Árpádkori latin krónikásaink említik először, hogy a keleti határhegyek közé szorult székelységnek valami sajátságos, a magyarságétól elütő írásrendszere van. A krónikások és emlékírók egybehangzóan azt igazolják, hogy az erdélyi székelyek fára rovott ősi írása a XIII. elejétől fogva még négyszáz esztendőn át élt és megfigyelhető volt. Dr. Sebestyén Gyula kiváló, tudományos értékű művében tárja fel a rovásírás történetét és értékét. Jelen kiadás az 1915-ben megjelent mű reprintje.

Kniha Vídeňské kavárny & spol. zve české návštěvníky Vídně do "prodlouženého obývacího pokoje", jak bývá vídeňská kavárna nazývána. Vídeňská kavárna je typická vídeňská instituce, která tvoří dodnes důležitou součást vídeňské tradice i vídeňské kultury. Kultura vídeňských kaváren patří od roku 2011 k nehmotnému kulturnímu dědictví UNESCO. Kniha vypráví o historii této instituce, seznamuje čtenáře s tím, jak kavárna funguje a pulsuje, přináší informace o množství a rozmanitosti přípravy kávy. Popisuje ty nejdůležitější kavárny Vídně s údaji o jejich historii, zařízení a atmosféře. Nechybí ani širší souvislosti - dozvíte se mnohé o světě vídeňských kaváren a cukráren pod jednou střechou (Café-Konditorei), o známých sladkostech i firmách spojených s kávou.

Publikácia v origináli, v nemčine o histórii Židovskej obce v Bratislave od začiatkov do roku 1526. V knihe sú uvedené širšie politické, sociálne a finančné súvislosti v Maďarskom Kráľovstve, edikty a nariadenia kráľov, vysokých úradníkov, pápeža a ich preklady do nemčiny, so špeciálnym zreteľom na židovské obyvateľstvo v celom kráľovstve. Sleduje obdobie od začiatkov príchodu židovských obyvateľov do roku 1526. Kniha obsahuje tiež register cca 1500 mien z uvedeného obdobia a môže pomôcť pri hľadaní predkov. Obrázky sa týkajú originálov písomností z archívov: archív mesta Bratislavy, Mestské múzeum Bratislava, Maďarské národné múzeum Budapešť, Bavorský krajský archív Mníchov, archív Wiener Neustadt, Vatikánsky archív, Reiderova zbierka máp Bamberg

Druhý díl populárně naučné příručky Dějiny v datech II (1527-2019) obsahuje základní přehled českých a světových politických i hospodářsko-kulturních dějin k určitému datu včetně významných osobností, které řídily nebo ovlivňovaly vývoj společnosti. Srovnávací sondou lze tak lépe posoudit dějinný vývoj jednotlivých národů. Detailní ilustrace pak přibližují představené ukázky každodennosti i jejich osobností. Jedná se o užitečnou publikaci pro školní mládež, doplňující úlohu historické učebnice, stejně jako i pro širší veřejnost, vedoucí k poznání kořenů současného dění.

Maďarský slavista Endre Bojtár hovorí o literatúre romantizmu v strednej a východnej Európe. Endre Bojtár (1940) je jednou z najuznávanejších osobností maďarskej literárnej vedy. Napísal vyše 15 kníh a vydal nespočetné množstvo odborných a vedeckých článkov vo viacerých jazykoch a krajinách, venovaných najmä literatúram baltských krajín, ale aj ostatných krajín stredo- a východoeurópskeho regiónu. Zostavil veľmi úspešný Litovsko-maďarský slovník. Jeho rozsahom útla, ale obsahovo veľmi bohatá kniha sa podujíma na skúmanie dôležitých javov literárneho diania v období osvietenstva a romantizmu v literatúrach strednej a východnej Európy. Autor neverí v lineárne opisné dejiny literatúr, a má vlastné metódy, ako si skladať obraz o literárnom dianí, ako hodnotiť podobnosti aj rozdiely vo vývine oproti literatúram západnej Európy, ktoré sa pokladajú za určujúce. Jeho až neuveriteľná rozhľadenosť mu dovoľuje pracovať s obrovským materiálom a jeho dobrodružná vedecká povaha zase nachádzať v ňom nevychodené cestičky, ktoré vedú často k prekvapivým zisteniam. Čitateľ bude konfrontovaný s mnohými poznatkami napr. o spisovnom jazyku, jeho reformách aj politických okolnostiach, o osvietenstve a romantizme, ktoré v škole získať nemohol.

