Dějiny Židů jsou svého druhu dějiny světa, ovšem viděné pod velmi neobvyklým úhlem, očima inteligentní a vzdělané oběti. Johnsonovi však jde ještě o víc: ukázat podstatu samé historie a křesťanské civilizace. Žádný národ netrval nikdy s větší neochvějností než Židé na tom, že dějiny mají účel a lidstvo osud. Od nepaměti se drželi této víry tváří v tvář strašnému utrpení. Jejich víra a osud daly vzniknout mnoha velkolepým projektům pro lidstvo, vzniklým jak z božské inspirace, tak vytvořených člověkem. S jistou nadsázkou lze proto říci, že Židé stojí v samém středu věčného úsilí dát lidskému životu vznešený záměr. Tato kniha je nejen monumentální kronikou v čase (4 000 let) a prostoru (celý svět), ale syntézou i dramatem. Zároveň nám dává jakoby nahlédnout na odvrácenou stranu naší vlastní rozporuplné civilizace.

Koloniálne ríše vo všetkých svojich podobách boli súčasťou politických máp sveta viac ako päť storočí, od renesancie až do dnešných dní. Kniha zostavená editorom Robertom Aldrichom ponúka trinásť príspevkov zaoberajúcich sa dejinami novovekých impérií, ktoré vybudovali osmanské Turecko, Španielsko, Portugalsko, Holandsko, škandinávske štáty, Veľká Británia, Francúzsko, cárske i sovietske Rusko, Rakúsko-Uhorsko, Belgicko, Nemecko, Taliansko a Spojené štáty americké. Štúdie vychádzajúce z výsledkov moderného bádania sú doplnené mapami, farebnými ilustráciami a ďalšími informáciami. Výsledkom je fascinujúci príbeh o novodobých ríšach a ich úlohe pri formovaní súčasnej globálnej civilizácie.

Od slunečnicových polí Podněstří k minovým polím Doněcka provádí Tomasz Grzywaczewski čtenáře v knize Hranice snů. Neuznávané státy na území někdejšího Sovětského svazu jsou, jak ukazuje případ konfliktu v Náhorním Karabachu, tak trochu jako časované bomby: nedá se odhadnout, kdy tam zamrzlý konflikt znovu propukne. A přece tam všude, od Podněstří přes Abcházii či Jižní Osetii, Náhorní Karabach až po Doněckou a Luhanskou republiku, umírali a prchali z domova civilisté, vládla tam a vládne etnické či pseudoetnická zášť, a budoucnost je nejistá. Na některé z těch konfliktů už jsme už zapomněli, o jiných slyšíme denně ve zpravodajství a skutečné smíření a ani trvalý mír nejsou v dohledu. Sám autor o knize píše: Tato kniha je plodem mého cestování po postsovětských neuznávaných státech v letech 2014-2016. Každá taková výprava zachytila nejen vymezené místo, ale i konkrétní historický moment, v němž jsem tyto republiky-nerepubliky viděl a popisoval. Neuznávané republiky nejsou ničím stálým a neměnným. Právě naopak. Tyto drobné útvary podléhají násilným a často krutým proměnám. Když jsem v roce 2015 odjížděl do Náhorního Karabachu, nepředpokládal jsem, že tam o pouhý rok později dojde k eskalaci konfliktu, jaká byla už dvě desítky let nevídaná. Když jsem byl v roce 2015 na frontě u Doněcku, nevěděl jsem, že sleduji první tóny dlouhodobé uspané války zamýšlené na vyčerpání Ukrajiny. Ve chvíli, kdy tato kniha zamíří do rukou čtenářů, možná v situaci těch zemí dojde k dalším změnám. Bez ohledu na politické souvislosti je však především vyprávěním o lidech, kteří se čtvrt století po pádu sovětského impéria se mnou podělili o hranice svých snů.

Východné Prusko, ríšska exkláva. Čo začalo v roku 1939, má byť o pár mesiacov skončené. Našťastie. Utopené v krvi, popole a rumoviskách. Sovietska armáda sedí na víťaznom koni, tiahne na západ, valcuje, správa sa kruto k nepriateľským vojakom aj k domorodým civilistom. Nemec je pre ňu synonymom nacistu, bohatstvo jej kľaje oči. Vojna je šialený ľudský vynález, stroj na výrobu šialených zástupov. Strach je zlý kumpán, hlad ešte horší radca. Hans von Lehndorff pred nás z neobvyklej strany stavia nástojčivé, podrobné a celkom autentické obrazy všetkého toho besnenia a jeho ničivých dôsledkov. Žiaľ, nie je to fikcia; je to literatúra faktu.

