodaszarvas mondája, egyebekben sem áll mögötte a többi nemzetének, sem formában, sem tartalomban nem fogyatékosabb, sőt hiteles történelmi részletek dolgában gazdagabb sok más ősmondánál. Ezt a nevezetes jellemvonását mindjárt itt az elején ki kell emelnem, hogy hazai fontossága az olvasóban tudatossá váljék és hagyományunkat kegyeletes nemzeti emléknek tekintse. Solymossy Sándor

Lidská existence je plná záhad a otazníků, v jistém smyslu i dobrodružstvím poznání. V uzlových bodech na prahu krizových prožitků si často klademe otázky: Žijeme? Nežijeme? Rozumíme příslovečnému tady a teď? Naše cesta je tajenkou i křížovkou, plyne jako tok řeky v touze po naplnění dokonalosti a vlévá se do moře krásy žití. Nahlédněme očima lékaře do reflexe lidské psychiky. Jedinečnost pozemského života každého člověka je neopakovatelná. Lidskost spočívá v přesahování toho, co je dáno přírodou a dějinami. Pokračováním, obnovováním sebe sama, příroda a lidstvo svědčí proti smrti. Autor podává přístupnou formou souhrn informací o tom, jak zdravě a smysluplně žít a širokému okruhu zvídavých čtenářů nabízí cestu, jak rozluštit vlastní problémy, před které konkrétního člověka staví globalizující se svět. Jde o svého druhu do mozaiky rozčleněný manifest praktické moudrosti v přítomném světě a o sumář moudrostí o onom přítomném světě, píše v doslovu ke knize literární kritik doc. PhDr. Vladimír Novotný, Ph.D.

Kniha představuje dnešní české prarodiče v kontextu současných demografických procesů spojených s tzv. stárnutím populace. Mapuje i historický vývoj role prarodičů v rámci československé/české rodiny a zabývá se vlivem rostoucí různosti rodinných forem na roli a pozici prarodičů v rodině. Současné české prarodiče autorky představují na základě analýzy kvantitativních dat (druhá vlna mezinárodního šetření SHARE zaměřeného na osoby starší 50 let) a kvalitativní analýzy více než 50 hloubkových rozhovorů s babičkami, dědečky a matkami vnoučat/dětí do deseti let. Ukazují, jaká očekávání jsou kladena na současné české prarodiče a jaké místo je jim v rámci rodinných vztahů vymezováno (a jaké místo si sami vymezují). Jakou formu péče poskytují, za jakých okolností a s jakými dopady na život vlastní i život v rodinách svých dětí. Zabývají se rovněž faktory a okolnostmi, které spoluutváří konkrétní podoby naplňování role prarodiče. Zvláštní pozornost věnují genderové dimenzi prarodičovské role a místu, jež prarodičovství zaujímá v současných idealizovaných obrazech aktivního stárnutí. Prarodičovství přitom představují jako sdílený proces ovlivněný genderovými představami o péči, na kterém participují i ostatní členové rodiny, nejen samotný prarodič a vnouče.

Kniha francouzského významného politologa Dominique Moiseho (* 1946) se neotřelým způsobem zabývá otázkou emocí v dnešním světě, jež vysvětluje na podkladu současných nejpopulárnějších televizních seriálů (Hra o trůny, Dům z karet, Okupace, Homeland, ale i Panství Downton). Autor upozorňuje na to, že od 11. září 2001 zasahuje světová politika stále více nejen do našeho každodenního života, ale i do naší imaginace. Seriály se staly odkazem stejně tak kulturním jako politickým a skoro se přitom zdá, že jejich scenáristé se díky své intuici stávají lepšími analytiky současného světa než profesionální politologové. Na otázku, jaká emoce tedy nejvíce charakterizuje současnou společnost, Moise odpovídá: je to strach. Strach z barbarství a vítězství chaosu, jak jej zobrazuje Hra o trůny, strach z toho, že dosavadní řád a smysl světa mizí, jejž pociťují hrdinové Panství Downton, strach z terorismu, který je hlavním tématem série Homeland a konečně strach z ruské hrozby, již velmi realisticky zobrazuje norsko-švédský seriál Okupace.