Výmarská republika se na přelomu let 1932 a 1933 otřásá: Ekonomika krachuje, politická situace je přinejmenším napjatá a v ulicích zuří potyčky mezi komunisty a národními socialisty. V budově Říšského sněmu vrcholí zápas o moc. Poznejte příběh deseti týdnů, během nichž pět mužů přivedlo Výmarskou republiku na kolena: Hitler, Goebbels, Hindenburg, von Papen i Schleicher svádí v přímém přenosu neúprosnou bitvu, jež ani zdaleka nebyla předem rozhodnuta.

Pátý svazek projektu Bitvy a osudy válečníků navazuje volně na Války proti králi i čtyřsvazkové Rytířské bitvy a osudy. Líčí boj o nadvládu na mořích, který probíhal od poloviny XVII. století souběžně s válkami na souši. Zpočátku šlo o soupeření mezi největšími námořními mocnostmi, Spojenými provinciemi nizozemskými a stuartovskou Anglií, do nějž se zvolna zapojovala Francie jako nejprve anglický spojenec a poté protivník, který zatlačil Nizozemce až na třetí místo. Byl to čas velkých bojů, v nichž se zrodila taktika řadových lodí, doba vůbec největšího střetu plachetních lodí všech dob v tzv. Čtyřdenní bitvě, bitev od Lowestoftu až po Vélez-Malagu. Soupeřili v nich velcí admirálové, Angličané James z Yorku, vévoda z Albemarle a Rupert Falcký, Nizozemec de Ruyter či Francouzi de Tourville, Bart a mnozí další. Války na moři jsou první v češtině vydanou ucelenou knihou o námořních bojích 2. pol. XVII. a počátku XVIII. století.

Rusko všetci dobre poznáme. Ale je to naozaj pravda? Nie je to len naša naivná predstava? Nová kniha Michaila Zygara, autora bestselleru Všetci mocní Kremľa, nás zoberie o sto rokov späť, do mimoriadne zaujímavej časti ruských dejín. Dokumentárna kniha Impérium musí zomrieť nám predstavuje živú drámu ojedinelého ruského experimentu s občianskou spoločnosťou, ktorú o pár rokov definitívne rozdrvil despotizmus komunistickej revolúcie. Malé okienko medzi dvoma rovnako dusivými autokratickými režimami imperiálnym a komunistickým bolo otvorené len na niekoľko krátkych chvíľ, no ozveny tohto veľkého príbehu zreteľne počujeme ešte aj dnes. Od posledných rokov života Leva Nikolajeviča Tolstého až po smrť cárskej rodiny Rusko experimentovalo s liberálnosťou a kultúrnou otvorenosťou. Ruský balet bol v Európe vrcholom dobrého vkusu. Rozkvitala literatúra, divadlo i nové politické názory a Sankt Petersburg bol na chvíľu druhým Parížom. Na pozadí hroznej vojny a upadajúcej ekonomiky však štát nemohol takéto pokusy tolerovať dlhodobo. Dokumentárna kniha Michaila Zygara Impérium musí zomrieť vychádza v preklade Samuela Marca. Zároveň ňou otvárame novú absyntovskú edíciu, v ktorej sa budeme venovať histórii a neobyčajným dejinným súvislostiam.

Syntetická práce amerického historika polského původu detailním způsobem sleduje vývoj v Rusku v letech 1900 až 1923. Pipes v ní shrnul závěry několika svých předchozích prací o ruských a sovětských dějinách konce 19. a první poloviny 20. století. V Dějinách ruské revoluce Pipes sleduje tři základní vývojová období: agónii starého carského režimu, bolševické dobytí moci v Rusku a počátky bolševického režimu - občanská válka, NEP, bolševická propaganda v Rusku a vývoz komunismu do zahraničí. Pipesova kniha je především vynikajícím historickým esejem o moderních ruských dějinách, o pádu carského impéria a o vzniku ve světových dějinách jedinečného totalitního státu.

Historik Günter Bischof nechává čtenáře nahlédnout do pozoruhodného procesu, v němž poválečné vedení Rakouska dokázalo udržet jednotu a nezávislost země a zároveň odolat tlakům čtyř okupačních mocností i soupeřících domácích sil. S pomocí nově zveřejněných archivních materiálů ze všech zúčastněných zemí přesvědčivě analyzuje politické dopady sovětského ekonomického drancování a vznik nového národního mýtu, díky němuž se Rakousku podařilo (dočasně) utéct před svou nacistickou minulostí: Rakouské diplomacii se podařilo přesvědčit svět i své vlastní obyvatelstvo, že Rakousko bylo Hitlerovou obětí. Vychází v edici Historie.