V českém prostředí je severoirský konflikt poměrně málo zpracovaným tématem. Kniha proto v rámci české politologie a příbuzných oborů představuje originální příspěvek a klade si za cíl tuto mezeru zaplnit. Hynek Melichar představuje jednotlivé aktéry a fáze konfliktu probíhajícího v této britské provincii v 60. až 90. letech minulého století, vysvětluje však i jeho velmi hluboké a spletité kořeny, které lze hledat už v kontextu historické provincie Ulster na severu Irska na počátku 17. století, přičemž od okamžiku rozdělení Irska na počátku 20. let 20. století začíná hrát stále důležitější roli otázka socio-politického postavení nacionalistické (katolické) menšiny v novém unionisty ovládaném Severním Irsku, která se naplno projevila během demonstrací katolických organizací za občanská práva na přelomu 60. a 70. let. Nezvládnutí situace nejdříve ze strany unionistické vlády a posléze i britských bezpečnostních složek zapříčinilo radikalizaci situace, oživení republikánských polovojenských skupin a počátek třicetiletého krvavého konfliktu, který si vyžádal přes 3 500 obětí na životech a tisíce zraněných. Významný prostor je dále věnován postojům administrativ jednotlivých amerických prezidentů, počínaje Richardem Nixonem na přelomu 60. a 70. let a konče Billem Clintonem v letech devadesátých, k ožehavé severoirské otázce. Právě v Clintonově funkčním období se po konci studené války a související proměně mezinárodního prostředí otevřela cesta k řešení. Vleklým a komplikovaným jednáním v letech 1996 až 1998 vedoucím nakonec k podpisu tzv. Velkopáteční dohody, která ukončila tři desetiletí trvající etno-nacionalistické násilí, předsedal v roli mediátora někdejší americký senátor George J. Mitchell. Autor analyzuje příčiny úspěchu jeho náročné a z počátku zdánlivě beznadějné mise. Studie představuje vůbec první pokus o komplexní vysvětlení jednotlivých aspektů Mitchellovy mediace a může tak být nepochybně významným příspěvkem do teoretické i praktické diskuse o možnostech řešení konfliktů na dalších neklidných místech současného světa.

Autor předkládá čtenáři knížku o nedávné minulosti Aljašky a na základě ověřených faktů líčí vývoj, boje, vítězství a porážky, které se v době ruské nadvlády udály na půdě Ruské Ameriky.

Od počiatku urbanizácie v Mezopotámii až k dnešným svetovým metropolám ovplyvnili veľkomestá rozvoj ľudskej civilizácie. Kniha Příběhy velkých měst rozpráva ich príbehy, počínajúc starovekom, od Uruku a Téb k Jeruzalemu a Alexandrii. Potom prichádzajú na rad bájne mestá prvého tisícročia - Damask a Bagdad v období kalifátu alebo Teotihuacán a mayský Tikal v Strednej Amerike. Stredovek zažil rast mocných miest - Palerma a Paríža v Európe, Benine v Afrike a khmérskeho Angkóru v Ázii. Na počiatku moderného sveta sa pozrieme do islamského Isfahánu a Agry, do Prahy a Amsterdamu v dobách ich slávy a budeme pokračovať súčasnými veľkomestami Londýnom a New Yorkom, Tokiom a Barcelonou, Los Angeles a S?o Paulom. Viac ako päťdesiat význačných autorov predstavuje charakter každého miesta a vysvetľuje dôvody, prečo bolo mesto úspešné.

Kniha je věnována nejsledovanějšímu období dějin Spojených států, k němuž vycházejí jen v USA desítky knižních publikací každým rokem. Nezabývají se jen válečnými událostmi, ale širším kontextem střetnutí mezi dvěma částmi Unie. Jih a Sever se až do roku 1860 vyvíjely natolik odlišně, že necelých sto let po vzniku státu došlo k secesi Konfederace a následnému ozbrojenému konfliktu. Teprve porážka secesionistů umožnila opětné sjednocení federace a určila na desítky let podobu země, přitahující pozornost světa pro sociální, politické i ekonomické možnosti, jež poskytovala svým obyvatelům i přistěhovalcům. Právě tento pohled na problematiku americké občanské války zvolil i autor Války Severu proti Jihu. Více pozornosti než samotnému průběhu bitev věnuje historickému a politickému kontextu střetnutí i osobnostem jeho protagonistů. Nové, rozšířené vydání doprovázejí dobové ilustrace.