A nők feladata, hogy segítsenek a férfiaknak megtalálni helyüket férfiként, apaként, vezetőként. E szerepek - valljuk meg - meglehetősen felhígultak, olyannyira, hogy számos otthonban találkozunk olyan férfiakkal, akik nem igazán állnak készen arra, hogy megoldják a nehéz helyzeteket és oltalmazzák a család egyensúlyát. A férfiak hiányosságai gyakran összefüggésben állnak a nők hiányosságaival - s a kettő egymást táplálja. Ezt a visszásságot azonban meg lehet szüntetni némi bölcsességgel, tapasztalattal, tettrekészséggel. A szerző korszerű szellemben, ragyogó stílusban, gyakran humorral fűszerezve vezeti a házastársakat az együtt maradás értelméhez, miközben a keresztény családmodellt vállaló és felvállaló bátorságra buzdít.

„Fiatalember, írja le, hogy ez itt olyan szép, mint a Hűvösvölgy. És hogy hatalmas az összetartás, az emberek figyelnek egymásra, nem úgy, mint Budapesten. Mert nagyon sokan jönnek ám ide ki lakni Budapestről, mert Pest már nem olyan, mint régen… Olyan, mint egy börtön. Itt pedig szabadság van.” A könyv a hazai térbeli-társadalmi folyamatok egyik legújabb jelenségével, a külterületi zártkertek benépesülésével foglalkozik egy Budapest közelében található zártkertben végzett etnográfiai kutatás eredményein keresztül. Miért váltak népszerű lakásmobilitási célponttá egykori mezőgazdasági és szabadidős célra hasznosított zártkertek? Milyen társadalmi konfliktusokat eredményez a területek funkcióváltása? Hogyan alkalmazkodnak a kiköltöző háztartások a területek átmenetiségéből fakadó kihívásokhoz? A könyv a magyarországi zártkertek benépesülését globális térbeli-társadalmi és lakhatási folyamatok részeként tárgyalja, továbbá a hazai lakhatási folyamatok tükrében is értelmezi, és azt is bemutatja, hogy az átmeneti terek visszatérően fontos szerepet láttak el a hazai térbeli-társadalmi egyenlőtlenségek és urbanizációs folyamatok kezelésében. A Helyzet Műhely Könyvek második kötete.

Mi ?a félelem? Hogyan hozunk félelemből olyan döntéseket, amelyek egyébként nem jellemzők ránk? Miként használja fel a politika, a média a félelmeinket arra, hogy manipuláljon bennünket? Könyvében egyebek között ezekre a kérdésekre keresi a választ Al Ghaoui Hesna újságíró, aki az elmúlt tizenöt évben több mint húsz országból, köztük számos háborús helyszínről tudósított. Ezeken a küldetéseken megdöbbenve figyelte meg a félelem pszichés és fizikai hatásait, nemcsak a rettegő lakosságon, hanem a katonákon, a többi újságírón – és saját magán is. Elhatározta, utánajár, mi is a félelem valójában. Neves kutatókat keresett fel, hogy megtudja, mi történik az agyban, a testben, amikor félünk, és világhírű szociálpszichológusokat kérdezett arról, hogyan vehetjük észre, ha a félelem alattomosan elkezdi átalakítani a szokásainkat, a viselkedésünket. Kutatta a félelem fiziológiáját, evolúciós szerepét, a traumák természetét és azokat a megközelítéseket, amelyek a félelem feldolgozásában segíthetnek. Al Ghaoui Hesna saját tapasztalatait és a legkiválóbb szakemberek tudását összegzi ebben a személyes hangvételű, izgalmas kötetben, miközben megfejti a félelem és a bátorság titkát. Al Ghaoui Hesna 1978-ban született magyar édesanyától és szír édesapától. Az ELTE Állam- és Jogtudományi Karán jogi diplomát szerzett, majd Budapesten és Tunéziában is arab tanulmányokat folytatott. A Magyar Televízió munkatársaként éveken keresztül tudósított a világ háborús övezeteiből. Riport- és dokumentumfilmjeivel számos díjat nyert.