Ústřední myšlenky, lidé a místa jednoho z nejvýznamnějších náboženství současnosti. V současné době žije na zemi téměř 1,4 miliardy praktikujících muslimů. Islám, založený v 7. století n. l. prorokem Mohamedem, se rozšířil po celém světě a muslimské komunity dnes existují ve více než 200 zemích. Tento průvodce zkoumá roli islámu, minulou i současnou, při formování soudobého světa literatury, vědy, umění, architektury a vzdělání. Přináší cenný přehled stavu dnešního islámu a vrhá světlo na současný konflikt na Blízkém východě a na rozdělení na sunnity a šíity. S předmluvou od předního komentátora a spisovatele Ziauddina Sardara je tento průvodce základním úvodem do jedné z klíčových sil moderního světa.

Přinášíme vám knihu, která se nepodobá žádné jiné ve vaší knihovně. Je zcela originální a při její četbě nebudete vycházet z údivu! Známé příběhy a podezřelá fakta jsme nemilosrdně přezkoumali a překvapivá pravda se stránku po stránce dostává na povrch. Publikace BYLO NEBYLO ČEMU V DĚJINÁCH DOOPRAVDY VĚŘIT přináší neotřelý pohled na proslulé události světových dějin a zcela určitě vás nebude ani na chvíli nudit! Naskytne se vám ohromující pohled do počátků lidstva! Otevřete antickou pokladnici plnou překvapivých skutečností! Poodhalte roušku nejnovějších tajemství z údajně ponurého stčedověku! Vydejte se do světa v rozpuku! Přitiskněte prst na tep doby, která znamenala novou světovou epochu! Mediální století, jak ho dosud neznáte! Nahlédněte s námi za oponu budoucnosti!

História Afganistanu nie je len kronikou bojov. Ukrýva sa za ňou veľa obetí, ľudských tragédií, nešťastia a rodinného smútku...

Tévedés ne essék, figyelmezteti az olvasót a szerző: itt a gengszterek a "jó fiúk". A harmincas évek végén az amerikai zsidó maffia - a maga sajátos módján - hadba lépett az amerikai náci Bund ellen, méghozzá egy bíró felkérésére, aki kikötötte: csontok törhetnek, orrok vérezhetnek, de gyilkolni nem szabad. Ha Rejtő Jenő történelmi regényt írt volna, valami ilyesmi került volna ki a keze alól. Sziporkázóan szellemes, szórakoztató, ráadásul az elsőtől az utolsó betűig igaz. "A hadtörténészek feljegyzései szerint a Third Ward Polgárőrei méltónak bizonyultak történelmi elődeikhez. Az amerikai függetlenségi háborúban a brit katonák alakzatban vonultak fel, és általában is ragaszkodtak a hadviselés szabályaihoz, az amerikaiak viszont gerilla-hadviselést folytattak ellenük. Hasonló történt itt is. Meglehet, hogy a nácik összehangoltabban harcoltak, viszont a zsidók serege profi bokszolókból és pénzbehajtókból állt. Úgy is mondhatnánk, hogy profi menetelők szálltak szembe profi verekedőkkel. Egy zsidó a kalapácsával akkorát ütött egy náci felkarjára, hogy utána könnyedén letéphette onnan a horogkeresztes karszalagot, de úgy, hogy jött vele némi hús is a csontról. A Robert Michelis nevű áldozat ordítva rogyott össze." "Meg kell értetni velük, hogy nácinak lenni veszélyes." (Nathan Perlman bíró, a náciverés szellemi atyja) "A színpadot horogkereszttel és Hitler-képpel díszítették. Mi nem voltunk valami sokan, de keményen odatettük magunkat. Némelyiket egyszerűen kidobtuk az ablakon. Meg akartuk mutatni nekik, hogy a zsidók nem mindig tűrik tétlenül a sértegetést." (Meyer Lansky, gengszter)