Americká autorka Elizabeth Kolbertová se rozhodla zasadit až detektivně pojatý příběh šestého vymírání, které probíhá přímo před našima očima, do kontextu katastrofických změn, jimiž procházela naše planeta ve vzdálené minulosti a které byly tak bolestné, že prudce snížily diverzitu života. Spletitou a fascinující historii jejich objevování objasňuje na pozadí sporů velkých přírodovědců, kteří položili základy vědních oborů, z nichž vycházela evoluční teorie. Neméně důležitou roli zde však mají i nejnovější vědecké poznatky z astronomie, geologie, biologie a genetiky. Na osudech řady živočišných druhů – od dinosaurů a amonitů přes megafaunu z poslední doby ledové až po druhy vymřelé zcela nedávno – sleduje obecné vzorce masových vymírání i to, v čem se navzájem odlišují a co je specifikem dnešního ohrožení biodiverzity. Převážná část knihy však popisuje, k čemu dochází v přítomnosti – ve zbytcích amazonského deštného prales, na rychle se oteplujících svazích And, na vnějších okrajích Velkého bariérového útesu i v bezprostředním okolí každého z nás. V této souvislosti můžeme lépe porozumět důsledkům změny složení atmosféry, okyselování oceánů nebo šíření invazivních druhů a fenoménům geologického období, pro něž se ujímá název antropocén. Čtenář nutně dospívá k přesvědčení, že romantická představa člověka, který v minulosti žil v souladu s přírodou, je mýtem. Homo sapiens byl díky svým charakteristikám, jimiž se z ostatní přírody vyděluje, bytostným ohrožením pro jiné druhy – stejně neodvratným jako srážka asteroidu se Zemí – už od svého vzniku, jak dokládá například jeho interakce s neandrtálci nebo vyhubení tzv. megafauny. Otázky nadhozené v závěru, zejména zda zásadně a nevratně neměníme směr evoluce a zda se obětí šestého vymírání nestaneme i my sami, případně jak tomu předejít, zůstávají otevřené a hledání odpovědí na ně už bude tématem jiného příběhu. KNIHA ŠESTÉ VYMÍRÁNÍ. NEPŘIROZENÝ PŘÍBĚH ZÍSKALA PULITZEROVU CENU V OBLASTI LITERATURY FAKTU ZA ROK 2015.

Daimler-Benz, Allianz, Porsche, Volkswagen a BMW… Všechny tyto a mnohé další globální společnosti spojuje temné dědictví rodin, které je založily nebo ovládly. Mnohé z nich nadále ovládají části světové ekonomiky a vlastní ikonické značky, jejichž výrobky pokrývají celý svět. V tomto přelomovém díle investigativní žurnalistiky najdete skutečný příběh o tom, jak nejbohatší německé podnikatelské dynastie nashromáždily nevýslovné prostředky a moc tím, že podporovaly zvěrstva třetí říše. Dozvíte se, jak nacisté pomohli německým magnátům vydělat miliardy na hrůzách třetí říše a druhé světové války – a jak jim to Amerika umožnila.

A kollektivizálás egyike volt a huszadik század legnagyobb horderejű társadalmi eseményeinek. Az államosítás után Magyarországon a parasztság maradt az utolsó olyan társadalmi réteg, amely földtulajdonának köszönhetően valódi gazdasági autonómiával rendelkezett. A szovjet modellt követő magyar kommunisták csak 1961-re, két hullámban tudták végleg megtörni és kolhozokba kényszeríteni a családokat, amelyek rengeteget szenvedtek az önállóságukért. A könyv az ország 1945-ben meginduló szovjetizálásától, ezen belül pedig a földosztástól a hetvenes évekig tekinti át a magyarországi falvakat felforgató, azokat végérvényesen átalakító eseményeket és folyamatokat. A vidék életét meghatározó tényezők közül a kollektivizálás a leglátványosabb, de legalább ennyire fontos volt a téeszekben dolgozók folyamatos elvándorlást generáló hátrányos megkülönböztetése a társadalombiztosításban, és a falvaknak morzsákat is alig juttató településpolitika. Csikós Gábor, Horváth Gergely Krisztián és Ö. Kovács József történészek, a kötet szerkesztői nagy hangsúlyt fektettek arra, hogy munkájukat olyan forrásokra építsék, amelyek a társadalom mindennapi tapasztalatait tükrözik. A fejezetekből nemcsak a kollektivizálás traumatikus folyamata rajzolódik ki a maga életszerűségében, de a mentális egészségre hosszú távon gyakorolt rendkívül negatív hatása is. A szovjetizálás társadalmi és környezeti ára külföldi összehasonlításban különösen szembetűnő.