Az 1989-es rendszerváltozás óta 3 évtized telt el, ami történelmi léptékkel mérve csupán egy pillanat, mégis különleges helyet fog kapni a magyar történelemben. 1989-ben Magyarország még a bipoláris világ, a szovjet befolyási zóna része volt, tervgazdasági rendszerrel, s a társadalmat a kommunista párt diktatórikus rendszere irányította. 2018-ban Magyarországon piacgazdaság van, az ország a világ fejlett államainak csoportjában az alsó harmadhoz tartozik, államformája köztársaság, politikai rendszere többpárti demokrácia. Az ország tagja vagy részese a nemzetközi életben meghatározó szerepet játszó nyugati intézményeknek és szerződéseknek. Reális remény van arra, hogy a magyar történelemből sokszorosan visszaköszönő, oszcilláló fejlődési pályát az ország a fejlett országok oldalán horgonyozva rögzítse.

Sorsfordító éveket élünk. Világunknak az a berendezkedése, ami az 1800-as évek óta alapvetően határozta meg először a Nyugat, majd a globalizáció révén ma már szinte az egész emberiség életét, a szakadék felé halad. Mégpedig egyre gyorsabb ütemben – kezdünk kifutni az időből. Az elmúlt évtizedek eredményeképpen a jelenlegi globalizált, kapitalista világmodell mind környezeti, mind társadalmi szempontból aláásta saját fejlődésének alapjait. A könyv bemutatja a lehetséges globális összeomlást előidéző öt trendet (népességnövekedés, globális klímaváltozás, negyedik ipari forradalom, egyenlőtlenségek, nemzetközi hatalmi átrendeződés), és azok egymásra gyakorolt hatásait. Miközben ezek önmagukban is hatalmas változásokat hoznak életünkbe, az igazi kihívást az összjátékukból kialakuló kockázatok jelentik: az emberiség története folyamán soha nem kellett ilyen gyorsan, ilyen világszintű és ennyire összetett változásoknak megfelelnünk.

Ve škole nás naučili, že Babičku napsala Božena Němcová. Zív. Aktivnější učitelé pro zajímavost dodali, že to byla pěkná rajda, tedy Božena, nikoliv Babička. Aha – a to je všechno? Ani nápad! Literární hysterie instagramerky Karolíny Meixnerové alias @cojezoe zbavuje známé postavy české literatury nálepek a popisuje jejich životy tak, jak skutečně proběhly. Plus minus. Literatura je sexy, pojďte si ji zamilovat!

Výběr článků Vlastimila Vondrušky, publikovaných v deníku MF Dnes od roku 2015 je pestrým přehledem toho, co se dnes děje. Autor, známý svými liberálně-konzervativními postoji, reaguje v komentářích na aktuální politické dění. Některá témata otevřel jako jeden z prvních a logicky tím vyvolal mnoho souhlasných, ale i záporných reakcí. Mnohé jeho myšlenky stále rozdělují komentátory, a jak autor říká, budoucnost ukáže, kde je pravda. Úvahy se zabývají širšími historickými kořeny a společenskými souvislostmi takových jevů, jako je demokracie, svoboda slova, demagogie, migrace, tradice a rodina. Nechybí ani několik historických seriálů a také ironických glos.

Cieľom sociálnej práce z hľadiska ekologickej perspektívy je podporovať rast, rozvoj, posilňovať adaptívne kapacity ľudí, odstraňovať bariéry v prostredí, zlepšovať schopnosť prostredia odpovedať na potreby ľudí. Aj z týchto dôvodov vnímam dielo Ekosociálne prístupy v sociálnej práci ako dielo pre oblasť sociálnej práce nanajvýš prínosné. Sama chápem ekologické teórie pre sociálnu prácu ako najvýchodiskovejšie, už len preto, že sa pozerajú na človeka – klienta ako súčasť istého prostredia či siete vzťahov, ktoré ho podporujú alebo aj nie, v socializácii počas celého života. Predložené dielo vnímam ako dielo komplexné vo vzťahu k definovaniu hraníc ekologických teórií a ich vzťahu k sociálnej práci, čo samozrejme vítam aj vzhľadom k tomu, že tejto problematike sa v našom prostredí veľa autorov nevenuje.