Hányféle ellenzéke volt a Kádár-rendszernek, és milyen volt a viszonyuk egymáshoz? Hogyan vált a rendszerváltás szimbolikus aktusává Nagy Imre és mártírtársai temetése? Kik és mit búcsúztattak Kádár János temetésén? Milyen hatása volt a nemzet kérdés nyílt felvetésének a társadalomban? Mi volt a spontán privatizáció, és kik voltak a haszonélvezői? Miért nem született azonnal átvilágítási törvény, avagy hová lettek a besúgók? Miért lett háromszögletű a Nemzeti Kerekasztal, és hány szintje volt a tárgyalásoknak? Hogyan kerül sor a köztársaság kikiáltására? Mivel nyerte meg a Magyar Demokrata Fórum az első szabad választásokat? Melyek voltak a sarkalatos törvények? Miről beszélgetett Taki bácsi és Vágási Feri a Szomszédokban? A kötet Magyarország legújabb kori történetének egyik eseményekben és fordulatokban igen gazdag eseménysorát, az 1987–1990 között lezajlott rendszerváltást igyekszik immár 30 éves távlatból vizsgálni, választ adni a mind a napig sokakban felmerülő kérdésekre és kétségekre. A hatalom és ellenzéke, a pártalakulások, a tárgyalásos átmenet, a gazdasági és égető társadalmi problémák köré csoportosított kérdések közül nem hiányoznak a nemzetközi viszonylatok, valamint az egyre sürgetőbb nemzeti-nemzetiségi kérdésekre adott válaszok a korszak avatott szakértőinek interpretálásában.

Autoři této kolektivní práce se pokoušejí zmapovat základní kontury vývoje evropské historiografi e soudobých dějin. Historiografi e soudobých dějin přestala být pro badatele i pro čtenářské uživatele brzy po konci studené války přehledná. V rámci své analýzy hledají odpovědi na několik otázek: Došlo po konci studené války k výrazným posunům tematických a geografi ckých těžišť zájmu historiků soudobých dějin? Vytváří se v moderním, propojeném světě neustále vzývajícím globalizaci nějaký společný diskurs soudobých dějin, nebo přežívají disparátní nacionální narativy, jejichž diskursní roviny mezi sebou velmi málo komunikují? Devět kapitol knihy sleduje tato témata rámcově od západu k východu. Číst ji přitom můžeme jako okna, jež autoři postupně otvírají při pohledu na celistvou krajinu evropského dějepisectví soudobých dějin. Nejde jim ale o popis této krajiny, nýbrž o naznačení jejího rázu, charakteru a horizontu. A jak se ukazuje, je to mnohdy krajina překvapivě členitá, jež rok co rok podléhá velkým, předem netušeným změnám.

ZSSR – krajina, ktorá sa zrodila z náhody a tak aj zanikla. V roku 1917 sa boľševickí revolucionári dostali k moci vo vojnou zničenej Ruskej ríši spôsobom, ktorý sa vymykal všetkým predpovediam – vrátane ich vlastných. Ani nie o storočie neskôr, v roku 1991, sa Sovietsky zväz rozpadol rovnako náhodne, ako vznikol. Celé desaťročia medzi tým boli ľudia svedkami drámy epického rozsahu – chaosu a nádejí revolúcie, hladomorov a čistiek, ťažko vybojovaného víťazstva v najničivejšej vojne v dejinách a celosvetového geopolitického konfliktu –, to všetko previazané so snom o vybudovaní lepšej spoločnosti. Táto kniha je zaujímavým a objektívnym výkladom týchto komplexných dejín – od Lenina a vzniku Sovietskeho zväzu cez Stalina a vzostupu ZSSR medzi svetové veľmoci až po Gorbačova, následný kolaps režimu a jeho „posmrtný život“ v dnešnom Rusku, ktoré autorka napriek stručnosti podáva so živými podrobnosťami, pútavo a s dôvtipom. Skúma tiež nástup oligarchov, obrodu pravoslávnej cirkvi, fascinujúcu postavu Vladimíra Putina a uvažuje nad budúcnosťou komunizmu – kto ešte stále obdivuje Marxa a Lenina? A aké ponaučenia si zo sovietskeho zlyhania vzala iná superveľmoc – Čína?