Odhaľte rozhodujúce momenty, ktoré formovali európsky kontinent. Objavte tisíce rokov histórie skoncentrovaných do desiatich krátkych kapitol. V tejto krátkej, zábavnej a podnetnej knihe ponúka uznávaný historik John Hirst fascinujúci pohľad na vlastnosti, vďaka ktorým sa Európa stala civilizáciou, ktorá zmenila svet. Kniha preberá dejiny Európy šesťkrát a vždy z iného uhla pohľadu. Autor svoj výklad začína rýchlym historickým prehľadom od starovekých Grékov až po súčasnosť („najstručnejšie dejiny“) a potom podrobne skúma to, čo robí Európu jedinečnou: jej politický vývoj; formujúci vplyv jej jazykových hraníc; kľúčovú úlohu, ktorú zohrali mocenské boje medzi pápežom a cisárom; a, samozrejme, veľké invázie a dobyvačné výpravy, ktoré zmenili kontinent. Kniha je napísaná zrozumiteľne, s citom a dôvtipom. Je jednoducho výnimočná: prečítate ju síce za jedno popoludnie, no jej obsah si budete pamätať po celý život.

A Magyarország története című sorozat történelmünk kezdeteitől napjainkig összefoglalja a legfontosabb eseményeket, bemutatja a kiemelkedő történelmi személyiségeket. Ez a kitűnő, átfogó tudásanyagot nyújtó történelmi alapmű nélkülözhetetlen segítség diákoknak, tartalmas és színes olvasmány a magyar történelem iránt érdeklődőknek. A neves szerzők a sorozat anyagát a legújabb kutatási eredmények felhasználásával állították össze. A kötetek rendkívül gazdag forrásanyagból merítve, eredeti dokumentumok felhasználásával készültek.  „A Kossuth Kiadó magyar történelmi sorozata a honfoglalástól napjainkig terjedő több mint ezer év történetét mutatja be. Ilyen jellegű munka ekkora terjedelemben és magyar nyelven még soha nem jelent meg. A szerzők, az adott korszak avatott ismerői közérthető, ám egyben szakszerű összefoglalást nyújtanak mindazoknak, akik múltunk megismerésére törekszenek. A kiváló történészek magas színvonalú munkái páratlan élménnyel ajándékozzák meg azokat, akik elolvassák e köteteket.” – Romsics Ignác akadémikus, történész, a sorozat főszerkesztője A sorozat kötetei:  1. Őstörténet és honfoglalás 2. Államalapítás 970–1038 3. Válság és megerősödés 1038–1196 4. Nagy uralkodók és kiskirályok a 13. században 5. Az Anjouk birodalma 1301–1387 6. Luxemburgi Zsigmond uralkodása 1387–1437 7. A Hunyadiak kora 1437–1490 8. Mohács felé 1490–1526 9. A három részre szakadt ország 1526–1606 10. Romlás és megújulás 1606–1703 11. A R

Sto let strhujícího souboje v dobývání vesmíru! Karel Pacner, který je českou "jedničkou" v popularizaci kosmonautiky, přináší v nejnovější rozsáhlé publikaci fakta o tajném souboji vědy a techniky dvou světových velmoci o dobytí vesmíru, ve kterém se startem Gagarina měli navrch Sověti, ale s dobytím Měsíce zvítězili Američané. Vývoj kosmonautiky ovšem pokračuje dál a je strhující. A pokračuje dál i onen nepsaný souboj. Poslední vítězství si v létě 2020 odnáší Space X a Elon Musk, hlavní hrdina poslední kapitoly knihy.