Hluboké rozpory trhají křehké předivo společnosti západního světa: prosperující města stojí proti odstrčenému venkovu, špičkově vzdělaná elita proti lidem, pro něž je kvalitní vzdělání finančně nedostupné, bohaté země proti chudým. Jak se tyto propasti rozšiřují, ztrácí se i náš smysl pro morální závazky vůči druhým lidem, na němž byl založen poválečný vzestup sociální demokracie. Kdekdo umí na současné společenské disproporce poukazovat, od populistů po intelektuály, ale zatím nikdo nepřišel s realistickým nápadem, jak situaci řešit. Oceňovaný sociolog zde načrtává vlastní uskutečnitelné vize a podrobně předvádí, jak lze kapitalismus zachránit před ním samým - a nás před myšlenkovými stereotypy 20. století. „Skvěle napsaná a důležitá kniha. Přečtěte si ji.“ Martin Wolf, Financial Times „Je to nejrevolučnější kniha v oblasti společenských věd od dob Keynese. Doufejme, že bude i stejně vlivná.“ George Akerlof „Mistrovsky vyvážená kombinace osobní zkušenosti a nejpronikavějších analýz z různých oborů společenských věd. Ekonom Paul Collier se věnuje současnému rozdrolení ‚opěrných sloupů sounáležitosti‘ (rodiny, zaměstnání, národa) a frustraci, která otevřela dveře populismu všeho druhu. Vyzývá k prakticky založené politice, která by dokázala kočírovat kapitalismus (který nefunguje v zájmu většiny), přebudovala ‚obléhaný střed‘ politického spektra a obnovila cit pro ‚etiku komunity‘ současného společenského života.“ Kirkus Reviews

Práce publikovaná v anglickém jazyce je věnována problematice užívání a zneužívání návykových látek ve vybraných postkomunistických zemích střední a východní Evropy. Prezentuje data o užívání skupiny návykových látek (alkoholu, tabáku, drog) i srovnatelné údaje o zdravotních a sociálních důsledcích jejich užívání, umožňuje srovnání rozdílů mezi jednotlivými zeměmi na tomto poli a jejich vývojové trendy po roce 1989. Metodologický přístup autorů, založený na kvantitativní i kvalitativní analýze, činí z díla nejen autoritativní popis daného stavu v jednotlivých oblastech, ale i zdroj pro hlubší pochopení souvislostí užívání návykových látek z hlediska společenských věd a veřejného zdravotnictví. Poznatky v něm shrnuté tak mohou být podnětem pro další studijní a vědecké účely, v praxi pak pro oblast sociální a zdravotní politiky.

Program, jehož hlavním záměrem je upevňovat a posilovat pozitivní postoje žáků k multikulturní společnosti, otevírá prostor pro uvědomění si předsudků a vyjádření obav plynoucích z migrace nebo z odlišností ve společnosti a přispívá k eliminaci pocitů a projevů xenofobie a rasismu. Program je rozčleněn do tří základních modulů: Média kolem nás a svět očima novinových titulků, Můj svět tady a tam, Země původu. Kromě metodologického průvodce přináší kniha soubor her a aktivit pro žáky a také řadu informací o tématech, jako jsou lidská práva, migrace, uprchlictví, integrace, kultura, tradice a situace vybraných zemí (Vietnam, Ukrajina, Afghánistán, Bělorusko, Čečensko, Demokratická republika Kongo). Program byl vytvořen pro žáky 2. stupně základní školy či nižších ročníků středních škol. Učitelé najdou v knize strategii a zásady, které jim pomohou vytvořit si vlastní koncepci výukového stylu, rozvinout své kompetence, začleňovat prevenci xenofobie a rasismu a otázky multikulturního soužití do školního vzdělávacího programu, ale také do skrytého kurikula školy, tedy do utváření klimatu ve škole i v jejím okolí. Kniha staví na využití principu poznání a rozvíjení vztahu k sobě a k často odlišnému druhému, na osvojování informací v činnostech, utváření postojů na základě prožitků a jejich intelektového zpracování.

Autor vnesl do českého myšlení o literatuře kromě osobitých soudů a čistého jazykového stylu dva výjimečné rozměry. Prvním je perspektiva filosofického zájmu, v níž umění posledního století nabývá prostřednictvím filosofie nového, oživujícího smyslu. Druhým pak sebereflexivní pohled na tvůrčí i provozní mechanismy akademické literární vědy, který zároveň znamená šance této disciplíny a možné východisko ze současné slepé uličky stále zbytečnějších textů o umění Jeho texty představují jednu z mála původních hodnot české literární esejistiky posledních čtyřiceti let.