A kötetben található muvek: Az európai társadalomfejlodés értelme Tanya és urbanizáció Közigazgatási területrendezés és az 1971. évi településhálózat-fejlesztési koncepció Levél Borbándi Gyulához ?...írói - közírói - jelentkezéséig Bibó István pályafutása azokéhoz a 16-17. századi magyar prédikátorjelöltekéhez hasonlított, akik az iszonyú dúlások után a tájilag és szellemileg visszamocsaraso-dott országból Utrechtbe és Montpel-lier-be vergodtek ki igét tanulni. Akiket ott a muveltség mellett ezer lehetoség is várt: könnyebb élet, sikeresebb szolgálat. S akik rendre visszatértek a maláriás falvakba, a sárkunyhók közt templomot építeni. Bibó István Genfben járta meg ezt a felso iskolát. Nagy muveltségu család gyermekeként került oda - a Szegedi Egyetem fokönyvtárosának nagy tehetségu fiaként -, hogy jogi tanulmányait tökéletesítse. Másban is tökéletesítette magát. Huséget és bátorságot tanult: klasszikus európaiságot. Abba az enciklopédis-ta filozófiába hatolt bele, amely az erkölcsi jó és rossz meghatározó jegyeit a gyakorlati tevékenységbol meríti. A hazájába visszatért Bibó István gyorsan megtalálta az utat mindazokhoz, akik hasonló ítélorendszerrel kerestek olyan végezni-valót az életben, amely hivatás is lehet. Bibó István édesapja etnográfus is volt, mint akkoriban ott Szegeden csaknem minden betuérto: tanár, pap, színész, régész, történész, festo, költo, orvos, foleg a fiatalok közt. Ez volt a jogász ifjú Bibó második nagyiskolája. így alakult ki az o sajátos tudományága és hivatása. Jó nyitányként a politikatudomány egyetemi tanára lett. Ennek gyakorlati  ,tartozékaként közölte elso nagy tanulmányát már 1945 oszén. A magyar demokrácia válságáról, méltán keltett iránta rögtön közfigyelmet és köztiszteletet. Ezt követte 1946-ban a kelet-európai kisállamok nyomorúságáról szóló. Ezzel egyidejuleg készített tervezetet (már mint a Belügyminisztérium fotisztviseloje) a magyar közigazgatási rendszer megújítására. A gondolat, hogy »városmegyék« lépjenek a hajdani várközpontokat idézo vármegyék helyébe, évtizedek múlva lett a helyesen decent-ralizálódó államok eszméje. Történelmi és alkotmánytani írásai szinte folytatólagos közleményei lettek a Válasznak és építo ereju vitatárgyai annak a tragikus helyzetben is járható utat kereso, nagyrészt paraszt- és munkásgyökeru értelmiségnek, melytol méltán volt várható a szellemi élet, az írástudói erkölcs megújulása. Mindaddig, amíg el nem következett a folyóirat elnémítása, a népi kollégiumoknak és egyéb népmuvelési vállalkozásoknak kultúránk fejlodésére oly végzetes föloszlatása. Bibó Istvánnak ekkor már jó híre volt az ország határain túl is. Tudósi és közírói tekintélye vetekedett azokéval, akiknek egykor Genfben és másutt tanítványa volt. Tanulmányai halála napjáig messze földön figyelmet és teret kaptak. S még többet kaphattak volna, ha azt a tevékenységi területet választja. Választhatta volna késobb, s itt maradt..." Illyés Gyula  ,

A Magyarország története című sorozat történelmünk kezdeteitől napjainkig összefoglalja a legfontosabb eseményeket, bemutatja a kiemelkedő történelmi személyiségeket. Ez a kitűnő, átfogó tudásanyagot nyújtó történelmi alapmű nélkülözhetetlen segítség diákoknak, tartalmas és színes olvasmány a magyar történelem iránt érdeklődőknek. A neves szerzők a sorozat anyagát a legújabb kutatási eredmények felhasználásával állították össze. A kötetek rendkívül gazdag forrásanyagból merítve, eredeti dokumentumok felhasználásával készültek.  „A Kossuth Kiadó magyar történelmi sorozata a honfoglalástól napjainkig terjedő több mint ezer év történetét mutatja be. Ilyen jellegű munka ekkora terjedelemben és magyar nyelven még soha nem jelent meg. A szerzők, az adott korszak avatott ismerői közérthető, ám egyben szakszerű összefoglalást nyújtanak mindazoknak, akik múltunk megismerésére törekszenek. A kiváló történészek magas színvonalú munkái páratlan élménnyel ajándékozzák meg azokat, akik elolvassák e köteteket.” – Romsics Ignác akadémikus, történész, a sorozat főszerkesztője A sorozat kötetei:  1. Őstörténet és honfoglalás 2. Államalapítás 970–1038 3. Válság és megerősödés 1038–1196 4. Nagy uralkodók és kiskirályok a 13. században 5. Az Anjouk birodalma 1301–1387 6. Luxemburgi Zsigmond uralkodása 1387–1437 7. A Hunyadiak kora 1437–1490 8. Mohács felé 1490–1526 9. A három részre szakadt ország 1526–1606 10. Romlás és megújulás 1606–1703 11. A R