Apokalyptická a prorocká literatúra sa v stredoveku tešila v európskom teologickom prostredí mimoriadnej obľube. Otázky týkajúce sa prichádzajúcej katastrofy, ale aj následnej budúcnosti a najmä budúceho politického času, boli v centre stredovekého myslenia. Kniha Apokalypsy je prvým súvislejším prehľadom kľúčových textov apokalyptickej literatúry, ktorá formovala modernú politickú teológiu. Texty ako Sibyla Tiburtinská, Pseudo-Metodova apokalypsa či Danielove vízie, ktoré sme doteraz poznali len v gruzínskych, arménskych, syriackych, staroslovanských, gréckych a latinských verziách, sa konečne dočkali nie len slovenského prekladu, ale aj kritickej analýzy. Vďaka tejto analýze Michal Havran odkryl politické i náboženské motivácie ich autorov a ukázal, ako je apokalyptická literatúra úzko prepojená s politickou propagandou, túžbou získať kontrolu nad budúcnosťou a vybaviť panovníka či vládcu metafyzickým poslaním Mesiáša. Apokalyptické vízie a ich zneužívanie ako nástroja tematizovania dejín, spoločenskej mobilizácie a politickej propagandy, sú pritom aktuálne dodnes.

Historik Martyn Rady vo svoje publikácii prináša vzrušujúci príbeh mocnej dynastie, ktorá po stáročia formovala charakter nielen našej vlasti, ale celej Európy i sveta. Autor pútavou formou sleduje dejiny rodu Habsburgovcov od ich skromných počiatkov v 11. storočí, nepravdepodobný vzostup k moci v polovici 15. storočia, dôvtipnú sobášnu politiku a odvážne vojenské výboje počas vrcholného obdobia ich dominancie v Európe, až po pád dynastie v dôsledku 1. svetovej vojny. Autor nám odhaľuje, v čom spočívala neuveriteľná odolnosť Habsburgovcov a schopnosť udržať sa pri moci – sami seba vnímali ako osudom predurčených vládcov sveta, obrancov kresťanskej civilizácie a rímskokatolíckej cirkvi, garantov mieru a patrónov umenia, vedy a vzdelávania.

Jedna z nejznámějších legend o ukrytém pokladu v nových souvislostech. O slavné bitvě tří císařů již byly napsány stovky knih, studií a pojednání. Mohlo by se zdát, že další publikace již mnoho nového přinést nemůže. Přesto se o to tato kniha pokusila, a to zejména proto, že v míře vrchovaté využila zdroje, které v českém prostředí nejsou příliš známy. Odkrývá tak před čtenářem některé z pozoruhodných detailů bitvy u Slavkova, jakými jsou četné pověsti a mýty, dosud nepublikované podrobnosti týkající se ruské gardy a jejího bojového vystoupení, financování armády, válečných pokladen, vozatajstva či organizace ruských pluků. Nově a zevrubně je zpracováno téma slavné Weyrotherovy porady, která předznamenala porážku spojenecké armády. Značný prostor zaujímá téma materiálních nálezů v dané oblasti a přilehlém okolí s bohatou fotodokumentací, čímž publikace originálním způsobem navazuje na průkopnické práce Aloise Slováka a Aloise Procházky z počátku 20. století. Jako červená nit se publikací vine stále živě diskutované a lákavé téma údajně zakopané ruské vojenské pokladny tzv. slavkovského pokladu, který již dvě století patří k nejhledanějším pokladům u nás. Kniha přináší v tomto směru další fakta na základě objevu nových archivních materiálů a na základě studia u nás dosud nezpracovaných ruských pramenů. V neposlední řadě prezentuje hypotézy i kritické analýzy a dává prostor pro další úvahy. Kniha rozhodně není historií slavkovské bitvy, o které toho již bylo mnoho napsáno. Přináší detailní interdisciplinární pohled na některé až dosud nepublikované skutečnosti, které na pozadí atraktivního a vzrušujícího tématu rozšiřují okruh informací o samotné bitvě a jejích aktérech. Je doprovázena množstvím fotografií, obrázků, map, schémat, grafů a tabulek. Představuje tak užitečný doplňkový materiál pro každého zájemce o historii. Hlavní kapitoly: Průsečík událostí Války a poklady Pověsti o slavkovském pokladu Reálný základ pověstí o slavkovském pokladu Nálezy na slavkovském bojišti a v jeho okolí Akta 1829 Zprávy o spisech 1829 Nové archivní dokumenty Josef Andrejovský Gardový důstojník Udom Ruské financování války roku 1805 Vojenské pokladny Vojenské pokladny v bitvě u Slavkova Ruský pěší pluk a jeho vozatajstvo na pochodu Vozatajstvo ruského pluku ve válce roku 1805 Cesta gardy Weyrotherova dispozice Aktivity ruské gardy v bitvě u Slavkova Situace po bitvě Krajina bitvy Mýty a fakta Stručná historie pátrání po slavkovském pokladu Kritická analýza dokumentů z roku 1829 Hypotézy Základní otázka