Každý klame ponúka fascinujúce, prekvapujúce a niekedy aj smiešne nahliadnutia do všetkého, od ekonómie po etiku, šport, od rasy po pohlavie a ďalšie, všetky čerpané zo sveta Big data. Aké percento bielych voličov nehlasovalo za Baracka Obamu, pretože je čierny? Ovplyvňuje to, kam chodíte do školy, akí ste v živote úspešní? Uprednostňujú rodičia tajne synov pred dcérami? Ovplyvňujú násilné filmy mieru kriminality? Dokážete poraziť akciový trh? Ako pravidelne klameme o našom sexuálnom živote a kto si menej verí, keď ide o sex, muži alebo ženy? Seth Stephens-Davidowitz skúma tieto otázky a ponúka odhalenia, ktoré nám môžu pomôcť lepšie porozumieť sebe a nášmu životu. Odhaľuje predpojatosti hlboko zabudované v nás, informácie, ktoré môžeme použiť na zmenu našej kultúry, a otázky, ktoré sa bojíme opýtať a ktoré by mohli mať zásadný význam pre naše zdravie – psychické aj fyzické. Každý z nás je obklopený Veľkými dátami a ich vplyv sa znásobuje. Každý klame nás vyzýva, aby sme premýšľali inak o tom, ako vidíme svet.

Proč se chováme tak, jak se chováme? Tuto otázku se pokoušeli zodpovědět mnozí badatelé a už rozmanitost způsobů, pomocí nichž ji lze uchopit, naznačuje, že se jedná o úkol velmi zapeklitý. Jedni se zaměřují na neurobiologii, jiní se soustředili hormony, další preferují geny, někteří zase kladou na první místo výchovu či další vlivy prostředí, které na nás přímo či zprostředkovaně působí už od okamžiku početí. Všechno jsou to ale jen škatulky, které společně tvoří jediný celek. Ten ve své monumentální knize rozplétá americký biolog Robert Sapolsky, jenž čtenáři představuje původ našeho chování od prvních sekund, v nichž hraje hlavní roli aktivita různých oblastí mozku, přes hodiny až dny, kdy jsou stěžejní hormony, až k tisícům a milionům let, během nichž naše chování formovala evoluce. Autor se však neomezuje jen na holý biologický popis a dokládá, že na naše chování působí nespočet faktorů, o nichž často nemáme ani tušení a jejichž prostřednictvím lze naší zdánlivou racionalitou snadno manipulovat, což má často tragické důsledky. Pokud si ale naše slabosti i přednosti uvědomíme, můžeme se alespoň pokusit jednat správně, byť to leckdy nebývá vůbec snadné.

Redaktorka Denníka N Veronika Prušová podrobne mapuje život a kariéru dvojnásobného šéfa Najvyššieho súdu, ministra spravodlivosti a prezidentského kandidáta Štefana Harabina. Kniha umožní čitateľovi pochopiť, čo Harabin znamenal pre slovenskú justíciu, ale aj to, čo možno čakať od jeho budúceho pôsobenia v politike. Text sprevádzajú komentáre Mariána Leška.

Studie shrnuje výsledky velkého mezinárodního výzkumu domácího násilí IVAWS, který se v ČR uskutečnil v roce 2003. Kromě obšírného popisu prevalence zkušeností českých žen přináší také výsledky sondy realizované později mezi muži. Ukazuje širší sociální souvislosti tohoto fenoménu (význam zkušeností v rodině, abúzus alkoholu, drog, agresivita partnera, vliv vzdělání a sociálního statusu). Zabývá se také ekonomickým a psychologickým násilím a celkovými důsledky pro oběti. Zkoumá též možnosti intervence státních orgánů i neziskových organizací. Připomíná provedenou komparaci několika zemí zapojených do projektu IVAWS a nabízí interpretaci výsledků z pohledu české strany. Teoretické a poznatkové zázemí studie představuje důležité východisko k dalšímu zkoumání tohoto závažného sociálního problému pro řadu zájemců o téma, tvoří také základnu právě probíhajícího replikačního výzkumu.