A Magyarország története című sorozat történelmünk kezdeteitől napjainkig összefoglalja a legfontosabb eseményeket, bemutatja a kiemelkedő történelmi személyiségeket. Ez a kitűnő, átfogó tudásanyagot nyújtó történelmi alapmű nélkülözhetetlen segítség diákoknak, tartalmas és színes olvasmány a magyar történelem iránt érdeklődőknek. A neves szerzők a sorozat anyagát a legújabb kutatási eredmények felhasználásával állították össze. A kötetek rendkívül gazdag forrásanyagból merítve, eredeti dokumentumok felhasználásával készültek.  „A Kossuth Kiadó magyar történelmi sorozata a honfoglalástól napjainkig terjedő több mint ezer év történetét mutatja be. Ilyen jellegű munka ekkora terjedelemben és magyar nyelven még soha nem jelent meg. A szerzők, az adott korszak avatott ismerői közérthető, ám egyben szakszerű összefoglalást nyújtanak mindazoknak, akik múltunk megismerésére törekszenek. A kiváló történészek magas színvonalú munkái páratlan élménnyel ajándékozzák meg azokat, akik elolvassák e köteteket.” – Romsics Ignác akadémikus, történész, a sorozat főszerkesztője A sorozat kötetei:  1. Őstörténet és honfoglalás 2. Államalapítás 970–1038 3. Válság és megerősödés 1038–1196 4. Nagy uralkodók és kiskirályok a 13. században 5. Az Anjouk birodalma 1301–1387 6. Luxemburgi Zsigmond uralkodása 1387–1437 7. A Hunyadiak kora 1437–1490 8. Mohács felé 1490–1526 9. A három részre szakadt ország 1526–1606 10. Romlás és megújulás 1606–1703 11. A R

Jazyk není pouze nástrojem komunikace, ale je chápán i jako jedno z kritérií národa. V politicky vypjatých časech se mluvčí upínají k jazyku jako ke stěžejní hodnotě, kterou je nutno bránit. V období nacistické okupace kulminovalo česko-německé nesoužití a jazyk hrál klíčovou roli. Jaké plány měli nacisté s češtinou? Jaké místo v protektorátu zaujímala čeština a němčina? Jak čeština fungovala ve veřejné správě, ve školství a ve vědě? Jak se změna politických poměrů odrážela na postojích obyvatel a na jejich komunikačních strategiích? A jak vůbec vypadal jazyk (za) totality? Používání a fungování českého jazyka představuje doposud opomíjené téma výzkumu Protektorátu Čechy a Morava. Kniha Čeština pod hákovým křížem se snaží tuto mezeru zaplnit.

Období druhé republiky bývá zpracováváno především v rovině politických dějin, jsou zkoumány příčiny a důsledky mnichovské dohody, chování významných politických aktérů mezinárodní a domácí politiky, klíčové dopady politické, demografické i kulturní. Tato kniha se snaží přiblížit období mezi podepsáním mnichovské dohody v září 1938 a obsazením zbytku českých zemí a Moravy německými okupačními silami z hlediska praktických, každodenních problémů, které se v tomto období projevovaly a které bylo třeba řešit – od organizačních důsledků vyhnání českojazyčného obyvatelstva ze sudetského území přes vyrovnávání se s projevy nesnášenlivosti, antisemitismu a xenofobie, které v české společnosti zesílily, až po proměny postavení německojazyčného regionálního tisku. Publikace je výsledkem společné práce autorského kolektivu (institucionálně zaštítěného Fakultou sociálních věd UK a Metropolitní univerzitou Praha), který si vytkl za cíl přiblížit méně zpracované téma druhé republiky, včetně její mediální produkce, personálního vývoje dobové kulturní produkce (např. kinematografie) či chodu státních institucí.

Druhý svazek knihy Michala Tomáška je věnován srovnání současných právních systémů Dálného východu (Čína, Japonsko, Korea, Mongolsko, Vietnam) s jejich zahraničními předobrazy. Ukazuje, jak byly cizí právní pojmy a instituty přejímány do dálněvýchodního právního prostředí a jak byly v průběhu času aplikovány. Srovnání současného soudcovského výkladu recipovaného práva v jednotlivých zemích Dálného východu s výkladem týchž pojmů a institutů v zemích jejich původu dává odpověď na řadu otázek, včetně dalšího směřování dálněvýchodního práva. Vyjevuje i nosné téma obou dílů, totiž do jaké míry přežívá při výkladu nového práva tradiční právní myšlení a zda se dokonce nerozvíjí na úkor práva převzatého ze zahraničí. Stejně jako první díl osloví kniha nejen odborníky, ale i širší čtenářskou obec. Výklad je dokumentován bohatým obrazovým doprovodem.