Hogyan lett Kína a világ második legnagyobb gazdasága - a százhuszonhatodikból? Frank Dikötter Kína-szakértő megkérdőjelezi mindazt, amit eddig tudni véltünk Kína példátlan átalakulásáról. Eltekint a fegyelmezett társadalom és a növekedés felé a pártdob ütemére rendíthetetlenül menetelők mítoszától, ő az ellentmondások, az illúziók és a palotai intrikák történetét meséli el. Az épphogy megúszott katasztrófákét, az árnyékbankokét, a korrupcióellenes tisztogatásokét és a mindennapi szegénységet ellenpontozó rendkívüli állami vagyonét. Arra kérdez rá, hogy az elmúlt negyven év változásai vajon nem egy óriási piramisjátékra, egyfajta Ponzi-rendszerre épültek-e. Levéltári kutatásokra, kiadatlan emlékiratokra és interjúkra hivatkozva egyértelművé teszi: a Kommunista Párt célja soha nem a demokratikus világhoz való csatlakozás, hanem az ellenállás, végső soron a leigázás volt. "Minden értesülés megbízhatatlan, részleges vagy torz. Mivel egyetlen helyi kormányzat sem közöl pontos adatokat, nem ismerjük sem a gazdaság valódi méreteit, sem a bedőlt hitelek mértékét. A lelkiismeretes kutatónak a szókratészi paradoxon jár az eszében: "Csak azt tudom, hogy semmit sem tudok." Ami Kínát illeti, még azt sem tudjuk, hogy mit nem tudunk."

Romsics Ignác nagyívű szintézise a magyar történelem utolsó száz évét a történettudomány és a társtudományok eredményei alapján teszi mérlegre. A nyolc nagy fejezet tárgya a XX. századi magyar történelem egymást követő - és rendszerint egymást tagadó - nyolc nagy korszaka, kitágítva az időhatárokat az első világháború előtti három-négy évtizedre és befejezésként a rendszerváltozás utáni húsz évre. Az egyes fejezeteken belül minden esetben tematikai rendezőelv érvényesül: állam és politika, gazdaság, oktatás, társadalom, kultúra és művelődés, külpolitika. A jelenlegi kiadás az újabb kutatásoknak megfelelő néhány kiegészítéssel bővíti a könyv legutóbbi, 2010-es megjelenését. "A Monarchia s ezen belül a történelmi Magyarország felbomlása nem véletlenek következménye, hanem egy hosszabb folyamat eredménye volt. E folyamat motorjának, hajtóerejének a nyelvi-kulturális közösségekre épülő modern nacionalizmus tekinthető, amely előbb vagy utóbb a térség mindegyik multietnikus birodalmát - majd államát - felrobbantotta. Az átalakulás a Török Birodalom dezintegrálódásával és kis, de expanzív nemzetállamok kialakulásával kezdődött a Balkánon a XIX. század első harmadában, s legutóbbi fázisa a Szovjetunió, Jugoszlávia és Csehszlovákia felbomlása volt az 1990-es évek elején."

The Ottoman Empire has long been depicted as the Islamic-Asian antithesis of the Christian-European West. But the reality was starkly different: the Ottomans' multiethnic, multilingual, and multireligious domain reached deep into Europe's heart. In their breadth and versatility, the Ottoman rulers saw themselves as the new Romans. Recounting the Ottomans' remarkable rise from a frontier principality to a world empire, Marc David Baer traces their debts to their Turkish, Mongolian, Islamic and Byzantine heritage; how they used both religious toleration and conversion to integrate conquered peoples; and how, in the nineteenth century, they embraced exclusivity, leading to ethnic cleansing, genocide, and the dynasty's demise after the First World War. Upending Western concepts of the Renaissance, the Age of Exploration, the Reformation, this account challenges our understandings of sexuality, orientalism and genocide. Radically retelling their remarkable story, The Ottomans is a magisterial portrait of a dynastic power, and the first to truly capture its cross-fertilisation between East and West.