Sociální služby jsou oblastí, kterou často mnoho lidí považuje za postradatelnou, ale jen do té doby, než potřebují pomoc oni sami nebo jejich blízcí či přátelé. V sociálních službách pracují, nebo by pracovat měli, lidé, kteří mají srdce na správném místě a ke své profesi přistupují s jistou dávkou pokory, empatie a jsou schopni reagovat na potřeby klientů, ať se jedná o děti, dospělé s nejrůznějšími druhy zdravotního, mentálního či fyzického postižení či seniory. To ostatně ukázaly i poslední dva roky, kdy sociální služby za své klienty bojovaly s pandemií covidu-19 bez ztráty kytičky. Kniha, kterou sestavila Ing. Petra Cibulková, tisková mluvčí Asociace poskytovatelů sociálních služeb ČR a šéfredaktorka časopisů Sociální služby a Listy sociální práce, přináší rozhovory s výraznými osobnostmi, které se v sociálních službách pohybují řadu let na nejrůznějších pozicích, a přibližuje čtenářům jejich názory na aktuální problematiku vztahující se k tomuto oboru.

Na počátku jednadvacátého století žijeme znovu v době strachu. Ať už jde o strach z válečných konfliktů, teroristických útoků nebo z přírodních, ekologických katastrof. Žijeme ve stavu neustálé úzkosti z nebezpečí, která mohou kdykoli a neohlášeně zasáhnout. Strachem nazýváme naši nejistotu - tváří v tvář rizikům, jež charakterizují naši tekutou moderní dobu, naši nevědomost o tom, co přesně hrozba představuje, a naši neschopnost určit, co lze a co nelze udělat, abychom jí čelili. Přitom modernita měla být podle Zygmunta Baumana, jednoho z předních sociálních myslitelů naší doby, takovým obdobím v dějinách lidstva, kdy obavy, které v minulosti pronikaly do společenského života, se již měly jevit jako nadbytečné. Lidé měli převzít nad svými životy kontrolu, držet je pevně v rukou a nést za ně odpovědnost. Baumanova kniha Tekutý strach přináší výčet moderních tekutých strachů, pokouší se odhalit jejich společné zdroje, analyzovat překážky, hromadící se na cestě k jejich identifikaci, a zkoumat způsoby, jak je vyřadit z provozu nebo je zneškodnit. Prostřednictvím svého popisu obav a úzkostí, které nás dnes tíží, Bauman rovněž upozorňuje na problémy, jimž budeme muset čelit a řešit je po většinu tohoto století, pokud chceme, aby na jeho konci pociťovali naši bližní větší jistotu, než dnes cítíme my.

Az európai civilizáció hanyatlásáról Oswald Spengler könyve óta vitatkozik az értelmiség. Napjainkra ez a téma már túl is nőtt az elit diskurzusainak keretein, és alapvető identitáspolitikai kérdéssé vált. David Engels, a fiatal konzervatív író, történész, filozófus a szemünk láttára meghasonló európai identitás szemlélőjeként vázolja fel az európai civilizáció realista-pesszimista forgatókönyvét. Eredetileg saját szorongásainak leküzdése céljából lejegyzett, de végül a széles nyilvánosság elé tárt könyvében arra tesz kísérletet, hogy meghatározza a konzervatívok feladatait: a jobboldali gondolkodású emberek ragaszkodjanak az európai szabadság hagyományaihoz, az antik örökséghez, őrizzék az idejétmúltnak tűnő tevékenységeket, olvassanak, beszélgessenek, alakítsanak közösségeket, maradjanak erényesek és hűségesek, legyenek jó szakemberek, megbízható munkatársak, tartsanak ki a párjuk mellett, neveljék fel szeretetben és hitben gyermekeiket - és mindenekelőtt ne pusztán értékként kezeljék a keresztény hagyományokat, de éljenek is a hitben. Az európai civilizáció értékeinek megőrzése így személyes feladattá válik, és mindannyiunk egyéni felelőssége, hogy ehhez miképpen járul hozzá.

Od r. 1996 vydáva Ústredie ľudovej umeleckej výroby každoročne učebnicovou formou spracované návody na osvojenie si základov tradičných výrobných techník. Každá príručka obsahuje krátky historický úvod, informáciu o príprave materiálu, zoznam pomôcok, názorne spracovaný postup práce a ukážky hotových výrobko

Throughout history, every age has thought of itself as more knowledgeable than the last. Renaissance humanists viewed the Middle Ages as an era of darkness, Enlightenment thinkers tried to sweep superstition away with reason, the modern welfare state sought to slay the “giant” of ignorance, and in today’s hyperconnected world seemingly limitless information is available on demand. But what about the knowledge lost over the centuries? Are we really any less ignorant than our ancestors? In this highly original account, Peter Burke examines the long history of humanity’s ignorance across religion and science, war and politics, business and catastrophes. Burke reveals remarkable stories of the many forms of ignorance?genuine or feigned, conscious and unconscious?from the willful politicians who redrew Europe’s borders in 1919 to the politics of whistleblowing and climate change denial. The result is a lively exploration of human knowledge across the ages, and the importance of recognizing its limits.