Autor gótských (Getica) a římských dějin (Romana), sepsaných kolem roku 550 n. l., stojí na pomezí mezi dvěma epochami. O jeho životních osudech není mnoho známo vyjma faktu, že se sám hrdě hlásil k příslušnosti ke germánskému kmeni Gótů. Jeho dějiny Gótů přinášejí mnoho unikátních informací o historii tohoto kmene a lze je zařadit po bok obdobných "národních historií" (např. Paula Ciacona či Řehoře z Toursu). Přes jistá omezení spočívající v množství smyšlenek a nepravd, které autor do díla vložil, se jedná o zásadní a nenahraditelný pramen ke zkoumání doby tzv. stěhování národů.V případě rané historie Gótů je Jordanes dokonce naším jediným narativním zdrojem. Oba spisy můžeme zároveň vnímat i jako neocenitelné očité svědectví o hluboké proměně světa, kultury i společnosti na sklonku římského starověku a nástupu evropského středověku.

Epidémie smrtiacich chorôb ohrozovali ľudstvo už od nepamäti. Ich zásahy boli pritom často také radikálne, že ovplyvnili vývoj civilizácií takmer na celom svete. Výrazne zasiahli v prospech moderných ľudí v ich strete s neandertálcami. Neznáme choroby nielenže prispeli k pádu Rímskej ríše, ale mor zabránil i jej opätovnému zjednoteniu. V stredoveku zasiahla populáciu vo viacerých vlnách neslávne známa čierna smrť, pravdepodobne najdesivejšia a najtragickejšia pandémia v dejinách. Ani prežitie morových pandémií však neprinieslo ľudstvu vytúžený pokoj. Vojenské konflikty novovekého sveta významne napomohli šíreniu škvrnitého týfusu či cholery. Choroby sa stali „biologickými zbraňami“ Európanov pri kolonizácii Ameriky. Veľké množstvo jej pôvodných obyvateľov mali na svedomí pravé kiahne. Dokonca aj Napoleon sa musel skloniť pred silou bubonického moru či škvrnitého týfusu, ktoré masovo kántrili jeho vojakov. O nepoučiteľnosti ľudstva z vlastných dejín svedčia smrtiace vlny rôznych druhov chrípky, ktoré sprevádzali celé 20. storočie. Kniha ponúka texty renomovaných archeológov a historikov, sumarizujúce epidemické i pandemické nákazy, ktoré už ľudstvo dokázalo prekonať.

4-11 Szabados György: Megszentelt kötelékek. Árpádok és Piastok. A lengyel-magyar kapcsolatok első századai 12-23 Katarzyna Grynienko, Agnieszka Kowalska, Rafał Panfil, Bartosz Skop, Bogusz Wasik: A Malborki vár - egy történelmi erőd ezer arca 24-31 Pósán László: A német Lovagrend és Lengyelország 32-41 Sławomir Majoch: Wawel - a lengyel Akropolisz 42-47 Papp Júlia: II. Zsigmond Ágost lengyel királyfi páncélja 48-57 Szende László: Jagelló Lengyelország 58-65 Gebei Sándor: A "Fenséges Köztársaság" Najja¶niejsza Rzeczpospolita 66-73 Kármán Gábor: Vetélkedés a Baltikumért. Vasa királyok Lengyelországban 74-85 Hahner Péter: Lengyelország felosztásai 86-93 Hahner Péter: A Varsói Hercegség 94-99 Kovács István: Lengyel felkelések, 1831 és 1864 10-101 Rosonczy Ildikó: Az Orosz Birodalom lengyelképe 102-113 Hermann Róbert: Józef Bem tábornok 114-117 Rosonczy-Kovács Mihály: Egy lengyel és egy olasz napiparancs az 1848-49-es szabadságharc végnapjaiból 118-123 Lagzi István: Lengyel katonák evakuációja Magyarországról 124-127 Dawid Golik: A Honi Hadsereg 4 128-129 Jerzy Snopek: Hős és mártír. Witold Pilecki 130 Wojciech Frazik: Waclaw Felczak