Tramping neboli trampské hnutí představuje specifický fenomén, mající svou tradici rozšířenou na celém území našeho státu. Monografie usiluje na základě mnohaletého studia historie trampské subkultury o zachycení hlavních rysů trampingu v současnosti, tj. v posledních zhruba třiceti letech. Právě v podmínkách restaurovaného tržního hospodářství se tramping specifickým způsobem transformuje, přičemž vychází nejen z osvědčeného bohatého dědictví celé éry své stoleté existence, ale přizpůsobuje se i novým podmínkám dalšího rozvoje, pozitivním i negativním. Hlavním rysem je odliv velké části potenciálních nositelů této subkultury, z rozličných příčin i důvodů, přesto však tramping přežívá a dále se rozvíjí.

In this landmark work, four of the world's leading scholar-activists issue an urgent call for a truly intersectional, internationalist, abolitionist feminism. As a politics and as a practice, abolitionism has increasingly shaped our political moment, amplified through the worldwide protests following the 2020 murder of George Floyd by a uniformed police officer. It is at the heart of the Black Lives Matter movement, in its demands for police defunding and demilitarisation, and a halt to prison construction. As this book shows, abolitionism and feminism stand shoulder-to-shoulder in fighting a common cause: the end of the carceral state, with its key role in perpetuating violence, both public and private, in prisons, in police forces, and in people's homes. Abolitionist theories and practices are at their most compelling when they are feminist; and a feminism that is also abolitionist is the most inclusive and persuasive version of feminism for these times. ABOLITION. FEMINISM. NOW.

Kniha poskytuje podrobnou a systematickou koncepci právní úpravy smlouvy o péči o zdraví. Je rozdělena do pěti kapitol. První kapitola se zabývá historickým vývojem právní úpravy péče o zdraví od starověku do novodobé historie. Druhá kapitola je věnována základům smluvního práva vztahujícím se k uzavírání a plnění smlouvy o péči o zdraví, jakož i zániku smluvního závazku a možné odpovědnosti za porušení smluvní povinnosti. V rámci této kapitoly je rovněž řešena otázka, jak dalece smlouva o péči o zdraví reflektuje základní zásady soukromého práva, jak dalece jsou na smlouvu o péči o zdraví aplikovány zásady ochrany slabší strany, zda je smlouvu o péči o zdraví možno považovat za institut spotřebitelského práva a jaké důsledky může mít porušení smlouvy jak ze strany poskytovatele, tak ze strany příkazce, resp. ošetřovaného. Třetí kapitola se týká smlouvy o péči o zdraví v kontextu smluvního práva. Do této části je současně zahrnut výzkum ve formě anonymní ankety u jednotlivých poskytovatelů, který vedl k ověření praktického postupu při uzavírání smlouvy o péči o zdraví. Ve čtvrté kapitole jsou rozvedeny inspirační zdroje kontextu smlouvy o péči o zdraví a jejich recepce do občanského zákoníku. Tato kapitola je rozdělena na dvě části dle území, kdy se zabývá právní úpravou smlouvy o péči o zdraví v Nizozemském království a v kanadské provincii Québec. Z obou těchto právních řádů česká právní úprava vychází a otázkou je, zda tato recepce byla provedena dostatečně. Hlavním vědeckým problémem této části je prověření, zda při koncipování platné právní úpravy zákonodárce neopominul nějaké významné instituty zahraniční právní úpravy při jejím přejímání. V poslední kapitole je analyzováno, jak dalece se v praxi naplnily cíle a účel zákonodárce zamýšlené při koncipování právní úpravy smlouvy o péči o zdraví, tedy teleologický výklad platné právní úpravy. Součástí je hodnocení, zda text zákonných ustanovení odpovídá deklarovaným cílům zákonodárce, zda je prostor pro dotváření práva judikaturou a jak na sporné otázky platné právní úpravy aktuální judikatura reaguje.