Když 24. února 2022 zahájila Ruská federace invazi na Ukrajinu, nešlo o překvapivý akt, ale o důsledek dlouhotrvajícího napětí. V aktualizovaném vydání knihy se publicista a novinář Milan Syruček pokouší zjistit, kam až kořeny současného konfliktu sahají. Už od dob vlády cara Ivana III. až do poloviny minulého století se ruská a poté sovětská říše rozšiřovaly na úkor svých sousedů rychlostí 80 kilometrů denně, jak spočítali historici. Ukrajina je dnes další obětí ruské rozpínavosti. Pravda, stala se jí mnohokrát. V této knize autor podrobně vysvětluje, proč se Rusko domnívalo, a je tomu i dnes, že vlastně žádná samostatná Ukrajina neexistovala, že to byla vždycky Rus, přesněji Malorus.

The Cold War was not just a contest of power. It was also about ideas, in the broadest sense - economic and political, artistic and personal. In The Free World, the acclaimed Pulitzer Prize-winning scholar and critic Louis Menand tells the story of American culture in the pivotal years from the end of World War II to Vietnam and stresses the rich flow of ideas across the Atlantic. How did elitism and an anti-totalitarian scepticism of passion and ideology give way to a new sensibility defined by experimentation and loving the Beatles? How was the ideal of 'freedom' applied to causes that ranged from anti-communism and civil rights to radical acts of self-creation via art and even crime? With the wit and insight familiar to readers of The Metaphysical Club, Menand takes us inside Hannah Arendt's Manhattan, the Paris of Jean-Paul Sartre and Simone de Beauvoir and the post-war vogue for French existentialism, structuralism and post-structuralism. He also shows how Europeans played a vital role in promoting and influencing American art and thought, revealing how America's once neglected culture became respected and adored. With unprecedented verve and range, this book offers a masterly account of the main characters and minor figures who played part in shaping the post-war world of art and thought.

Díky obsažné historické práci líčící dějiny Británie od nejstaršího římského období po začátek 21. století můžeme poznat dosud netušená zákoutí historie jedné z nejvlivnějších zemí Evropy. Jedná se o dílo kolektivní, na němž se autorsky podíleli přední britští odborníci specializující se na jednotlivá údobí ostrovních dějin, a líčení dějin se tudíž vyznačuje nejen šíří a množstvím uváděných fakt, nýbrž i podstatnou hloubkou analytického pohledu. O otázce britského „národního charakteru“, nebo jeho neexistence, se tudíž bude pojednávat spíše implicitně než výslovně. Bude na čtenářích, aby si vyvodili své vlastní závěry a zformovali své osobní náhledy. Jde nevyhnutelně o dílo autorského kolektivu, jež za těsné spolupráce napsala desítka profesionálních historiků. Takto kolektivní přístup je nezbytný, neboť doby, kdy schopností i odvahou pojednat s toutéž lehkostí o veškerých aspektech britských dějin vládl jediný mozek, jakým byl například Trevelyan, pravděpodobně odešly s liberálními intelektuály někdy kolem roku 1914. Nyní, kdy se renesanční osobnosti z povrchu zemského už vytratily, není takový přístup zajisté ani praktický, ani žádoucí. Každou z hlavních fází dějin Británie zde do hloubky zkoumá specialista, který se příslušným obdobím zabývá, avšak svá zjištění vždy zaměřuje na běžného, nikoli odborného čtenáře.

Kniha je sondou do života a fungování finanční stráže v letech 1918-1948. Zapomenuté pašerácké aféry z regionu Novohradska a Kaplicka byly dohledány paběrkováním v desítkách kartonů fondů okresních a krajských soudů, okresních úřadů a policejních ředitelství, resortních věstníků a dobových periodik, pamětí bývalých finančníků a mnohých dalších zdrojů. Publikace přináší také podrobné zmapování událostí září 1938 v jižních Čechách a nevynechává ani divoké období po druhé světové válce. Z pozůstalostí po bývalých příslušnících finanční stráže jsou poprvé publikovány mnohé fotografie a vzpomínky samotných finančníků. Text seznamuje s příběhy pašování cukerínu, valut, nacistických tiskovin a dalšího zboží. Přibližuje, jaké potíže měli financové a četníci s tuláky, žebráky a pytláky a připomíná příběhy Františka Hovorky, Jaroslava Nováka a Václava Klimeše, kteří při službě na hranici v Novohradských horách položili své životy.